K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Postavení zastupitelstva obce

(Malý průvodce pro nové zastupitele měst a obcí 1.)

Datum: 26. 3. 2007, zdroj: OF 1/2007, rubrika: Legislativa

Na podzim loňského roku se konaly v pořadí již páté volby do zastupitelstev obcí od obnovení obecní úrovně samosprávy v roce 1990. Není jistě překvapujícím tvrzením, že každé nové volby zpravidla znamenají obměnu alespoň části příslušného voleného orgánu (a ne jinak tomu ostatně bylo i v posledních komunálních volbách).

Po každých volbách tak do "obecní politiky" vstoupili lidé, kteří s ní dosud měli malé, anebo spíše žádné praktické zkušenosti. Zejména pro tyto "nováčky" je zpracován následující text, který se pokusí poskytnout alespoň nástin o právním postavení zastupitelstva obce. A bude jistě i vítaným "opakováním" pro již zkušené členy zastupitelstev.

Obec, jakožto územní společenství občanů, je spravována především svým zastupitelstvem. (Jen pro zajímavost -- v České republice existuje nyní zhruba 6250 obcí, což je v porovnání s ostatními evropskými státy velmi vysoký počet.) Zastupitelstvo obce je "nejvyšším" samosprávným orgánem obce, který rozhoduje o nejvýznamnějších otázkách obecní samosprávy.

Obecní zřízení

Je nutno si v úvodu uvědomit, že správa obce představuje správu věcí veřejných (jde o výkon tzv. veřejné správy, při kterém je např. nakládáno s veřejným majetkem). I z tohoto důvodu musí být určitá základní pravidla pro chod obce stanovena přímo příslušnými právními předpisy.

Právních předpisů, které se dotýkají činnosti obce, je samozřejmě velké množství. Pro "běžného" zastupitele, který není starostou, místostarostou či nezastává další funkce v obecní samosprávě, je účelné se seznámit alespoň se "základním" předpisem obecního práva, kterým je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V dalším textu bude tento právní předpis zkráceně označován jako obecní zřízení.

Orgány obce

Obecní zřízení předpokládá, že správa obce není záležitostí pouze jednoho jediného orgánu (zastupitelstva), ale na její správě se podílejí v různém rozsahu i další orgány, kterými jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Orgánem obce je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (tj. státní správy). Podle § 1 odst.1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní polici, je orgánem obce rovněž obecní policie (ve městech městská policie).

V případě měst je označení orgánů následující: zastupitelstvo města, rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Pro (staro)novou kategorii obcí – městyse -- zavedlo obecní zřízení označení: zastupitelstvo městyse, rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.

Pouze pro úplnost lze dodat, že existuje ještě "elitní klub" tzv. statutárních měst, které mají ze zákona privilegium členit své území na městské části nebo městské obvody s vlastními orgány samosprávy. Statutárních měst je nyní 23 a jejich výčet nalezneme v § 4 odst. 1 obecního zřízení. Ve statutárních městech se obecní úřad označuje jako magistrát a starosta se zde nazývá primátorem.

Dva pilíře správy obce

Pro členy zastupitelstva obce je pro řádný výkon jejich funkce nezbytné, aby správně pochopili obsah dvou nosných pojmů spojených se správou obce, kterými jsou: samostatná působnost obce a přenesená působnost obce. Samostatnou působností se rozumí výkon samosprávy (obec spravuje své záležitosti samostatně), zatímco přenesená působnost představuje výkon státní správy prováděný příslušným orgánem obce za podmínky, že tak stanoví zákon.

Samostatná působnost

Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům (i v případě 14 samosprávných krajů se rozlišuje mezi samostatnou a přenesenou působností) nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost výkonu státní správy, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům (např. ministerstvům, územním správním úřadům, které jsou orgány státu).

Rozsah samostatné působnosti je stanoven především v obecním zřízení (jedná se např. o záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce). Rozsah samostatné působnosti však rozšiřují i další zákony (např. již zmíněný zákon o obecní policii, anebo zákony, které obsahují zákonná zmocnění pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí). Do samostatné působnosti obce tak náležejí např. správa obecního majetku (obce hospodaří podle svého, každoročně schvalovaného, rozpočtu), zakládání či zřizování právnických osob a organizačních složek obce, spolupráce s jinými obcemi, a to jak s tuzemskými, tak i zahraničními, apod.

Rozsah samostatné působnosti je u všech obcí zásadně stejný, a to bez ohledu na počet obyvatel nebo ekonomickou sílu obce. Malá obec s několika obyvateli má stejný rozsah samostatné působnosti jako milionová metropole, neboť právo na samosprávu je všem obcím bez rozdílu ústavně zaručeno. V rámci samostatné působnosti tedy nelze vůbec hovořit o tom, že některá obec je nadřazena jiné (stejně tak kraj není v samostatné působnosti nadřazen vůči obci).

Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí zákonem a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona (při vydávání obecně závazných vyhlášek pouze zákonem).

Přenesená působnost obce

Přenesená působnost obce znamená výkon státní správy příslušným orgánem obce -- zpravidla obecním úřadem (např. evidence obyvatel, povolování kácení dřevin rostoucích mimo les, působnost stavebního nebo matričního úřadu, apod.). V případě přenesené působnosti se zjednodušeně jedná o to, že stát zákonem přenesl na obce povinnost zabezpečit plnění určitých úkolů, které svojí povahou jinak náležejí státu. Přenos výkonu určitých agend státem na obce však zároveň na druhé straně vyvolává povinnost státu finančně kompensovat náklady obcí, které jsou s výkonem těchto "státních agend" spjaty. Tato finanční kompensace se projevuje v poskytování příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti, který obce dostávají ze státního rozpočtu.

Na rozdíl od samostatné působnosti obce, kde neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti a všechny obce jsou si zcela rovny co do rozsahu svého práva na samosprávu, tak v případě přenesené působnosti obce je tomu jinak. Pro výkon státní správy jsou typické hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými orgány, tzn. že příslušný orgán státní správy na nižší úrovni je podřízen orgánu stojícím v organizační struktuře státní správy výše.

Pro účely výkonu státní správy (přenesené působnosti) se obce rozdělují do třech stupňů, které se liší rozsahem výkonu státní správy (nejméně úkolů státní správy plní obce I.stupně, naopak největším rozsahem přenesené působnosti disponují obce s rozšířenou působností). Konkrétně se jedná o následující obce:

  • obce se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti (do této kategorie spadají všechny obce -- tedy cca 6250),
  • obce s pověřeným obecním úřadem (388), a
  • obce s rozšířenou působností (205).

Právo a povinnost

Pojednání o samostatné a přenesené působnosti obce lze uzavřít konstatováním, že výkon samostatné působnosti (samosprávy) je právem, nikoliv povinností obce, (je na svobodném rozhodnutí obce, zda např. bude nakládat se svým majetkem či nikoliv).Naopak výkon přenesené působnosti (státní správy) představuje ze zákona uloženou povinnost pro obec. Obec musí zabezpečit plnění úkolů státní správy, které jsou jí zákonem svěřeny.

Rozsah pravomocí zastupitelstva

Obecní zřízení upravuje pravomoci jednotlivých orgánů obce, z nichž některé spadají do kategorie tzv. vyhrazených pravomocí. Vyhrazená pravomoc znamená, že o určité záležitosti může platně rozhodnout pouze ten orgán obce (zastupitelstvo obce nebo rada obce), kterému je tato záležitost zákonem vyhrazena (výjimky z tohoto pravidla jsou stanoveny zákonem).

Zastupitelstvo obce rozhoduje o nejvýznamnějších věcech patřících do samostatné působnosti obce. Obecní zřízení rozlišuje dvě skupiny vyhrazených pravomocí zastupitelstva obce, z nichž ty "obecné" jsou stanoveny v § 84, zatímco vyhrazené majetkoprávní úkony upravuje § 85. 

Vyhrazená pravomoc

Z "obecných" vyhrazených pravomocí zastupitelstva obce lze zmínit např. následující:

  • schvalování programu rozvoje obce,
  • schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce,
  • zřizování trvalých nebo dočasných peněžních fondů obce,
  • zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny,
  • rozhodování o založení nebo rušení právnických osob (podle § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může obec např. zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným), schvalování jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanov a rozhodování o účasti v již založených právnických osobách,
  • vydávání obecně závazných vyhlášek obce (obecně závazná vyhláška je jedním z dvou typů právních předpisů, který může obec vydat -- jako příklad lze uvést obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích či o místních záležitostech veřejného pořádku),
  • rozhodování o vyhlášení místního referenda,
  • navrhování změn katastrálních území uvnitř obce, schvalování dohod o změně hranic obce a o slučování obcí,
  • určování funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
  • zřizování a rušení výborů, volba jejich předsedy a dalších členů a odvolávání je z funkce,
  • volba (z řad členů zastupitelstva obce) starosty, místostarosty a dalších členů rady obce a odvolávání je z funkce,
  • stanovení výše odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
  • zřizování a zrušování obecní policie jakožto orgánu obce (formou obecně závazné vyhlášky),
  • rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi,
  • rozhodování o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
  • udělování a odnímání čestného občanství obce a ceny obce, atd.

Mezi další významnou pravomoc zastupitelstva obce patří vydávání nařízení obce, ale to pouze v případě, že v obci není zřízena rada obce (nařízení obce je právní předpis vydávaný v přenesené působnosti radou obce, na rozdíl od obecně závazné vyhlášky, která je vydávána vždy zastupitelstvem obce v samostatné působnosti).

Majetkoprávní úkony

Druhou skupinu vyhrazených pravomocí zastupitelstva obce představují majetkoprávní úkony, které jsou uvedeny v § 85 obecního zřízení. Podle tohoto ustanovení je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat např. o:

  • nabytí a převodu nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
  • poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 tis. Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 tis. Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
  • vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 tis. Kč,
  • zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 tis. Kč,
  • postoupení pohledávky vyšší než 20 tis.Kč,
  • zastavení nemovitých věcí, atd.

Závěrem lze uvést, že zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti obce (tedy nejen ty, které jsou výslovně uvedeny v obecním zřízení), avšak s výjimkou těch pravomocí, které jsou vyhrazeny radě obce (výčet vyhrazených pravomocí rady obce nalezneme v § 102 odst. 2 obecního zřízení).

Mgr. Jan Břeň

Seriál Malý průvodce pro nové zastupitele měst a obcí

  1. Postavení zastupitelstva obce, 26. 3. 2007 (právě čtete)
  2. Práva a povinnosti zastupitelů, 14. 6. 2007
  3. Jednání zastupitelstva a postavení rady obce, 10. 9. 2007
  4. Starosta a jiné orgány obce, 13. 11. 2007
  5. Dozor nad obcemi, 27. 2. 2008
TOPlist
TOPlist