Strategické finanční plánování
Stabilita obecních rozpočtů a strategický finanční management 1.
Základním posláním obcí v rámci samostatné působnosti je budování veřejně prospěšných investic. Jedná se náročné projekty na jejichž financování obce často využívají také dlouhodobé bankovní úvěry, které jsou spláceny z rozpočtu obce.
Důležitou otázkou při plánování a realizaci investic je udržení únosné zadluženosti, která je jedním z důležitých faktorů budoucí finanční stability obce.
Jak aktivně řídit tolik diskutovanou zadluženost územních rozpočtů přiblíží série odborných článků zaměřená na faktory ovlivňující budoucí finanční zdraví obcí a měst.
Vývoj posledních let
Do roku 2008 se obce a města pohybovaly v poměrně stabilním ekonomickém prostředí. Každý rok rostly příjmy obcí ze sdílených daní o 2–3 %. Tento růst byl provázen dostupností zdrojů ze Strukturálních fondů Evropské unie a z národních dotačních zdrojů.
Obce a města realizovaly své investiční záměry, které byly spolufinancovány kromě dotací také bankovními úvěry a nepochybovaly o schopnosti splácet své závazky plynoucí z dlouhodobých úvěrových smluv.
V roce 2009 došlo v důsledku finanční a ekonomické krize k destabilizaci ekonomického prostředí, kdy se příjmy obcí ze sdílených daní propadly v průměru až o 12 %. Také v následujících letech pokračoval negativní vývoj v celostátním výběrů daní s vysokou mírou nejistoty predikcí daňových příjmů obcí, a to i v průběhu jednoho kalendářního roku.
Obce zareagovaly v roce 2010 na tuto změnu ekonomického prostředí redukcí svých výdajů včetně kapitálových. Největší pokles investiční aktivity obcí byl zaznamenán v letech 2011 a 2012 s meziročním poklesem až o 10 %, který byl převážně způsoben přehodnocováním investičních plánů obcí a posunem nebo úplným odložením náročnějších investic.
Požadavky na finanční management
Celkově došlo v tomto období k průběžnému poklesu kapitálových výdajů o 23 %. Kapitálové výdaje obcí a měst dosáhly v roce 2012 celkem 72,2 mld. Kč, což představovalo 77 % plnění schválených rozpočtů po změnách.
I přes uvedený pokles příjmů obcí a při současné nutnosti dokončení investičních projektů s podporou EU dotací, podíl kapitálových výdajů v letech 2011–2012 na celkových výdajích obcí a měst zůstal na stabilní úrovni okolo 30 %. Jedná se o pozitivní jev, který umožnil obcím a městům přestát nejhorší období ekonomické krize bez výraznějších finančních problémů.
Komerční banka nezaznamenala až na pár výjimek nutnost restrukturalizovat úvěry poskytnuté municipalitám z důvodu nedostatku finančních prostředků na krytí dluhové služby.
Nicméně, zkušenosti z tohoto období a současná příprava na nové programové období EU fondů kladou větší požadavky na finanční management a plánování investic obcí a měst.
Strategické plánování
Předpokladem pro udržení stability obecních rozpočtů je střednědobá nebo dlouhodobá finanční koncepce neboli strategické plánování.
K dosažení dlouhodobějších cílů nestačí sestavovat pouze dílčí roční rozpočty. Je třeba zpracovat i rozpočtový výhled, obvykle pro horizont 2–5 let. Z pohledu financujících bank je rozpočtový výhled jedním z nejdůležitějších indikátorů budoucího ekonomického vývoje obce.
Do rozpočtového výhledu se promítají nejen plánové aktivity, ale také důsledky současných kroků, které ovlivní ekonomiku obce v budoucích letech (např. splátky úvěrů). Navíc kvalitně sestavený rozpočtový výhled pomůže zastupitelstvům obcí lépe reagovat na případné budoucí změny a zvládnout hospodaření obce v době neočekávaných výkyvů ekonomiky.
Rozpočtový výhled by měl být v podstatě strategickým plánem obce, ve kterém jsou nastaveny cílové hodnoty hospodaření obce a důležitých ukazatelů, kterými jsou především:
- Tvorba a objem vlastních zdrojů v rámci běžného rozpočtu. Finančně zdravá obec by měla dosahovat vždy kladného přebytku běžného rozpočtu, který by měl představovat minimálně 10 % celkových běžných příjmů
- Aktivní řízení zadluženosti obce s cílem stanovit únosnou dluhovou službu, kterou bude obec v budoucnu schopna splácet. Dobře vypovídajícím ukazatelem je tak zvané krytí roční dluhové služby. Pokud poměříme předpokládaný přebytek běžného rozpočtu k roční dluhové službě, měla by hodnota tohoto ukazatele dosahovat doporučené hodnoty 1,2 u menších obcí až 1,4. V procentuelním vyjádření to znamená, že obec generuje 120 % až 140 % vlastních zdrojů na krytí dluhové služby. Jinými slovy jí po uhrazení roční dluhové služby (včetně úroků z úvěrů) zbude ještě dostatek prostředků na krytí vlastních potřeb včetně nových investic nebo budování finančních rezerv rozpočtu pro další léta.
- Velice rychlým a jednoduchým testem zadluženosti obce je ukazatel, který říká za kolik let je obec schopna splatit své dlouhodobé závazky z vlastních zdrojů. Jako vlastní zdroj je zde uvažován víceletý (např. čtyřletý) průměr přebytku běžného rozpočtu, ke kterému se poměřuje celkový objem dlouhodobých závazků obce. Pokud je výsledkem tohoto poměru 6 až 8 let, jedná se o přiměřenou zadluženost obce.
Hodnota tohoto ukazatele samozřejmě nic nemění na skutečnosti, že bankovní úvěry pro obce a města jsou poskytovány běžně se splatností 10 až 15 let.
Závěrem
Obecní zastupitelstva, která rozhodují o budoucích investicích, by měla znát předpokládaný vývoj uvedených ukazatelů, který se dá predikovat na základě stávající dluhové služby a uvažovaných nových investic a jejich financování bankovním úvěrem.
- Seriál Stabilita obecních rozpočtů a strategický finanční management
-
- Strategické finanční plánování, 12. 5. 2014 (právě čtete)
- Udržitelnost majetku obcí a plánování nových investic, 21. 7. 2014