K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Rozpočet

(Rozpočet a závěrečný účet obce I.)

Datum: 16. 2. 2012, zdroj: OF 5/2011, rubrika: Ekonomika

Ustanovení § 44 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.

Obecní zřízení reguluje pouze několik málo otázek souvisejících s rozpočtem a závěrečným účtem obce. Základní úprava této problematiky je obsažena v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (tento zákon se v odborné mluvě označuje též jako tzv. „malá rozpočtová pravidla“).

Obecní zřízení a rozpočet

Obecní zřízení, vedle odkazu na zvláštní zákon uvedený ve výše zmíněném § 44, se zabývá danou otázkou jen okrajově, a to zejména z hlediska pravomoci obecních orgánů. Podle § 84 odst. 2 písm. b) obecního zřízení je zastupitelstvu obce vyhrazeno schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce. Radě obce je vyhrazeno v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce. K dané problematice je vhodné zmínit § 16 odst. 2 písm. d), podle něhož občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce, a dále podle písmene e) téhož ustanovení má mj. právo nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok a pořizovat si z nich výpisy.

Malá rozpočtová pravidla

Zákon č. 250/2000 Sb. (malá rozpočtová pravidla) upravuje mj. tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Finanční hospodaření územních samosprávných celků (a dobrovolných svazků obcí) se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem.

Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem obce sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření obce po celou dobu trvání závazku.

Rozpočet obce

je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti obce. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.

Rozpočet obce může být sestaven jako

  • vyrovnaný,
  • přebytkový, nebo
  • schodkový.

Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.

Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit:

  • finančními prostředky z minulých let, nebo
  • smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů obce (dále jen „návratné zdroje“).

Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů. Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.

Peněžní fondy obce může obec zřizovat, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. Zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce je vyhrazeno podle § 84 odst. 2 písm. c) obecního zřízení zastupitelstvu obce. Zdrojem peněžních fondů obce mohou být zejména:

  • přebytky hospodaření z minulých let,
  • příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce,
  • převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů.

Obsah rozpočtu

tvoří příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se:

  • cizích prostředků,
  • sdružených prostředků.

Podnikatelská činnost obce se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu obce.

Příjmy rozpočtu obce

Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména:

  • příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
  • příjmy z výsledků vlastní činnosti,
  • příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle zákona příjmem obce, která organizaci zřídila,
  • příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků, pokut a odvodů,
  • výnosy z místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích – obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit až 9 druhů místních poplatků,
  • výnosy daní nebo podíly na nich podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení
  • dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
  • dotace z rozpočtu kraje,
  • prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, jestliže jsou podle zákonů příjmem obce,
  • přijaté peněžité dary a příspěvky,
  • jiné příjmy, podle zvláštních zákonů.

Speciální pravidlo v oblasti příjmové stránky obecního rozpočtu platí v případě správního poplatku za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraného obecním úřadem.

Obec dále může pro zabezpečení své činnosti použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu a též návratných zdrojů (půjčka, úvěr, komunální dluhopisy). Národní fond je podle § 37 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, mj. souhrnem peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie (např. projekty financované ze strukturálních fondů).

Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.

Výdaje rozpočtu obce

Z rozpočtu obce se hradí zejména

  • závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,
  • výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti obce, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek,
  • výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem (v rámci tzv. přenesené působnosti obce),
  • závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
  • závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
  • úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
  • výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
  • výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu podnikání prospěšného pro obec,
  • jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.

Vedle uvedených výdajů hradí obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.

Výdaje obecního rozpočtu se obecně člení na kapitálové a běžné výdaje (běžné výdaje zpravidla převažují). Z běžných výdajů se financují provozní záležitosti obce (např. platy zaměstnanců, odměny členů zastupitelstva, nákupy energií, zboží, služeb, atd.). Kapitálové výdaje jsou určeny k financování dlouhodobých investičních potřeb (např. výdaje na obecní infrastrukturu – místní komunikace, vodovod, plynovod, kanalizace, atd.). Mezi kapitálové výdaje lze řadit i nákup cenných papírů apod.

Rozpočtový proces

Rozpočtovým procesem lze rozumět postup pro sestavování, projednávání, schvalování, plnění a kontrolu realizace rozpočtu. Mezi nejnáročnější fázi rozpočtového procesu lze řadit sestavování rozpočtu, neboť se jedná pokud možno o co nejpřesnější odhadování celkové podoby příjmové a výdajové stránky obecního rozpočtu.

Vypracování rozpočtu obce

Obec vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž

  • státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí,
  • rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji.

V případě, že se obec podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.

Návrh rozpočtu obce musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu obce zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané obce uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván.

Rozpočtová skladba

Pro sestavování rozpočtu je důležitá znalost nejen celkového objemu plánovaných příjmů, ale také jejich přesné členění. Systematické, jednotné a závazné třídění příjmů a výdajů rozpočtů se označuje jako tzv. rozpočtová skladba.

Rozpočet obce se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtová skladba, která je uvedena v příloze této vyhlášky, stanoví jednotky třídění příjmů a výdajů, kterými jsou obce povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje.

Orgány obce projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit

  • výkonné orgány obce při hospodaření podle rozpočtu,
  • právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti obce při svém hospodaření,
  • další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.

Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního.

Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol. Pro obce je toto třídění nepovinné a je v jejich pravomoci ho využít.

Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje, a to podle příjmových a výdajových druhů.

Pro účely určení výdajového druhu se výdaje člení na výdaje na nákupy, kterými jsou výdaje, proti kterým stojí přímá protihodnota, a transfery, kterými jsou výdaje, proti kterým přímá protihodnota nestojí. Výdaji na nákupy jsou výdaje na pořízení hodnot a náhrady. Výdaji na pořízení hodnot jsou výdaje na pořízení věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv a náhradami jsou výdaje na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy, která souvisí s činností obce. Výdajovým druhem se rozumí u výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv nebo druh náhrady a u transferů druh podpory, kterou transfer představuje, a druh příjemce této podpory.

Příjmovým druhem se rozumí právní důvod platby, která obci plyne, a v rámci něj u příjmů za poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů a práv případně druh těchto věcí, služeb, prací, výkonů a práv a u příjmů z transferů druh přijímané podpory nebo zdroj transferu. Používá se čtyřmístný číselný kód, který umožňuje odlišit rozpočtové třídy, seskupení rozpočtových položek, podseskupení rozpočtových položek a rozpočtové položky (nejvyšší jednotkou třídění z hlediska druhového jsou třídy a nejnižší položky; položky se seskupují do podseskupení položek, podseskupení položek do seskupení položek a seskupení položek do tříd).

Druhové třídění dělí peněžní operace následujícím způsobem:

  1. příjmové operace na třídy:
    1. daňové příjmy
    2. nedaňové příjmy
    3. kapitálové příjmy
    4. přijaté transfery
  2. výdajové operce na třídy:
    1. běžné výdaje
    2. kapitálové výdaje
  3. třída 8. – financování.

Mgr. Jan Břeň

Seriál Rozpočet a závěrečný účet obce

  1. Rozpočet, 16. 2. 2012 (právě čtete)
  2. Rozpočet a závěrečný účet obce, 17. 4. 2012
TOPlist
TOPlist