K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
isss.online

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

(Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 11.)

Datum: 18. 11. 2020, zdroj: OF 4/2020, rubrika: Legislativa

Předchozí série článků o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci se zabývala především odpovědností za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí orgány veřejné moci. Stát však odpovídá rovněž za takovou škodu, která byla způsobena tzv. nesprávným úředním postupem.

Zákon o odpovědnosti za škodu tak naplňuje požadavky Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na náhradu škody způsobené mu – vedle nezákonného rozhodnutí soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy – i nesprávným úředním postupem.

Právní úprava

Odpovědností za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem se zákon o odpovědnosti za škodu zabývá na více místech, přičemž mezi základní ustanovení patří:

  • § 5 písm. b) – „stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem“;
  • § 13 – částečně vymezuje (neurčitý) pojem „nesprávný úřední postup“ jako nevydání rozhodnutí či neučinění úkonu v zákonem stanovené lhůtě;
  • § 19 písm. b) – územní samosprávné celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy nesprávným úředním postupem;
  • § 22 –upravuje odpovědnost územních samosprávných celků za nesprávný úřední postup v samostatné působnosti, jako je tomu v § 13 odst. 1 věta druhá a třetí;
  • § 24 – upravuje nárok územního samosprávného celku na regresní úhradu v samostatné působnosti, a to tak, že pokud nahradil územní samosprávný celek v samostatné působnosti škodu, poskytl-li zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zaplatil-li regresní úhradu, může požadovat úhradu od těch, kdo se podíleli (vedle vydání nezákonného rozhodnutí) na nesprávném úředním postupu;
  • § 31 – mj. stanoví, že náhrada škody zahrnuje (rovněž) takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu;
  • § 31a – upravuje zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kdy obecně platí, že bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, přičemž v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 nebo § 22, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu (celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků).

Související ustanovení

vztahující se k problematice odpovědností za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem jsou např.:

  • § 6 – vymezuje úřad jednající jménem státu ve věcech náhrady škody (ve věcech náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady; pokud došlo ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení; pokud došlo u Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát tento orgán);
  • § 16 – upravuje nárok státu na regresní úhradu vůči úředním osobám a územním samosprávným celkům v přenesené působnosti (tj. při výkonu státní správy);
  • § 17 – stanoví nárok na regresní úhradu vůči osobám, které se podílely na vzniku škody;
  • § 32 – upravuje promlčecí doby (promlčení náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem – nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá; nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen, přičemž pokud vznikla nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 nebo § 22, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo).

Nesprávný úřední postup

Podle § 13 odst. 1 věty první zákona o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem [v podstatě jde pouze o nadbytečné zopakování textace § 5 písm. b) zákona o odpovědnosti za škodu, ve kterém je navíc doplněno, že zmíněná odpovědnost státu se posuzuje „za podmínek stanovených tímto zákonem“].

Zatímco věta první uvedeného ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu neříká – v kontextu § 5 písm. b) zákona o odpovědnosti za škodu – nic nového, tak věty následující (druhá a třetí) § 13 odst. 1 částečným způsobem vymezují neurčitý pojem „nesprávný úřední postup“.

Ve smyslu věty druhé a třetí § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu je nesprávným úředním postupem také

  • porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, nebo
  • porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a to v případě, kdy zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí nestanoví žádnou lhůtu.

Zákon o odpovědnosti za škodu tedy nepodává úplný výčet situací, které se považují za nesprávný úřední postup, pouze ve větě druhé a třetí § 13 odst. 1 uvádí, co je „také“ nesprávným úředním postupem (shodně je nesprávný úřední postup vymezen rovněž v § 22 odst. 1 věty druhé a třetí v případě odpovědnosti územních samosprávných celků za nesprávný úřední postup v samostatné působnosti).

Uvedená neúplnost vymezení nesprávného úředního postupu v zákoně je logická, neboť slovy důvodové zprávy k zákonu o odpovědnosti za škodu „výstižnou definici nelze pro jeho mnohotvárnost podat“.

Nesprávným úředním postupem tedy není jen (nezákonná) nečinnost orgánů veřejné moci, jak vyplývá z věty druhé a třetí § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu, ale i jakákoliv činnost těchto orgánů při výkonu veřejné moci prováděná v rozporu s právními předpisy, která je „jinou“ (vrchnostenskou) činností, než je činnost rozhodovací. Při výkladu pojmu „nesprávný úřední postup“ je tak třeba vycházet z právní teorie a příslušné judikatury.

Nesprávným úředním postupem jsou obecně takové vrchnostenské postupy orgánů veřejné moci porušující právní předpisy, které primárně nevedou k vydání rozhodnutí. Nelze vyloučit, že škoda může vzniknout nesprávným úředním postupem i v rámci rozhodovací činnosti orgánu veřejné moci, avšak pro vznik odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebude v tomto případě určující samotné vydání rozhodnutí, ale skutečnost, že úkony orgánu veřejné moci prováděné v rámci tohoto řízení způsobily vznik škody, aniž by se však bezprostředně promítly do obsahu rozhodnutí.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist