K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Hospodaření obcí podle velikostních skupin (výdajová část rozpočtů)

Datum: 6. 2. 2012, zdroj: OF 5/2011, rubrika: Ekonomika

předchozí části jsme probrali hospodaření obcí rozdělených do pěti kategorií podle počtu obyvatel, a to z hlediska vývoje jejich příjmů. Nyní se budeme věnovat výdajové stránce.

První tabulka sumarizuje základní výsledky obecních rozpočtů z minulé části.

Tab. 1. Hospodaření obcí bez Prahy (mld. Kč)
2006 2007 2008 2009 2010
Příjmy celkem 183,8 189,2 203,2 197,4 215,1
- daňové 92,1 98,8 108,8 97,0 101,3
- nedaňové 20,6 22,3 23,3 23,9 24,7
- kapitálové 15,4 12,0 15,4 13,9 12,7
- dotace 55,7 56,1 55,7 62,6 76,4
Výdaje 186,4 182,5 194,7 211,5 216,5
Saldo -2,6 6,6 8,5 -14,1 -1,4

Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Celkové výdaje obcí se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 zvýšily o 2 %, což je podstatně nižší tempo růstu, než jaké vykázaly příjmy. Ve srovnání s rokem 2006 vzrostly o 16 %, zatímco příjmy se ve stejném období zvedly o 17 %. Porovnání tempa růstu příjmů a výdajů obcí v období 2006 až 2010 ukazuje graf 1.

Graf 1. Roční změna příjmů a výdajů obcí (bez Prahy)
Graf 1. Roční změna příjmů a výdajů obcí (bez Prahy)
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

V období 2006 až 2010 došlo k meziročnímu snížení objemu celkových výdajů pouze v roce 2007. V roce 2009 reagovaly obecní rozpočty na relativně prudké meziroční snížení příjmů zvýšením dynamiky výdajů, která však nebyla příliš výrazná. V roce 2010, i přesto, že tempo růstu příjmů přešlo opět do kladných hodnot, se dynamika výdajů snížila.

Výdaje obcí

Celkové výdaje vykazují v období 2006 až 2010 (viz graf 2) obdobný vývoj pro dvě nejmenší kategorie obcí. Pro ně platí relativně rychlý růst v roce 2008 a poté pokles v následujících dvou letech. V případě dalších tří velikostních kategorií obcí se výdaje zvyšovaly ještě v roce 2009, tedy v době ekonomické recese a poklesu celkových příjmů obcí.

Graf 2. Roční změny celkových výdajů obcí bez Prahy
Graf 2. Roční změny celkových výdajů obcí bez Prahy
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

V uvedeném období nejrychleji rostly výdaje nejmenších obcí (o 64 %), v případě navazující velikostní kategorie (200 až 499 obyvatel) to bylo 30 %. Nejnižší míru růstu výdaje zaznamenaly v průměru u obcí ve velikostní kategorii 1000 až 4999 obyvatel, a to 8 %. V roce 2010 se ve srovnání s rokem 2009 nejrychleji zvýšily výdaje nejmenších obcí (o 7 %), průměru to bylo o 2 % a u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 se dokonce snížily, a to o 2 %.

Výsledek vývoje celkových výdajů v roce 2010 u jednotlivých velikostních kategorií obcí a srovnání s rokem 2006 ukazuje graf 3. Ještě v roce 2006 představovaly celkové výdaje v přepočtu na obyvatele nejmenších obcí pouze 64 % za všechny obce (bez Prahy). V roce 2010 již dosáhly 90 % a získaly tak druhou nejvyšší hodnotu po největších obcích. Nejmenší rozdíl mezi hodnotou z roku 2006 a 2010 nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Tato kategorie obcí se v roce 2006 podílela na průměru 84 % a v roce 2010 pouze 77 %. Stejnou relaci k průměru si v obou letech zachovala kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 74 %.

Graf 3. Celkové výdaje obcí (bez Prahy) v přepočtu na obyvatele
Graf 3. Celkové výdaje obcí (bez Prahy) v přepočtu na obyvatele
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Běžné a kapitálové výdaje

Rovněž běžné výdaje se v období 2006 až 2010 zvýšily nejrychleji u nejmenších obcí. Dvě nejmenší kategorie zaznamenaly podobný vývoj: prudký růst běžných výdajů v roce 2008 a poté snížení dynamiky v navazujících dvou letech (graf 4). U největších obcí se tempo růstu běžných výdajů snižovalo v celém období. A je to také jediná velikostní kategorie, u které se tempo růstu běžných výdajů v roce 2008 snížilo.

Graf 4. Roční změna běžných výdajů obcí (bez Prahy)
Graf 4. Roční změna běžných výdajů obcí (bez Prahy)
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Vývoj kapitálových výdajů (graf 5) byl v období 2006 až 2010 mnohem pestřejší než běžných. Kapitálové výdaje nejmenší obcí se v uvedeném období zvýšily o 82 %, u velikostní kategorie 1000 až 4999 obyvatel se naproti tomu o 5 % snížily. Nadprůměrný růst zaznamenaly ještě obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (růstu o 17 %).

Graf 5. Roční změny kapitálových výdajů obcí bez Prahy
Graf 5. Roční změny kapitálových výdajů obcí bez Prahy
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje v přepočtu na obyvatele

Tabulka 2 porovnává výdaje v přepočtu na obyvatele podle velikostních kategorií obcí. Nejnižších hodnot u celkových výdajů dosáhly obce s počtem obyvatel od 200 do 499, a to především v důsledku nízké úrovně kapitálových výdajů.

Tab. 2. Výdaje obcí na obyvatele v roce 2010 (Kč)
Celkové výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Podíl kap. výdajů (%)
1–199 21 064 14 146 6 918 32,8
200–499 17 240 11 259 5 981 34,7
500–999 17 348 10 734 6 615 38,1
1000–4999 18 015 10 929 7 086 39,3
nad 5000 27 566 20 080 7 487 27,2
Průměr bez Prahy 23 410 16 225 7 186 30,7

Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových dosáhly v roce 2010 obce s počtem obyvatel od 1000 do 9999, a to téměř 40 %, vykazovaly však poměrně nízké běžné výdaje v přepočtu na obyvatele. Nejméně se kapitálové výdaje podílely na celkových u obcí největších, a to pouze 27 %.

Rozpočtová skladba dělí výdaje obcí do šesti kategorií: zemědělství, průmysl, služby, sociální věci, bezpečnost a správa. Váhu jednotlivých výdajových oblastí pro každou velikostní kategorií obcí v roce 2010 uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Struktura výdajů obcí (bez Prahy) v roce 2010 (%)
Rok 2010 Zemědělství Průmysl Služby Sociální věci Bezpečnost Správa
1–199 3 34 29 0 2 32
200–499 2 31 37 0 2 28
500–999 2 28 45 1 2 22
1000–4999 1 25 48 4 3 19
nad 5000 0 17 41 18 3 21

Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

U nejmenších obcí zaujímaly nejvyšší podíl v rozpočtu výdaje na průmysl. U všech ostatních kategorií obcí dominují výdaje na služby, které mají nejvyšší váhu u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 9999. Výdaje na správu (na činnosti zastupitelstva a na vlastní správní činnost) mají nejvyšší podíl (téměř jednu třetinu) u nejmenších obcí, zatímco u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 tvoří pouze necelou pětinu.

Výdaje podle skladby rozpočtu

Podívejme se, kolik činily jednotlivé výdajové oblasti v přepočtu na obyvatele. Údaje jsou za rok 2010.

Výdaje na zemědělství (graf 6) zahrnují i nejen lesnictví, rybářství, ale i např. moštárny a palírny. Svoji váhu v této oblasti mají i programy obnovy venkova a další obdobné výdaje. Na financování různých činností v této části výdajů utratily nejmenší obce téměř šestkrát tolik co obce největší. Jejich výše se v přepočtu na obyvatele zásadě snižuje s rostoucí velikostí obcí.

Graf 6. Výdaje na zemědělství v roce 2010
Graf 6. Výdaje na zemědělství v roce 2010
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Do výdajů na průmysl jsou řazeny i výdaje na stavebnictví, pozemní komunikace, silniční dopravu, cestovní ruch, vodní hospodářství atd. Stejně jako v oblasti výdajů na zemědělství i v této oblasti výdajů (viz graf 7) dominují nejmenší obce. Rozdíly mezi kategoriemi obcí jsou však větší, protože se jedná o řádově vyšší částky. Rozdíl mezi nejmenšími obcemi a obcemi s počtem obyvatel od 1000 do 4999 Kč dosáhl 2644 Kč na obyvatele.

Graf 7. Výdaje obcí na průmysl v roce 2010
Graf 7. Výdaje obcí na průmysl v roce 2010
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Ve výdajích na služby nalezneme peníze plynoucí do vzdělávání, kultury, sportu a tělovýchovy, zájmové činnosti, ochrany památek, bydlení, komunálních služeb, územního plánování, zdravotnictví apod. Nejvyšší částku výdajů v této oblasti (graf 8) vykázaly největší obce, a to se značným, odstupem od ostatních kategorií obcí. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou (největší a nejmenší obce) činil téměř 5000 Kč na obyvatele. Větší obce poskytují mnohem větší rozsah služeb řazených do této výdajové oblasti než obce menší.

Graf 8. Výdaje obcí na služby v roce 2010
Graf 8. Výdaje obcí na služby v roce 2010
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje obcí na správu (graf 9) zahrnují výdaje spojené s činnosti zastupitelů a s vlastními správními činnostmi. V přepočtu na obyvatele dosáhly v roce 2010 nejvyšší částku nejmenší obce (6653 Kč) a tyto výdaje pokrývají téměř třetinu jejich veškerých výdajů. S růstem počtu obyvatel se tento druh výdajů postupně snižuje. Výjimkou jsou největší obce, u kterých tyto výdajů reprezentují zhruba jednu pětinu celkových výdajů, a v přepočtu na obyvatele dosahují druhé nejvyšší hodnoty, a to 5729 Kč. Rozdíl mezi obcemi s nevyšší a nejnižší hodnotou činil 3161 Kč na obyvatele.

Graf 9. Výdaje obcí na služby v roce 2010
Graf 9. Výdaje obcí na služby v roce 2010
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Poslední výdajovou oblastí jsou výdaje na sociální oblast. Patří sem výdaje na sociální dávky a sociální služby, např. provozování domovů penzionů, dětských domovů, pečovatelské služby, sociální poradenství apod. Významnější proporci tvoří pouze u největších obcí, což je z grafu 10 více než zřejmé.

Graf 10. Výdaje obcí na sociální věci v roce 2010
Graf 10. Výdaje obcí na sociální věci v roce 2010
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje na různé oblasti nemají v rozpočtech obcí různé velikosti stejnou váhu a rozdíly jsou značné. Menší obce preferují zemědělství a průmysl a větší zase služby a sociální oblast. Výdaje na správu jsou do značné míry ovlivněny úsporami z rozsahu. Proto jsou u nejmenších obcí tak vysoké.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist