K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Udržitelnost majetku obcí a plánování nových investic

(Stabilita obecních rozpočtů a strategický finanční management 2.)

Datum: 21. 7. 2014, zdroj: OF 3/2014, rubrika: Ekonomika

Obce a města se připravují na zahájení čerpání zdrojů v rámci nového programového období EU fondů 2014–2020. Důležitou otázkou je plánování a realizace investic v rozumném objemu a struktuře tak, aby i při využití dotací z národních a evropských zdrojů nedošlo k nepřiměřenému zadlužení obecního rozpočtu a k neúměrnému nárůstu provozních výdajů na budoucí opravy a údržbu majetku obce.

Obce a města jako veřejnoprávní korporace mají v rámci samostatné působnosti mimo jiné za úkol financovat a realizovat rozvojové investice v dané lokalitě, které napomohou zvýšení konkurenceschopnosti a životní úrovně obyvatel daného regionu. Protože se jedná o veřejně prospěšné investice, nelze příliš uvažovat o jejich přímé návratnosti v obecně doporučovaném horizontu 6 až 8, jako je tomu u investic soukromého sektoru.

Někdy hovoříme o tzv. nepřímé a tudíž obtížně měřitelné návratnosti investic. Dobrým příkladem může být např. rekonstrukce a výstavba místních komunikací. Tento typ infrastrukturální investice umožňuje dopravu výdělečně činného obyvatelstva do zaměstnání (vedle neméně důležité dopravy ostatních obyvatel). Kvalitní síť místních komunikací usnadňuje fungování firem a podnikatelů. Obě uvedené funkce místních komunikací a dopravy se promítají do výše daňových příjmů obce prostřednictvím daní z příjmů placených těmito skupinami obyvatel.

Z výše uvedeného vyplývá, jaká by měla být základní motivace zastupitelstev při zodpovědném rozhodování o nových investicích.

Přesto si položme otázku, jak správně plánovat nové investice, jak rozhodovat o jejich prioritách a finančním krytí? V následujících doporučeních vám ukážeme kroky, které by měly předcházet finálnímu rozhodnutí o realizaci konkrétní investice a způsobu jejího financování při sledování základního cíle udržení finanční stability obce.

Krok 1 – Struktura stávajícího majetku obce a finanční potřeby na jeho udržení

Obce disponují díky úspěšnému čerpání EU dotací v předchozích letech velkým objemem majetku, který se však může stát zátěží, kterou některé obce nebudou schopny v budoucnosti financovat.

Důvody jsou následující:

  1. Nárůst provozních výdajů rozpočtu na opravy a údržba majetku.

    Ke stanovení potřebných finančních prostředků na údržbu a opravy majetku má napomoci znalost stupně opotřebení majetku, vyjádřeného formou ročních odpisů podle odpisových skupin. Tyto informace je možno získat z účetní rozvahy, která je povinnou součástí účetní závěrky obce.

  2. Nárůst kapitálových výdajů v případě nutných rekonstrukcí a modernizací dlouhodobě neudržovaného majetku (např. veřejného osvětlení).
  3. Nárůst výdajů rozpočtu obce na krytí provozních ztrát generovaných při užívání majetku.

Všechny uvedené nárůsty výdajové stránky rozpočtu by si měla obec zmapovat a porovnat s trendem využívání majetku obyvatelstvem obce.

Krok 2 – Plán obnovy majetku a konsolidace majetku obce

Pokud si tedy obec stanoví potřebný objem prostředků, jak je uvedeno v bodě 1, a zjistí, že na nové rozvojové investice nedokáže generovat volné zdroje, měla by si provést analýzu možné redukce obecního majetku s cílem zamezit neúnosnému nárůstu výdajů spojených se spravováním a provozováním majetku v dalších letech.

Základem pro tzv. konsolidaci majetku obce by se měl stát plán obnovy majetku, který by měl být zpracován ve střednědobém horizontu a měl by umožnit roztřídění majetku do 4 základních kategorií z pohledu výdajů nebo naopak možných příjmů či úspor rozpočtu.

  • Výdaje na běžnou údržbu a opravy spravovaného majetku v jednotlivých letech.
  • Nezbytné rekonstrukce dlouhodobě podinvestovaného majetku a modernizace majetku (veřejné osvětlení, kanalizace, intenzifikace čističek odpadních vod apod.)
  • Prodej zbytného majetku. Jedná se o prodej majetku, který obec nezbytně nepotřebuje a na jeho efektivní spravování nemá dostatečné administrativní ani manažerské kapacity (např. privatizace bytového fondu).
  • Pronájem majetku generujícího ztráty (často se jedná o majetek, který poskytuje služby komerčního rázu – parkovací domy, Aquaparky apod.)

Z takto zpracovaného plánu obnovy by pak měl vzejít střednědobý plán konsolidace majetku, který bude obsahovat konkrétní opatření a kroky směřující k redukci majetku a změně jeho struktury směrem k efektivnímu provozování a spravování majetku.

Krok 3 – Plánování nových investic a zadluženost obecních rozpočtů

Teprve po prověření struktury již existujícího majetku obce a přijetí popsaných konkrétních opatření ke konsolidaci resp. rozumné redukci tohoto majetku je možné zodpovědně definovat investiční priority pro další období.

Při plánování nových investic by měly být hlavní motivací skutečné potřeby obce a veřejně prospěšný zájem. Nemělo by se tedy jednat o získání dotací za každou cenu. Nové investice by měly být zaměřeny především na úspory provozních nákladů a soběstačnost obce v oblasti energetické a vodohospodářské. Energeticky úsporné projekty spolu se zodpovědným finančním managementem zajistí obcí dlouhodobou stabilitu provozních výdajů a přispějí k budování tolik důležitých rezerv pro další období a spolufinancování nových investic.

Ing. Květoslava Botková, Senior manažer, financování veřejného sektoru, Komerční banka, a. s.

Seriál Stabilita obecních rozpočtů a strategický finanční management

  1. Strategické finanční plánování, 12. 5. 2014
  2. Udržitelnost majetku obcí a plánování nových investic, 21. 7. 2014 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist