K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Nejčastější závady při přezkumech hospodaření v oblasti majetku

(Praktické zkušenosti z přezkumu hospodaření obcí 3.)

Datum: 27. 5. 2008, zdroj: OF 1/2008, rubrika: Ekonomika

V časopise "Obec a finance" se opakovaně zamýšlíme nad praktickými zkušenostmi z přezkumů hospodaření obcí. V minulých číslech byly rozebírány nejčastější chyby provázející oblast rozpočtového hospodaření a vedení účetnictví. V závěrečném pojednání se věnujeme oblasti majetkové.

Definice majetku dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) nás nenechává na pochybách, že spravování majetku se obecně považuje za jednu z nejdůležitějších aktivit, kterou územní samosprávné celky (ÚSC) vykonávají v rámci své samostatné působnosti. Majetek lze chápat jako zdroj příjmů a výhodnou investici a zároveň slouží jako prostředek k uspokojování potřeb občanů. Obec vystupuje při hospodaření s majetkem zcela samostatně a je za své úkony s ním provedené plně odpovědná. Jelikož neexistuje ucelený -- obecně závazný předpis o obecním majetku, předpokládá se, že každá obec bude mít zpracovaný vlastní vnitřní předpis o bližším hospodaření s majetkem a o způsobu vedení evidence, oceňování a účtování majetku (podobně jako se stát řídí obecně závazným předpisem, zákonem č. 219/2001 Sb., o majetku státu).

Rozumí se, že každý územní samosprávný celek má specifické potřeby a vzhledem ke svému specifickému postavení si musí vždy ponechat majetek v takovém rozsahu, druhu a kvalitě, aby byl schopen zajišťovat služby a veškeré aktivity i v rámci přenesené působnosti. Taktéž využívá svého majetku k podnikatelským aktivitám. Územní samosprávný celek se musí o svůj majetek starat s "péčí řádného hospodáře". Taková ustanovení najdeme na různých místech zákona o krajích, obcích a zákona o hlavním městě Praze. Zákon o přezkumu hospodaření určuje oblasti specifického zaměření, kterými se budeme postupně zabývat včetně problematiky veřejných zakázek.

1. Nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu, s nímž hospodaří ÚSC

S majetkem ve vlastnictví státu hospodaří obec podle uzavřených smluvních vztahů a vnitřních pravidel obce. Velmi častou formou je smlouva o výpůjčce. Obce majetek státu neodepisují a evidují jej na svých podrozvahových účtech.

Nejčastěji zjišťované nedostatky
  • obec majetek využívá bez smluvního vztahu a tento majetek nepodléhá žádné evidenci,
  • smlouva je uzavřena, ale není považována za účetní doklad a předložena k zaúčtování,
  • o majetku je sice účtováno, ale jednou částkou bez podrobné operativní evidence,
  • majetek není inventarizován , dokumentace není prověřována
  • majetek nebývá pojištěn.

Mezi uvedené nedostatky patří i skutečnost, kdy majetek poskytnutý státem k vykonání přenesené působnosti a nerozlišený v evidenci, (např. výpočetní technika) obec dále přenechá nebo daruje příspěvkové organizaci, jíž je zřizovatelem. Ani příspěvková organizace tento majetek ve svém účetnictví nezachytí, nevede ani podrozvahovou evidenci. Majetek a nakládání s ním se takzcela vymyká kontrole.

2. Zadávání a uskutečňování veřejných zakázek

Domníváme se, že "veřejnou zakázkou" je jakékoliv uskutečnění veřejného výdaje bez ohledu na jeho výši a obec jako zadavatel je vždy povinna dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Obec je podle zákona o veřejných zakázkách považována za veřejného zadavatele realizujícího veřejné zakázky, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Obec rozlišuje veřejné zakázky podle jejich předpokládané hodnoty na nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu.

Zákon podrobně stanovuje druhy, podmínky a lhůty pro zadávací řízení, požadavky na uchazeče a mechanismus výběru dodavatele. Ve stručnosti:

Veřejné zakázky nadlimitní a podlimitní si obce nechávají zpracovat u odborných firem. Problémovou oblastí jsou veřejné zakázky nedosahující limitů zákona, u nichž je nezbytné, aby obec stanovila vnitřní pravidla pro výběr dodavatele tak, aby mohla v každém případě zaručit, že výběr byl transparentní a nediskriminující. Je vhodné, aby byla stanovena vnitřní pravidla obsahující finanční limity, odpovědné osoby, podmínky pro zveřejnění, minimální náležitosti dokumentace ke každé zakázce i lhůtu pro její archivaci a podmínky pro vystavování smluv a objednávek.

Pro obce je stanovena výjimka ze zákona v případě, kdy předmět plnění poskytuje obchodní společnost, v níž má obec 100 % podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech. Tyto společnosti nejčastěji vykonávají pro obec činnosti spojené se správou a údržbou obecního majetku, správou a údržbou místních komunikací, veřejné zeleně a veřejného osvětlení nebo jiných komunálních služeb. Je ovšem nutné aby tyto výchozí podmínky byly zaznamenány ve vnitřním předpise, nejlépe již v organizačních řádech.

Nejčastěji zjišťované nedostatky
  • obec nemá stanovena pravidla pro výběrová řízení
  • obec má sice stanovena pravidla ale neuplatňuje postup v souladu s platnou vnitřní směrnici
  • pro veřejné zakázky s finančním plněním pod limitem zákona pak tyto "malé veřejné zakázky" mohou být zadávány přímo a diskriminačně,
  • v zadávacích podmínkách veřejných zakázek jsou definovány profesní kvalifikační předpoklady nebo ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady tak, že mohou ve výběru předurčovat preferovaného uchazeče.

3. Zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob

Mimo zákonem stanovených výjimek (§ 38 odst. 3 obecního zřízení) obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob. Povinnou náležitostí zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce je vyjádření podílu zastaveného majetku na celkovém majetku obce. Auditor kontroluje správnost a dodržení postupů a soulad zákona o obcích a zákona o účetnictví. Výpočet podílového ukazatele náleží obci a auditor ověřuje správnost vypočtené hodnoty.

Nejčastěji zjišťované nedostatky
  • nejsou dodržena ustanovení zákona o obcích (§ 85, který vyhrazuje zastupitelstvu obce rozhodování o majetkoprávních úkonech, § 38 odst. 3).
  • na listech vlastnictví jsou dále vedeny -- zapsány zástavy nemovitostí z titulu dotací a úvěrů, které již byly splaceny nebo již byly splněny jejich podmínky,
  • není vedena evidence o poskytnutých zástavách jednak v účetní hodnotě na samostatných analytických účtech a zároveň na podrozvahových účtech v hodnotě zástavní pohledávky,
  • není prováděna inventarizace zástav ve vazbě na operativní a účetní evidenci (skutečný stav dokládají záznamy v oddíle "C" na listech vlastnictví).

4. Zřizování věcných břemen k majetku ÚSC

Zřízením věcného břemene k majetku obce dochází k omezení vlastnických práv formou zápisu na listu vlastnictví. Tento majetkoprávní úkon musí být v souladu se zápisem do katastru nemovitostí zanesen do účetní a operativní evidence a podroben každoroční inventarizaci. Při realizaci věcného břemene za úplatu obec přijímá finanční prostředky do svého rozpočtu a hodnotu věcného břemene zavede na podrozvahový účet.

Nejčastěji zjišťované nedostatky
  • smlouvy ke zřízení věcného břemene jsou uzavřeny a zavkladovány do katastru nemovitostí, avšak bez jakékoliv další evidence,
  • obec nemá přehled o sjednaných věcných břemenech, neboť zatížený majetek není veden na samostatných analytických účtech a obec neprovádí jejich inventarizaci (postup není definován vnitřní směrnicí).

5. Pronájmy a prodeje majetku

Pojmy "pronájmy a prodeje majetku" se dotýkají mnoha operací, které je třeba uskutečnit od záměru majetkový úkon provést, až po konečnou fázi realizace a pro všechny operace nastavují pravidla a kompetence buď obecně závazné předpisy, a nebo vnitřní normy obce.

Při cestě od záměru k realizaci u nemovitého majetku je třeba počítat s poměrně velkou časovou náročností. Počátek a konec jednotlivého případu může od sebe oddělovat několik měsíců a auditor sleduje důležité mezníky z pohledu správnosti postupů a včasnosti jejich provedení:

  1. zveřejnění záměru,
  2. jeho schválení,
  3. zveřejnění prodeje, pronájmu, nákupu, směny, daru,
  4. jeho schválení,
  5. schválení smlouvy,
  6. podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí u převodu nemovitostí,
  7. správnost zaúčtování,
  8. správnost evidence a
  9. podání majetkových přiznání.

Prodeje a pronájmy majetku mají přímou vazbu na příjmovou část rozpočtu obce. Od prodejů majetku se odráží reálnost a nastavení rozpočtu v příjmové oblasti. Při schvalování rozpočtu ještě není zřejmé, zda majetek bude prodán nebo pronajat a za jakou cenu. Auditor může při kontrole zjistit nadhodnocení příjmové stránky rozpočtu.

Nejčastěji zjišťované nedostatky
  • není zpracována a schválena vnitřní norma upravující postupy, podmínky a související doklady pro zařazení majetku, způsoby ocenění majetku, formy pořízení a vyřazení majetku, termíny a odpovědné osoby,
  • za okamžik účetního případu není považováno datum podání návrhu na vklad (právní účinky vkladu), ale až datum zápisu do katastru nemovitostí
  • o přírůstcích a úbytcích na majetkových účtech pořizovány záznamy souhrnně za delší, až několikaměsíční časové období.

Shrnutí

Oblast hospodaření s majetkem obcí nutně hodnotíme, jako důležitou agendu také proto, že je úzce propojena s rozpočtem a účetnictvím. V povědomí obecních úřadů je hospodaření s majetkem sice shledáváno významným, nicméně chápáno zúženě, poněkud odděleným pohledem od rozpočtu a účetnictví.

Na obec je nutno nahlížet jako na jeden "organismus", který vlastní, prodává, kupuje, pronajímá, přenechává, poskytuje, přijímá, ručí. A to vše souvisí zároveň s nastavením rozpočtu, zaúčtováním operací vyplývajících ze smluvních vztahů a úkonů při další evidenci majetku. Na neošetřených rizikových místech pak může docházet k poruchám v předávání potřebných informací pro transparentní postupy při majetkových přesunech.

Účelem publikovaných textů bylo zastavit se u nejvíce rizikových oblastí a poukázat na nejčastěji se vyskytující chyby z pohledu auditora. Úpravy systému jsou na samotné účetní jednotce, aby v budoucích přezkumech byly zaznamenány pozitivní změny.

Ing. Danuše Prokůpková, auditor, členka Výboru KAČR pro veřejný sektor; Ing. Jana Uhlířová, auditor, C. P. A. Audit, spol. s r. o.

Seriál Praktické zkušenosti z přezkumu hospodaření obcí

  1. Přezkumy hospodaření a časté chyby v rozpočtovém procesu, 15. 11. 2007
  2. Chyby v účetnictví podle auditora při přezkumu hospodaření samospráv, 10. 3. 2008
  3. Nejčastější závady při přezkumech hospodaření v oblasti majetku, 27. 5. 2008 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist