K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Jednání zastupitelstva a postavení rady obce

(Průvodce zastupitele 3.)

Datum: 10. 9. 2007, zdroj: OF 3/2007, rubrika: Legislativa

Tento příspěvek navazuje na předchozí dvě části, ve kterých byl podán rámcový výklad k právnímu postavení zastupitelstva obce a jeho jednotlivých členů. Nyní bude věnována pozornost samotnému jednání zastupitelstva obce a dále právní úpravě výkonného orgánu obce v oblasti samostatné působnosti, kterým je rada obce.

Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zákonodárce tak stanovil požadavek, aby se zastupitelstvo obce sešlo minimálně čtyřikrát do roka. Pokud se však zastupitelstvo obce nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, potom ho v souladu s § 89 odst. 1 obecního zřízení Ministerstvo vnitra rozpustí. Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o rozpuštění zastupitelstva může obec podat žalobu k soudu.

Zasedání zastupitelstva obce se konají (mají konat) pouze v územním obvodu obce. Tím se předchází tomu, aby se zasedání obce uskutečňovala např. v atraktivních zahraničních přímořských letoviscích či moravských vinných sklípcích (pochopitelně s výjimkou té obce, na jejímž území se onen sklípek nachází). Takováto "výjezdní" zasedání mají nejen nepříznivý finanční dopad na daňového poplatníka -- občana obce, ale rovněž velmi ztěžují faktický přístup občanů na ně.

Informovanost veřejnosti

Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce. V praxi občas vzniká problém, jak vyložit pojem "všichni členové" v situaci, kdy v průběhu funkčního období zanikl některému ze zastupitelů mandát (lhostejno z jakého důvodu), aniž by na uprázdněný mandát nastoupil náhradník. Praxe se přiklání k názoru, že pojmem "všichni členové" se rozumí aktuální počet zastupitelů, kteří skutečně svůj mandát vykonávají. Při přijímání usnesení se tak nevychází z původního počtu členů zastupitelstva zvolených na počátku funkčního období, ale z jejich skutečného počtu.

Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým. Nedodržení zmíněné sedmidenní lhůty však nemá žádný vliv na platnost následně přijatých usnesení zastupitelstva obce (ostatně zákon na druhé straně připouští, aby na zasedání zastupitelstva obce byly zařazeny body programu jednání i v jeho samotném průběhu, kdy tak z povahy věci pochopitelně není možné o tom předem informovat veřejnost na úřední desce).

Veřejnost zasedání

Zasedání zastupitelstva obce je vždy veřejné. V praxi se často stává, že zastupitelé konají před zasedáním ještě neveřejné pracovní porady. Pracovní porada (schůze, setkání, atd.) zastupitelů může sloužit např. k vzájemné výměně stanovisek před zasedáním zastupitelstva k určité záležitosti, avšak takovéto neveřejné setkání, skryté před zraky veřejnosti, není žádným zasedáním zastupitelstva obce, a proto na nich zastupitelé nemohou přijímat žádná závazná usnesení.

Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory zastupitelstva obce. O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

Zákon o obcích ukládá povinnost pořídit o průběhu zasedání zastupitelstva obce zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé (tedy minimálně dva). Chybějící podpis některé z uvedených osob však nezpůsobuje neplatnost přijatých usnesení zastupitelstva. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis, který je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. (Usnesení jsou přijata již okamžikem schválení konkrétního bodu na zasedání zastupitelstva obce, bez ohledu na to, kdy bude skutečně pořízen zápis.) Do zápisu mají právo nahlédnout všichni, kterým zákon o obcích přiznává práva občanů obce starších 18 let. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.

Zastupitelstvo obce je povinno vydat jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce (§ 96 obecního zřízení). Jednací řád je typický vnitřní předpis, jehož obsah musí respektovat příslušná ustanovení obecního zřízení. Protizákonný tak bude jednací řád, který by např. zavedl odlišné kvórum pro přijímání usnesení zastupitelstva, anebo by stanovil, že zasedání zastupitelstva obce je neveřejné, apod.

Správce obce

Do jisté míry má s činností, resp. s nečinností zastupitelstva obce souvislost institut tzv. správce obce. Nastane-li totiž situace, kdy z nějakých důvodů nebude existovat zastupitelstvo obce (např. neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů, zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, atd.), je to důvod pro Ministerstvo vnitra jmenovat podle § 98 odst. 1 obecního zřízení správce obce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra. Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále některé úkoly v oblasti samostatné působnosti. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, je tajemník podřízen správci obce. Náklady spojené s výkonem funkce správce obce hradí stát.

Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce pro samostatnou působnost a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon (např. vydává nařízení obce). Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc -- až na zákonem stanovené výjimky -- starosta.

Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady (radní) volení z řad členů zastupitelstva obce. Zvolení člena zastupitelstva obce za starostu nebo místostarostu automaticky znamená, že se tito stávají zároveň členy rady. Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce.

Schůze rady obce

Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou (na rozdíl od zasedání zastupitelstva obce) neveřejné. Neveřejnost schůzí ovšem neznamená, že neveřejná jsou rovněž její usnesení. Tuto skutečnost potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, podle kterého "neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu".

Do usnesení rady obce mají právo nahlédnout všichni, kterým obecní zřízení přiznává práva občanů obce starších 18 let. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání, přičemž o případných námitkách člena rady obce proti zápisu by měla rozhodnout nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.

Podrobnosti o jednání rady obce by měla rada stanovit ve svém jednacím řadu, který je interním (vnitřním) předpisem. Rovněž jednací řád rady musí ctít zákonné hranice (v rozporu s obecním zřízením bude např. takový jednací řád, který by "vyhrazoval" radě takové pravomoci, které jsou jinak v § 84 a 85 obecního zřízení vyhrazeny zastupitelstvu).

Pravomoc rady obce

Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Rada obce disponuje některými pravomocemi, které jsou jí zákonem vyhrazeny, tzn. že žádný jiný orgán obce (a v rozporu s Ústavou České republiky dokonce ani zastupitelstvo obce!) nemůže o nich rozhodovat.

Radě obce je např. vyhrazeno

  • zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu (obecní rozpočet schvaluje zastupitelstvo), provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
  • plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce,
  • rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
  • vydávat nařízení obce (jde o právní předpis obce vydávaný v přenesené působnosti),
  • stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,
  • na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, (a to v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který v § 12 upravuje důvody pro odvolání vedoucího úředníka, kterým je např. vedoucí odboru),
  • zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
  • kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
  • stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu (tedy již nikoliv v obecní policii, která je dalším orgánem obce, v níž působí zaměstnanci obce) a v organizačních složkách obce,
  • ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce za správní delikty podle § 58 zákona o obcích; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,
  • rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti,
  • schvalovat organizační řád obecního úřadu, atd.

Právní úkony, které vyžadují schválení rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné (viz § 41 odst. 2 obecního zřízení).

Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Jde o tzv. zbytkovou pravomoc rady obce, přičemž v zájmu určité operativnosti může rada některé (nebo teoreticky všechny) z těchto nevyhrazených pravomocí svěřit starostovi či obecnímu úřadu (samozřejmě pouze za podmínky, že si je zastupitelstvo nevyhradí).

Mgr. Jan Břeň

Seriál Průvodce zastupitele

  1. Postavení zastupitelstva obce, 26. 3. 2007
  2. Práva a povinnosti zastupitelů, 14. 6. 2007
  3. Jednání zastupitelstva a postavení rady obce, 10. 9. 2007 (právě čtete)
  4. Starosta a jiné orgány obce, 13. 11. 2007
  5. Dozor nad obcemi, 27. 2. 2008
TOPlist
TOPlist