Saldo a dluh obcí podle velikostních skupin
Na materiály „Hospodaření obcí podle velikostních skupin“ (příjmová část rozpočtu a výdajová část rozpočtů) navazuje porovnání velikostních skupin obcí z hlediska vývoje salda jejich hospodaření a z pohledu zadluženosti.
Vychází se ze závěrečných účtů obcí v posledních pěti letech 2006–2010. Obce jsou rozděleny do pěti velikostních skupin – do 200 obyvatel, 200–500, 500–1000, 1000–5000 a nad 5000 obyvatel.
Saldo
Obce vykázaly v roce 2010 schodek celkový rozpočtu ve výši 1,4 mld. Kč, což je mnohem lepší výsledek, než za rok 2009, ve kterém byl schodek zhruba desetkrát větší. Jak je vidět z grafu 1, o schodek rozpočtů obcí v roce 2010 se „zasloužily“ největší obce, které vykázaly deficit ve výši 4,3 mld. Kč.
Všechny ostatní kategorie obcí vykázaly v roce 2010 přebytek. O jeho velikosti v relaci k příjmům podává informace uvedená tabulka 1.
| Velikostní skupina obcí | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|
| 1–199 | 1,1% | 7,9% | 10,5% | 5,9% | 4,8% |
| 200–499 | 1,3% | 6,7% | 4,8% | -7,7% | 5,2% |
| 500–999 | 5,9% | 4,1% | 5,6% | -4,8% | 3,3% |
| 1000–4999 | -2,0% | 5,0% | 5,8% | -6,7% | 3,6% |
| nad 5000 | -2,3% | 2,7% | 3,4% | -7,9% | -3,0% |
| průměr bez Prahy | -1,4% | 3,5% | 4,2% | -7,1% | -0,6% |
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Nejmenší obce jako jediné vykazovaly přebytek v celém zde uvažovaném období, a navazující kategorie pak měla za celých pět let schodek pouze v roce 2009. K meziročnímu zlepšení relace salda k příjmům došlo u všech kategorií, s výjimkou nejmenších obcí. Důvodem bylo patrně snížení dynamiky příjmů v roce 2010.
Dluh
Dluh obcí (bez Prahy) se v roce 2010 zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o necelá 4 %, resp. 1,9 mld. Kč, a to na úroveň 50,9 mld. Kč. Jak je vidět z grafu 2, u všech kategorií obcí se jejich dluh meziročně snížil, nejvíce u nejmenších obcí (o téměř 20 %). Výjimkou jsou největší obce, u kterých se naopak jejich dluh meziročně zvýšil o celých 10 %, což více než kompenzovalo snížení dluhu u ostatních. Stejně jako v případě deficitu, tak i růst dluhu jde na vrub největších obcí.
V roce 2009 participovaly největší obce na dluhu všech obcí bez Prahy 69 %, o rok později to bylo 73 %.
V období od roku 2006 do roku 2010 se však nejrychleji zvyšoval dluh nejmenším obcí, a to o 72 %, zatímco u obcí s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999 došlo naopak k jeho snížení o 13 %.
O tom, jak se vývoj dluhu podepsal na jeho výši v přepočtu na obyvatele, vypovídá graf 3.
Modrý sloupek charakterizuje obvykle prezentovanou hodnotu dluhu v přepočtu na všechny obyvatele v dané kategorii obcí. Nejnižší hodnotu (necelých 3 tisíce Kč) měly nejmenší obce, nejvyšší pak obce největší (více než 7 tisíc Kč).
Poněkud jiný obrázek dostaneme, přepočteme-li dluh na počet obyvatel pouze zadlužených obcí. V tomto případě „zvítězily“ nejmenší obce, a to částkou 12 809 Kč v přepočtu na obyvatele. Poté se s velikostní kategorií výše dluhu na obyvatele zadlužených obcí postupně snižuje až k největším obcí. U nich však připadá na jednoho obyvatele zadlužených obcí podstatně menší částka, než u nejmenších obcí, a to 7445 Kč.
Vysvětlením je rozdílný podíl zadlužených obcí v jednotlivých velikostních kategoriích. U nejmenších obcí je zadlužena pouze jedna pětina obcí, u navazující velikostní kategorie pak 36 %. Jejich podíl pak s velikostní kategorií stoupá až na 91 % u největších obcí.
Dluh obcí není závažným fenoménem, pokud vezmeme obce jako celek. I přes jeho růst, který není v posledních letech až tak výrazný, stále představuje jenom velmi malou část veřejného dluhu. Co však je problematické, to je dluh nejmenších obcí. Malých obcí sice není zadluženo příliš, ale pokud dluh mají, tak v mnoha případech dosahuje značných částek. Jejich situace je pak také horší s přihlédnutím ke skutečnosti, že malé obce mají volatilní rozpočet, jejich příjmy mohou z roku na rok značně kolísat, což může ohrožovat řádné splácení závazků.