K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Vývoj zadluženosti obcí a krajů do roku 2009

Datum: 9. 8. 2010, zdroj: OF 3/2010, rubrika: Ekonomika

Obce v České republice vykázaly na konci roku 2009 celkový dluh ve výši 80,9 mld. Kč. Je to nárůst proti roku 2008 o 0,6 %, přičemž v absolutní hodnotě to představuje částku vyšší o 0,5 mld. Kč. Hovoříme přitom o zadluženosti obcí včetně hlavního města Prahy, přičemž do celkového dluhu se započítává i zadlužení obcemi zřizovaných příspěvkových organizací.

Ve srovnání s předchozím rokem jde o mírnější růst zadlužení v absolutním i procentuálním vyjádření a z hlediska celkového zadlužení můžeme hovořit od roku 2005 o stagnaci celkového obecního dluhu. Souhrnné údaje o zadluženosti obcí v ČR za léta 2001–2009 jsou zřejmé z tab. 1, která ukazuje nejenom celkový objem zadluženosti, ale i rozložení dluhů mezi bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy a přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy včetně půjček ze státního rozpočtu a státních fondů.

Tab. 1. Souhrnná zadluženost obcí ČR v letech 2001–2009 (mld. Kč)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Úvěry 22,6 27,3 35,2 38,5 43,7 47,1 46,7 47,4 55,8
Dluhopisy 13,3 15,9 21,7 23,9 23,5 22,9 22,6 22,7 14,7
Ostatní 12,4 12,6 13,5 12,4 11,8 10,9 9,9 10,0 10,1
Celkem 48,3 55,8 70,4 74,8 79,0 80,9 79,2 80,1 80,6

Z uvedených údajů plyne, že ke zvýšení zadluženosti přispěl razantní nárůst položky úvěrů (o 8,4 mld. Kč). Naproti tomu u položky emitovaných komunálních dluhopisů došlo k výraznému poklesu o 8,0 mld. Kč z důvodu splacení jedné emise komunálních dluhopisů v hlavním městě Praze ve výši 200 mil. EUR a tím k podstatnému snížení pražského dluhu. Rovněž město Brno splatilo jednu emisi dluhopisů ve výši 80 mil. EUR.

Struktura obecních dluhů

Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu úvěry, jejichž podíl během roku 2009 vzrostl na 69,3 %. Podíl emitovaných komunálních dluhopisů se snížil na 18,2 % a zbývající část dluhu obcí (12,5 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů byly, podobně jako v minulých letech směrovány zejména na výstavbu technické infrastruktury (komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod), na předfinancování investičních projektů financovaných z evropských fondů a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Úvěrové prostředky obce také použily na rekonstrukce a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Většina úvěrů byla obcím, až na několik výjimek, poskytnuta v domácí měně.

Největší množství úvěrů poskytla Česká spořitelna, a. s., následovaná Komerční bankou, a. s. Pevně stanovené sazby zpravidla nepřesahují 6 procentních bodů a přirážky k sazbám obvykle nepřesahují 2 p. b. Pro více než polovinu úvěrů jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení (pokud je ručení vyžadováno, většinou jde o ručení směnkou, majetkem obce či budoucími příjmy rozpočtu obce.

Emise komunálních dluhopisů vykazují od roku 2004 pouze tři největší města. Hlavní město Praha (9,5 mld. Kč), Brno (2,0 mld. Kč) a Ostrava (3,2 mld. Kč). Celková výše činila koncem roku 14,7 mld. Kč a v roce 2009 nedošlo k vydání žádných komunálních dluhopisů.

Přijaté návratné výpomoci a ostatní dluhy vykazují velmi malý nárůst, podobně jako v roce 2008, který je mírně nad 0,1 mld. Kč. Podílí se na tom zejména krátkodobé směnky k úhradě, které meziročně vzrostly o 1,1 mld. Kč. Naproti tomu stav přijatých návratných finančních výpomocí klesl o 0,9 mld. Kč. Půjčky z rozpočtů státních fondů byly směrovány především na ochranu vod a na opravy a modernizaci bytového fondu. Půjčky z rozpočtu Státního fondu životního prostředí byly ve výši 31,5 mil. Kč a ze Státního fondu rozvoje bydlení 15,2 mil. Kč.

Zadluženost podle kategorií

V roce 1994 vykazovalo zadluženost 1994 obcí z celkového počtu 6221 obcí, což bylo 31,7 % obcí. V loňském roce vykázalo zadluženost již 3250 obcí z celkového počtu 6244 obcí, což je více než polovina (52,0 %) všech obcí. Ve srovnání s posledními roky je však počet zadlužených obcí stabilizován a v meziročním období došlo jen k nepatrnému zvýšení počtu zadlužených obcí (o 21 obcí).

Z pohledu velikostních kategorií obcí je patrné, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší podíl zadlužených obcí je v nejmenší kategorii do 100 obyvatel, kde podíl zadlužených obcí je 22,5 %. Od velikostní kategorie obcí nad 5000 obyvatel již počet zadlužených obcí přesahuje 90 % v každé velikostní skupině, což je však dlouhodobě neměnným rysem zadlužených obcí (blíže viz graf).

Graf: Počty zadlužených obcí podle velikostních kategorií
Graf: Počty zadlužených obcí podle velikostních kategorií

Na zadluženosti obcí se stále nejvíce podílí čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň), přestože jejich podíl na celkovém dluhu od roku 2004 postupně klesá a v loňském roce se poprvé tento podíl od roku 2000 dostal pod 50 %. Zadluženost hlavního města Prahy dosáhla 26,3 mld. Kč, což je o 6,1 mld. Kč méně než v předchozím roce. Přesto zadluženost hlavního města stále činí 32,6 % celkové zadluženosti obcí. Podrobněji k vlivu zadlužení velkých měst viz tab. 2 a tab. 3. Bez dluhu čtyř největších měst, který dosahuje 39,3 mld. Kč je zadluženost ostatních obcí celkem 41,3 mld. Kč. U ostatních obcí, bez největších měst, došlo tedy k zvýšení zadluženosti o 7,0 mld. Kč.

Tab. 2. Zadluženost obcí ČR bez 4 největších měst (mld. Kč)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Úvěry 14,3 16,5 18,4 19,8 22,0 25,7 25,9 26,9 34,8
Dluhopisy 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Ostatní 9,8 9,7 9,6 9,1 8,6 7,8 7,0 7,4 6,5
Celkem 24,1 26,2 28,0 28,9 30,6 33,5 32,9 34,3 41,3
Tab. 3. Podíl zadluženosti 4 největších měst (mld. Kč, %)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zadluženost obcí celkem 48,3 55,8 70,4 74,8 79,0 80,9 79,2 80,1 80,6
Zadluženost největších měst 24,2 29,6 42,4 45,9 48,4 47,4 46,3 45,8 39,3
Podíl největších měst (%) 50,1 53,0 60,2 61,4 61,3 58,6 58,5 57,2 48,8

U obcí výše zadluženosti opět převýšila výši finančních zůstatků na bankovních účtech (o 11,0 mld. Kč). Došlo tak k návratu k trendu z minulých let, který byl charakteristický vyšším objemem zadluženosti než činil objem prostředků na bankovních účtech. Tento trend byl v roce 2008 přerušen, ale v roce 2009 bylo na účtech rozpočtového hospodaření obcí a jimi řízených příspěvkových organizací vykázáno 69,6 mld. Kč, což je meziroční pokles o 20,5 %. Blíže viz tab. 4.

Tab. 4. Stavy na účtech a zadluženost obcí (mld. Kč)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Stav na účtech 37,3 39,8 47,1 52,2 61,8 65,6 72,6 87,6 69,6
Zadluženost 48,3 55,8 70,4 74,9 79,0 81,0 79,3 80,1 80,6
Rozdíl -11,0 -16,1 -23,3 -22,7 -17,2 -15,4 -6,7 7,5 -11,0

Dobrovolné svazky obcí vykázaly zadluženost 2,6 mld. Kč.

Zadluženost krajů a územní rozpočty celkem

Kraje včetně jejich příspěvkových organizací vykázaly ke konci roku 2009 zadluženost ve výši 20,9 mld. Kč. Jedná se o meziroční růst o téměř 6,3 mld. Kč tj. 42,9 %. Největší nárůst je u položky úvěrů (o 5,5 mld. Kč), které se na zadluženosti krajů podílejí 83,4 %. Kraje rovněž přijaly bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 1,1 mld. Kč na předfinancování výdajů ze strukturálních fondů EU.

Rozdíl mezi stavem peněžních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření krajů a běžných účtech jimi řízených příspěvkových organizací a stavem zadluženosti se u krajů udržoval od roku 2003 stále nad hranicí 10 mld. Kč. V roce 2009 se tento rozdíl snížil na 1,2 mld. Kč. Tento rozdíl je od vzniku krajů stále kladný, na rozdíl od obcí, ovšem k 31. 12. 2009 už jen díky zřizovaným příspěvkovým organizacím. Blíže viz tab. 5. Celkový vývoj krajského zadlužení v rozložení mezi jednotlivé kraje je patrný z tab. 6.

Tab. 5. Stavy na účtech a zadluženost krajů (mld. Kč)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Stav na účtech 4,4 6,9 12,5 13,1 15,1 17,8 21,0 24,9 22,1
Zadluženost 0,0 0,0 1,3 1,5 2,9 7,7 10,4 14,6 20,9
Rozdíl 4,4 6,9 11,2 11,6 12,2 10,1 10,6 10,3 1,2
Tab. 6. Zadluženost krajských úřadů v letech 2005–2009 (tis. Kč)
  2005 2006 2007 2008 2009
Středočeský - - 0,003 0,926 2,939
Jihočeský 0,041 0,415 0,805 0,636 0,955
Plzeňský 0,006 0,001 0,001 0,001 0,001
Karlovarský 0,423 0,734 0,620 0,968 0,983
Ústecký 0,089 0,185 0,298 0,420 1,969
Liberecký 0,284 0,679 0,915 1,107 0,978
Královéhradecký 0,282 0,583 0,841 1,057 1,144
Pardubický 0,766 1,252 1,899 2,171 2,428
Vysočina 0,050 0,205 0,550 0,708 1,837
Jihomoravský 0,430 1,697 1,901 2,397 2,443
Olomoucký 0,079 0,546 0,953 1,780 2,311
Zlínský 0,251 0,768 0,737 1,123 1,754
Moravskoslezský 0,174 0,614 0,830 1,294 1,104
Celkem 2,880 7,682 10,359 14,593 20,851

Regionální rady regionů soudržnosti v roce 2009 vykázaly velmi nízkou zadluženost, která se z 7,0 mil. Kč v roce 2008 snížila na 1,0 mil. Kč v roce 2009. Celá tato částka představuje přijatou návratnou výpomoc mezi rozpočty. Regionální rady hospodaří bez přijatých úvěrů.

Územní rozpočty v souhrnu ke konci sledovaného období vykázaly zadluženost ve výši 104,1 mld. Kč, což je o 7,1 % více než v předchozím roce. Poprvé v historii tak u územních rozpočtů dochází k překročení hranice zadluženosti 100 mld. Kč. Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a regionálních rad a na běžných účtech příspěvkových organizací územních samosprávných celků se meziročně snížil o 20,7 mld. Kč, tj. o 18,1 % na částku 93,4 mld. Kč. Podrobněji viz tab. 7.

Tab. 7. Stavy na účtech a zadluženost územních rozpočtů (mld. Kč)
  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Stav na účtech 41,9 47,0 59,9 65,7 77,8 84,2 94,6 114,1 93,4
Zadluženost 49,3 56,8 72,8 77,5 83,5 90,9 92,2 97,2 104,1
Rozdíl -7,4 -9,8 -12,9 -11,8 -5,7 -6,7 2,4 19,9 -10,7

Závěrem

je možné konstatovat, že údaje státního závěrečného účtu územních rozpočtů ukazují, že krizový rok 2009 vedl především ke zvýšení úvěrového zadlužení obcí i krajů. Samosprávné celky se tak snaží udržet nezbytné rozvojové investice i v době zvýšeného nedostatku příjmových zdrojů.

TOPlist
TOPlist