K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Podrobněji k hospodaření územní samosprávy v loňském roce

Datum: 30. 8. 2011, zdroj: OF 3/2011, rubrika: Ekonomika

Na základě výsledků, které přinesl státní závěrečný účet, se v hospodaření územních rozpočtů se částečně odrazilo oživení ekonomického výkonu v roce 2010. Po stagnaci příjmů rozpočtů krajů a obcí v roce 2009, způsobené propadem inkasa daňových příjmů, došlo v souladu s předpoklady rozpočtu k obnovení trendu růstu příjmů ze sdílených daní a tím i celkových příjmů územních rozpočtů.

Ve státním rozpočtu 2010 zůstala zachována obdobná struktura transferů určených územním rozpočtům jako v předchozích letech. Nejvýznamnějšími kapitolami, z nichž je financována činnost územních samosprávných celků, zůstaly kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí. V kapitole Všeobecná pokladní správa byly stanoveny transfery poskytované v rámci tzv. finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí a k rozpočtu hl. m. Prahy. Stanovení jejich výše se však částečně dotkla úsporná opatření zapracovaná ve státním rozpočtu. Na rozdíl od předchozích let nebyla výše příspěvků a dotací poskytovaných v rámci uvedených finančních vztahů valorizována. Do objemů příslušných dotačních titulů byly promítnuty pouze vlivy vyplývající ze změny počtu obyvatel, počtu žáků, lůžkových kapacit apod. Úsporná opatření se projevila také v části této kapitoly, kterou jsou tzv. ostatní dotace zrušením tzv. „porcování medvěda“.

Změny byly v rozpočtu na rok 2010 zapracovány též v oblasti financování výkonu přenesené působnosti zajišťované obcemi. K řešení disproporcí byl příspěvek na výkon státní správy pro obce navýšen o 2,0 mld. Kč a do příspěvku byla zahrnuta i částka na výkon státní správy pro hl. m. Prahu. Změny spočívaly ve výrazném zjednodušení propočtu a v úpravě koeficientů, která zohledňovala zvýšení prostředků k řešení disproporcí v míře krytí výdajů na výkon přenesené působnosti. Do příjmů obecních rozpočtů se dále promítly změny právní úpravy v oblasti daně z nemovitostí a v oblasti místních poplatků.

Fungování všech subjektů územních rozpočtů ovlivnila také účetní reforma a vytvoření centrálního systému účetnictví státu (CSÚIS).

A. Celkové výsledky územních samospráv

Ve srovnání s předpoklady rozpočtu na rok 2010 byly výsledky hospodaření příznivější. Územní rozpočty vykázaly za loňský rok schodek v celkové výši 1,2 mld. Kč, přičemž schodek byl vykázán pouze na úrovni obcí a DSO (v celkové výši 3,4 mld. Kč), kraje hospodařily s přebytkem (1,9 mld. Kč) a regionální rady rovněž s přebytkem (0,3 mld. Kč). Bilance celkových příjmů a výdajů územních rozpočtů (krajů, obcí, DSO a regionálních rad) je podrobně uvedena podrobně v tabulce č. 1.

Tab. č. 1. Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 31. 12. 2010 (po konsolidaci, v mil. Kč)
Územní rozpočty celkem Stupně územních rozpočtů skutečnost k 31. 12. 2010
skutečnost k 31. 12. 2009 rozpočet 2010 po změnách Skutečnost k 31. 12. 2010 % plnění rozpočtu Obce a DSO Kraje RRRS
Příjmy celkem 396 633,1 429 227,7 424 707,3 98,9 288 113,7 140 621,0 27 282,5
z toho Daňové příjmy 180 334,7 201 500,0 187 984,2 93,3 142 885,5 45 098,6
Nedaňové příjmy 30 414,7 32 150,0 32 184,3 100,1 27 892,3 4 902,7 74,2
Kapitálové příjmy 14 410,6 14 750,0 13 945,7 94,5 12 835,3 1 110,3 0,2
Přijaté transfery 171 465,7 180 827,7 190 389,3 105,3 104 500,4 89 509,4 27 208,1
Výdaje celkem 422 576,1 434 779,9 425895,7 98,0 291 507,2 138 728,3 27 010,4
z toho Běžné výdaje 305 684,1 308 933,7 313 540,9 101,5 199 934,3 118 683,6 1 227,5
Kapitálové výdaje 116 892,0 125 846,2 112 354,8 89,3 91 572,9 20 044,7 25 782,9
Saldo příjmů a výdajů -25 943,0 -5 552,2 -1 188,4 -3 393,5 1 892,7 272,1

Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj.obcí a DSO, krajů a regionálních rad.

Struktura hlavních zdrojů financování jednotlivých částí územních rozpočtů se dlouhodobě nemění. Financování krajů bylo zajišťováno především transfery, které v souhrnu tvořily 63,7 % celkových příjmů krajů. U obcí a DSO zůstaly hlavním zdrojem financování daňové příjmy ve výši 49,6 %, podíl transferů činil 36,3 %. Základním zdrojem financování regionálních rad jsou transfery ze státního rozpočtu určené na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, v loňském roce tvořily 99,7 % jejich celkových příjmů.

Objem transferů přijatých územními rozpočty byl tedy oproti předchozímu roku vyšší o 18,9 mld. Kč (nárůst o 11,1 %) a vyšší nárůst transferů přijatých územními rozpočty byl vykázán i v roce 2009, kdy se objem transferů meziročně zvýšil o 24,6 mld. Kč.

Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření krajů a obcí dosáhl ke konci sledovaného roku celkové výše 70,6 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 2,8 mld. Kč, a ke zvýšení došlo především na úrovni obcí. Po výkyvu vývoje objemu finančních prostředků na bankovních účtech krajů a obcí zaznamenaném v roce 2009, naznačují výsledky v loňském roce určitou konsolidaci rozpočtového hospodaření územních samospráv. V roce 2009 v důsledku propadu daňových příjmů, přistoupily kraje i obce ve vyšší míře k využití rezerv z minulých let. Stav finančních prostředků na bankovních účtech se tehdy meziročně výrazně snížil (o 21,2 mld. Kč) a poprvé od roku 2001 byl přerušen trend zvyšování objemu finančních prostředků na bankovních účtech územních samosprávných celků. Vývoj stavu finančních prostředků na účtech územních rozpočtů je patrný z tabulky č. 2.

Tab. č. 2. Stavy finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtů územních samosprávných celků (bez příspěvkových organizací, v mld. Kč)
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Krajské úřady 0,1 1,9 3,4 4,3 6,0 7,5 11,2 13,9 11,2 12,3
Obce a DSO 30,9 32,8 37,6 41,9 51,6 54,4 60,4 75,1 56,6 58,3
ÚSC celkem 31,0 34,7 41,0 46,2 57,6 61,9 71,6 89,0 67,8 70,6

B. Hospodaření krajských rozpočtů

Přehled celkových příjmů a výdajů krajských rozpočtů za loňský rok je uveden v úvodním textu. Celkové příjmy krajů činily 140,6 mld. Kč, vlastní příjmy krajů, tvořené daňovými, nedaňovými a kapitálovými příjmy, dosáhly celkem 51,1 mld. Kč. Celkové výdaje krajů dosáhly ve sledovaném období 138,7 mld. Kč.

Struktura krajských příjmů je zřejmá z grafu č. 1.

Graf č. 1. Příjmy krajů dle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2010 (po konsolidaci)
Graf č. 1. Příjmy krajů dle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2010

Daňové příjmy dosáhly 45,1 mld. Kč, což představuje 95,5 % úrovně předpokládané rozpočtem. Je to přínos, který plyne krajům ze zákona o rozpočtovém určení daní (č. 243/2000 Sb.), který v zásadě přisuzuje krajským rozpočtům podíl 8,92 % z celostátního výnosu sdílených daní.

Nedaňové příjmy meziročně vzrostly téměř o jednu čtvrtinu do výše 4,9 mld. Kč, především díky odvodům příspěvkových organizací a objemu přijatých splátek půjčených prostředků.

Kapitálové příjmy krajů dosáhly celkové výše 1,1 mld. Kč vlivem příjmů z prodeje dlouhodobého majetku.

Hlavní příjmy krajů

Hlavním zdrojem financování rozpočtů krajů jsou transfery a jejich celkový objem dosáhl v loňském roce 89,5 mld. Kč. Přehled přijatých transferů je vidět z tabulky č. 3.

Tab. č. 3. Přehled o  transferech a půjčkách přijatých krajskými úřady ze státního rozpočtu a ze státních fondů v roce 2010 (v mil. Kč)
Kapitola Celkem z toho
Neinvestiční Investiční Půjčky
Úřad vlády ČR 4,8 4,8
Ministerstva zahraničních věcí 1,1 1,1
obrany 3,3 3,3
práce a sociálních věcí 1 546,6 1 318,3 228,3
vnitra 141,3 140,8 0,5
životního prostředí 395,4 35,6 359,8
pro místní rozvoj 315,1 117,2 197,9
průmyslu a obchodu 465,1 465,1
dopravy 2 586,1 2 586,1
zemědělství 49,4 16,1 33,3
školství, mládeže a tělov. 71 112,1 71 102,6 9,5
kultury 70,8 45,5 25,3
zdravotnictví 16,5 6,5 10,0
SÚJB 0,2 0,2
Národní fond 295,0 31,7 263,3
Operace státních fin. aktiv 7,5 7,5
VPS souhrný dot. vztah 1 176,2 1 176,2
ostatní transfery 551,1 505,5 45,6
SFŽP 20,9 3,9 17,0
SFDI 1 003,6 51,8 228,0 723,8
Celkem 79 762,1 77 147,2 1 891,1 723,8

Největší objemy transferů získávají kraje přímo z rozpočtů kapitol ostatních ústředních orgánů státní správy. V loňském roce přijaly celkem 76,7 mld. Kč.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ze své kapitoly transponovalo krajům v průběhu roku prostředky v celkovém objemu 71,1 mld. Kč, tj. o 3,5 mld. Kč méně oproti srovnatelnému období předchozího roku. Převážnou část dotací pokrývaly neinvestiční výdaje směřující především do oblasti přímých nákladů škol (platy, zvýšení nenárokových složek platů pedagogických pracovníků s ohledem na kvalitu práce, výdaje na učební pomůcky a školní potřeby, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, služby apod.). Další prostředky byly uvolněny v rámci programů zaměřených na zkvalitnění vzdělávání, prevenci kriminality, protidrogovou politiku apod.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ze své kapitoly státního rozpočtu převedlo krajům účelové prostředky ve výši 1,5 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 0,3 mld. Kč. V investiční oblasti byly realizovány rekonstrukce, modernizace a stavební úpravy zařízení sociální péče včetně domovů pro seniory v působnosti krajů. Neinvestiční prostředky byly použity jednak v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který je zaměřen na snížení nezaměstnanosti a zlepšení struktury pracovních míst, další prostředky byly uvolněny jako neinvestiční transfery na státní příspěvek zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Nad rámec uvedených dotací poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí přímo příspěvkovým organizacím zřízených kraji (bez prostřednictví rozpočtu kraje), v rámci dotačního titulu neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, finanční prostředky v celkovém objemu 3,2 mld. Kč.

Nižší objem finančních prostředků o 0,4 mld. Kč ve srovnání s předchozím rokem získaly kraje z rozpočtu Ministerstva dopravy. Neinvestiční transfery ve výši 2,6 mld. Kč obsahovaly především příspěvek na ztrátu dopravců z provozu veřejné osobní drážní dopravy.

Z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj obdržely kraje transfery ve výši 0,3 mld. Kč, z toho značná část směřovala do investiční oblasti. Finanční prostředky byly použity především na obnovu krajského a obecního majetku postiženého povodní v roce 2006 a rovněž jako finanční pomoc v oblasti bydlení pro fyzické osoby postižené povodní v roce 2009.

Na financování dopravní infrastruktury poskytl krajům Státní fond dopravní infrastruktury účelové dotace a půjčky v celkovém objemu 1,0 mld. Kč, což představuje pokles oproti předchozímu roku 0,7 mld. Kč. Z celkového objemu prostředků tvořily půjčky krajům 0,7 mld. Kč (na předfinancování projektů podpořených z fondů EU zaměřených na rekonstrukci silnic II. a III. třídy).

Ve financování rozvojových potřeb krajů v posledních letech výrazně narůstá význam transferů poskytovaných z rozpočtů regionálních rad, a to v souvislosti s nárůstem počtu realizovaných projektů financovaných v rámci regionálních operačních programů. Zatímco v roce 2008 činil objem prostředků přijatých kraji od regionálních rad 0,3 mld. Kč, v roce 2009 to bylo 5,6 mld. Kč a v loňském roce již 10,2 mld. Kč. Rozhodující část přitom tvoří investiční transfery směřující do rozvojových projektů.

Hlavní výdaje krajů

Celkové výdaje krajů dosáhly ve sledovaném období 138,7 mld. Kč, meziroční pokles byl vykázán v rámci běžných i v rámci kapitálových výdajů. V loňském roce tak byl poprvé v historii fungování krajů zaznamenán meziroční pokles jejich výdajů. Podrobný přehled výdajů krajských rozpočtů je zřejmý z tabulky č. 4.

Tab. č. 4. Výdaje krajů v letech 2008-2010 (po konsolidaci, v mil. Kč)
2008 2009 2010 Index
2009/2008 2010/2009
I. Běžné výdaje 112 545,9 120 909,0 118 683,6 107,4 98,2
z toho Platy a ostatní. platby 2 263,0 2 402,9 2 469,6 106,1 102,8
Nákup materiálu 333,7 337,6 376,4 101,2 111,5
Nákup vody,paliv,služeb 4 502,7 4 571,8 4 898,8 101,5 107,2
Dopravní obslužnost 9 258,6 12 736,6 12 514,4 137,6 98,3
Transfery podnik. subj. 3 509,2 3 904,8 3 925,1 111,3 100,5
Transfery nezisk. org. 41 292,2 43 529,6 40 225,0 105,4 92,4
Transfery přísp. org. 46 709,6 48 270,2 49 798,0 103,3 103,2
Transfery obyvatelstvu 161,6 620,6 395,9 384,0 63,8
II. Kapitálové výdaje 20 493,4 23 730,7 20 044,7 115,8 84,5
z toho Nákupy a souv. výdaje 10 676,0 13 868,7 10 668,1 129,9 76,9
Transfery podnik. subj. 1 365,5 994,7 456,5 73,3 45,9
Transfery nezisk. org. 303,7 178,1 125,8 58,6 70,6
Transfery přísp. org. 4 447,5 4 998,1 5 904,8 112,4 118,1
Výdaje celkem 133 039,3 144 639,7 138 728,3 108,7 95,9

Běžné výdaje krajů činily 118,7 mld. Kč. Meziročně se výdaje snížily o 2,2 mld. Kč. Objemově nejvýznamnější položku běžných výdajů krajů (zhruba 40,0 %) tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, kterých jsou zřizovateli. Jedná se především o příspěvkové organizace v oblasti školství (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště, sportovní školy, konzervatoře, zařízení výchovného poradenství a preventivní výchovné péče, speciální základní školy a základní umělecké školy), sociální péče (ústavy péče pro mládež, domovy důchodců), kultury (muzea, galerie, knihovnická, divadelní a hudební činnost) a zdravotnictví (nemocnice, odborné léčebné ústavy, kojenecké ústavy a dětské domovy, záchranná zdravotnická služba). Výdaje dosáhly v souhrnu 49,8 mld. Kč

Druhé nejvýznamnější seskupení položek v rámci běžných výdajů představují neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Spadají sem především přímé náklady na vzdělání poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů základním školám zřizovaným obcemi, dále sem patří neinvestiční transfery určené obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Ve sledovaném období dosáhl jejich objem 40,2 mld. Kč a byl tak oproti srovnatelnému období předchozího roku nižší o 3,3 mld. Kč (o 6,6 %). Promítl se zde pokles transferů poskytovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím rozpočtů krajů do oblasti přímých nákladů škol.

Výdaje na dopravní územní obslužnost se ve srovnání s předchozím rokem mírně snížily, jejich výše dosáhla 12,5 mld. Kč a představují úhradu prokazatelné ztráty provozovatelům hromadné dopravy v důsledku plnění veřejné služby podle zákona o silniční dopravě.

Výdaje na nákup vody, paliv, energie, služby a ostatní nákupy dosáhly celkem 4,9 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 0,3 mld. Kč.

Kraje poskytovaly také neinvestiční transfery jednotlivým obcím a DSO. V průběhu roku uvolnily do rozpočtů obcí celkem 1,8 mld. Kč (např. na program obnovy venkova, podporu aktivit v oblasti životního prostředí, podporu prevence sociálně patologických jevů, podporu v oblasti kultury, sportu a tělovýchovy, na obnovu kulturních památek, podporu v sociální oblasti a zdravotnictví apod.).

Kapitálové výdaje krajů dosáhly 20,0 mld. Kč, proti předchozímu roku byly nižší zhruba o 15,5 %). Snížil se rovněž objem investičních transferů, které kraje poskytly přímo do rozpočtů obcí (činily 1,5 mld. Kč, což je o 0,5 mld. Kč méně nežli v roce předchozím). Tyto transfery směřovaly především na podporu rozvoje obcí, na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury, na ochranu před povodněmi a na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, na ochranu životního prostředí a ochranu lesů, dále na rozvoj aktivit volného času a sportu, na podporu cestovního ruchu, na řešení havarijních stavů po povodních a živelných pohromách.

Z hlediska odvětvového členění kapitálových výdajů byly největší objemy finančních prostředků směrovány do oblasti dopravy (8,7 mld. Kč), vzdělávání a školských služeb (3,1 mld. Kč), zdravotnictví (2,9 mld. Kč), sociálních služeb a společných činností v sociálním zabezpečení (1,4 mld. Kč).

Krajské příspěvkové organizace

V roce 2010 vykonávalo činnost celkem 2158 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem byly kraje. Z celkového počtu hospodařilo 1966 organizací se ziskem nebo vykázalo vyrovnané hospodaření (tj. zhruba 91,1 %).

Příspěvkové organizace jsou zřizovány pro činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, dále s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a ze zahraničí.

Z hlediska odvětvové struktury příspěvkových organizací převažují organizace působící ve školství. Téměř 40 % příspěvkových organizací tvořily organizace zajišťující střední vzdělávání (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, speciální střední školy, konzervatoře a sportovní školy) a 14,4 % zařízení předškolní výchovy a základního vzdělávání (zde se jedná téměř výhradně o speciální předškolní zařízení a speciální základní školy pro děti se zdravotním postižením). V oblasti ostatních školských služeb bylo evidováno 13,1 % organizací (základní umělecké školy, zařízení výchovného poradenství a preventivně výchovné péče, ostatní zařízení související s výchovou mládeže a domovy mládeže).

Významným odvětvím jsou rovněž sociální služby a činnosti v oblasti sociálního zabezpečení, kde působilo téměř 18,8 % příspěvkových organizací zřizovaných kraji (domovy pro seniory, ústavy péče pro mládež, sociální poradenství, ostatní sociální péče a pomoc rodině).

V oblasti kultury provozovalo činnost zhruba 5,7 % organizací (divadelní, hudební a knihovnická činnost, muzea, galerie). Příspěvkové organizace působily rovněž v oblasti zdravotnických zařízení.

zpracováno podle materiálů Ministerstva financí

TOPlist
TOPlist