K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Prostorové koncentrace imigrantů

(Segregace v České republice 5.)

Datum: 28. 2. 2008, zdroj: OF 5/2007, rubrika: Bydlení

Článek navazuje na sérii již publikovaných příspěvků informujících o vybraných výsledcích výzkumného projektu "Segregace v České republice: stav a vývoj, příčiny a důsledky, prevence a náprava" (WA-014-05-Z01) podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj. Posledním z prezentovaných témat je separace/segregace cizinců.

Mezinárodní migrace s sebou nese řadu pozitivních, ale i negativních rysů. Jednu ze stěžejních otázek představuje soužití imigračních komunit s majoritní populací. Tento proces je v bohatých cílových společnostech mnohdy problematický, zvláště jedná-li se o imigrační komunitu z kulturně vzdálené a ekonomicky slabé země. Právě kulturní rozdíly jsou často spjaté se socioekonomickými nerovnoměrnostmi.

Současná realita ve vyspělých zemích dokládá, že imigrační skupiny (často v linii několika generací) mají mnohé faktory socioekonomické úrovně i mobility nízké -- viz např. nízké vzdělání, vysoká úroveň nezaměstnanosti, práce na sekundárním trhu práce, nízká kvalita bydlení často prostorově koncentrovaná do typických segregovaných či separovaných lokalit částí velkých měst. Tato marginalizace imigrantů spolu s existujícím vyhrocením terorismu (radikální muslimské hnutí versus západní křesťanská civilizace) a neochotě majorit tolerovat tuto realitu vede reálně i potenciálně k napětí, které může eskalovat i v otevřené nepokoje (viz např. listopad 2005 v Paříži). Současný svět nezná úspěšně fungující, natož ideální integrační model, který by byl schopen tyto problémy řešit.

Situace v Česku

I Česko se velmi rychle dostalo do pozice imigrační země (k 31. 12. bylo v zemi oficiálně 321 456 cizinců s povoleným pobytem), kde přítomnost zvláště ekonomických migrantů je již trvalým a vlastně nezbytným prvkem mnoha sektorů ekonomiky. S tím souvisí i nutné řešení otázek integrace usedlých nebo v Česku dlouhodoběji působících cizinců. Na lokální úrovni, až na výjimky (zejména Karlovy Vary, Blansko, Praha-Nebušice), zatím nevznikají výrazné koncentrace imigračních menšin. Ovšem po liberalizaci trhu s byty a domy, a zejména po početním posílení imigrantů ("most" pro další příchozí krajany), budou takovéto segregované a separované koncentrace patrně existovat ve větší míře.

Pro zabránění některým z problémů, které s sebou nese prostorová izolace života některých cizineckých komunit od života majority, je třeba studovat sociální, ekonomické i kulturními aspekty života cizinců včetně podmíněností výběru a fungování jejich bydlišť.

V rámci zmíněného projektu jsme za tímto účelem uskutečnili hloubkové, kvalitativní, terénní šetření dvou v Česku typických imigračních skupin. Vietnamců a Ukrajinců, koncentrovaných ve vybraných lokalitách:

  1. Vietnamské komunity v sídlištní zástavbě města Chebu (Zlatý vrch, Dvořákova ulice)
  2. Ukrajinců v jedné z pro ně typických ubytoven -- v Praze-Holešovicích.

Na příkladu těchto dvou komunit a lokalit jsme se snažili podchytit charakter těchto etnických koncentrací, popsat a vysvětlit jejich vznik i dopady jejich existence.

Vietnamci v Chebu

Cheb -- větší fotografie (63 kB)

V Česku bylo na konci roku 2006 registrováno 40 779 Vietnamců. Jsou třetí nejpočetnější skupinou cizinců. I vzhledem ke své hlavní ekonomické strategii (maloobchodnímu prodeji), žijí na celém území republiky. Jejich nejvyšší absolutní počet je v Karlovarském kraji. Mezi důvody vyššího zastoupení Vietnamců v tomto regionu patří nejen výhodná geografická poloha, vysoká návštěvnost především ze strany německých turistů a s tím spojená poptávka po zboží, ale i tradice zaměstnávání Vietnamců v této oblasti v 80. letech. Cheb je středně velké třicetitisícové město, kde žije kolem 10 % Vietnamců, kteří jsou úzce spojeni s existencí velkých tržnic (Svatý Kříž, Dragoun).

Vietnamci v Chebu žijí roztroušeni po celém městě a jsou promícháni s majoritní populací. V každém panelovém domě najdeme vždy dvě až tři vietnamské rodiny. V Chebu tedy neexistuje lokalita jen s vietnamským obyvatelstvem. Existují však části, kde jsou Vietnamci koncentrováni výrazněji -- např. kolem tržnice Dragoun a na sídlištích Skalka, Zlatý vrch a Háje. Pro naši studii byly vybrány domy na sídlišti Zlatý vrch v Dvořákově ulici, kde Vietnamci tvoří asi jednu čtvrtinu celkového počtu obyvatel. Odhadujeme, že ve zkoumané lokalitě žije 150 Vietnamců, v každém vchodu domu obývají tři až šest z celkových osmnácti bytů.

Sídliště Zlatý vrch je jedno z posledních sídlišť postavených v osmdesátých letech a leží na severovýchodním okraji města. Panelové domy v prudké stráni jsou velmi blízko sebe a navazují na zástavbu rodinných domků. Fyzický stav lokality je velmi dobrý. Lokalita není nijak izolovaná od okolí a je také volně přístupná. Vzhledem k ostatním částem města se vyznačuje středním sociálním statusem obyvatel.

Vyšší koncentrace Vietnamců vznikla spontánně. Vietnamci využili existence větší nabídky bytů v této lokalitě, a to jak k pronájmu, tak k prodeji. Klíčovou roli zde sehrál časový souběh levného odprodeje obecních bytů stávajícím nájemníkům a intenzivní příliv Vietnamců do Chebu pojící se k formování tržnice Dragoun. Městem odprodávané byty byly v prvních etapách levné, což využili i nájemci, kteří byty nepotřebovali a obratem je prodávali nebo pronajímali právě Vietnamcům.

Sídlištní lokalita plní především obytnou funkci. Vietnamci mají v jednotlivých bytech také sídla firem, nicméně vlastní činnost zde provozují jen výjimečně (např. obchod s potravinami, částečně vietnamskými).

Zkoumaná lokalita plní také funkci sociální. Vietnamci se sice navštěvují (při příležitostí různých oslav, ale i sledování fotbalového utkání), celkově však jejich kontakty nejsou intenzivní. Podle jejich slov je to dáno tím, že se vidí v práci a to včetně víkendů, domů se vracejí kolem deváté večer, kdy již není mnoho prostoru na setkávání. Interakce s majoritou je omezena na běžné kontakty na chodbách domů. Navázání bližšího kontaktu brání jazyková bariéra, to platí hlavně u migrantů tzv. první generace. Jejich děti jsou již plně integrovány. V lokalitě jsme kromě běžných sousedských problémů nezaznamenali žádné napjaté vztahy. Zmiňován byl jen "zápach" z přípravy tradičních vietnamských jídel.

Další vývoj lokality je závislý především na ekonomické prosperitě Vietnamců v Chebu. Vietnamská komunita je zde sociálně hierarchizovaná, a proto nedochází ke koncentraci všech Vietnamců do jedné lokality. Nelze tedy ani v budoucnu očekávat, že budou bydlet představitelé jednotlivých tržnic v jednom domě se stánkovými prodavači. Vietnamci v Chebu jsou úzce spjati s tržnicemi a jejich setrvání se odvíjí především od jejich prosperity. Tržnice Dragoun prochází útlumem, Svatý Kříž naopak expanduje.

Ukrajinci v Praze-Holešovicích

Vynecháme-li specifickou slovenskou imigrační komunitu, představují Ukrajinci v Česku nejpočetnější imigrační skupinu (102 594 ke konci roku 2006). Jsou podobně jako Vietnamci rozprostřeni vlastně po celé republice, ale na rozdíl od Vietnamců většinou nepodnikají, ale jsou zaměstnáni, a to v různých sektorech ekonomiky hlavně v manuálních, intelektuálně nenáročných profesích. Jak prokázaly jiné výzkumy, jejich pobyt v Česku je zatím více krátkodobý či střednědobý než trvalý a tomu odpovídá charakter jejich bydlení. Jde často o levné, nouzové, provizorní bydlení, které odpovídá nutnosti z vydělaných peněz co možná nejvíce ušetřit.

Areál ubytovny (Bubenská 12, Praha 7-Holešovice) je ohraničen ulicí Bubenská a z druhé strany nefunkčním nádražím Bubny. Oplocení pozemku vlnitým plechem také přispívá k dojmu celkové izolovanosti. Na protilehlé velmi frekventované ulici Bubenská začíná obytná čtvrť činžovních cihlových domů z počátku 20. století.

Vznik současné ubytovny je spjat se skončením prací na opravách Veletržního paláce (skladiště). Poté, v roce 1992, začal areál sloužit k ubytování dělníků Dopravních staveb.

V průběhu užívání ubytovny nedošlo prakticky k žádným stavebním úpravám (vnějším ani vnitřním). Nachází se totiž v rozvojové lokalitě Holešovice--Bubny, pro kterou je již vypracován územní plán.

Dvě skupiny

V současné době plní ubytovna zejména funkci obytnou. Pro řadu cizinců je druhým domovem. Její kapacita (cca 120 lůžek) v čase mírně kolísá. Bydlí zde převážně cizinci (nejvíce z Ukrajiny, Moldavska a Bulharska) a podle slov správce ubytovny je láká k ubytování především nízká cena, tj. 90 Kč za noc. Průměrná doba pobytu bývá od tří do šesti měsíců. Poté se lidé na čas vracejí domů, přičemž většina z nich se však vrací zpět. Většina z ubytovaných pracuje na stavbách, a to okolo 10--12 hodin denně. Ráno tudíž téměř všichni ubytovnu opouštějí a vracejí se zpět až večer. Jelikož tito lidé vykonávají fyzicky náročnou práci, večer už většinou nikam nechodí. Nemají téměř žádný volný čas, který by mohli věnovat svým koníčkům. Výjimkou je sledování televize, nedělní procházky do centra či na fotbal. V období významných církevních svátků jdou někteří z cizinců do řecko-katolického kostela u Karlova mostu.

Na ubytovně žijí dvě oddělené skupiny obyvatel (místní a cizinci) s minimálním vzájemným kontaktem. Vzájemně si nepřekáží. Důvodem spíše velmi omezených kontaktů je odlišný životní styl, jiný časový harmonogram dne i roku a také jazyková bariéra. Někteří místní obyvatelé o existenci ubytovny ani nevědí, jiní ji hodnotí jako bezproblémovou.

Nejsou problémy

Lokalita nevyvolává větší problémy. Přispívá k tomu i fakt, že vedoucí ubytovny dbá na platnost dokladů ubytovaných. Při občasných návštěvách Cizinecké policie tak nedochází k zadržování nelegálních migrantů a řešení překračování zákona. Občas se objeví krádeže na ubytovně (kradou se doklady): "Stalo se to tak 3--4× od roku 1999 …" (z výpovědi respondenta). V nedávné době zde proběhla kontrola Cizinecké policie a hasičů. Nebyly zjištěny žádné vážné nedostatky, pouze z bezpečnostních důvodů musely být přidělány na ubytovnu hromosvody.

Po bližším seznámení se s problematikou života cizinců na této ubytovně vyplývá, že koncentrace pracovních migrantů či ostatních dělníků na ubytovnách není vnímána majoritní populací jako problém, a to jak z pohledu fyzických, tak i sociálních struktur. Dělníci jsou celý den v práci, vydělávají peníze a domů se vrací večer většinou unavení. Někdy dojde (pravděpodobně ve dnech volna) k větší konzumaci alkoholu, nicméně z pohledu ostatních obyvatel lokality to není problém, který by se musel řešit. Nedochází zde k pobíhání či žebračení dětí, popř. rodinných příslušníků, neboť se nejčastěji jedná o přítomné a pracující (zaměstnané) muže, bez rodin. Bezproblémovost potvrzuje i jedna z respondentek: "Nikdy tady s nimi žádné problémy nebyly ... a to mám okno přímo nad nimi. Prostě jsou tady, aby pracovali, nechtějí dělat problémy". Samotní klienti ubytovny by do budoucna navrhovali např. opravy a rekonstrukce ubytovny. Rádi by též měli satelit, aby mohli sledovat ukrajinské televizní kanály. Z výzkumu přesto vyvstaly určité problémy, které však přímo nesouvisí s bydlením cizinců, nýbrž se týkají procedury zisku, resp. prodloužení jejich víza.

Závěrem

Výzkum naznačil, že intenzita "mikro-prostorové" koncentrace cizinců z hlediska bydlení je zatím nízká. Je tak posílen vstupní předpoklad, že cizinci v Česku využívají různorodé typy ubytování, ale že se zatím z mnoha důvodů neshlukují do výraznějších pospolitostí obytných celků, kde by vytvářeli ghetta specifických kultur a životních stylů. Nicméně i v této analýze se prokázal význam obcí a měst a jejich orgánů, které svoji přímou (např. privatizace bytů) i nepřímou aktivitou (realizace ekonomických záměrů) mohou významně ovlivnit vznik, existenci i formy koncentračních areálů imigrantů (viz např. Cheb a jeho sídliště Zlatý vrch).

doc. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc., RNDr. Eva Jánská, Ph. D., Mgr. Dita Čermáková, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Seriál Segregace v České republice

  1. Rezidenční segregace, 23. 3. 2007
  2. Separace sociálně silných, 28. 6. 2007
  3. Segregace sociálně slabých, 29. 8. 2007
  4. Rezidenční segregace Romů v ČR, 29. 10. 2007
  5. Prostorové koncentrace imigrantů, 28. 2. 2008 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist