K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Rozpočet a závěrečný účet obce

(Rozpočet a závěrečný účet obce II.)

Datum: 17. 4. 2012, zdroj: OF 1/2012, rubrika: Ekonomika

Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy obcí, s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Odvětvím se rozumí druh činnosti, z které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření právního subjektu, který finanční prostředky, které obec získává jako příjmy, obci poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž obec finanční prostředky poskytuje za účelem jeho podpory.

Využívá se čtyřmístný klasifikační klíč třídění na rozpočtové skupiny, rozpočtové oddíly, rozpočtové pododdíly a rozpočtové paragrafy (nejvyšší jednotkou třídění z hlediska odvětvového jsou skupiny a nejnižší paragrafy; paragrafy se seskupují do pododdílů, pododdíly do oddílů a oddíly do skupin).

Rozpočtové skupiny se člení na

  1. zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
  2. průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
  3. služby pro obyvatelstvo
  4. sociální věci a politika zaměstnanosti
  5. bezpečnost státu a právní ochrana
  6. všeobecná veřejná správa a služby

Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje vyhláška č. 323/2002 Sb., a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění.

Příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace, tj. podle okruhů veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají, určený podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují. Při třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. Záznamová jednotka vyjadřuje, zda jde např. o dotace přijaté obcí od obce v jiném okrese téhož kraje, od obce v jiném kraji, nebo naopak dotace poskytnuté obci v jiném okrese téhož kraje, obci v jiném kraji, apod.

Projednávání a schvalování rozpočtu

Je v zásadě záležitostí příslušné obce, jaké orgány a v jakém postupu bude projednávat sestavený rozpočet. Návrh rozpočtu zpravidla sestaví obecní úřad (např. finanční odbor obecního úřadu) ve spolupráci s radou obce, jakožto výkonným orgánem obce v samostatné působnosti, a bude ho projednávat např. finanční výbor zastupitelstva obce (podle § 119 odst. 2 písm. b) zákona o obcích, finanční výbor plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce) a rada obce.

Připomeňme, že návrh rozpočtu obce musí být v souladu s § 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu obce zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané obce uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván.

Schvalování rozpočtu obce je podle § 84 odst. 2 písm. b) obecního zřízení vyhrazeno zastupitelstvu obce.

Rozpočtové provizorium

Nebude-li rozpočet obce schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření obce v době do schválení rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizoria.

Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření obce stanoví zastupitelstvo obce, přičemž rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.

Rozpis rozpočtu

Na etapu schvalování rozpočtu navazuje další část rozpočtového procesu, kterou je rozpis rozpočtu. Rozpis rozpočtu se podle zákona provádí „neprodleně“ po schválení rozpočtu zastupitelstvem obce.

Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.

Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby.

Hospodaření podle rozpočtu a kontrola

Obec uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, po celý rozpočtový rok.

Vedle toho obec vykonává kontrolu hospodaření jí zřízených nebo založených právnických osob.

Změny rozpočtu

Rozpočet obce může být po jeho schválení změněn z důvodu

  • organizačních změn,
  • změn právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo
  • změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).

Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti.

Rozpočtovým opatřením je:

  • přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
  • použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
  • vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.

Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.

Závěrečný účet obce

Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu obce.

V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jí zřízených nebo založených právnických osob.

Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.

Obec je povinna dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok, jak stanoví vedle § 17 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. rovněž § 42 obecního zřízení. Přezkoumání hospodaření obce upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce je součástí závěrečného účtu obce při jeho projednávání v orgánech obce.

Návrh závěrečného účtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu obce zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané obce uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván.

Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením

  • souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
  • souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme obec opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu.

Další rozpočtové záležitosti

S problematikou rozpočtu obce (tj. zejména obsahu rozpočtu, rozpočtového procesu zahrnujícího sestavení a schválení rozpočtu, rozpisu rozpočtu a závěrečného účtu obce) souvisejí i níže uvedené záležitosti.

Časové použití rozpočtu

Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.

Obec může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. Obec může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.

Účelovost rozpočtových prostředků se určí:

  • individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,
  • odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo
  • územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.

Obec je povinna respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá:

  • z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
  • z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.

Podle pravidel účelovosti uvedených výše může obec stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá.

Návratnost – rozpočtové prostředky obce nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává. Výjimkou z uvedeného pravidla jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.

Obec může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků (jedná se účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky). Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem obecního rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.

Kompenzační peněžní operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují:

  • vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,
  • vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.

Porušení rozpočtové kázně

je mj. každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu obce. Neoprávněným použitím peněžních prostředků je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. Zadržením peněžních prostředků je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu.

Obec, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků.

Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000 Kč, se neuloží.

Odvod a penále lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Při správě odvodů a penále se postupuje podle zákona upravujícího správu daní, tj. podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.

O uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti u obce obecní úřad (toto rozhodnutí přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad – při přezkoumání rozhodnutí může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání; krajský úřad dané rozhodnutí tedy nemůže změnit).

Mgr. Jan Břeň

Seriál Rozpočet a závěrečný účet obce

  1. Rozpočet, 16. 2. 2012
  2. Rozpočet a závěrečný účet obce, 17. 4. 2012 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist