K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Státní příspěvek na výkon pěstounské péče v praxi

Datum: 17. 9. 2013, zdroj: OF 3/2013, rubrika: Sociální problematika

V minulém článku byl představen nový druh finančního transferu v sociální oblasti, státní příspěvek na výkon pěstounské péče. Příspěvek, jehož příjemci jsou zejména obce, kraje a nestátní neziskové organizace, je navázán na dohody o výkonu pěstounské péče. Článek přináší podrobnosti o těchto novinkách v oblasti náhradní rodinné péče.

Na konci června letošního roku skončí přechodné období, během něhož jsou obce s rozšířenou působností povinny upravit způsob naplňování práv a povinností pěstounských rodin prostřednictvím dohody o výkonu pěstounské péče nebo správním rozhodnutím, které tyto dohody nahrazuje. V současné době je v České republice cca 9,5 tisíce pěstounských rodin, na každé pracoviště orgánu sociálně-právní ochrany na úrovni obcí s rozšířenou působností (včetně městských obvodů a částí, které jsou statuty měst k této činnosti zmocněny) tak připadá průměrně cca 36 pěstounských rodin. Existují samozřejmě velké rozdíly v závislosti na velikosti správního obvodu a také regionu. Tradičně silné jsou moravské kraje, vůbec nejvíce pěstounských rodin je v Moravskoslezském kraji (kolem 1200).

Pěstouni mohou kromě obecního úřadu obce s rozšířenou působností zvolit pro uzavření dohody i jiný subjekt – krajský úřad, jiný obecní úřad nebo tzv. pověřenou osobu (fyzická či právnická osoba, která má k uzavírání dohod pověření od krajského úřadu). Pokud pěstouni dohodu ve stanovené termínu neuzavřou se žádným ze jmenovaných subjektů, upraví podrobnosti naplňování jejich práv a povinností místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím. Uzavřením dohody (vydáním správního rozhodnutí) vzniká obci, kraji či pověřené osobě nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče ve výši 48 000 Kč na jednu dohodu (rozhodnutí) ročně. Pokud dohoda (rozhodnutí) trvá pouze část roku, činí výše příspěvku 4000 za každý kalendářní měsíc (i jeho část). Na výši státního příspěvku nemá vliv počet svěřených dětí.

Plnění dohody a poskytování služeb

Státní příspěvek je transferem účelovým, tzn., že ho lze využít výhradně na krytí nákladů vymezených § 47a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jde o poskytování psychologické, odborné a terapeutické pomoci, odlehčovacích služeb, doprovázení při zajišťování kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, vzdělávání pěstounů atd., a také o zajištění dohledu nad dodržováním dohody.

Subjekt, který uzavřel dohodu, je povinen sledovat její naplňování a být minimálně jedenkrát za 2 měsíce v osobním styku s pěstounskou rodinou. Pojem „dohled“ přitom nelze pojímat jako pouze jako kontrolní pravomoc, ale spíše jako činnost doprovázející, podpůrnou, založenou na partnerské spolupráci sociálního pracovníka a pěstounské rodiny. Příspěvek je proto možno využít na úhradu platů zaměstnanců, kteří sjednávají dohody, poskytují poradenství pěstounům a svěřeným dětem, tedy na „klíčové sociální pracovníky“ náhradní rodiny, případně na pracovníky, kteří tyto činnosti zprostředkovávají.

Odborné či odlehčovací služby je možno zajišťovat (za úhradu) prostřednictvím externího subjektu. Vzhledem k tomu, že úhrada služby plyne z veřejného rozpočtu, jejich výběr podléhá režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V praxi půjde většinou o zakázky malého rozsahu do 1 mil. Kč, kdy lze použít velmi jednoduchý způsob zadání formou tzv. průzkumu trhu. Obec, kraj či pověřená osoba (i ta se musí v tomto případě chovat jako veřejný zadavatel) může objednat služby u více dodavatelů, přičemž pro jednotlivé činnosti poskytované pěstounům může vypsat samostatná výběrová řízení. Jde o služby natolik odlišné (od odborného poradenství přes péči o svěřené děti po vzdělávání), že v tomto případě nelze namítat tzv. „dělení“ zakázky.

V případě, že obec bude dlouhodobě spolupracovat s dodavatelem, který bude poskytovat stejný typ služeb pro větší množství rodin a ocitne se tak mimo okruh jednodušších způsobů zadání, je na místě zvážit vypsání rámcové smlouvy na delší časové období (maximálně však na dobu 4 let). Prostřednictvím tohoto typu zadání může být vybrán i větší počet poskytovatelů služeb. Určité problémy může působit skutečnost, že ve vnitřních předpisech měst a obcí jsou nastaveny výrazně přísnější podmínky a nižší limity, než stanovuje zákon o veřejných zakázkách.

Vzhledem k tomu, že zajišťování služeb pro pěstounské rodiny představuje velmi specifický typ výběru služby, který navíc často probíhá v úzké spolupráci s náhradní rodinou (například, když si pěstouni sami zvolí typ odlehčovací péče o dítě a navíc se na její úhradě finančně podílí), je vhodné pro tento typ zakázek stanovit ve vnitřních předpisech obcí výjimku a držet se pouze podmínek stanovených zákonem.

Některé obce a kraje však zvažují, že budou tyto služby poskytovat za pomoci zřízené či založené organizace. V tomto případě lze postupovat dle § 18 odst. 1) písm. e) zákona o veřejných zakázkách a s těmito „in-house“ subjekty uzavírat smlouvy či objednávky přímo, bez nutnosti vypisovat veřejnou zakázku. Obecní či krajská organizace však musí služby poskytovat sama, nemůže si „najímat“ dalšího externistu.

Pravidla financování

Státní příspěvek na výkon pěstounské péče má charakter neinvestičního transferu ze státního rozpočtu (nejde tedy o dotaci). Z hlediska pravidel financování se jedná o obdobný typ finančního titulu, jakým je v oblasti sociálně-právní ochrany dětí státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Vyúčtování příspěvku se neprovádí. To ovšem neznamená, že příspěvek nepodléhá kontrole z hlediska účelovosti. Příjemce proto v účetnictví vede tyto prostředky tak, aby bylo možné sledovat jejich čerpání. Není však nutné zřizovat samostatný účet. Příjemce je rovněž povinen mít k dispozici účetní záznamy a dokumenty dokládající způsob využití příspěvku.

První měsíce praxe ukázaly na velkou šíři potřeb pěstounských rodin a z toho plynoucích požadavků na úhradu nejrůznějších typů služeb. Jde především o služby, které daná rodina nebo dítě potřebuje právě proto, že se jedná o dítě v náhradní péči. Státní příspěvek nemůže suplovat funkci jiných dávek. Jako příklad lze zmínit příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který je náhradou výživného a z tohoto titulu slouží na úhradu běžných potřeb dítěte, nebo příspěvku na péči určeného na zajištění služeb potřebných pro péči o dítě se zdravotním postižením. Z prostředků státního příspěvku proto nelze hradit například náklady na školní pomůcky, doučování, kroužky a jiné běžné aktivity.

Při úhradě různých typů terapií je nutno dbát na skutečnost, že je terapeutická pomoc dítěti indikována z důvodu jeho umístění do náhradní rodinné péče (překonání traumat, řešení vztahu k náhradním či původním rodičům atd.). V mnoha případech lze službu zajistit za finanční spoluúčasti pěstounské rodiny, kombinací úhrady z prostředků státního příspěvku na výkon pěstounské péče a jiného typu dávky. V praxi se jedná například o zajištění odlehčovací péče. Ta může mít formu krátkodobého hlídání ale i pobytu dítěte na táboře či v jiné službě, která se přímo zaměřuje na poskytování odlehčovacích pobytů. V rámci těchto pobytů může být zároveň poskytována např. jazyková výuka, zážitkové programy či specializovaná péče pro dítě se zdravotním postižením. Základní úhradu pobytu lze provést ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče, nadstandardní služby hradí pěstounská rodina, která pro tento účel dostává již zmíněné další typy dávek. Při stanovení podílu financovaného ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče je nutno vycházet ze zásady, která ostatně platí pro využití příspěvku obecně, že výše úhrady za službu musí odpovídat ceně v místě a čase obvyklé.

Rozpočtové hospodaření

Z hlediska rozpočtových pravidel obcí a krajů je státní příspěvek na výkon pěstounské péče standardním transferem, který se promítá do příjmů a výdajů rozpočtu příslušného samosprávného celku. Při přípravě rozpočtu (rozpočtového opatření) je na místě pracovat s kvalifikovaným odhadem počtu uzavřených dohod a z toho plynoucích příjmů a výdajů a stejně jako je tomu u ostatních položek rozpočtu provést upřesnění v závěru kalendářního roku podle skutečného vývoje. Není tedy nutné, aby každý jednotlivý příjem a výdaj procházel v průběhu roku schvalovacím procesem rady, resp. zastupitelstva obce či kraje.

Veřejnosprávní kontrolu využití státního příspěvku provádí krajská pobočka Úřadu práce ČR. Postupuje přitom podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, provádí tedy kontrolu předběžnou, průběžnou i následnou. V rámci předběžné kontroly je prověřován vznik nároku na státní příspěvek (zda byla platně uzavřena dohoda o výkonu pěstounské péče, zda byla uzavřena oprávněným subjektem atd.). Průběžná a následná kontrola může mít formu kontroly na místě (kontrola dokladů, účetních záznamů atd.). V případě zjištěných nedostatků jsou ukládána opatření k nápravě, nejsou-li naplněna (nebo jsou přijata opožděně), může krajská pobočka Úřadu práce uložit příjemci pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Metodická pomoc

Rozsah článku neumožňuje postihnout všechny aspekty spojené s praktickou aplikací dohod a státního příspěvku. Ministerstvo práce a sociálních věcí od počátku letošního roku zpracovalo několik metodických informací včetně vzorů dohod a správních rozhodnutí. Tyto informace již reagovaly na první praktické zkušenosti, zejména tam, kde jsou nové instituty v oblasti náhradní rodinné péče konfrontovány s jinými systémy (veřejné zakázky, rozpočtování, finanční kontrola), ale i s velmi specifickými případy (například zahraniční prvek u dohod o výkonu pěstounské péče). Prostřednictvím řešení konkrétních kauz a z nich plynoucích ustálených výkladů a postupů bude obecná právní úprava dohod o výkonu pěstounské péče a státního příspěvek na výkon pěstounské péče dále metodicky upřesňována. Již nyní je však zřejmé, že změny provedené novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí jsou významnou příležitostí pro vytvoření funkčního systému služeb na podporu náhradní rodinné péče a nastavení partnerské spolupráce mezi náhradními rodiči a sociálními pracovníky, jak ji známe z vyspělých sociálních systémů.

PhDr. Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí, Ministerstvo práce a sociálních věcí

TOPlist
TOPlist