Blíže k hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí v roce 2010

Jak již bylo uvedeno, celkové příjmy obcí a DSO (dále jen obcí) dosáhly 288,1 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 23,2 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Tento vývoj znamená obnovení trendu každoročního nárůstu příjmů obcí, který byl přerušen v roce 2009.

Základní údaje o hospodaření obcí byly uvedeny již v úvodním textu. V této části se budeme podrobněji zabývat jednotlivými položkami příjmů a výdajů včetně zadluženosti obcí.

A. Příjmy obcí

Jednotlivé zdroje rozpočtových příjmů obcí zaznamenaly rozdílný vývoj, a to jak z hlediska dynamiky, tak i z hlediska plnění předpokladů rozpočtu.

Vlastní příjmy obcí tvořené daňovými, nedaňovými a kapitálovými příjmy dosáhly v souhrnu 183,6 mld. Kč. Meziroční nárůst byl nižší než předpokládal rozpočet (93,0 %). Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech obcí dosáhl 63,7 % (v roce 2008 to bylo 74,2 %).

Ve financování rozpočtů obcí proto dále posílila váha přijatých transferů. Jejich celkový objem se meziročně zvýšil o jednu pětinu a dosáhl výše 104,5 mld. Kč.

Daňové příjmy

dosáhly celkové výše 142,9 mld. Kč a vzrostly o 6,3 mld. Kč (o 4,6 %). Ani tento nárůst však nezajistil návrat na úroveň, která byla dosažena v roce 2008, kdy daňové příjmy obecních rozpočtů dosáhly 154,5 mld. Kč. Daňové příjmy tvořily 49,6 % celkových příjmů obcí, což je o 2,6 procentního bodu méně nežli v předchozím roce (v roce 2008 činil podíl 57,3 %). Přesto zůstávají daňové příjmy ě nejdůležitějším zdrojem financování rozpočtů obcí.

Výnos daně z příjmů fyzických osob byl zaúčtován v celkovém objemu 32,7 mld. Kč, z toho daň ze závislé činnosti činila 25,7 mld. Kč, daň ze samostatné výdělečné činnosti 4,8 mld. Kč (zvýšení o 0,7 mld. Kč, ale jen 56,2 % rozpočtu) a daň fyzických osob z kapitálových výnosů byla zaúčtována ve výši 2,2 mld. Kč.

Výnos daně z příjmů právnických osob dosáhl celkové výše 32,3 mld. Kč (87,2 % rozpočtu) a zůstává nadále výrazně nižší nežli v roce 2008 (44,5 mld. Kč). Daň z příjmů právnických osob za obce, která se neodvádí, činila 5,5 mld. Kč.

U objemově nejvýznamnější daně z přidané hodnoty, činil výnos pro obce 57,6 mld. Kč, proti předchozímu roku se zvýšil o 3,4 mld. Kč (přesto plnění rozpočtu 98 %).

Do daňových příjmů obcí spadají dále daně a poplatky z vybraných činností a služeb, které v souhrnu dosáhly 11,7 mld. Kč. Největší objem v rámci této skupiny představují poplatky a odvody v oblasti životního prostředí (6,1 mld. Kč).

Příjem obcí ze správních poplatků dosáhl 2,5 mld. Kč (v roce 2008 to bylo celkem 3,8 mld. Kč).

Výnos daně z nemovitostí je výlučným příjmem obcí, ve sledovaném období dosáhl 8,7 mld. Kč a byl proti předchozímu roku o 2,3 mld. Kč vyšší (plnění rozpočtu 90,2 %). Inkaso daně z nemovitostí bylo nejrychleji rostoucím daňovým příjmem obcí (zvýšení o 37,0 %). Podíl daně z nemovitosti na celkových daňových příjmech obcí se meziročně zvýšil ze 4,6 % na 6,1 %. K nárůstu příjmů výrazně přispěly dvě novely zákona o dani z nemovitosti (ukončení osvobození od platby daně pro majitele novostaveb a dvojnásobné zvýšení základní sazby daně z nemovitostí). Obce mají navíc od roku 2009 možnost stanovit obecně závaznou vyhláškou místní koeficienty, což využilo pouze 283 obcí.

Nedaňové příjmy

obcí tvoří zhruba jednu desetinu jejich celkových příjmů. V hodnoceném roce dosáhly celkem 27,9 mld. Kč, tj. o 0,7 mld. Kč více nežli v předchozím roce (plnění 96,7 %).

Objemově nejvýznamnější složku představují příjmy z pronájmu majetku. Jejich výše dosáhla 10,4 mld. Kč (meziroční zvýšení o 0,4 mld. Kč).

Příjmy z vlastní činnosti obcí byly zaúčtovány ve výši 6,8 mld. Kč (nárůst o 0,6 mld. Kč). Jedná se o poměrně širokou škálu příjmů z poskytování služeb a výrobků. Příjmy z prodeje nekapitálového majetku dosáhly 3,5 mld. Kč. Příjmy z úroků zaúčtované do rozpočtů obcí činily 0,9 mld. Kč a odvody příspěvkových organizací dosáhly 1,0 mld. Kč, ve srovnání s předchozím rokem mírně vzrostly.

Kapitálové příjmy byly zaúčtovány ve výši 12,8 mld. Kč, což je nižší o 1,2 mld. Kč proti roku 2009 (plnění rozpočtu 90,1 %). Nejvýznamnější část kapitálových příjmů tvoří příjmy z prodeje dlouhodobého majetku (pozemků, ostatních nemovitostí a majetku), jejich výše dosáhla 11,6 mld. Kč.

Přijaté transfery

představují druhý nejvýznamnější zdroj příjmů obecních rozpočtů. Struktura všech příjmů obcí viz graf. Transfery, jejichž celkový objem dosáhl v loňském roce 104,5 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 17,4 mld. Kč, byly přijaty z několika úrovní. Ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů přijaly obce celkem 71,7 mld. Kč, z rozpočtů krajů 3,3 mld. Kč a z rozpočtů regionálních rad 11,8 mld. Kč. Zbývajících 17,7 mld. Kč převedly obce z vlastních účelových fondů (objem převodů byl o 2,9 mld. Kč vyšší nežli v předchozím roce).

Graf č. 1. Příjmy obcí a DSO dle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2010 (po konsolidaci)

Ve srovnání s předpoklady rozpočtu byl celkový objem přijatých transferů vyšší o 23,0 mld. Kč (plnění 128,2 %). K vyššímu čerpání došlo v především v části transferů od regionálních rad (o 10,9 mld. Kč), dále pak transferů z rozpočtů jednotlivých resortů (o 5,7 mld. Kč). Vyšší proti rozpočtu byly také převody z vlastních fondů obcí (o 5,6 mld. Kč).

Transfery ze státního rozpočtu zahrnují jednak dotace poskytované z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, dále tzv. ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa a dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu.

Obsah finančních vztahů tvořil především příspěvek na školství, dotace na vybraná zdravotnická zařízení, příspěvek na výkon státní správy a dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím. V rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích přijaly obce v průběhu roku v měsíčních splátkách celkem 11,9 mld. Kč.

V roce 2010 došlo k zrušení tzv. porcování medvěda. Mimo finanční vztahy byly rozpočtovány další dotační tituly pro obce v celkové výši 2,0 mld. Kč (zejména účelové dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně právní ochrany dětí). V rámci investičních transferů z kapitoly Všeobecná pokladní správa bylo obcím převedeno 0,3 mld. Kč.

Resortní zdroje

Rozhodující objem transferů přijaly obce přímo z rozpočtu jednotlivých resortů a ze státních fondů. Celkový objem činil 57,0 mld. Kč, což je zhruba o 6,9 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Prostřednictvím těchto transferů se realizují významné programy, které přispívají k rozvoji infrastruktury v jednotlivých obcích. Z rozpočtů jednotlivých resortů přijaly obce celkem 52,4 mld. Kč a ze státních fondů 4,6 mld. Kč. Přehled o přijatých transferech je uveden v tabulce.

Z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí přijaly obce transfery v celkové výši 27,3 mld. Kč (nárůst o 1,2 mld. Kč). Největší část prostředků tvořily transfery na dávky pomoci v hmotné nouzi, transfery na příspěvek na péči a transfery na státní příspěvek zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Další prostředky byly obcím uvolněny na aktivní politiku zaměstnanosti a financování programů zaměřených na zlepšení struktury pracovních míst. Investiční prostředky směřovaly do zařízení sociální péče včetně domovů pro seniory.

Kromě výše uvedených prostředků MPSV uvolnilo přímo příspěvkovým organizacím zřízených obcemi neinvestiční prostředky 1,2 mld. Kč (podle zákona o sociálních službách).

Z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získaly obce transfery ve výši 9,0 mld. Kč. Značný objem těchto prostředků zahrnuje přímé náklady na vzdělávání a dotace na soukromé školy, byly podpořeny projekty zaměřené na rozvoj a zkvalitnění vzdělávání, program prevence kriminality apod. Investiční prostředky směřovaly na obnovu sportovních zařízení a zajištění bezbariérových přístupů.

Z kapitoly Ministerstva životního prostředí přijaly obce finanční prostředky ve výši 7,4 mld. Kč (o 3,2 mld. Kč více než vloni). Převážnou část tvořily investiční transfery realizované v rámci vodohospodářských projektů, dále na zlepšování stavu přírody, snižování rizika povodní, na účelné využívání zdrojů energie a nakládání s odpady.

Z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj přijaly obce transfery v celkové výši 5,1 mld. Kč. Prostředky byly uvolněny na podporu regionálního rozvoje, na výstavbu podporovaných bytů, na regeneraci panelových sídlišť, obnovu místních komunikací a řešení následků povodní.

Z kapitoly Ministerstva zemědělství získaly obce finanční prostředky ve výši 2,2 mld. Kč, převážně na výstavbu a technickou obnovu vodovodů a úpraven vod, čistíren a kanalizací. Značný objem finančních prostředků byl rovněž poskytnut na podporu prevence před povodněmi.

Státní fondy

Dalším zdrojem příjmů obecních rozpočtů byly transfery a půjčky z jednotlivých státních fondů. Státní zemědělský intervenční fond poskytl v minulém roce transfery ve výši 2,4 mld. Kč, převážně investičního charakteru, zaměřené na realizaci opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech.

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury získaly obce účelové prostředky ve výši 1,6 mld. Kč na výstavbu a obnovu silniční sítě statutárních měst, další prostředky byly určeny na financování dopravní infrastruktury v příslušných oblastech.

Ze Státního fondu životního prostředí byly do rozpočtů obcí převedeny finanční prostředky ve výši 0,7 mld. Kč. Největší část směřovala obdobně jako v předcházejících letech k ochraně vod, ovzduší a přírody.

B. Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí dosáhly 291,5 mld. Kč (plnění rozpočtu 103,2 %). Ve srovnání se skutečností předchozího roku se zvýšily o 8,3 mld. Kč. Základní tabulkové údaje jsou uvedeny v textu o hospodaření samosprávných celků. Nárůst výdajů byl koncentrován výhradně do části běžných výdajů, naproti tomu objem kapitálových výdajů se meziročně snížil.

Běžné výdaje

Běžné výdaje zajišťují zejména provoz obcí a jejich organizací a dosáhly ve sledovaném období částky 199,8 mld. Kč (101,8 % rozpočtu). Ve srovnání s předchozím rokem se objem běžných výdajů zvýšil o 10,1 mld. Kč.

Výdaje v objemově nejvýznamnější položce, kterou tvoří nákup vody, paliv, energie a ostatní nákupy, dosáhly celkové výše 57,4 mld. Kč. Proti předchozímu roku vzrostly o 2,7 mld. Kč (tj. o 4,9 %).

Druhý nejvyšší objem výdajů obecních rozpočtů představují neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, které dosáhly 31,4 mld. Kč. Jedná se především o výdaje na vzdělávání a školské služby, výdaje v oblasti tělovýchovy a zájmové činnosti a výdaje v oblasti kultury. Významnou část tvoří rovněž výdaje v oblasti služeb sociální péče a v oblasti komunálních služeb a územního rozvoje.

Neinvestiční transfery obyvatelstvu dosáhly celkem 26,2 mld. Kč, rozhodující objem tvoří sociální dávky, jejichž celková výše činila 25,3 mld. Kč. Dávky jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu, a to příspěvek na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro zdravotně postižené osoby.

Na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci vynaložily obce celkem 27,4 mld. Kč a na související platby povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 8,6 mld. Kč.

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům činily 17,6 mld. Kč, neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím vynaložily obce 8,5 mld. Kč. Sem spadají zejména různé dotace obecně prospěšným společnostem, občanským sdružením, církvím a náboženským společnostem.

Největší nárůst běžných výdajů byl zaznamenán na položce výdaje na dopravní územní obslužnost, obce zde vykázaly výdaje v celkové výši 4,3 mld. Kč, tj. o 1,9 mld. Kč více než v roce předchozím.

Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje obcí dosáhly celkem 91,6 mld. Kč (plnění rozpočtu 106,5 %). Ve srovnání s předchozím rokem byly o 1,8 mld. Kč nižší. Vývoj byl zcela odlišný od předchozího roku 2009, kdy byl vykázán meziroční nárůst o 16,9 mld. Kč.

Ke snížení kapitálových výdajů došlo především na položce investiční transfery podnikatelským subjektům, objem těchto výdajů činil 1,9 mld. Kč, což představuje meziroční snížení zhruba o 3,1 mld. Kč.

Investiční nákupy a související výdaje dosáhly v souhrnu 83,0 mld. Kč. Z hlediska odvětvového členění směřovaly kapitálové výdaje především do dopravy, bydlení, komunálních služeb, územního rozvoje, vodního hospodářství, vzdělání a školských služeb, tělovýchovy a zájmové činnosti a ochrany životního prostředí.

Hlavním zdrojem čerpání kapitálových výdajů byly transfery z rozpočtů ostatních kapitol státního rozpočtu a ze státních fondů, dále pak transfery převedené z rozpočtů regionálních rad na financování investičních akcí realizovaných v rámci regionálních operačních programů (obce přijaly z rozpočtů regionálních rad investiční transfery v celkové výši 11,5 mld. Kč, což je zhruba dvojnásobně více nežli předchozím roce, kdy obce přijaly 5,0 mld. Kč). Dalším zdrojem kapitálových výdajů obcí byly transfery, které byly obcím převedeny z rozpočtů krajů. Jednalo se zhruba o 1,5 mld. Kč. Na realizaci jednotlivých investičních projektů se podílely rovněž vlastní zdroje obcí (převody z fondů) ve výši zhruba 2,3 mld. Kč.

Příspěvkové organizace

V uplynulém roce bylo evidováno celkem 8357 příspěvkových organizací, jejichž zřizovateli byly obce. Z výsledků hospodaření příspěvkových organizací vyplývá, že 13,3 % z celkového počtu, tj. celkem 1111 příspěvkových organizací hospodařilo se ztrátou. Proti předchozímu roku se podíl organizací hospodařících se ztrátou zvýšil o 2,5 %.

Z hlediska odvětvového členění hlavní činnosti organizací jich zhruba 84,4 % působilo v oblasti vzdělávání a školských služeb. V oblasti kultury působilo přibližně 5,6 % organizací. V oblasti sociálních služeb a činností v sociálním zabezpečení působilo zhruba 3,4 % příspěvkových organizací.

Dobrovolné svazky obcí

V uplynulém roce působilo na území republiky celkem 766 dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO), které představují specifickou a nejčastější formu spolupráce mezi obcemi. Vznikají za účelem ochrany a prosazování společných zájmů obcí.

DSO hospodařily s příjmy ve výši 4,5 mld. Kč, což je o 1,3 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Jejich rozhodujícím zdrojem byly transfery z různých úrovní veřejných rozpočtů, které v souhrnu dosáhly 3,7 mld. Kč. Jednalo se především o dotace investičního charakteru (78 % celkového objemu), což souvisí s účelem, pro který jsou DSO zřizovány. Vlastní příjmy DSO činily 0,8 mld. Kč a byly tvořeny příjmy z pronájmu majetku, příjmy z vlastní činnosti a kapitálovými příjmy.

Výdaje DSO činily 4,5 mld. Kč a hospodaření skončilo jako vyrovnané. Výdaje byly směrovány především na úhradu investičních potřeb, kapitálové výdaje činily 3,9 mld. Kč, což je zhruba 86 % celkových výdajů.

Největší počet DSO uvádí jako svou hlavní činnost aktivity v oblasti vodního hospodářství. Dále jsou to aktivity v oblasti komunálních služeb, územního rozvoje, komunálních odpadů, výstavby a údržby místních komunikací.

C. Zadluženost místních rozpočtů

Podle výsledků státního závěrečného účtu vykázaly obce včetně jimi zřizovaných příspěvkových organizací ke konci roku 2010 celkový dluh ve výši 83,3 mld. Kč. Oproti předchozímu roku 2009 se jedná o nárůst o 3,4 %, což v absolutním vyjádření představuje částku 2,7 mld. Kč. V loňském roce tak byla překonána dosud nejvyšší úroveň zadluženosti obcí dosažená v roce 2006 (viz tabulka).

Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu úvěry, jejichž podíl během roku 2010 vzrostl na 71,9 %, podíl emitovaných komunálních dluhopisů činil 19,0 % a zbývající část dluhu obcí (9,1 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy.

Úvěry byly, podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod), na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Několik statutárních měst také čerpalo úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do městské infrastruktury. Největší množství úvěrů opět poskytla Česká spořitelna, a. s., následovaná Komerční bankou, a. s.

Emisi komunálních dluhopisů vykazuje, kromě tří největších měst, tj. hlavní město Praha (9,3 mld. Kč), statutární město Brno (2,0 mld. Kč) a statutární město Ostrava (2,5 mld. Kč), nově i statutární město Liberec (2,0 mld. Kč).

V roce 2010 vykázalo zadluženost 3112 obcí, což je méně než polovina (49,8 %) z jejich celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost je poměrně stabilizovaný a meziročně došlo k jeho mírnému poklesu (o 138 obcí).

Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí čtyři největší města (tj. hl. m. Praha, Plzeň, Brno a Ostrava), přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 klesá a v roce 2009 se poprvé od roku 2000 tento podíl dostal pod 50 %. Bez zahrnutí čtyř největších měst, jejichž zadluženost dosahuje výše 40,1 mld. Kč, činí zadluženost ostatních obcí celkem 43,2 mld. Kč. Dobrovolné svazky obcí vykázaly zadluženost ve výši 2,7 mld. Kč, což oproti roku předchozímu znamená růst o 0,1 mld. Kč.

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2010 zadluženost ve výši 19,1 mld. Kč. Jedná se o první meziroční pokles hodnoty dluhu v historii krajů, a to o více než 1,7 mld. Kč (o 8,4 %). Pokles zadluženosti byl vykázán na položce úvěrů (o více než 0,8 mld. Kč), které se na celkové zadluženosti krajů podílejí 86,8 %, a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o více než 0,9 mld. Kč). Kraje ani v roce 2010 neemitovaly komunální dluhopisy.

Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž předfinancovávají a spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, zpravidla přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od Komerční banky, a. s., Československé obchodní banky, a. s., a České spořitelny, a. s., za účelem předfinancování investičních projektů či oprav silnic.

Územní rozpočty v souhrnu vykázaly ke konci sledovaného období zadluženost ve výši 105,1 mld. Kč, což je o 1,0 % (1,0 mld. Kč) více než v roce předchozím. Jedná se o dosud nejvyšší dosaženou hodnotu zadluženosti.

zpracováno podle materiálů Ministerstva financí