K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Práva a povinnosti zastupitelů

(Malý průvodce pro nové zastupitele obcí 2.)

Datum: 14. 6. 2007, zdroj: OF 2/2007, rubrika: Legislativa

V článku Postavení zastupitelstva obce byla věnována pozornost základům postavení zastupitelstva obce, jakožto nejvyššího samosprávného orgánu obce, jemuž přísluší na základě příslušných zákonů, zejména zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obecní zřízení"), rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech samosprávy obce. Hlavním cílem tohoto příspěvku je podat alespoň rámcový výklad o právním postavení členů zastupitelstva obce, jakožto veřejných činitelů, o jejich právech a povinnostech, které z výkonu této veřejné funkce bezprostředně souvisejí.

Obecní zřízení rozlišuje dvě skupiny členů zastupitelstva obce -- první skupinu představují ti, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, zatímco druhou skupinu reprezentují zastupitelé, kteří pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněni nejsou. Zkráceně lze tedy hovořit o uvolněných a neuvolněných členech zastupitelstva obce.

Uvolnění členové zastupitelstva

Uvolněným členem zastupitelstva obce je takový zastupitel, který

  • je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn ze svého pracovního poměru na základě pracovněprávních předpisů, anebo
  • před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva obce sice nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkci ve stejném rozsahu jako kterýkoliv jiný dlouhodobě uvolněný zastupitel.

Jinými slovy se uvolněným členem zastupitelstva obce rozumí ten, který tuto funkci vykonává tzv. "na plný úvazek" jako své "hlavní zaměstnání" (použité uvozovky jsou na místě, neboť ani v případě uvolněných členů zastupitelstva nejde o žádný pracovněprávní vztah k obci; žádný zastupitel není zaměstnancem obce a ani obec není ve vztahu k nim zaměstnavatelem).

O tom, kdo bude uvolněným nebo neuvolněným zastupitelem, rozhoduje samo zastupitelstvo obce. Obecní zřízení přitom nijak neomezuje zastupitelstvo obce v tom, kolik jeho zastupitelů bude uvolněných a kolik neuvolněných. Není tedy vyloučeno, aby např. nebyl uvolněn žádný člen zastupitelstva obce (zejména v malých obcích je z finančních důvodů poměrně obvyklé, že nemají žádné uvolněné zastupitele).

Odměňování

Za výkon funkce má uvolněný člen zastupitelstva právní nárok na měsíční odměnu (jde svým způsobem o plat, který však obecní zřízení nazývá odměnou). Výše měsíční odměny je závislá na druhu vykonávané funkce (starosta, místostarosta, člen rady obce atd.) a na počtu obyvatel obce, kteří jsou hlášeni v obci k trvalému pobytu (rozhodující je vždy stav k 1. lednu příslušného kalendářního, přičemž počet obyvatel obce se pro tyto účely zaokrouhluje na celé stovky nahoru). Konkrétní výše této odměny je stanovena v nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů (zatím jeho poslední novela, která opět zvýšila tyto odměny, byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 614/2006 Sb.).

Měsíční odměna se poskytuje ode dne, kdy byli uvolnění členové zastupitelstva zvoleni nebo jmenováni do funkce, za kterou odměna náleží. V případě souběhu výkonu několika funkcí u uvolněného zastupitele (např. uvolněný místostarosta bude zároveň vykonávat funkci uvolněného předsedy výboru zastupitelstva) se jednotlivé měsíční odměny nesčítají, ale poskytne se pouze jedna, a to ta nejvyšší. Pokud však nevykonává člen zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží.

Vedle měsíční odměny náleží uvolněnému zastupiteli rovněž odměna při skončení funkčního období (jakési "odstupné"), a to za splnění dvou podmínek -- jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna (tj. až ke dni voleb do zastupitelstva byl pro výkon své funkce stále uvolněný) a pokud mu zároveň nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu (nebyl-li tedy po volbách opětovně zvolen do některé funkce uvolněného zastupitele). Tato odměna tedy souvisí až s konáním dalších voleb do zastupitelstva obce (ať již řádných v pravidelném čtyřletém intervalu, anebo mimořádných v dřívějším termínu). Nárok na odměnu při skončení funkčního období vzniká ovšem i v případě, kdy v průběhu funkčního období zastupitelstva obce zanikl uvolněnému členovi zastupitelstva obce mandát, anebo byl ze své funkce odvolán nebo se jí vzdal. Rozdíl mezi popsanými situacemi má posléze dopad na konkrétní výši odměny při skončení funkčního období.

Nárok na dovolenou

Obecní zřízení přiznává uvolněnému členu zastupitelstva obce nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok (netrvá-li funkční období po dobu celého kalendářního roku, vzniká nárok na poměrnou část dovolené). I po dobu dovolené mu náleží měsíční odměna. Uvolněnému zastupiteli vzniká vůči obci rovněž nárok na tu část dovolené, kterou nevyčerpal před svým uvolněním k výkonu uvolněné funkce. Může také nastat opačná situace, kdy uvolněný zastupitel nestihne vyčerpat dovolenou během svého funkčního období. V tomto případě mu tuto dovolenou poskytne uvolňující zaměstnavatel, k němuž se tento zastupitel vrací do pracovního poměru.

Nárok na dovolenou nebo její část, kterou si uvolněný zastupitel nemohl vyčerpat v průběhu příslušného kalendářního roku, nezaniká, neboť se mu tento nárok převádí do následujícího kalendářního roku s tím, že může též požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou.

Neuvolnění členové zastupitelstva

Obecní zastupitelé, kteří nejsou pro výkon této veřejné funkce dlouhodobě uvolněni ze svého pravotního poměru, jsou obecním zřízením označováni jako neuvolnění členové zastupitelstva obce. Neuvolnění zastupitelé tak vykonávají svoji funkci vedle svého pracovního či jiného obdobného poměru, popř. to mohou být i podnikatelé, nezaměstnaní apod. Neuvolnění zastupitelé nemají na rozdíl od svých uvolněných "kolegů" ve vztahu k obci nárok na dovolenou.

I neuvolněným zastupitelům může být poskytnuta za výkon funkce měsíční odměna. Zde je důležité slovo "může" -- pokud zastupitelstvo obce neschválí odměnu neuvolněným zastupitelům, nemůže jim být žádná odměna poskytnuta. Maximální výše odměn pro neuvolněné členy zastupitelstva stanoví rovněž nařízení vlády č. 37/2003 Sb. V případě souběhu výkonu několika funkcí (např. neuvolněný starosta bude zároveň neuvolněným členem výboru zastupitelstva obce) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce (je tedy možno jednotlivé odměny v různých kombinacích sčítat).

I neuvolněnému členu zastupitelstva, pokud zastával funkci starosty (a v některých případech i funkci místostarosty) náleží odměna při skončení funkčního období za obdobných podmínek, jako v případě uvolněných zastupitelů. (Odměny uvolněným i neuvolněným zastupitelům se vyplácejí zásadně z rozpočtových prostředků obce.)

Neuvolněný člen zastupitelstva obce má (stejně jako uvolněný) v souvislosti s výkonem jeho funkce nárok na poskytování cestovních náhrad, a to ve výši a za podmínek stanovených novým zákoníkem práce (viz § 173 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a jeho prováděcími předpisy.

Práva členů zastupitelstva

Uvolnění a neuvolnění členové zastupitelstva disponují stejným rozsahem určitých práv (a zároveň i povinností). Přehled těchto práv je upraven v § 82 obecního zřízení a zahrnuje tři skupiny práv, kterými jsou právo iniciace, právo interpelace a právo na informace.

Právo iniciace představuje možnost zastupitele obce předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům zastupitelstva obce a komisím rady obce návrhy na projednání. Ze své povahy by se mělo jednat především o takové návrhy, které spadají do pravomoci těchto orgánů, i když není zároveň vyloučeno, aby zastupitel předkládal své návrhy i těm orgánům, které sice nejsou kompetentní k jejímu vyřízení, ale které mohou k návrhu sdělit své stanovisko. Není proto v rozporu s právem iniciace, pokud např. zastupitel vznese návrh na prodej obecní nemovitosti radě obce, i když o tomto prodeji může rozhodnout pouze a jen zastupitelstvo obce. Návrhy na projednání se mohou týkat jak věcí patřících do samostatné působnosti obce (které budou zřejmě zejména v malých obcích převažovat), tak i věcí spadajících do přenesené působnosti obce (např. návrh radě obce na projednání návrhu nařízení obce).

Právo interpelace znamená možnost člena zastupitelstva obce vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila. Obecní zřízení stanoví, že na interpelovanou věc musí zastupitel obdržet písemnou odpověď, a to do 30 dnů.

Třetí skupinu práv zastupitele představuje jeho právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. I v tomto případě platí, že informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů; forma poskytnuté informace však není zákonem stanovena (jako u práva interpelace). Z tohoto důvodu může být informace poskytnuta jak písemně, tak ale i ústně.

Povinnosti členů zastupitelstva

Členové zastupitelstva obce mají vedle práv i zákonem uložené povinnosti. V prvé řadě by měli složit zákonem předepsaný slib. Odmítnutí slibu člena zastupitelstva obce nebo složení slibu s výhradou má za následek zánik mandátu. Je to v podstatě jediná povinnost, jejichž porušení má pro zastupitele nepříznivé právní následky.

Nedodržení dalších povinností zastupitele -- tj. zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce -- mají v zásadě charakter morálních povinností (jejich nedodržení zpravidla nemá žádný nepříznivý dopad z hlediska práva; zmínit však lze politickou odpovědnost zastupitele).

Obecní zřízení pamatuje okrajově i na tzv. střet zájmů. Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. To ovšem rozhodně neznamená, že příslušný orgán může nějakého zastupitele vyloučit z projednávání a rozhodování ve věci; pouze se dává tomuto orgánu možnost se k případnému střetu zájmů vyjádřit (tj. zda podle jeho názoru je či není).

Otázka střetu zájmů je nově a výrazně šířeji upravena v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, a který některé členy zastupitelstva obce (konkrétně všechny uvolněné a dále neuvolněné starosty a neuvolněné členy rady obce) zahrnuje do kategorie tzv. veřejných funkcionářů. Těmto veřejným funkcionářům zákon ukládá mnohé povinnosti, např. podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o jiných vykonávaných činnostech (např. o podnikatelské činnosti), oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce, oznámení o příjmech, darech a závazcích apod. Za nesplnění povinností může být uložena pokuta v řádech i několika desítek tisíc korun.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Malý průvodce pro nové zastupitele obcí

  1. Postavení zastupitelstva obce, 26. 3. 2007
  2. Práva a povinnosti zastupitelů, 14. 6. 2007 (právě čtete)
  3. Jednání zastupitelstva a postavení rady obce, 10. 9. 2007
  4. Starosta a jiné orgány obce, 13. 11. 2007
  5. Dozor nad obcemi, 27. 2. 2008
TOPlist
TOPlist