K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Cestovní ruch a registrace smluv

(Pohled ze Sněmovny)

Datum: 6. 5. 2014, zdroj: OF 2/2014, rubrika: Ostatní

V článku Nové období – nové úkoly jsme v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hovořili s předsedkyní Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PaeDr. Miladou Horákovou o úkolech v novém volebním období. V návaznosti na uvedený rozhovor jsme paní předsedkyni položili několik otázek.

PaedDr. Milada Halíková
V předchozím rozhovoru jste uvedla, že se budete věnovat otázkám podpory domácího cestovního ruchu a perspektivám agentury CzechTourism. Uskutečnilo se toto jednání?
Společnému zasedání výborů obou komor parlamentu předcházela účast některých členů na dvou domácích veletrzích cestovního ruchu. Měla jsem možnost diskutovat jak se zástupci samosprávy z regionů, tak s podnikateli. Poté se sešli poslanci i senátoři, aby probrali některé okruhy problémů.
Otazník visí nad tím, zda vláda, respektive ministerstvo pro místní rozvoj připraví a předloží novelu zákona, který se týká podnikání v oblasti cestovního ruchu. Nejde jen o to, že nový občanský zákoník zavedl například pojem pořadatelé zájezdu, který současný specializovaný zákon nezná. Hlavním smyslem zákona by mělo být posílení ochrany práv klientů. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje ustavení kolegia pro cestovní ruch. Náš výbor ustavil podvýbor pro cestovní ruch, jehož zástupci by měli být i členy kolegia. Nechceme, aby novela zákona či snad nový zákon zatížil provozovatele dalšími papíry, ale aby zásadně upravil prostředí pro uživatele i poskytovatele služeb. Přivítala bych, kdyby šlo o vládní předlohu, protože se jedná o průřezovou problematiku. Dotýká se i dalších ministerstev, například pro životní prostředí, kultury, dopravy či financí. Tato předloha by si jistě zasloužila řádné připomínkové řízení bez zbytečného spěchu. Pokud to ale nepůjde jinak, tak jsou poslanci připraveni takovou novelu sami předložit.
Cestovní ruch přináší peníze do státního rozpočtu. Vrací se zpátky do rozvoje turistiky v regionech?
Českou republiku loni navštívilo 7,2 milionu turistů. Podle představitelů agentury CzechTourism příjem ze zahraničního cestovního ruchu přesáhl 70 miliard korun. Hovořilo se zejména o tom, zda by se alespoň část těchto peněz nemohla vrátit třeba do oprav památek. V České republice jich máme na čtyřicet tisíc, ovšem tzv. výdělečných je pouze dvaadvacet! Stále nás trápí, že řada návštěvníků nenajde cestu do dalších regionů ČR, přestože by tam mohli vidět nádherné památky, užít si pobytu v přírodě či zažít zajímavé akce.
Proto je zapotřebí více spolupracovat s místními samosprávami již v přípravné fázi prezentací v regionech. Prostředky, které šly na propagaci cestovního ruchu z evropských fondů, byly vyčerpány. V současném programovém období bude jejich výše dost omezená. Podpora cestovního ruchu bude nadále probíhat formou dotací přes ministerstva. O koncepci financování pro další období podle mých informací nedošlo ještě ke shodě mezi ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí. Pokládám za důležité najít především způsob podpory domácího cestovního ruchu, který by i při omezených příjmech řady rodin s malými dětmi či seniorů umožnil poznávání krás naší vlasti.
Neměli bychom krčit rameny nad tím, že dost lidí v současné době na dovolenou ani nejezdí, a nabídnout jim alternativu zvýhodněných týdenních pobytů v rámci České republiky. Zažila jsem v minulém funkčním období hodně debat na toto téma, ale nikoli skutky. Je smutné, že zájezdy do některých zemí v rámci programu 55+ jsou dotované např. ve Španělsku, ale dotované pobyty pro seniory u nás organizují jen některé radnice.
Jakou otázku, kterou nyní projednává sněmovna, považujete za výbušné téma pro obce a města?
Skutečný rozruch vzbudil návrh zákona o registru smluv, který předložili poslanci Jan Farský, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek a spolupodepsala jej řada poslanců. Netradičně tato předloha obsahuje dokonce několik variant některých ustanovení. Debaty se vedou o rozsahu povinného zveřejňování smluv, objednávek, zejména o tom, že pokud by smlouva nebyla zveřejněna na určeném portálu do tří měsíců, pak by byla od samého počátku neplatná.
Hospodářská komora ČR ve svém stanovisku například uvádí, že by šlo o zásadní zásah do smluvní praxe, kdy mohou být zneplatněny i smlouvy uzavřené v dobré víře. Na Vysočině dokonce vznikla petice proti přijetí zákona o registru smluv, která upozorňuje zejména na neúnosné zatěžování starostů malých obcí. V tomto případě se rýsuje kompromis na odložení povinnosti o několik let.
Jedna varianta předkladatelů počítá i se zveřejňováním všech objednávek a faktur, a to bez jakéhokoli limitu. Možná by ho stanovilo nařízení vlády, jehož návrh však není součástí materiálu. Místo očekávané transparentnosti a zvýšení kontroly veřejností by došlo k zahlcení systému desetitisíci nepodstatnými informacemi. Mnoho nejasností panuje i nad vymezením tzv. povinných subjektů. I proto jsem přijala záštitu nad seminářem Svazu měst a obcí, na němž budeme návrh zákona o registru smluv znovu diskutovat před tím, než jej výbor opětovně projedná.
TOPlist
TOPlist