K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Správa místních poplatků II.

(Místní poplatky 10.)

Datum: 23. 2. 2015, zdroj: OF 5/2014, rubrika: Legislativa

Právní předpis upravující místní poplatky, tj. zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve své procesní části obsahuje pouze některé instituty, které souvisejí se správou místních poplatků.

Příslušné postupy správce místních poplatků (obecního úřadu) při správě místních poplatků jsou upraveny zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Postup při správě místních poplatků

Z ustanovení § 11 zákona o místních poplatcích vyplývá, resp. lze dovodit, že poplatník místního poplatku je povinen si spočítat výši příslušného místního poplatku, a to na základě sazby dané obecně závaznou vyhláškou obce upravující předmětný typ místního poplatku, a následně místní poplatek ve vypočtené výši včas zaplatit, tj. v termínu splatnosti stanoveném opět v příslušné obecně závazné vyhlášce obce. Vedle uvedené povinnosti poplatníka vypočítat si výši místního poplatku a poté řádně a včas místní poplatek zaplatit, je další povinností poplatníka, která je výslovně stanovena v zákoně o místních poplatcích, splnit ohlašovací povinnost.

Daňový řád stanoví postupy a právní prostředky, jakými může správce daně (místního poplatku) ověřit, zda daňové (poplatkové) subjekty výše uvedené povinnosti řádně plní. Mezi právní nástroje, které má správce místních poplatků k dispozici a jež slouží k ověření řádného plnění povinností poplatkovými subjekty, podle daňového řádu náleží:

  • vyhledávací činnost (§ 78 daňového řádu),
  • vysvětlení (§ 79 daňového řádu),
  • místní šetření (§ 81 až § 84 daňového řádu),
  • daňová (poplatková) kontrola (§ 85 až § 88 daňového řádu), a
  • postup k odstranění pochybností (§ 89 a § 90 daňového řádu).

Vyhledávací činnost a vysvětlení

Smyslem vyhledávací činnosti je sběr informací důležitých pro rozhodování správce místního poplatku. Správce místního poplatku vyhledává důkazní prostředky a poplatkové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě místních poplatků nejen před zahájením řízení, ale i v jeho průběhu. Vyhledávací činnost provádí správce místních poplatků i bez součinnosti s poplatkovým subjektem. V rámci vyhledávací činnosti správce místních poplatků např. ověřuje úplnost evidence poplatkových subjektů, shromažďuje a zpracovává nezbytné informace pro účely správy místních poplatků, opatřuje nezbytná vysvětlení či provádí místní šetření.

Správce místních poplatků v rámci vyhledávací činnosti opatřuje nezbytná vysvětlení k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy místních poplatků, pokud tyto skutečnosti nelze prověřit jiným úředním postupem. Daňový řád stanoví, že každý je povinen podat správci daně vysvětlení; odepřít vysvětlení však může ten, kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám mu blízkým; vysvětlení nesmí podat ten, kdo by porušil povinnosti spojené s utajováním informací podle zákona č. 412/2005 Sb., nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. Je však třeba zdůraznit, že podané vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.

Místní šetření, kontrola a odstranění pochybností

Správce místních poplatků daně může provádět místní šetření, kdy jde zejména o vyhledávání důkazních prostředků a provádění ohledání u poplatkových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě místních poplatků. K provedení místního šetření může správce místních poplatků přizvat osobu, jejíž přítomnost je podle povahy věci potřebná. Poplatkový subjekt a další přítomné osoby jsou povinny poskytnout úřední osobě, která provádí místní šetření, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost. Při místním šetření může správce místních poplatků zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek.

Předmětem daňové (poplatkové) kontroly jsou poplatkové povinnosti nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení místního poplatku. Poplatková kontrola se provádí u poplatkového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Správce místních poplatků předmět poplatkové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah poplatkové kontroly lze v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit postupem pro její zahájení. Poplatkový subjekt je povinen umožnit správci místních poplatků zahájení a provedení poplatkové kontroly. O zahájení, průběhu a ukončení poplatkové kontroly sepíše správce místních poplatků zprávu, která obsahuje výsledek kontrolního zjištění.

Má-li správce místních poplatků konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti příslušných písemností předložených poplatkovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve poplatkový subjekt k odstranění těchto pochybností. Ve výzvě správce místních poplatků uvede své pochybnosti způsobem, který umožní poplatkovému subjektu, aby se k nim vyjádřil, neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil, nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů prokázal a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností. Ve výzvě poplatkovému subjektu stanoví správce místních poplatků lhůtu k odstranění pochybností, která nesmí být kratší než 15 dnů, a poučí ho o následcích spojených s neodstraněním pochybností nebo nedodržením stanovené lhůty. O průběhu postupu k odstranění pochybností sepíše správce místních poplatků protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede vyjádření nebo důkazní prostředky, na jejichž základě považuje pochybnosti za zcela nebo zčásti odstraněné, a případné důvody přetrvávajících pochybností.

Poplatkové řízení

Cílem řízení o místních poplatcích je správné zjištění a stanovení místního poplatku a zabezpečení jeho úhrady. Jak vyplývá ze vztahu zákona o místních poplatcích a daňového řádu, existují v poplatkovém řízení – oproti daňovému řízení – některé odlišnosti. Tyto odlišnosti jsou dány jak samotným charakterem právní úpravy místních poplatků (jsou to vrchnostensky stanovené platby nestátním subjektem, tj. obcí), tak i obsahem speciálních procesních ustanovení zákona o místních poplatcích, které mají přednost před obecnou úpravou danou daňovým řádem.

Nezbytným předpokladem vedení poplatkového řízení je existence příslušné hmotněprávní úpravy místních poplatků v dané obci formou vydání obecně závazné vyhlášky.

Placení místních poplatků

Obecně platí, že poplatník je povinen si spočítat výši místního poplatku, a to na základě sazby daného místního poplatku uvedené v obecně závazné vyhlášce a následně takto vypočtený místní poplatek zaplatit obci ve stanovené lhůtě splatnosti.

Pokud poplatník nesplní uvedenou povinnost, vyměří mu správce místního poplatku (obecní úřad) místní poplatek rozhodnutím, kterým je platební výměr nebo hromadný předpisný seznam (doručování hromadného předpisného seznamu upravuje § 50 daňového řádu). Rovněž v případě plátce místního poplatku obdobně platí, že pokud tento neodvede místní poplatky včas nebo ve správné výši, vyměří mu správce místního poplatku místní poplatek platebním výměrem k přímé úhradě. Příkladem plátce místního poplatku je podle § 3 odst. 3 zákona o místních poplatcích ubytovatel v případě místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.

Pokud nebyly místní poplatky včas poplatníkem zaplaceny nebo plátcem včas odvedeny, může správce poplatků místní poplatky nebo část těchto místních poplatků zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím místního poplatku.

Předvídatelný postup

Zákon o místních poplatcích pouze stanoví, že správce místních poplatků (obecní úřad) „může“ (nikoliv „musí“) místní poplatek nebo jeho část zvýšit až na trojnásobek, aniž zároveň stanoví, podle jakých kritérií má správce místních poplatků při navýšení místních poplatků postupovat. Správce místních poplatků při rozhodování o tom, zda vůbec přistoupí ke zvýšení místního poplatku, a pokud ano, k jakému zvýšení, by měl postupovat předvídatelně v souladu se základními zásadami správy daní, přičemž v daném případě do popředí vystupuje zejména zásada legitimního očekávání, která od správce místních poplatků požaduje dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly neodůvodněné rozdíly. Pokud např. správce místních poplatků při „nevýrazném“ překročení lhůty splatnosti místního poplatku v řádu několika dnů nepřistoupil ke zvýšení místního poplatku v jednom případě, měl by tak postupovat i v případě jiného poplatníka či poplatníků. Jinými slovy by měl správce místních poplatků v obdobných případech postupovat obdobně.

Zaokrouhlování, penále a úroky

Zákon o místních poplatcích do konce roku 2010 stanovil, že vyměřené místní poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Ustanovení v tomto znění již zákon neobsahuje, a proto je třeba v tomto směru aplikovat § 146 daňového řádu, který upravuje zaokrouhlování. Daň (místní poplatek) se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, a to i při stanovení daně (místního poplatku) správcem daně (místního poplatku).

Ustanovení § 11 odst. 4 zákona o místních poplatcích stanoví, že penále, úroky a pokuty upravené daňovým řádem se (v poplatkovém řízení) neuplatňují, avšak s výjimkou pořádkových pokut (viz § 247 až § 249 daňového řádu).

Jak vyplývá z výše uvedeného, je průběh poplatkového řízení na rozdíl od „řádného“ daňového řízení „jednodušší“ v tom smyslu, že u místních poplatků je primární placení místního poplatku. Případná nalézací (vyměřovací) fáze poplatkového řízení se uplatňuje teprve v těch případech, kdy místní poplatek nebyl zaplacen včas nebo ve správné výši.

Místní poplatky se platí místně příslušnému správci místního poplatku v české měně (§ 163 odst. 1 daňového řádu). Při každé platbě je poplatkový subjekt (poplatník, plátce) povinen uvést, na který místní poplatek je příslušná platba určena (§ 164 odst. 1 daňového řádu). Správce místního poplatku je povinen přijmout platbu na místní poplatek určený poplatkovým subjektem.

V případě, že platbu nelze identifikovat, je správcem místního poplatku takováto platba přijata na účet nejasných plateb a poplatkový subjekt musí být vyzván, aby ve stanovené lhůtě oznámil, na který místní poplatek byla platba určena. Při včasné odpovědi správce místního poplatku platbu zaeviduje na místní poplatek určený poplatkovým subjektem s účinností ke dni, kdy byla platba vykonána. V opačném případě je správce místního poplatku oprávněn sám určit, na který místní poplatek bude platba zaevidována (§ 164 odst. 2 daňového řádu).

Způsoby placení místních poplatků

Místní poplatky se platí způsoby, které taxativně stanoví daňový řád (§ 163 odst. 3). Jiným způsobem nelze místní poplatky uhradit (např. není možné naturální plnění, tj. nelze požadovat ani uznat plnění od poplatníka kupř. ve formě úpravy veřejného prostranství či údržby obecních odpadových nádob).

Místní poplatek lze platit:

  • bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce místního poplatku,
  • v hotovosti, a to
    • prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce místního poplatku,
    • úřední osobě pověřené přijímat platby místních poplatků, přičemž součet plateb na všechny druhy místních poplatků za jeden poplatkový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce místních poplatků přesáhnout částku 500 000 Kč,
    • šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
    • daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a
    • oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty,
  • přeplatkem na jiném místním poplatku.

V oblasti místních poplatků nelze využívat další možný zákonný způsob placení podle daňového řádu, kterým jsou kolkové známky. Kolkové známky jsou určeny toliko k úhradě poplatkových povinností, jejichž příjemcem je stát (správní poplatky, soudní poplatky).

Způsob, jakým místní poplatky uhradí, si zvolí poplatkový subjekt. Obec nemůže obecně závaznou vyhláškou omezit práva poplatkového subjektu na výběr jednoho ze způsobů placení. V obecně závazné vyhlášce však mohou být uvedeny informace o číslu bankovního účtu a bance, u které je veden účet správce místního poplatku.

Úhradu místního poplatku použije v souladu s § 152 odst. 1 daňového řádu správce místního poplatku na osobním daňovém (poplatkovém) účtu poplatníka (plátce) místního poplatku na úhradu splatných pohledávek v pořadí

  • nedoplatky na místním poplatku a splatný místní poplatek,
  • nedoplatky na příslušenství místního poplatku,
  • vymáhané nedoplatky na místním poplatku,
  • vymáhané nedoplatky na příslušenství místního poplatku.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist