K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Trestní odpovědnost osob činných ve volených orgánech samosprávy

Datum: 4. 11. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Legislativa

V poslední době se dostává do popředí otázka trestní odpovědnosti osob, spojená s jejich členstvím, resp. jejich rozhodováním ve volených orgánech územních samosprávných celků. V závěru roku 2014 publikovalo Nejvyšší státní zastupitelstvo podrobnou analýzu trestní odpovědnosti osob činných v územních orgánech samosprávy.

Základem analýzy byla rozhodnutí Nejvyššího soudu v rámci agendy dovolání od roku 2008. Takových rozhodnutí bylo 22, a v naprosté většině šlo o běžnou kriminalitu (zpronevěra, korupce) a pokud se jednalo o trestní postih pro dispozice s majetkem územního samosprávného celku, tak v naprosté většině případů byla trestní odpovědnost dovozována pro zcela zřejmé obcházení právních předpisů (typicky zákona o obcích) – starostové činili dispozice s obecním majetkem bez předešlého rozhodnutí zastupitelstva nebo rady.

Bylo také sledováno 15 věcí vedených u Nejvyššího státního zastupitelství, ze kterých vyplynulo, že se jedná o trestnou činnost spojenou se zadáváním veřejných zakázek – buď nebylo postupováno podle zákona nebo šlo o jeho porušování.

Obsáhlá a podrobná analýza je k dispozici na webových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství. Pro přiblížení problematiky uvádíme podstatnou část závěrů zprávy.

Dokazování subjektivní stránky

Při posuzování trestné činnosti osob působících ve volených orgánech samosprávy se jako problematické jeví dokazování subjektivní stránky, a to zejména u trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku). Zejména ve znaku „…v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch“, což je pohnutka a v tomto případě obligatorní znak subjektivní stránky tohoto trestného činu. Neprokázání nebo nedostatečné prokázání právě subjektivní stránky trestné činnosti bývá nejčastější příčinou, kdy soudy obžalované zprošťují obžaloby nebo zastavují jejich trestní stíhání.

Tajná hlasování

S ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 5 Tdo 827/2012 („Trestní odpovědnosti každého z členů zastupitelstva obce, který hlasoval pro schválení nevýhodného prodeje nemovitého majetku obce, pak nebrání ani skutečnost, jestliže rozhodoval jako člen kolektivního orgánu obce.“) lze očekávat (a bylo to již i při různých příležitostech různými osobami veřejně prezentováno), že budou ze strany kolektivních orgánů některých územních samosprávných celků ve snaze znemožnit identifikaci konkrétních hlasujících činěna opatření spočívající v tom, že hlasování kolektivních orgánů budou konána jako tajná s tím, že vždy bude zajištěn alespoň jeden opačný hlas. Při možnosti všech členů takového orgánu odmítnout v trestním řízení vypovídat by pak ve světle shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu nebylo možno identifikovat konkrétní osoby, vůči nimž by bylo možno dovozovat trestněprávní odpovědnost.

Odkazy na právní posudky

Dále lze očekávat, že s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu 19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 848/2010 („Jestliže se laické osoby spolehnou na právní rady advokáta jako osoby práva znalé, aniž by zde byly nějaké konkrétní okolnosti, ze kterých by mohly usuzovat na nesprávnost takových rad, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění.“), že kolektivní orgány, resp. jejich členové se budou snažit vyloučit své zavinění ve formě úmyslu právě odkazem na to, že se spoléhaly na správnost různých odborných vyjádření a právních rozborů. Do budoucna tedy lze očekávat (a je to možné vysledovat již i v současné době) zvýšení takových vyjádření a rozborů jako podkladových materiálů pro závažnější rozhodnutí činěná orgány územních samosprávných celků.

Jak snížit riziko trestní odpovědnosti

Z dostupných poznatků z trestního řízení lze ve vztahu k územním samosprávným celkům učinit určitá doporučení, která mohou vést ke snížení rizika vystavení se trestní odpovědnosti pro trestnou činnost související s výkonem volených funkcí v orgánech územní samosprávy:

  1. Vzdělávání osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků – a to jak vzdělávání „vstupní“, tak i vzdělávání „průběžné.“ Záleží na jednotlivých územních samosprávných celcích, zda vzdělávání budou zajišťovat svým odborným aparátem, nebo k němu využijí komerčně poskytovaných služeb. S.většími znalostmi jednotlivých zastupitelů (zejména v oblasti hospodaření územního samosprávného celku a především s nakládáním s jeho majetkem) lze zaznamenat i zvýšení aktivity zastupitelů při projednávání těchto otázek, na rozdíl od pasivity v těch případech, kdy se zastupitelé v dané problematice po právní stránce příliš neorientují.
  2. Precizní vedení zápisů z jednání orgánů územních samosprávných celků. Neměla by být snaha o co nejjednodušší zápisy, ale právě naopak, a to zejména z důvodu právní jistoty ohledně obsahu přijatých usnesení (toto slouží k ochraně samotných funkcionářů). Dbát na jednoznačnost zápisů a především přijatých usnesení.
  3. Úprava pravidel pro hospodaření s majetkem územních samosprávných celků. Odkázat lze na metodické materiály odboru dozoru a kontroly MV ČR, vydávané k hospodaření s majetkem obce, které jsou dostupné na webových stránkách www.mvcr.cz/odk2.

Na území České republiky je v současné době cca 6200 obcí, ve kterých působí přibližně 60 000 zastupitelů, ze kterých jsou pak voleni radní a starostové (primátoři). Z údajů o trestné činnosti, které má Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici, je patrné, že se jedná o minimální procentní počty osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků, kde dochází k trestnímu stíhání.

Na tomto místě je též třeba uvést, že samozřejmě nelze vyloučit, že určitá jednání osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků se stanou předmětem prověřování v rámci trestního řízení, které následně skončí odložením věci, a to i třeba na základě vhodně sepsaných trestních oznámení podaných v rámci politického „boje“ v jednotlivých územních samosprávných celcích. Z hlediska orgánů činných v trestním řízení je třeba nakládat se skutečnostmi nasvědčujícími tomu, že byl spáchán trestný čin stejně, a to, ať se týkají osob činných ve volených orgánech územních samosprávných celků nebo osob jiných.

Analýzu trestní odpovědnosti volených zastupitelů lze shrnout do jedné věty – zastupitelé a radní netrpí přemírou trestní represe. V tomto smyslu se vyjádřil i nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman. Tisková zpráva k analýze konstatovala, že „…se nepotvrzují názory, o možném zasahování trestněprávními prostředky do rozhodování územní samosprávy.“

TOPlist
TOPlist