K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Základní principy hospodaření obce 2.

(Základní principy hospodaření obce 2.)

Datum: 20. 7. 2010, zdroj: OF 2/2010, rubrika: Ekonomika

předchozím článku byla věnována pozornost jednomu ze základních principů hospodaření obce, kterým je povinnost obce využívat svůj majetek účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti (tj. jde o princip hospodárného a účelného využívání obecního majetku).

Tento článek je zaměřen na popis dalších základních principů obecního hospodaření, které jsou výslovně upraveny zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zachování obecního majetku

V souladu s větou druhou § 38 odst. 1 obecního zřízení je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Tento princip velmi úzce souvisí s principem hospodárného a účelného využívání obecního majetku. Obecní zřízení princip pečování o zachování a rozvoj obecního majetku nijak blíže nekonkretizuje, a proto bude na jednotlivých orgánech obce, jak se s tímto principem v praxi konkrétně vypořádají. Zachováním obecního majetku lze rozumět nesnižování jeho celkové hodnoty. Hodnota některých složek obecního majetku tak sice může vykazovat faktický pohyb směrem dolů, ale toto snížení by mělo být kompenzováno zvýšením hodnoty jiné složky obecního majetku. Celková hodnota obecního majetku na konci sledovaného období by neměla být nižší než na jeho začátku. V minulosti se majetek obce neodepisoval a evidoval se pouze v pořizovací hodnotě, což do jisté míry uměle zlepšovalo hospodaření obcí (obecní majetek bude odepisován až od roku 2011). Dosavadní hodnota majetku obcí uvedená v účetních výkazech tedy není jeho skutečná (tržní) cena, ale je pouze součtem pořizovacích cen majetku platných v době jeho pořízení, které tak nezohledňují úroveň jeho opotřebení. Od roku 2011, kdy obec bude svůj majetek odepisovat (a tedy se zvýší její náklady), dojde důsledkem těchto účetních operací k faktickému snížení hodnoty obecního majetku a obnaží se tak problém tzv. vnitřního dluhu na obecním majetku.

Rozvoj obecního majetku

Při rozvoji obce vykazují jednotlivé složky obecního majetku větší či menší míru dynamičnosti svého pohybu. Obec by měla využívat všech možností, které se jí nabízejí, aby svůj majetek nejen zachovala, ale vhodným způsobem rozhojnila. Způsobů jak dosáhnout zvětšení celkového objemu obecního majetku je celá řada, byť ne všechny jsou z hlediska svého rizika zcela bezpečné. Bude-li obec např. provádět transakce s cennými papíry, tak to sice na jedné straně může obci přinést žádoucí zhodnocení majetku, na straně druhé však obec musí velmi pečlivě zvážit, do jakých cenných papírů bude investovat. Vzhledem k tomu, že obecní majetek je majetkem veřejným, je na místě velká obezřetnost, a proto by obec spíše měla volit cestu bezpečných cenných papírů, byť s nižším potencionálním výnosem.

Vedle obchodních transakcí se však obci nabízejí jiné bezpečné metody zvětšení jejího majetku, a to např. prostřednictvím bezúplatných převodů státního majetku. Pokud je pro obec např. armádní majetek po rušených vojenských posádkách vhodně využitelný, bylo by případné nevyužití této možnosti těžko obhajitelné. Na druhou stranu však není povinností obce využít nabídku státu na bezúplatný či cenově zvýhodněný převod státního majetku, pokud by obec neměla pro takovýto majetek vhodné využití. S principem zachování a rozvoje obecního majetku souvisí nutnost provádět jeho údržbu a opravy.

Vedení evidence obecního majetku

Ustanovení věty třetí § 38 odst. 1 obecního zřízení stanoví obci povinnost vést evidenci svého majetku. Povinnost provádět inventarizaci majetku však pro obec plyne přímo ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Obec provádí inventarizaci svého majetku podle pravidel stanovených zákonem o účetnictví, čímž zároveň dostojí své povinnosti vést evidenci majetku ve smyslu zákona o obcích. Samotný zákon o účetnictví stanovuje rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Vztahuje se na všechny účetní jednotky, kterými jsou rovněž obce. Skutečnost, že obec vede účetnictví, deklaruje také § 2 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

Na základě novely zákona o účetnictví dochází s účinností od 1. ledna 2010 v oblasti veřejných financí k rozsáhlé reformě a zavedení tzv. účetnictví státu, které se velmi významně dotýká i účetnictví obcí. Zákon o účetnictví nově stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Vybranými účetními jednotkami jsou pro tyto účely mimo jiné i územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí nebo příspěvkové organizace.

Pravidla přenosu účetních záznamů mezi vybranými účetními jednotkami (tj. i obcemi) a centrálním systémem účetních informací státu stanoví vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech). Prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví, která se vztahuje mj. i na obce, je s účinností od 1. ledna 2010 vyhláška č. 410/2009 Sb., která v plném rozsahu nahradila předchozí vyhlášku č. 505/2002 Sb. Právní "prostředí" v oblasti účetnictví obcí dále zahrnuje např. České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (viz oznámení Ministerstva financí č. 282/102 406/2009 ze dne 31. prosince 2009).

Účetní závěrka

Obec jako účetní jednotka je povinna vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace obce. Účetní závěrku tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a "vysvětlující" a "doplňující" příloha; v případě obce jako vybrané účetní jednotky je od 1. ledna 2010 rozšířena účetní závěrka o dvě části, když nově sestavuje též přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu – viz § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.

Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě zákona o účetnictví. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti (§ 7 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb.).

Dalším požadavkem kladeným na vedení účetnictví je povinnost účetní jednotky vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů (§ 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.). Z hlediska evidence majetku obce je významný zejména požadavek na průkaznost účetnictví, kterou zákon o účetnictví definuje tak, že účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné.

Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. stanoví pravidlo ohledně rozsahu vedení účetnictví, které zní, že pokud nestanoví zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Do 31. prosince 2009 mohly mj. územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Inventarizace

Inventarizace majetku a závazků je upravena v části páté zákona č. 563/1991 Sb. (§ 29 a § 30). Obce inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Zákon o účetnictví rozlišuje mezi periodickou a průběžnou inventarizací. Periodickou inventarizaci provádějí obce k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. Průběžnou inventarizaci smějí obce provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v obci, jako účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama obec. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. Obce jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

Skutečné stavy majetku a závazků obce při inventarizaci zjišťují následovně:

  • fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku, nebo
  • dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru.

Zjištěné stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.

Ustanovení § 30 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb. umožňuje stanovit výjimky z obecných pravidel provádění inventarizace u vybraného majetku (kulturní památky, sbírky muzejní povahy a archeologické nálezy).

Delikty a sankce

Zákon o účetnictví v § 37 stanovuje sankce účetní jednotce za jednotlivé druhy deliktů v oblasti účetnictví. Deliktem je např. nevedení účetnictví nebo vedení nesprávného účetnictví, nesestavení účetní závěrky (nebo neúplnost), porušení povinnosti uschovávat účetní záznamy, uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů v účetních záznamech atd. Za uvedená protiprávní jednání se může uložit pokuta až do výše 6 % hodnoty aktiv celkem. Odpovědnost účetní jednotky za protiprávní jednání zaniká, jestliže řízení o něm nebylo zahájeno do 1 roku ode dne, kdy se příslušný orgán o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy bylo spácháno.

Ke kontrole a k ukládání pokut je v prvním stupni příslušný kontrolní orgán (zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole) a finanční úřad při správě daní. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.

Konkrétním fyzickým osobám, které mají povinnost např. vést účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku, a tuto povinnost nesplní může vzniknout trestní odpovědnost za trestný čin podle § 254 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), tj. zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist