K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace

(Místní poplatky 8.)

Datum: 10. 9. 2014, zdroj: OF 3/2014, rubrika: Legislativa

V pořadí osmým (a posledním) typem místního poplatku, který obec může zavést formou obecně závazné vyhlášky, je z hlediska systematiky zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 565/1990 Sb.“), místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Tento místní poplatek plní pouze fiskální (rozpočtovou) funkci, neboť se jedná o příjem do rozpočtu obce, který má obci (alespoň částečně) kompenzovat její vynaložené náklady na vybudování příslušné infrastruktury (stavba vodovodu nebo kanalizace), kterými se ostatně rovněž zhodnocuje majetek (stavební pozemek) v osobním vlastnictví. Naopak uplatnění regulační funkce v zásadě nepřipadá v úvahu, neboť zavedení tohoto místního poplatku ze své podstaty nijak neovlivňuje to, zda ten či onen stavební pozemek bude zhodnocen příslušnou infrastrukturou.

Z historie místního poplatku

Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace byl zaveden do stávající soustavy místních poplatků až v souvislosti se sedmou novelou zákona č. 565/1990 Sb., kterou byl zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), s účinností od 1. ledna 2002. Tento místní poplatek od svého zavedení nebyl dosud (ani částečně) změněn, byť interpretační problémy některých jeho ustanovení by si jistě zasloužily „zpřesnění“.

Předmět místního poplatku

Předmětem místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace je ve smyslu § 10c odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na – obcí vybudovanou – stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Vybrané základní pojmy

Z uvedeného předmětu místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace vyplývají příslušné pojmy, které tento místní poplatek charakterizují.

Podle § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích je vodovod provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.

V souladu s § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

Stavebním pozemkem se podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem.

Členění stavebních pozemků

Pro účely místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace je potřebné zmínit rovněž § 9 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), podle jehož odstavce 2 se stavební pozemky pro účely oceňování člení na

  1. nezastavěné pozemky,
    1. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,
    2. evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem určeny k zastavění; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění,
    3. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,
    4. evidované v katastru nemovitostí s právem stavby,
  2. zastavěné pozemky,
    1. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří,
    2. evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,
  3. plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.

Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.

Stavebník

Zákon č. 565/1990 Sb. v § 10c odst. 1 ve vymezení předmětného místního poplatku stanoví, že se má jednat o takovou stavbu vodovodu nebo kanalizace, která je vybudována obcí. Stavbou „vybudovanou obcí“ pro účely popisovaného místního poplatku bude zřejmě nejen stav, kdy sama obec bude v pozici stavebníka, ale i případ, kdy obec bude investorem či objednatelem stavby vodovodu nebo kanalizace, a to s odkazem na § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, podle kterého se stavebníkem rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Poplatník a plátce místního poplatku

Podle § 10c odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. místní poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích (tj. po 1. lednu 2002). Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit místní poplatek společně a nerozdílně (pro poplatníky v takovém případě platí zásada solidárnosti, na což reaguje ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, podle kterého, vzniká-li více daňovým [poplatkovým] subjektům společná daňová [poplatková] povinnost, jsou povinny si zvolit společného zmocněnce; pokud tak neučiní ani na výzvu správce daně [místního poplatku], ustanoví jim správce daně [místního poplatku] společného zástupce).

Pro účely vzniku poplatkové povinnosti u popisovaného místního poplatku není přitom rozhodné, zda vlastník stavebního pozemku fakticky využije možnosti se připojit na stavbu vodovodu nebo kanalizace, který vybudovala obec. K samotnému zhodnocení stavebního pozemku totiž dochází už samotnou skutečností, že obec vytvořila vhodné podmínky k připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Místní poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází předmětný stavební pozemek (§ 10c odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb.).

Osvobození od místního poplatku

Vzhledem k tomu, že zákon č. 565/1990 Sb. neobsahuje žádné ustanovení o osvobození od místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, je na obci, která tento místní poplatek zavedla, aby zvážila, které okruhy osob od jeho platby případně osvobodí (viz § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb.). Na případná osvobození od daného místního poplatku tedy není nárok ze zákona, ale pouze jen v případech, kdy obec příslušné osvobození zakotví v obecně závazné vyhlášce.

Sazba místního poplatku

Podle § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb. sazba místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností.

Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.

Zvláštním právním předpisem, kterým se stanoví cena stavebního pozemku v obci, je třeba rozumět zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 10 odst. 1 zákona o oceňování majetku se stavební pozemek oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Není-li stavební pozemek oceněn v cenové mapě, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny za m2 upravené o vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě ceny určené jiným způsobem oceňování podle § 2 zákona o oceňování majetku, které stanoví vyhláška, již v současné době představuje vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).

K otázce kolaudačního rozhodnutí lze odkázat na § 126 odst. 1 stavebního zákona, podle něhož stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1 stavebního zákona, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

Sazba místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace musí být jednotná pro stejně oceněné pozemky. Jelikož je však cena pozemků různá pro různý druh zástavby, je zřejmé, že sazba vypočtená rozdílem ceny pozemku před a po zhodnocení bude u těchto různých zástaveb také různá. Sazba pak může být stanovena různě třeba ve více kategoriích, ale uvnitř jedné kategorie musí být stanovena jednotně.

K otázce sazby místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace je možné zmínit nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007, sp. zn. Pl. ÚS 20/06, který zrušil mj. ustanovení obecně závazné vyhlášky, ve které bylo uvedeno, že „Výše sazby za 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku je individuální“, s odkazem na příslušný právní předpis v oblasti oceňování, což však podle Ústavního soudu je v rozporu s § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., podle něhož výši sazby na 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce (obec tak dostatečně nešetřila právní jistotu adresátů předmětné obecně závazné vyhlášky).

Cenová mapa

S místním poplatkem za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, resp. stanovení jeho sazby, souvisí i otázka tzv. cenové mapy.

Na základě § 33 odst. 2 zákona o oceňování majetku obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 zákona o oceňování majetku stanovit obecně závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento účel prodávající při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž území pozemek leží, a to jen v případech a za podmínek stanovených obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o parcelním čísle a názvu katastrálního území.

Podle § 10 odst. 2 zákona o oceňování majetku je cenová mapa stavebních pozemků grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách.

Z ustanovení § 10 odst. 3 zákona o oceňování majetku vyplývá, že pokud nejsou při zpracování cenové mapy sjednané ceny stavebních pozemků v dané obci k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, určí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných srovnatelných obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška (viz § 3 vyhlášky č. 441/2013 Sb.). Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Údaje o postupu a porovnání obce uvedou v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky. Podrobnější metodiku zpracování cenových podkladů pro cenovou mapu stanoví vyhláška (viz § 2 a násl. vyhlášky č. 441/2013 Sb.).

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist