Realistický pohled na stav veřejných financí
17. Kongres starostů a primátorů se tradičně koná v souvislostí s veletrhem Urbis v Brně a je organizován Svazem měst a obcí. V letošním roce se více jak stovka starostů v rozlehlé rotundě pavilonu A poněkud ztrácela, ale program byl zajímavý.
Po úvodní části, věnované životnímu prostředí v druhém bloku zaznělo vystoupení Jana Zikla, ředitele odboru financování územních rozpočtů z Ministerstva financí. Téma s názvem "Realistický pohled na stav veřejných financí" ukázalo nekompromisně na nepříjemné vyhlídky, které naše veřejné rozpočty čekají. Historické srovnání vývoje příjmů (viz tab. 1) ukazuje, že obce oproti státnímu rozpočtu neprodělávají takový propad jako stát (srovnej index růstu 1998/2008 a 1998/2009), i když rok 2009 byl v obou případech drastický. Index růstu příjmů státního rozpočtu se snížil téměř o 8 % (z hodnoty 197,9 na 190,2), index daňových příjmů obcí se v podstatě nezměnil (2,14 a 2,12).
Tab. 1. Vývoj daňových příjmů obcí a příjmů státního rozpočtu
| Rok (R) | Růst HDP (%) | Obce | Státní rozpočet | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy (mil. Kč) | Index R/R-1 | Příjmy SR (mld. Kč) | ||
| 1998 | 0,9 | 72 100 | 109,5 | 537,4 |
| 1999 | 1,2 | 75 680 | 105,0 | 567,2 |
| 2000 | 3,9 | 83 591 | 110,5 | 586,2 |
| 2001 | 2,4 | 88 838 | 106,3 | 626,2 |
| 2002 | 1,8 | 99 549 | 112,1 | 704,9 |
| 2003 | 3,6 | 107 495 | 108,0 | 699,6 |
| 2004 | 4,4 | 116 126 | 108,0 | 769,2 |
| 2005 | 6,4 | 128 910 | 111,0 | 866,4 |
| 2006 | 7,0 | 130 673 | 101,4 | 923,1 |
| 2007 | 6,1 | 141 349 | 108,2 | 1 025,8 |
| 2008 | 2,8 | 154 422 | 109,2 | 1 063,9 |
| 2009 | -4,4 | 132 800 | 86,0 | 1 114,0 |
| 2010 | -0,5 | 152 800 | 115,0 | 1 022,2 |
Pozn.: Všechny údaje představují skutečnost daného roku, rok 2010 je rozpočtovaný údaj.
Optimistické hlasy, že recese končí a dochází k obratu nejsou příliš na místě. Při bližším pohledu vidíme (viz tab. 2), že celostátní inkaso daní v prvním čtvrtletí sice letos roste u daně z přidané hodnoty (DPH), ale u daně z příjmu právnických osob (DPPO) je inkaso stále o 1,1 mld. Kč nižší proti loňskému roku. Inkaso daně z příjmu fyzických osob (DPFO) sice mírně vzrostlo, ale při bližším pohledu bychom viděli, že výběr daně ze závislé činnosti je rovněž o 0,5 mld. Kč nižší proti roku 2009. Příjmová stana rozpočtu obcí tedy nemůže počítat ze základním obratem ve vývoji daňových příjmů.
Tab. 2. Vývoj inkasa daní (mld. Kč) (vždy za první 4 měsíce roku)
| Rok | DPH | DPPO | DPFO |
|---|---|---|---|
| 2008 | 90,9 | 39,1 | 39,5 |
| 2009 | 89,3 | 31,5 | 33,7 |
| 2010 | 98,2 | 30,3 | 34,1 |
| Rozdíl 2010–2008 | 7,3 | -8,7 | -5,3 |
| Rozdíl 2010–2009 | 8,9 | -1,1 | 0,4 |
Na jiném místě píšeme o stavu prostředků na účtech obcí a o jejich zadluženosti. Zvážíme-li, že proti roku 2008 se v loňském roce prudce snížil celkový stav finančních prostředků na bankovních účtech obcí (o 21 mld. Kč) a jejich zadluženost vzrostla o 6,5 mld. Kč (obce bez čtyř největších měst) nemůžeme se divit, že přibývá obcí, kterým hrozí bankrot. Podle monitoringu hospodaření v roce 2008 bylo zařazeno do kategorie obcí, které hospodaří s rizikem celkem 241 obcí a z tohoto počtu do kategorie vyšší míry rizika hospodaření spadalo 26 obcí (převážně malé obce z kategorie 100 až 500 obyvatel).
Vývoj daňového inkasa, signály o stavu na bankovních účtech i nárůst zadlužení ukazují na nutnost věnovat vysokou míru pozornosti ukazatelům finančního hospodaření. Drtivá většina obcí hospodaří obezřetně, přesto je nutno si uvědomit nejčastější nedostatky, které způsobují rizikové stavy hospodaření obcí. Jan Zikl uvedl některé z nich:
- selhání jedinců a základních kontrolních mechanizmů
- nevydařené podnikatelské záměry (obcí i podnikatelů, které obec podpořila)
- realizace projektů, které svým rozsahem přesahují reálné potřeby a možnosti obce
- realizace investic, které generují další režijní výdaje
- nízké právní povědomí.
Uvedené příklady jsou obecným shrnutím zkušeností z praxe při hodnocení rizikově hospodařících obcí. Uváděná čísla vývoje veřejných financí jen charakterizují celkový trend vývoje celé soustavy územních samosprávných celků. Je přitom nutno vidět, že situace v každé obci je zcela jiná a má své konkrétní ukazatele. Přesto je třeba z těchto obecných poznatků vyvodit pro hospodaření obcí v nejbližší době jasné závěry.
Jan Zikl doporučuje obcím v následujícím období:
- zachovat konzervativnější přístup k případnému meziročnímu nárůstu daňových příjmů
- nespoléhat na zvýšení příjmů z důvodu změny zákona o rozpočtovém určení daní
- zaměřit se více na efektivnost vynakládaných prostředků
- informovat občany o skutečných nákladech, které má obec v souvislosti se zajišťováním služeb
- zbytečně se nezadlužovat, případné půjčky využívat jen na rozvojové investice a nikoli na spotřebu
Tato doporučení je nutno podpořit a navrhnout všem obcím, aby podle nich postupovaly, vyhodnotily případná rizika a přijaly vlastní opatření pro zajištění své finanční stability.