K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Přezkoumání hospodaření územního celku

(Auditorská činnost II.)

Datum: 4. 4. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Ekonomika

V minulém textu jsme si krátce představili základní činnost auditora, tedy audit účetní závěrky, a také prověrku účetní závěrky. Ve stručném přiblížení auditorských činností budeme nyní pokračovat představením typu zakázky, která bude zajímat především představitele územně samosprávných celků případně dobrovolných svazků obcí nebo Regionálních rad regionů soudržnosti, jelikož se jedná o přezkoumání jejich hospodaření.

Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí je upraveno zákonem č. 420/2004 Sb. („dále jen „přezkoumání hospodaření“). Přezkoumání hospodaření dle tohoto zákona platí tedy pro obce a kraje, avšak také pro hlavní město Prahu a její městské části, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti.

Všechny tyto územní celky jsou dle § 17 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů[1] povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je pak součástí závěrečného účtu při projednávání v orgánech daného územního celku do 30. června následujícího roku.

Pro kraje a Regionální rady regionů soudržnosti platí, že jejich hospodaření přezkoumává Ministerstvo financí České republiky, pokud tímto úkolem Ministerstvo financí nepověří Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad. Pro ostatní územní celky platí, že přezkoumání hospodaření mohou zadat auditorovi nebo auditorské společnosti (dále souhrnně jen „auditor“[2]). Pokud však není přezkoumání hospodaření zadáno auditorovi, přezkoumá hospodaření obce nebo dobrovolného svazku obcí příslušný krajský úřad, hospodaření městské části hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy a hospodaření hlavního města Prahy Ministerstvo financí, pokud tímto úkolem Ministerstvo financí nepověří Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.

Obce, dobrovolné svazky obcí, městské části hlavního města Prahy a hlavní město Praha musí své rozhodnutí zadat přezkoumání hospodaření auditorovi oznámit konkrétní výše uvedené „kontrolní instituci“ nejpozději do 30. června příslušného kalendářního roku. O uzavření smlouvy s auditorem pak musí „kontrolní instituci“ informovat bez odkladu, nejpozději však do 31. ledna následujícího roku (§ 4 odst. 1 a 8 zákona č. 420/2004 Sb.).

Přezkoumání hospodaření auditorem

Následující text bude popisovat primárně situaci, kdy přezkoumání hospodaření provádí auditor, i když některé uvedené skutečnosti jsou obecně platné i pro přezkoumání hospodaření prováděné výše uvedenými „kontrolními institucemi“.

Stejně jako v případě jiné auditorské činnosti pro auditora platí, že při provádění přezkoumání hospodaření musí prvotně vycházet ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, mezinárodních auditorských standardů a souvisejících aplikačních doložek Komory auditorů České republiky. V první řadě auditor bude dodržovat etické normy a bude postupovat podle auditorského standardu č. 52 určeného pro přezkoumání hospodaření a mezinárodního standardu ISAE 3000 pro ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací.

Cílem přezkoumání hospodaření je ověření údajů o ročním hospodaření územního celku v patnácti základních oblastech, na jehož základě vyjádří auditor svůj názor, zda ověřované skutečnosti neobsahují významnou (materiální) nesprávnost. Auditor provádí ověření minimálně v následujících oblastech:[3]

  1. plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků,
  2. finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů,
  3. náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku,
  4. peněžní operace, týkající se sdružených prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky, anebo na základě smlouvy s jinými právnickými nebo fyzickými osobami,
  5. finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví,
  6. hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv,
  7. vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám,
  8. nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku,
  9. nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek,
  10. zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu,
  11. stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi,
  12. ručení za závazky fyzických a právnických osob,
  13. zastavování movitých a nemovitých věcí ve prospěch třetích osob,
  14. zřizování věcných břemen k majetku územního celku,
  15. účetnictví vedené územním celkem.

Auditor tedy ověřuje údaje o ročním hospodaření územního celku tvořící součást závěrečného účtu, nikoli však závěrečný účet samotný. Ověřuje také odstranění nedostatků zjištěných při přezkoumání hospodaření územního celku za předchozí roky případně při dílčím přezkoumání ověřovaného roku.

Uvedené oblasti jsou přezkoumávány z hlediska[4] dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem, dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití a v neposlední řadě věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích. Auditor provádí ověření výběrovým způsobem a za účelem dosažení cíle přezkoumání hospodaření volí auditorské postupy (dotazování, analytické testy, konfirmace, přepočítávání, atd.) na základě svého odborného úsudku.

Závěr auditora

Přezkoumání hospodaření je auditorskou zakázkou poskytující omezenou jistotu a auditor nevydává výrok, nýbrž závěr auditora, který je proto formulován negativním způsobem[5], tedy že nezjistil skutečnosti, které by ho vedly k přesvědčení, že přezkoumávané hospodaření není ve všech významných (materiálních) ohledech[6] v souladu s výše uvedenými hledisky přezkoumání hospodaření. Při vyjádření závěru má auditor možnost stejně jako při auditu účetní závěrky závěr modifikovat a vydat jej s výhradou, vydat záporný závěr nebo vydání závěru odmítnout. Má možnost použít také doplňující skutečnosti ve formě zdůraznění skutečnosti či jiné skutečnosti (opět jako v případě auditu účetní závěrky).

Závěr auditora však musí být vždy doplněn o vyjádření, zda byly či nebyly zjištěny chyby a nedostatky spočívající v:

  1. porušení rozpočtové kázně nebo ve vzniku správního deliktu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních rozpočtů,
  2. neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví,
  3. pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy,
  4. porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku stanovených zvláštními právními předpisy,
  5. neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky,
  6. nevytvoření podmínek pro přezkoumání podle kontrolního řádu, znemožňující provést výše uvedená ověření.

Závěr auditora musí být dále vždy doplněn o upozornění na případná rizika, která lze dovodit ze zjištěných chyb a nedostatků a která mohou mít negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti a také o informace o podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku.

Výstupem přezkoumání hospodaření je písemná zpráva auditora obsahující výše popsaný závěr auditora s uvedením označení všech dokladů a jiných materiálů, které byly při přezkoumání využity a byly tak podkladem pro stanovení závěru auditora. Kromě zprávy však může auditor vyhotovit ještě dopis auditora vedení územního celku, ve kterém může uvést různá doporučení v návaznosti na zjištění plynoucí z přezkoumání hospodaření. Zprávu je auditor povinen projednat se starostou resp. primátorem, v případě svazku obcí s k tomu určeným orgánem, v případě Regionální rady regionu soudržnosti s jejím předsedou a uzná-li auditor za vhodné také s finančním výborem zastupitelstva územního celku.

Auditor je před vydáním zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření povinen získat od osob odpovědných za údaje, které jsou předmětem přezkoumání, písemné prohlášení o odpovědnosti, poskytnutých informacích a dalších skutečnostech. V případě, že auditor takové prohlášení od odpovědných osob nezíská, může se tato skutečnost promítnout do jeho závěru.

Na závěr je vhodné doplnit, že přezkoumání hospodaření se netýká pouze konkrétního územního celku, ale je při něm povinna poskytnout součinnost i územním celkem zřízená nebo založená právnická osoba (§ 9 zákona č. 420/2004 Sb.), přičemž nejčastěji se bude jednat o příspěvkové organizace.

Závěr

Po auditu účetní závěrky a prověrce účetní závěrky jsme si představili třetí významnou auditorskou činnost, tedy přezkoumání hospodaření územního celku. Přezkoumání hospodaření provedené auditorem, krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy podléhá dozoru státu, konkrétně Ministerstvu financí (§ 20 zákona č. 420/2004 Sb.), pokud tímto úkolem Ministerstvo financí nepověří územní finanční orgán. V takovém případě se nejedná o duplicitní provedení přezkoumání hospodaření územního celku, ale o následnou kontrolu činnosti přezkoumávajícího subjektu. Ověřuje se, zda kontrolující subjekt přezkoumal výše uvedené oblasti ověření dle uvedených hledisek a zda vydal odpovídající zprávu o výsledku přezkoumání.

Poznámky

  1. Uvedené však vyplývá z jednotlivých zákonných předpisů: § 42, 43 a 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích; § 20 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích; § 38 a 39 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze; § 16a a 16e odst. 2 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
  2. Fyzická resp. právnická osoba, které bylo vydáno oprávnění provádět auditorskou činnost Komorou auditorů.
  3. § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
  4. § 3 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
  5. Srovnání viz přiměřená jistota a výrok auditora při auditu účetní závěrky a omezená jistota a závěr auditora při prověrce účetní závěrky v čísle 5/2016.
  6. Významnost (materialita) je posuzována v kontextu různých faktorů (jejich závažnosti, povahy, rozsahu, atd.) a jejich vlivu na vyhodnocení zájmů předpokládaných uživatelů, jinými slovy za významné (materiální) jsou považovány takové faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí případných uživatelů zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.

Ing. Pavel Chmelík, asistent auditora, AUDIT – DANĚ, spol. s r. o.

Seriál Auditorská činnost

  1. Auditorská činnost aneb co je audit, 16. 1. 2017
  2. Přezkoumání hospodaření územního celku, 4. 4. 2017 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist