Hospodaření obcí podle velikostních skupin (výdajová část rozpočtů)
V předchozí části jsme probrali hospodaření obcí rozdělených do pěti kategorií podle počtu obyvatel, a to z hlediska vývoje jejich příjmů. Nyní se budeme věnovat výdajové stránce.
První tabulka sumarizuje základní výsledky obecních rozpočtů z minulé části.
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy celkem | 183,8 | 189,2 | 203,2 | 197,4 | 215,1 | |
| - daňové | 92,1 | 98,8 | 108,8 | 97,0 | 101,3 | |
| - nedaňové | 20,6 | 22,3 | 23,3 | 23,9 | 24,7 | |
| - kapitálové | 15,4 | 12,0 | 15,4 | 13,9 | 12,7 | |
| - dotace | 55,7 | 56,1 | 55,7 | 62,6 | 76,4 | |
| Výdaje | 186,4 | 182,5 | 194,7 | 211,5 | 216,5 | |
| Saldo | -2,6 | 6,6 | 8,5 | -14,1 | -1,4 | |
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Celkové výdaje obcí se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 zvýšily o 2 %, což je podstatně nižší tempo růstu, než jaké vykázaly příjmy. Ve srovnání s rokem 2006 vzrostly o 16 %, zatímco příjmy se ve stejném období zvedly o 17 %. Porovnání tempa růstu příjmů a výdajů obcí v období 2006 až 2010 ukazuje graf 1.
V období 2006 až 2010 došlo k meziročnímu snížení objemu celkových výdajů pouze v roce 2007. V roce 2009 reagovaly obecní rozpočty na relativně prudké meziroční snížení příjmů zvýšením dynamiky výdajů, která však nebyla příliš výrazná. V roce 2010, i přesto, že tempo růstu příjmů přešlo opět do kladných hodnot, se dynamika výdajů snížila.
Výdaje obcí
Celkové výdaje vykazují v období 2006 až 2010 (viz graf 2) obdobný vývoj pro dvě nejmenší kategorie obcí. Pro ně platí relativně rychlý růst v roce 2008 a poté pokles v následujících dvou letech. V případě dalších tří velikostních kategorií obcí se výdaje zvyšovaly ještě v roce 2009, tedy v době ekonomické recese a poklesu celkových příjmů obcí.
V uvedeném období nejrychleji rostly výdaje nejmenších obcí (o 64 %), v případě navazující velikostní kategorie (200 až 499 obyvatel) to bylo 30 %. Nejnižší míru růstu výdaje zaznamenaly v průměru u obcí ve velikostní kategorii 1000 až 4999 obyvatel, a to 8 %. V roce 2010 se ve srovnání s rokem 2009 nejrychleji zvýšily výdaje nejmenších obcí (o 7 %), průměru to bylo o 2 % a u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 se dokonce snížily, a to o 2 %.
Výsledek vývoje celkových výdajů v roce 2010 u jednotlivých velikostních kategorií obcí a srovnání s rokem 2006 ukazuje graf 3. Ještě v roce 2006 představovaly celkové výdaje v přepočtu na obyvatele nejmenších obcí pouze 64 % za všechny obce (bez Prahy). V roce 2010 již dosáhly 90 % a získaly tak druhou nejvyšší hodnotu po největších obcích. Nejmenší rozdíl mezi hodnotou z roku 2006 a 2010 nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Tato kategorie obcí se v roce 2006 podílela na průměru 84 % a v roce 2010 pouze 77 %. Stejnou relaci k průměru si v obou letech zachovala kategorie obcí s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 74 %.
Běžné a kapitálové výdaje
Rovněž běžné výdaje se v období 2006 až 2010 zvýšily nejrychleji u nejmenších obcí. Dvě nejmenší kategorie zaznamenaly podobný vývoj: prudký růst běžných výdajů v roce 2008 a poté snížení dynamiky v navazujících dvou letech (graf 4). U největších obcí se tempo růstu běžných výdajů snižovalo v celém období. A je to také jediná velikostní kategorie, u které se tempo růstu běžných výdajů v roce 2008 snížilo.
Vývoj kapitálových výdajů (graf 5) byl v období 2006 až 2010 mnohem pestřejší než běžných. Kapitálové výdaje nejmenší obcí se v uvedeném období zvýšily o 82 %, u velikostní kategorie 1000 až 4999 obyvatel se naproti tomu o 5 % snížily. Nadprůměrný růst zaznamenaly ještě obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (růstu o 17 %).
Výdaje v přepočtu na obyvatele
Tabulka 2 porovnává výdaje v přepočtu na obyvatele podle velikostních kategorií obcí. Nejnižších hodnot u celkových výdajů dosáhly obce s počtem obyvatel od 200 do 499, a to především v důsledku nízké úrovně kapitálových výdajů.
| Celkové výdaje | Běžné výdaje | Kapitálové výdaje | Podíl kap. výdajů (%) | |
|---|---|---|---|---|
| 1–199 | 21 064 | 14 146 | 6 918 | 32,8 |
| 200–499 | 17 240 | 11 259 | 5 981 | 34,7 |
| 500–999 | 17 348 | 10 734 | 6 615 | 38,1 |
| 1000–4999 | 18 015 | 10 929 | 7 086 | 39,3 |
| nad 5000 | 27 566 | 20 080 | 7 487 | 27,2 |
| Průměr bez Prahy | 23 410 | 16 225 | 7 186 | 30,7 |
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových dosáhly v roce 2010 obce s počtem obyvatel od 1000 do 9999, a to téměř 40 %, vykazovaly však poměrně nízké běžné výdaje v přepočtu na obyvatele. Nejméně se kapitálové výdaje podílely na celkových u obcí největších, a to pouze 27 %.
Rozpočtová skladba dělí výdaje obcí do šesti kategorií: zemědělství, průmysl, služby, sociální věci, bezpečnost a správa. Váhu jednotlivých výdajových oblastí pro každou velikostní kategorií obcí v roce 2010 uvádí tabulka 3.
| Rok 2010 | Zemědělství | Průmysl | Služby | Sociální věci | Bezpečnost | Správa |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1–199 | 3 | 34 | 29 | 0 | 2 | 32 |
| 200–499 | 2 | 31 | 37 | 0 | 2 | 28 |
| 500–999 | 2 | 28 | 45 | 1 | 2 | 22 |
| 1000–4999 | 1 | 25 | 48 | 4 | 3 | 19 |
| nad 5000 | 0 | 17 | 41 | 18 | 3 | 21 |
Pramen: Ministerstvo financí, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
U nejmenších obcí zaujímaly nejvyšší podíl v rozpočtu výdaje na průmysl. U všech ostatních kategorií obcí dominují výdaje na služby, které mají nejvyšší váhu u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 9999. Výdaje na správu (na činnosti zastupitelstva a na vlastní správní činnost) mají nejvyšší podíl (téměř jednu třetinu) u nejmenších obcí, zatímco u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 tvoří pouze necelou pětinu.
Výdaje podle skladby rozpočtu
Podívejme se, kolik činily jednotlivé výdajové oblasti v přepočtu na obyvatele. Údaje jsou za rok 2010.
Výdaje na zemědělství (graf 6) zahrnují i nejen lesnictví, rybářství, ale i např. moštárny a palírny. Svoji váhu v této oblasti mají i programy obnovy venkova a další obdobné výdaje. Na financování různých činností v této části výdajů utratily nejmenší obce téměř šestkrát tolik co obce největší. Jejich výše se v přepočtu na obyvatele zásadě snižuje s rostoucí velikostí obcí.
Do výdajů na průmysl jsou řazeny i výdaje na stavebnictví, pozemní komunikace, silniční dopravu, cestovní ruch, vodní hospodářství atd. Stejně jako v oblasti výdajů na zemědělství i v této oblasti výdajů (viz graf 7) dominují nejmenší obce. Rozdíly mezi kategoriemi obcí jsou však větší, protože se jedná o řádově vyšší částky. Rozdíl mezi nejmenšími obcemi a obcemi s počtem obyvatel od 1000 do 4999 Kč dosáhl 2644 Kč na obyvatele.
Ve výdajích na služby nalezneme peníze plynoucí do vzdělávání, kultury, sportu a tělovýchovy, zájmové činnosti, ochrany památek, bydlení, komunálních služeb, územního plánování, zdravotnictví apod. Nejvyšší částku výdajů v této oblasti (graf 8) vykázaly největší obce, a to se značným, odstupem od ostatních kategorií obcí. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou (největší a nejmenší obce) činil téměř 5000 Kč na obyvatele. Větší obce poskytují mnohem větší rozsah služeb řazených do této výdajové oblasti než obce menší.
Výdaje obcí na správu (graf 9) zahrnují výdaje spojené s činnosti zastupitelů a s vlastními správními činnostmi. V přepočtu na obyvatele dosáhly v roce 2010 nejvyšší částku nejmenší obce (6653 Kč) a tyto výdaje pokrývají téměř třetinu jejich veškerých výdajů. S růstem počtu obyvatel se tento druh výdajů postupně snižuje. Výjimkou jsou největší obce, u kterých tyto výdajů reprezentují zhruba jednu pětinu celkových výdajů, a v přepočtu na obyvatele dosahují druhé nejvyšší hodnoty, a to 5729 Kč. Rozdíl mezi obcemi s nevyšší a nejnižší hodnotou činil 3161 Kč na obyvatele.
Poslední výdajovou oblastí jsou výdaje na sociální oblast. Patří sem výdaje na sociální dávky a sociální služby, např. provozování domovů penzionů, dětských domovů, pečovatelské služby, sociální poradenství apod. Významnější proporci tvoří pouze u největších obcí, což je z grafu 10 více než zřejmé.
Výdaje na různé oblasti nemají v rozpočtech obcí různé velikosti stejnou váhu a rozdíly jsou značné. Menší obce preferují zemědělství a průmysl a větší zase služby a sociální oblast. Výdaje na správu jsou do značné míry ovlivněny úsporami z rozsahu. Proto jsou u nejmenších obcí tak vysoké.