K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

(Obec a odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci 7.)

Datum: 10. 2. 2020, zdroj: OF 5/2019, rubrika: Legislativa

Předkládaný text navazuje na předchozí pojednání popisu odpovědnosti obce za škodu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí, a to zejména popisem aktivní legitimace subjektu, který má právo na náhradu škody ve smyslu § 7 zákona o odpovědnosti za škodu.

Podle § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu „nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.“

Nezákonnost pravomocného rozhodnutí

Výše citované ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu upravuje základní podmínku objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, která musí být kumulativně splněna společně se dvěma ostatními. Touto podmínkou – stanovenou v § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu – vedle vzniku škody či nemajetkové újmy a příčinné souvislosti mezi nezákonným (pravomocným) rozhodnutím a vznikem škody či nemajetkové újmy, je právě samotná existence (pravomocného) nezákonného rozhodnutí.

Nárok na náhradu škody v intencích § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu tedy lze uplatnit proti zrušenému či změněnému nezákonnému pravomocnému rozhodnutí. S právní mocí se obvykle pojí vykonatelnost rozhodnutí, jehož výkonem může dojít ke vzniku škody (vykonatelnost je vlastnost rozhodnutí spočívající v jeho vynutitelnosti, především státní mocí, pokud nebude splněno dobrovolně). Zákon o odpovědnosti za škodu v § 8 odst. 2 však stanoví výjimku z pravidla, že nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze ve vztahu k těm rozhodnutím, která jsou pravomocná, neboť škoda může být způsobena rovněž takovým rozhodnutím, které sice ještě nenabylo právní moci, ale je vykonatelné (rozhodnutí je tzv. předběžně vykonatelné, pokud odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek), přičemž podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody je skutečnost, že nepravomocné nezákonné rozhodnutí, které je vykonatelné, bylo zrušeno nebo změněno.

Ustanovení § 8 odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu doplňuje konečný výčet podmínek pro uplatnění nároku na náhradu škody, a to tím, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy – nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné – pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž takovým procesním prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva.

Podmínky pro uplatnění nároku

Vyjdeme-li z uvedených podmínek v § 8 odst. 1 až 3 zákona o odpovědnosti za škodu, lze – ve vztahu k rozhodnutím vydaným ve správním řízení – podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody shrnout následovně:

  • Existence nezákonného rozhodnutí,
  • Nezákonné rozhodnutí musí být (zpravidla) pravomocné (výjimku představují rozhodnutí přeběžně vykonatelná),
  • Rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem,
  • Poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků
    • řádný opravný prostředek,
    • mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení,
    • jiný procesní prostředek k ochraně práva.

Přezkumné řízení

Pravomocné rozhodnutí může být podle zákona č. 500/2004 sb., správní řád z důvodu nezákonnosti zrušeno v rámci přezkumného řízení podle § 94 a následujících správního řádu. Z hlediska nároku na náhradu škody není rozhodné, zda ke zrušení nebo změně nezákonného rozhodnutí dojde v „nezkráceném“ přezkumném řízení, anebo ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 správního řádu, v němž je prvním úkonem správního orgánu vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu, podle něhož rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně (tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu).

Sporná situace

Sporná může být situace, zda nárok na náhradu škody bude náležet v případě postupu podle § 94 odst. 4 správního řádu, kdy nedojde ke zrušení nezákonného rozhodnutí, neboť po zahájení přezkumného řízení správní orgán sice dospěje k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, avšak újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi řízení, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu (v tomto případě se přezkumné řízení zastaví a nezákonné rozhodnutí nebude zrušeno či změněno).

Lze mít zřejmě za to, že v takovémto výjimečném případě, kdy byla dána přednost zásadě práv nabytých v dobré víře před zásadou legality (zákonnosti), odpovědnost za škodu podle § 8 zákona o odpovědnosti za škodu nevznikne, neboť nebyla splněna jedna ze zákonných podmínek, tj. zrušení nebo změna nezákonného rozhodnutí. Podle § 99 odst. 1 správního řádu je povinností správního orgánu určit, odkdy nastávají účinky rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy (účinky rozhodnutí v přezkumném řízení mohou nastat buď zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí, tedy ex tunc, anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí v přezkumném řízení, tedy ex nunc).

Konkrétní stanovení účinků rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení může mít následně vliv i na výši náhrady škody.

Obnova řízení

Pravomocné rozhodnutí může být pro nezákonnost zrušeno rovněž z jednoho důvodu pro obnovu řízení, který je obsažen v § 100 odst. 4 správního řádu, podle něhož o obnově řízení rozhodne příslušný správní orgán z moci úřední též v případě, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem.

A konečně není vyloučen ani postup podle § 101 písm. A) správního řádu, podle kterého provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci lze tehdy, jestliže je to nezbytné při postupu podle § 41 odst. 6 věty druhé správního řádu („…v případě, že správní orgán promine zmeškaný úkon, doplní řízení ve smyslu úkonu, jehož zmeškání bylo prominuto“), neboť podle § 102 odst. 9 správního řádu se původní rozhodnutí ruší.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist