K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Trestní stíhání zastupitelů měst a obcí

Datum: 5. 11. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Legislativa

Unie obhájců ČR se v návaznosti na analýzu problematiky zpracovanou Nejvyšším státním zastupitelstvím rozhodla zpracovat vlastní analýzu dostupných podkladů ve věci trestního stíhání zastupitelů. Domnívá se totiž, že uvedenou problematiku nelze bagatelizovat pouhým srovnáním počtu všech zastupitelů s počty těch, kteří byli stíháni, a konstatovat, že je vše v pořádku.

Unie obhájců ČR

Unie obhájců ČR shromáždila informace k 75 trestním řízením vedeným proti 266 zastupitelům obcí v letech 1995 až 2014 a shrnuje základní obavy, výhrady a argumenty, které vedou k zvýšenému zájmu veřejnosti o tuto problematiku:

  1. Mizející právní jistota zastupitelů, že nebudou trestně stíhání, jestliže budou o záležitostech obce rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Zůrazňují chybějící právní jistotu coby jeden ze základních znaků právního státu.
  2. Vysoký počet situací, které musí být zastupitelstvem či radou rozhodnuty, avšak v podstatě je nelze vyřešit bez rizika trestního postihu. Oslovení zastupitelé zmiňují případy, kdy riziko trestního postihu pociťují jako reálné jak v případě, že budou hlasovat pro navržené usnesení, tak v případě, že budou hlasovat proti jeho přijetí.
  3. Zvyšující se ingerence orgánů činných v trestním řízení do výkonu samostatné působnosti měst a obcí. Zastupitelé poukazují na případy kolegů, kteří rozhodli o nakládání s majetkem obce za cenu dle znaleckého posudku, avšak byli následně trestně stíháni proto, že znalec jmenovaný policií dospěl k odlišné ceně.
  4. Složitost a nesrozumitelnost právní úpravy, zejména oblasti zadávání veřejných zakázek, a na ni navazující trestní postih za porušení zákona. Přehlížení zásady ultima ratio, jedné ze základních zásad trestního zákoníku. Zastupitelé poukazovali na to, že rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže konstatující i sebemenší pochybení při zadávání veřejné zakázky je automaticky podkladem pro zahájení trestního řízení. Přitom trestní postih by měl nastupovat až poté, co není možné vyřešit věc jinými formami a prostředky práva.
  5. Nedostatečné vyhodnocení okolností vylučujících odpovědnost, zejména rozhodování členů zastupitelstev a rad v krajní nouzi. Vyskytují se rozhodnutí, která musí jako zastupitelé přijmout, aby zabránili hrozícím škodám, ale za něž jim hrozí trestní postih a několikaleté trestní řízení.
  6. Plíživé přesouvání rozhodovacích pravomocí ze zastupitelů na znalce, advokáty a jiné poradce a s tím spojené vzrůstající náklady na obstarávání alibistických odborných posudků, posouzení, zhodnocení či doporučení. Na uvedené riziko poukazuje i Analýza NSZ. Riziku trestního postihu jsou spolu se zastupiteli vystavení i znalci a advokáti, kteří zpracovali posudky, s jejichž závěry orgány činné v trestním řízení nesouhlasí.
  7. Nesoulad mezi názorem odborné či laické veřejnosti na straně jedné a policie a státních zastupitelství na straně druhé na to, co je trestné. Trestní postih by měl být projevem hodnot, které zastává většinová společnost. V případě stíhaných zastupitelů jsou mnohdy inovativní právní konstrukce nesrozumitelné i právním odborníkům a soudy ve většině případů zprošťují stíhané zastupitele viny.
  8. Přísnost, jíž policie a státní zástupci uplatňují při posuzování jednání členů zastupitelstva, není aplikována při posuzování jednání policie a státních zástupců poté, co je v případě zastavení řízení či zproštění obžaloby namítána nesprávnost jejich postupu. Dosud nebyl potrestán žádný policista ani státní zástupce, kteří několik let vedli trestní řízení, které skončilo zprošťujícím rozsudkem.
  9. Kromě samotného trestního řízení vyslovují zastupitelé obavy i z vzetí do vazby.

Závěrem

Jednání zastupitelů, jímž nakládají s majetkem obce, jsou ve sledovaných případech kvalifikována v naprosté většině jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 TZ a trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TZ. Unie obhájců ČR nezpochybňuje oprávněnost postihu zastupitelů za prokázané korupční jednání, jehož se zastupitelé v souvislosti s rozhodováním dopustili. Z tohoto důvodu ze svých statistik tyto případy odečítá a zaměřuje se zejména na trestní postih jednání zastupitelů související s rozhodováním o nakládání s majetkem obce.

Unie obhájců ČR konstatuje, že v České republice neexistuje orgán, který by se systematicky věnoval problematice trestní odpovědnosti zastupitelů, který by ji průběžně sledoval a vyhodnocoval. Nečiní tak ani Ministerstvo spravedlnosti, ani Ministerstvo vnitra. Podle názoru Unie obhájců ČR je to dáno tím, že zastupitelé dosud nepatřili do skupiny osob ohrožených trestním postihem výrazně více než jiné podobné skupiny. To se však v posledních letech změnilo. Unie obhájců ČR je přesvědčena, že by se resortní ministerstva měla tomuto tématu cíleně věnovat, vyhodnocovat jednotlivé případy trestního postihu zastupitelů a předkládat návrhy legislativních změn, které by odlišily zastupitele, kteří se dopouštějí běžné trestné činnosti a mají být potrestáni (zejména případů korupce), od těch, kteří jednají v souladu se zákonem a podle svého nejlepšího vědomí a před rizikem trestního stíhání by měli být více chráněni.

Stanovisko Unie obhájců ČR

Unie obhájců shromáždila od svých více jak 80 členů podklady k 75 trestním řízením vedeným v uplynulých letech s 266 zastupiteli měst a obcí. Zjistila, že od roku 2010 výrazně stoupnul počet stíhaných zastupitelů. Zatímco v roce 2010 bylo obviněno 5 zastupitelů, v roce 2012 bylo obviněno 29 zastupitelů, v roce 2013 již 78 zastupitelů a v roce 2014 bylo obviněno 72 zastupitelů.

Unie obhájců zjistila, že 43 trestních řízení vedených proti 100 zastupitelů bylo již pravomocně ukončeno. Pouze v 19 trestních řízeních vedených proti 24 zastupitelům došlo k rozhodnutí o vině. Ve zbývajícím případě bylo trestní stíhání zastaveno nebo byli zastupitelé zproštěni obžaloby. Znamená to tedy, že 76 % zastupitelů bylo stíháno nezákonně.

Zjištěné skutečnosti dokládají podle Unie obhájců zvyšující se trestní represi zastupitelů a odůvodňují jejich obavy z trestního postihu. Současně dokládají, že více jak polovina všech trestních řízení je vedena nezákonně.

Unie obhájců ČR žádá příslušné orgány, aby vyjasnily práva a povinnosti zastupitelů při nakládání s majetkem obcí, sjednotily právní výklad trestněprávní kvalifikace jednání zastupitelů tak, aby nebyli nezákonně stíháni, a vyvodili odpovědnost vůči těm, kteří svým neodborným a formalistickým přístupem neoprávněně zasahují do práv zastupitelů i celých obcí.

V Praze dne 12. 4. 2015

JUDr. Tomáš Sokol, prezident Unie obhájců ČR

TOPlist
TOPlist