K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Rezidenční segregace Romů v ČR

(Segregace v České republice 4.)

Datum: 29. 10. 2007, zdroj: OF 4/2007, rubrika: Bydlení

Příslušníci romského etnika představují z hlediska vzniku rezidenční segregace jednu z nejohroženějších sociálních skupin v české společnosti. Koncentrované bydlení Romů v některých částech měst a obcí je výsledkem vzájemného působení celé řady mechanismů a aktérů. Hlavní příčiny segregace Romů můžeme hledat především v obecných ekonomických a sociálních podmíněnostech.

Důležitou roli při hledání příčin však hraje také vztah většinové společnosti k etnickým menšinám a postoj veřejných institucí k této citlivé problematice. Nezanedbatelný význam má též přístup samotných Romů pramenící z rozdílné kulturní tradice a odlišné hodnotové orientace.

Otázka, proč segregované lokality vznikají a kdo stojí, za jejich vznikem nemá a ani nemůže mít jednoznačnou odpověď. Jisté však je, že rezidenční segregace přináší řadu negativních důsledků jak pro samotné obyvatele segregovaných území, tak pro jejich bezprostřední okolí, obec, město i pro celou společnost.

Sociálnímu vyloučení a segregaci Romů je v poslední době věnována zvýšená pozornost v oblasti politické, akademické i mediální. Jedním z výzkumů podpořených Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky byl projekt "Segregace v České republice: stav a vývoj, příčiny a důsledky, prevence a náprava" (WA-014-05-Z01), v jehož rámci jsme v roce 2005 realizovali případové studie dvou odlišných typů segregovaných lokalit obývaných převážně romským obyvatelstvem. Podrobné studie Předního Přívozu v Ostravě a Chanova v Mostě ukázaly na některé mechanismy, kterými k prostorovému oddělování Romů dochází, i na problémy, které plynou z existence takových koncentrací.

Příčiny vzniku

Segregované lokality, ve kterých se koncentrují obyvatelé romského původu, mají různou podobu i rozsah, od jednoho domu, po celou čtvrť či část obce. Zpravidla se jedná o území se zanedbaným bytovým fondem. Segregované lokality se často nacházejí v periferní poloze, nezřídka jsou oddělené od ostatního zastavěného území fyzickou bariérou (například železniční tratí, víceproudou silnicí nebo průmyslovým areálem). Případové studie sociálně slabých lokalit v Českých Budějovicích i v Kladně naznačily, že charakteristiky segregovaných lokalit i příčiny koncentrace sociálně slabých obyvatel a Romů jsou velmi podobné.

Vznik nových lokalit segregace, podobně jako rostoucí koncentrace Romů v některých tradičních lokalitách, ovlivňuje mnoho vzájemně propojených faktorů. Řada z nich působí v oblasti bydlení a byla nastartována transformačními změnami po roce 1989. Nové vlastnické vztahy v sektoru nájemního bydlení, restituce, privatizace obecního bytového fondu a chybějící koncepční přístup k řešení sociálního bydlení zvýšily nebezpečí segregace u sociálně slabých skupin obyvatel. Romové představují jedny z nejslabších a nejohroženějších účastníků na trhu s bydlením. Z velké části využívají nabídky v nejlevnějším a nejméně atraktivním segmentu rezidenčního trhu. Jedná se o nájemní bydlení velmi nízké kvality, často pod standardem přijatelným většinovou společností. Krajní formy pak představují holobyty, ubytovny a různé druhy dočasného přístřeší.

Restituce a privatizace

Restituce bytového fondu znamenala vrácení domů původním majitelům a přesun části nájemního bydlení do soukromých rukou. Velký díl obecních domů a bytů přešel do soukromého vlastnictví díky privatizaci, tedy prodeji obecních bytů nájemníkům. Romové se privatizace účastnili minimálně. Některé domy s romskými (sociálně slabými) nájemníky proto koupili soukromí majitelé. V případě restituce i privatizace představovali sociálně slabí nájemníci překážku ekonomického zhodnocení nemovitostí, zejména u objektů nacházejících se v atraktivních částech měst. Někteří noví majitelé domů proto poskytli nájemníkům náhradní bydlení, často v periferních lokalitách (např. na sídlištích), kde bylo možné pořídit byty za nízkou cenu. V jiných případech nabídli majitelé obyvatelům nové, nevýhodné nájemní smlouvy, po jejichž vypršení, nebo porušení je z bytů vypověděli. Nájemníci si pak hledali nové bydlení sami. Vzhledem k ekonomické situaci a omezeným možnostem výběru směřovaly sociálně slabé domácnosti, podobně jako v předchozím případě, do méně atraktivních lokalit nabízejících levné bydlení.

Přesun státního bytového fondu do vlastnictví obcí po roce 1989 umožnil místním vládám ovlivňovat bydlení na svém území. Ačkoli mnoho domů bylo zprivatizováno , některá města a obce si část bytového fondu ponechala ve svém vlastnictví. Rozšířeným mechanismem vytváření segregovaných lokalit se stal přesun sociálně slabých obyvatel a neplatičů nájemného do domů vyčleněných pro náhradní ubytování, v krajní formě do holobytů. V některých případech jsou romské rodiny vystěhovány za hranice města do menších vsí, čímž se odpovědnost za řešení situace problémových obyvatel přenáší na jinou obec. Všechny výše nastíněné mechanismy podmíněné restitucí, privatizací i bytovou politikou obcí vedou k přesunům a koncentraci sociálně slabého obyvatelstva ve vybraných lokalitách.

Ostrava -- Přední Přívoz

Přední Přívoz leží v městské části Moravská Ostrava a Přívoz. Páteř území tvoří Palackého ulice s centrálním místem v podobě Mecnarovského sadu. Přední Přívoz je příkladem lokality, kde bytová politika města v 90. letech 20. století, ve spojení s rozsáhlou privatizací dříve obecních domů a bytů, přispěla ke zvýšení koncentrace romské menšiny. Významnější nárůst počtu romských obyvatel v lokalitě je spojován s povodněmi v roce 1997. Město poskytovalo rodinám postiženým povodněmi a neplatičům nájemného náhradní bydlení v obecních bytech v Předním Přívoze. V současnosti zde podle odhadů žije okolo tisíce Romů. Koncentrace romského obyvatelstva v lokalitě byla posílena tlakem nových majitelů dříve obecních domů na odsun sociálně slabých nájemníků ze zprivatizovaných objektů v atraktivnějších částech města. Ač Přední Přívoz patřil v minulosti k atraktivním rezidenčním čtvrtím, v posledních letech lokalita sociálně, fyzicky i funkčně upadá.

Vznik institucionálně podmíněných segregovaných lokalit se neváže jen k současnému transformačnímu období. Koncentrace romského obyvatelstva vznikaly od 50. let 20. století v souvislosti s poválečným osidlováním pohraniční a budováním socialistické průmyslové základny. Cílené umisťování pracovní síly přicházející z celého Československa do vybraných regionů má dodnes za následek zvýšenou koncentraci některých sociálních skupin zejména v severočeských a severomoravských městech a obcích.

Most -- sídliště Chanov

Známým příkladem segregované romské lokality, který ilustruje politiku socialistického režimu vůči Romům, je sídliště Chanov v Mostě. Panelové sídliště bylo postavené v druhé polovině 70. let na okraji města. Mělo sloužit jako náhradní bydlení pro nepřizpůsobivé romské obyvatele staré části Mostu, která byla zbourána kvůli těžbě hnědého uhlí. Na sídliště byly postupně sestěhovány romské rodiny ze starého Mostu zařazené do tzv. II. a III. kategorie "sociální integrace" a někteří méně přizpůsobiví občané z většinové společnosti. Sídliště bylo zpočátku obýváno nejen Romy, ale postupně se "bílé" a movitější romské rodiny odstěhovaly z Chanova pryč. Volné byty byly poté obsazovány pouze Romy. Situace na sídlišti Chanov se tak od jeho vzniku zhoršuje. Postupně převládly rodiny sociálně vyloučené a nejméně přizpůsobivé a lokalita se stala synonymem fyzického a sociálního úpadku.

Důsledky segregovaného bydlení

Existence segregovaných lokalit přináší řadu negativních důsledků jak pro samotné obyvatele, tak pro jejich soužití s okolím. Rezidenční segregace oslabuje sociální soudržnost v městských a obecních komunitách a nakonec i v celé společnosti. Příliv sociálně slabých domácností do málo atraktivních čtvrtí, doprovázený odchodem příjmově silnějších obyvatel, vede k sociální degradaci, fyzickému chátrání a omezování funkční vybavenosti upadajících území.

Z pohledu obyvatel žijících v segregovaných lokalitách představuje závažný problém sociální vyloučení, které znesnadňuje jejich zapojení do pracovního procesu i do dalších sfér života společnosti. Zaměstnání je považováno za prvotní předpoklad pro společenskou integraci. Nízké vzdělání a špatná kvalifikace snižují šance segregovaných jedinců najít uplatnění na trhu práce. Stigmatizace daná místem bydliště znevýhodňuje obyvatele při získávání bydlení či zaměstnání. Sociálně vyloučení lidé postupně ztrácejí příležitosti, schopnosti a nakonec i zájem účastnit se chodu společnosti. To se zpětně odráží v malé účasti ve vzdělávání, ve slabé pozici na trhu s byty, v nízké, či extrémně orientované politické účasti a slabé sociálně kulturní integraci. Omezené možnosti zapojení do společnosti se přenáší z rodičů na jejich děti, u kterých se vznikající problémy dále prohlubují. Ekonomická a sociální situace vyloučených lidí vytváří koloběh, který je současně příčinou i důsledkem segregovaného bydlení.

Sídliště Chanov v Mostě se svými fyzickými a sociálními znaky i mírou prostorového vyloučení přibližuje charakteristikám ghetta. Stav domovního fondu a fyzického prostředí je kvůli trvalé devastaci nájemníky katastrofální. Většina dospělých obyvatel je nezaměstnaných, někteří příležitostně pracují na černo. Vedle vysoké nezaměstnanosti, špatných hygienických podmínek a zdevastovaných bytů je v Chanově velkým problémem zadluženost a s ní související lichva. Úroveň vzdělanosti je u místní populace velmi nízká. Většina dětí ukončí školní docházku po základní škole. Zcela chybí motivace a podpora vzdělání dětí v rodinném zázemí. U mladých lidí je častá drogová závislost a u žen brzká těhotenství. Charakteristickým rysem obyvatel Chanova je pasivita a apatie. Zdejší lidé příliš spoléhají na pomoc státu a města, sami se málo snaží svoji situaci zlepšit. Sociální a prostorové vyloučení znesnadňuje začlenění zdejších obyvatel do pracovního trhu. Sociální vzestup a únik z lokality je mimořádně nesnadný a podaří se jen málokomu.

Velký problém v lokalitách s vyšším zastoupením sociálně slabých a Romů představuje soužití s ostatními obyvateli. Nepořádek, špatné hygienické podmínky, přeplněné byty, velká fluktuace osob a hlučnost negativně ovlivňují sousední území a vztahy s okolními obyvateli. Nedostatek finančních prostředků a zadluženost velké části obyvatel segregovaných lokalit vede k vyšší míře majetkových deliktů. V některých lokalitách poskytuje zdroj obživy prostituce či obchod s drogami. Odrazem nepříznivé sociální situace jsou rozšířené alkoholické a drogové závislosti.

Koncentrace Romů v Předním Přívoze v Ostravě znatelně ovlivňuje ostatní obyvatele lokality a postupně vede k úpadku této městské čtvrti z pohledu sociálního, fyzického i funkčního. Okázalé projevy odlišného životního stylu Romů jsou zdrojem konfliktů s ostatními obyvateli lokality a blízkého okolí. Původní neromské obyvatelstvo, podobně jako služby a obchody dříve vázané na místní obyvatele, z Předního Přívozu postupně mizí. V souvislosti s probíhající stavbou dálnice přišlo jen několik nových firem, které těží z budoucí výhodné dopravní polohy. Jejich svět je však velmi vzdálen od života zdejších Romů. V nedávné době dopravní podnik zrušil jednu autobusovou linku, která dříve do Přívozu zajížděla. Podle názoru starousedlíků došlo ke zrušení linky z důvodů její nerentabilnosti: "Všichni Romové jezdí načerno, revizoři nemají šanci z nich vymoci pokuty, tak proč by mělo do Přívozu jezdit více autobusů?"

Závěr

Příčiny a mechanismy vedoucí ke vzniku segregovaných lokalit jsou různé -- od spontánní koncentrace rodin do oblastí, které nabízejí levné bydlení, či blízkost příbuzensky a jinak spřízněných osob, až po institucionálně podmíněné koncentrace. Veřejné instituce a jejich přístup k bytové otázce hrají v České republice významnou roli při vytváření segregovaných sociálně slabých a romských lokalit, ať už v důsledku nedostatečných preventivních opatření (např. chybějící koncepce sociálního bydlení), či přímých kroků, které rezidenční segregaci podporují (např. přístup k neplatičům nájemného).

Sociálně slabé romské obyvatelstvo koncentrované v segregovaných lokalitách dosahuje horších výsledků na pracovním trhu, ve školství i v rodinném životě. Řada negativních důsledků rezidenční segregace se navíc projeví až v dlouhodobém časovém horizontu, například u dětí a mladých lidí, kteří v sociálně a prostorově vyloučeném prostředí vyrůstají. Z dosavadní zkušenosti je zřejmé, že opatření směřující k předcházení krajním formám rezidenční segregace jsou méně nákladná než dlouhotrvající a často obtížně uskutečnitelné řešení již existujících problémů.

RNDr. Jana Temelová, PhD., Mgr. Jakub Novák, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Seriál Segregace v České republice

  1. Rezidenční segregace, 23. 3. 2007
  2. Separace sociálně silných, 28. 6. 2007
  3. Segregace sociálně slabých, 29. 8. 2007
  4. Rezidenční segregace Romů v ČR, 29. 10. 2007 (právě čtete)
  5. Prostorové koncentrace imigrantů, 28. 2. 2008
TOPlist
TOPlist