K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Hospodaření obcí podle krajů po novele rozpočtového určení daní

(Rok změny II.)

Datum: 17. 2. 2010, zdroj: OF 5/2009, rubrika: Ekonomika

Novela zákona o rozpočtovém určení daní výrazně ovlivnila hospodaření obcí. V předchozím čísle jsme probrali výsledky za šest krajů, a to za kraj Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký. V navazující části si ukážeme, jak hospodařily obce ve zbývajících sedmi krajích.

V našem hodnocení porovnáváme výsledky hospodaření všech obcí v kraji, mimo Prahu. V tabulkách jsou pro srovnání uvedeny údaje za všechny kraje v České republice, přestože v tomto čísle komentujeme podrobněji jen sedm krajů (zbývající, jak uvedeno výše odezněly v minulém čísle). Výsledky jsou, opět z důvodů srovnatelnosti přepočteny na obyvatele. Vedle vybraných ukazatelů hospodaření za rok 2008 (tabulka 1) jsou uvedeny rovněž rozdíly mezi lety 2007 a 2008, kdy již platila novela zákon o rozpočtovém určení daní. Zelená čísla udávají vždy nejnižší hodnotu, červená čísla zase nejvyšší hodnotu v řádku (kraj s nejnižším a s nejvyšším výsledkem v dané položce).

Tab. 1: Vybrané ukazatele hospodaření všech obcí v krajích v přepočtu na obyvatele (v tis.Kč na obyvatele) – bez Prahy
2008 STČ PL KV ÚL LIB HK PAR VYS JM OL ZL MSZK Průměr
Příjmy 20,648 22,812 26,274 21,694 20,521 21,939 20,013 20,126 21,318 25,031 20,712 20,505 23,850 22,174
Výdaje 19,414 21,581 25,472 20,944 19,684 21,833 19,619 18,851 19,728 23,866 19,806 19,853 23,203 21,250
Saldo rozpočtu 1,234 1,231 0,803 0,750 0,837 0,106 0,394 1,275 1,590 1,165 0,907 0,652 0,647 0,924
Daňové příjmy 10,906 11,382 14,620 11,271 11,143 11,349 10,749 10,702 10,495 14,019 11,042 10,460 13,296 11,871
Kapitálové příjmy 2,053 1,588 1,929 2,284 1,614 2,198 1,600 1,500 2,056 1,848 1,068 1,229 1,289 1,679
Běžné výdaje 13,793 15,504 16,574 14,951 15,357 15,283 14,307 13,443 14,025 16,867 14,243 14,224 17,223 15,266
Kapitálové výdaje 5,621 6,077 8,898 5,993 4,327 6,550 5,313 5,407 5,702 6,999 5,563 5,629 5,979 5,983
Dluh 4,50 5,06 4,61 1,74 2,58 8,26 3,67 4,03 3,01 10,67 4,45 3,36 5,87 5,18
Zůstatky na účtech 6,54 5,93 6,04 5,76 5,94 4,65 5,43 5,15 5,49 6,00 3,93 3,20 3,91 5,27
Podíl kap. výdajů (%) 29,0 28,2 34,9 28,6 22,0 30,0 27,1 28,7 28,9 29,3 28,1 28,4 25,8 28,1

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Pozn.: Červený údaj – nejvyšší hodnota, zelený údaj – nejnižší hodnota v řádku.

Tab. 2: Podíl vybraných ukazatelů hospodaření obcí (%) a jejich rozdíl (v tis. Kč) – rok 2008 k roku 2007, v přepočtu na obyvatele – bez Prahy
2008 ku 2007 STČ PLZ KV ÚL LIB HK PAR VYS JM OL ZL MSZK Průměr
Příjmy (%) 106,6 106,9 108,1 105,5 103,6 106,5 102,8 108,6 110,4 108,5 103,7 106,2 107,1 106,6
Příjmy (tis. Kč) 1,273 1,478 1,961 1,130 0,715 1,332 0,538 1,595 2,008 1,964 0,731 1,191 1,574 1,373
Výdaje (%) 104,5 106,2 110,1 111,5 99,6 111,7 102,9 104,0 104,0 106,8 101,2 107,4 108,9 105,9
Výdaje (tis. Kč) 0,831 1,251 2,340 2,163 -0,084 2,284 0,558 0,733 0,754 1,519 0,234 1,370 1,897 1,178
Saldo (tis. Kč) 0,442 0,227 -0,379 -1,033 0,800 -0,952 -0,019 0,862 1,254 0,446 0,497 -0,179 -0,323 0,195
Daňové příjmy (%) 109,8 114,0 113,6 109,5 105,8 111,4 110,7 111,6 111,3 107,1 106,8 109,6 107,4 109,3
Daňové příjmy (tis. Kč) 0,971 1,396 1,754 0,982 0,610 1,158 1,038 1,108 1,068 0,930 0,704 0,921 0,913 1,005
Kapitálové příjmy (%) 107,0 113,1 148,0 176,9 116,0 137,3 86,8 125,1 168,8 172,6 118,9 124,4 126,7 127,5
Kapitálové příjmy (tis. Kč) 0,134 0,184 0,626 0,993 0,222 0,598 -0,243 0,301 0,838 0,777 0,170 0,241 0,272 0,362
Běžné výdaje (%) 106,4 106,4 105,5 106,7 102,0 108,3 105,5 106,2 106,1 106,2 109,0 108,6 105,7 106,1
Běžné výdaje (tis. Kč) 0,834 0,926 0,859 0,943 0,301 1,174 0,741 0,783 0,800 0,983 1,173 1,124 0,934 0,874
Kapitálové výdaje (%) 99,9 105,6 120,0 125,6 91,8 120,4 96,7 99,1 99,2 108,3 85,6 104,6 119,2 105
Kapitálové výdaje (tis. Kč) -0,003 0,325 1,481 1,220 -0,386 1,111 -0,183 -0,050 -0,046 0,535 -0,938 0,246 0,962 0,304
Dluh (tis. Kč) -0,14 -0,04 -0,33 -0,17 -0,12 2,64 -0,15 -0,31 -0,01 0,20 -0,33 -0,12 0,20 0,06
Zůstatky na účtech (tis. Kč) 0,98 1,27 1,21 -1,03 0,13 0,45 0,86 1,22 1,22 1,15 0,46 0,36 0,31 0,72
Podíl kap. výdajů (rozdíl v %) -1,3 -0,1 2,9 3,2 -1,9 2,2 -1,8 -1,4 -1,4 0,4 -5,1 -0,8 2,2 -0,2

Pramen: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Pozn.: Červený údaj – nejvyšší hodnota, zelený údaj – nejnižší hodnota v řádku.

Královéhradecký kraj

Tento kraj má přes 500 tisíc obyvatel a patří tudíž do skupiny spíše menších krajů. Má mírně podprůměrný počet obcí a na každou z nich připadá v průměru 1233 obyvatel. Nejmenší obcí jsou Dílce, Petrovičky, obec se 42 obyvateli. Celkový počet obyvatel se od roku 2005 zvýšil o 0,9 %.

Kraj v posledních letech dosahoval vždy kladného salda, v roce 2008 byl podíl přebytku na rozpočtových příjmech 2 %, což je poloviční hodnota ve srovnání se všemi kraji.

Celkové příjmy se v roce 2008 zvýšily pouze o 3,2 %, zatímco u souhrnu všech obcí to bylo 6,7 %. Naproti tomu daňové příjmy vykázaly růst o 11,2 %. Obce v tomto kraji, jako v jediném, prodaly majetek v nižší hodnotě než v roce předchozím. K poklesu došlo i u nedaňových příjmů, což není příliš obvyklé.

K poklesu dotací došlo u investičních dotací ze státního rozpočtu (o 32 %), investiční dotace od krajského úřadu se naopak zvýšily, a to o 40 %. Jejich podíl na celkových investičních dotacích je však zhruba poloviční. Daňové příjmy se na celkových podílely 54 %, dotace pak 26 %.

Celkové výdaje vzrostly o 3,4 %, ale došlo k meziročnímu poklesu podílu kapitálových výdajů, který byl v roce 2008 třetí nejnižší ze všech krajů. Běžné výdaje rostly nejrychleji u kapitoly služby pro obyvatelstvo, dále výdaje na veřejný pořádek a na požární ochranu. Běžné výdaje na sociální péči se meziročně snížily o téměř 3 %.

Kapitálové výdaje se meziročně snížily u téměř všech relevantních titulů. Větší než třetinový pokles nalezneme u kapitálových výdajů na bydlení, sociální péči, ochranu životního prostředí a zásobování pitnou vodou. Na téměř trojnásobek však stouply kapitálové výdaje ve zdravotnictví, v menší míře to platí i pro výdaje na veřejnou dopravu, tělovýchovu, komunální služby a všeobecnou veřejnou správu.

Od roku 2005 jsou zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech vyšší než obecní dluh. Tento rozdíl se navíc v roce 2008 více než zdvojnásobil. Dluh v přepočtu na obyvatele byl nižší než průměr za celou Českou republiku.

Do Královéhradeckého kraje patří ze skupiny padesáti obcí, které vykázaly nejvyšší dluh na obyvatele tři obce, 6 obcí patří k těm, které měly nejvyšší příjmy z prodeje majetku a dvě mezi obce s nejvyššími kapitálovými výdaji.

Obce v tomto kraji dosáhly v roce 2008 nejen nejnižší příjmy v přepočtu na obyvatele, ale i jejich nejnižší přírůstek. Kapitálové příjmy se zde snížily nejvíce ze všech krajů.

Pardubický kraj

Pardubický kraj je třetím nejméně lidnatým krajem. Méně obyvatel má už jen kraj Karlovarský a Liberecký. Počet jeho obcí (452) se významně neliší od průměru. Počet obyvatel připadající na jednu obec činí 1131 a je mírně pod průměrem. Počet obyvatel se meziročně zvýšil o necelé procento, od roku 2005 pak o 1,3 %.

Obce v tomto kraji dosahovaly v posledních letech vždy kladné saldo rozpočtů. V roce 2008 dosáhl přebytek obecních rozpočtů 6,3 %, což trojnásobek hodnoty z předchozího roku.

Celkové rozpočtové příjmy v roce 2008 rostly vysokým tempem, a to o 9,4 %. Nejrychleji se zvýšily kapitálové příjmy, a to o 26 %. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech stoupl na více než 53 %. Výnos daně z nemovitosti se snížil o 1 %. Dotace jako celek se téměř nezměnila. Hlavní příčinou bylo snížení objemu investičních dotací ze státního rozpočtu, meziročně o téměř 24 %. Objem dotací od krajského úřadu je pátý nejnižší mezi kraji.

Ve srovnání s příjmy, výdaje rostly jen zhruba poloviční rychlostí (o 4,8 %). Podíl kapitálových výdajů na celkových se mírně snížil na 29 %. V rámci běžných výdajů (růst o 6,9 %) se nejrychleji zvyšovaly výdaje na správu a údržbu pozemních komunikací (o 18 %). K poklesu došlo u výdajů na zásobování pitnou vodou (o 5 %) a na sociální péči (rovněž o 5 %).

Kapitálové výdaje se meziročně nepatrně snížily, přesto i zde nalezneme položky s relativně vysokým růstem (např. všeobecné veřejná správa o 69 %. K výraznému poklesu došlo u kapitálových výdajů na zásobování pitnou vodou (o 57 %) a na bydlení (52 %). Na financování kapitálových výdajů se příjmy z prodeje majetku podílely téměř 28 %.

Dluh na obyvatele se meziročně snížil o 305 Kč a byl v rámci všech krajů šestý nejnižší. Obce tohoto kraje dosáhly v roce 2008 poprvé od roku 2005 stavu, kdy dluh na obyvatele byl nižší než zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech.

Obce Pardubického kraje vykázaly v roce 2008 nejnižší celkové i běžné výdaje v přepočtu na obyvatele.

V souboru 50 obcí s nejvyšším dluhem na obyvatele jich do tohoto kraje patří 7, z toho jedno město. Vezmeme-li 50 obcí s nejvyššími příjmy z prodeje majetku (na obyvatele), čtyři z nich se nacházejí na území Pardubického kraje.

Kraj Vysočina

Počtem obyvatel (541 tisíc) se tento kraj řadí ke krajům menším. V počtu obcí je na druhém místě, po Středočeském kraji, kde se nachází největší počet obcí. Při této kombinaci pak připadá na jednu obec nejmenší počet obyvatel, a to pouhých 730, což je zhruba polovina celostátního průměru. Nejmenší obcí kraje je Vysoká Lhota s 22 obyvateli, která je i obcí s nevyšším věkovým průměrem, a to 60,1 let na obyvatele. V roce 2008 vzrostl počet obyvatel kraje o 0,4 %, od roku 2005 pak o 0,7 %.

Obce v tomto kraji dosáhly nejvyššího podílu přebytku rozpočtu na celkových rozpočtových příjmech, a to 7,5 %. Přebytek v roce 2008 v absolutním vyjádření byl pětkrát vyšší než v roce předchozím. Jeho vysoká úroveň je výsledkem velmi rozdílené dynamiky příjmů a výdajů. Příjmy se meziročně zvýšily o 10,8 %, což je značně nadprůměrný údaj. Výdaje naopak rostly mnohem pomaleji, než činí průměr za všechny obce, pouze o 4,4 %. Daňové příjmy se zvýšily rychleji než příjmy celkem, i když výnos daně z nemovitosti meziročně poklesl. Podíl daňových příjmů na celkových se meziročně mírně zvýšil na téměř 50 %.

Přírůstek ve výši téměř 70 % zaznamenaly příjmy z prodeje majetku. Dosáhly téměř 10 % celkových příjmů. Objem dotací se meziročně zvýšil o necelá 2 %.

Celkové běžné výdaje rostly o 6,5 %. Nejvyšší dynamiku zaznamenaly běžné výdaje na zásobování pitnou vodou (26 %). Opačný vývoj nalezneme jen u zdravotnictví (snížení o 44 %). V kapitole Služby pro obyvatelstvo se spotřebovalo 37 % celkových běžných výdajů, veřejná správa dosáhla téměř 30 % podílu a necelých 20 % šlo na sociální věci.

Podíl kapitálových výdajů na celkových se snížil o více než jeden procentní bod na necelých 29 %. K výraznému snížená kapitálových výdajů došlo kupodivu u výdajů na požární ochranu, jejich růst zase nalezneme např. u zemědělství a lesnictví. Kapitola Služby pro obyvatelstvo dominovala i kapitálovému rozpočtu (více než 50 %).

Dluh obcí byl v přepočtu na obyvatele po Karlovarském kraji druhý nejnižší. Dosáhl pouze jedné třetiny nejzadluženějšího Jihomoravského kraje. V posledních čtyřech letech byly zůstatky peněžních prostředků obcí na bankovních účtech vždy vyšší než dluh.

Pět obcí z Kraje Vysočina se zařadilo mezi 50 obcí s nejvyšším dluhem na obyvatele, šest do skupiny 50 obcí s nejvyššími kapitálovými výdaji na obyvatele a tři nalezneme ve skupině 50 obcí s nejvyššími příjmy z prodeje majetku (na obyvatele).

V tomto kraji dosáhly obce v roce 2008 nejvyšší dynamiku růstu daňových příjmů i nejvyšší přírůstek v absolutním vyjádření a v přepočtu na obyvatele. Prvenství patří obcím kraje Vysočina i v případě přebytku rozpočtu na obyvatele. Tento kraj je na posledním místě u běžných a kapitálových výdajů na bezpečnost a veřejný pořádek. Zato kapitálové výdaje na zemědělství a lesnictví zaujímají v tomto kraji nejvyšší podíl z celku.

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj je s počtem 1,1 milionu obyvatel druhým nejlidnatějším krajem České republiky. Na jeho území se nachází 671 obcí a počet obyvatel připadajících na jednu obec je lehce nadprůměrný (1699). Nejmenší obcí kraje je Řikonín, ve které žije 35 lidí. Meziročně se počet obyvatel zvedl o 0,7 %, od roku 2005 pak o 0,8 %.

Obce zde disponovaly druhým nejvyšším objemem příjmů. Podíl přebytku na celkových příjmech (4,7 %) byl lehce nadprůměrný. V posledních letech převážně nalezneme kladné saldo rozpočtu obcí, jako ve většině krajů.

Celkové příjmy se zvýšily o více než 9 %, daňové příjmy však rostly pomaleji než příjmy celkové (o 8 %). Podíl daňových příjmů na celkových dosáhl v roce 2008 hodnoty 56 %. Kapitálové příjmy se na celkových podílely 7,4 % a dotace pak téměř 28 %. Vysokou dynamiku zaznamenaly příjmy z prodeje majetku (růst o 74 %).

Objem dotací se zvýšil o 3 %, což bylo zásluhou neinvestičních dotací (růst o 9,4 %), zatímco investiční poklesly o 24 %. U dotací od krajského úřadu došlo k opačnému pohybu. Obce obdržely od krajského úřadu nejvyšší částku dotací v přepočtu na obyvatele (téměř 1500 Kč).

Běžné výdaje se zvyšovaly pomaleji než kapitálové. Rychleji než celkové běžné výdaje se zvyšovaly výdaje na zásobování pitnou vodou, komunální služby, tělovýchovu, sociální dávky, zemědělství a lesní hospodářství. K poklesu došlo u výdajů na zdravotnictví. Kapitola služby pro obyvatelstvo se na celkových běžných výdajích podílela 34 %.

Kapitálové výdaje se zvýšily o 9 %. Vyšší dynamiku než celkové kapitálové výdaje vykázaly výdaje na bezpečnost a veřejný pořádek, na pozemní komunikace, školství a veřejnou dopravu. K meziročnímu poklesu došlo u výdajů na sociální péči.

Dluh obcí v přepočtu na obyvatele dosáhl u jihomoravských obcí nejvyšší hodnotu, a to téměř 11 000 Kč. Meziročně se zvýšil o 535 Kč (v přepočtu na obyvatele).

Na území tohoto kraje leží tři obce ze skupiny 50 obcí s nejvyšším dluhem na obyvatele, čtyři obce ze skupiny 50 obcí s nejvyššími příjmy z prodeje majetku (v přepočtu na obyvatele) a tři obce s nejvyššími kapitálovými výdaji opět v přepočtu na obyvatele.

V mezikrajském srovnání vykázal tento kraj v roce 2008 nejnižší podíl běžných výdajů služby pro obyvatelstvo (pouhých 34,4 %) a na zemědělství a lesnictví. Ve srovnání s ostatními je i nízký podíl výdajů na školství a na bydlení.

Olomoucký kraj

Tento kraj má čtvrtý nejvyšší počet obyvatel (necelých 640 tisíc), i když se značným odstupem od prvních tří. Má čtvrtý nejmenší počet obcí (396). Na jednu obec připadá 1615 obyvatel, což je více než činí průměr za všechny kraje. Nejmenší obcí tohoto kraje je Šléglov s 34 obyvateli. Tento kraj vykázal jen velmi malý přírůstek obyvatel. Ten v roce 2008 činil 0,3 % a od roku 2005 se počet obyvatel zvýšil jen o 0,2 %.

Obce Olomouckého kraje vykázaly přebytek rozpočtů v posledních čtyřech letech s výjimkou roku 2006. Jeho podíl na rozpočtových příjmech v roce 2008 činil 4,4 %, což je zhruba na úrovni průměru. Výše přebytku se v roce 2008 ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobila.

Celkové příjmy se zvýšily o 4 %, což je podstatně méně než činil průměr. Celkové výdaje však rostly ještě pomaleji, a to pouze o 1,5 %. I růst daňových příjmů (7,1 %) byl pod úrovní průměru. Kapitálové příjmy se zvýšily o téměř 20 % a dotace se o 2,5 %, opět více než činil průměr. I přes rychlý růst kapitálových příjmů, pokryl tento výnos jen necelou pětinu kapitálových výdajů.

Běžné výdaje vykázaly růst (o 9,3 %), zatímco výdaje kapitálové se o 14 % snížily. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích dosáhl 28 % v roce 2008, což je o 5 procentních bodů méně než v roce předchozím.

V rámci běžných výdajů se meziročně nejrychleji zvýšily výdaje na pozemní komunikace (o téměř 30 %). Nejpomaleji rostly běžné výdaje na zemědělství a lesnictví, sociální péči a na všeobecnou veřejnou správu. I když se kapitálové výdaje jako celek meziročně snížily (o 14 %), některé výdajové položky zaznamenaly růst, např. v oblasti zdravotnictví (108 %). Nejhlubší propad vykázaly kapitálové výdaje na sociální péči (o 63 %).

Výší dluhu obcí připadající na jednoho obyvatele (4450 Kč) je Olomoucký kraj mírně pod průměrem. Navíc se dluh obcí v roce 2008 ve srovnání s předchozím rokem snížil o 330 Kč (v přepočtu na obyvatele). Výše zůstatků peněžních prostředků obcí byla v posledních čtyřech letech, stejně jako u dalších moravských krajů, nižší než objem obecního dluhu. Od roku 2006 se však rozdíl mezi oběma veličinami postupně snižuje.

Pouze jedna obec Olomouckého kraje patří k 50 obcím s nejvyšším dluhem na obyvatele, s nejvyššími příjmy z prodeje majetku (na obyvatele) i k 50 obcím s nejvyššími kapitálovými výdaji.

Obce Olomouckého kraje vykázaly v roce 2008 nejvyšší meziroční růst běžných výdajů v přepočtu na obyvatele a druhý nejvyšší podíl kapitoly průmysl a ostatní odvětví na kapitálových výdajích. V tomto kraji se v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 nejvíce snížil podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Zlínský kraj

S necelými 590 tisíci obyvateli patří Zlínský kraj mezi spíše menší kraje. Na jeho území nalezneme 396 obcí a na každou z nich připadá v průměru téměř 2 000 obyvatel. Obcí s nejnižším počtem obyvatel v kraji je Hostějov, který jich má 31. Počet obyvatel kraje se od roku 2005 prakticky nezměnil.

Přestože celkové příjmy zlínských obcí rostly pomaleji než jejich celkové výdaje, dosáhly obecní rozpočty v roce 2008 přebytek, a to ve výši 3,2 % celkových příjmů. Ve srovnání s předchozím rokem se přebytek rozpočtu snížil o více než pětinu. V posledních čtyřech letech skončily rozpočet kladným saldem vždy kromě roku 2006.

Celkové příjmy obecních rozpočtů se v roce 2008 zvýšily o 6,3 %, daňové příjmy rostly rychleji než příjmy celkem, i když výnos daně z nemovitosti vykázal pokles (o 0,6 %). Téměř o čtvrtinu se zvýšily kapitálové příjmy, nedaňové příjmy pak o 18,5 %. K meziročnímu poklesu došlo u dotací (o 5,4 %). Obce Zlínského kraje dostaly na dotacích od krajského úřadu v přepočtu na obyvatele nejmenší částku, a to 350 Kč, což je pouhá čtvrtina toho, co získaly obce Jihomoravského kraje.

Běžné výdaje rostly v roce 2008 rychleji než kapitálové, podíl kapitálových výdajů na celkových se snížil a klesá již třetím rokem po sobě. Příjmy z prodeje majetku stačily na pokrytí 22 % kapitálových výdajů. K položkám, které vykázaly nejvyšší dynamiku v rámci běžných výdajů, patří komunální služby (růst o 66 %) a zdravotnictví (o 34 %), k meziročnímu poklesu došlo u zemědělství a lesnictví (o 23 %) a sociální péče (o 9,5 %). Běžné výdaje kapitoly služby pro obyvatelstvo dosáhly necelých 39 %.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily jen o 4,7 %, ale např. u zdravotnictví to bylo 152 %, nakládání s odpady 92 % nebo bezpečnost a veřejný pořádek 63 %. K výraznému poklesu kapitálových výdajů došlo u kultury a bydlení.

Zlínský kraj nemá ani jednu z 50 nejvíce zadlužených obcí, ani s nejvyššími kapitálovými výdaji na obyvatele. Jedna obec patří do skupiny 50 obcí s nejvyššími kapitálovými příjmy.

Obce v tomto kraji získaly nejméně na daňových příjmech v přepočtu na obyvatele. Ve struktuře běžných výdajů nalezneme u obcí v tomto kraji i nejnižší podíl kapitoly průmysl a ostatní odvětví. Žádný z krajů nevydal tak velký podíl běžných výdajů na sociální věci (téměř 21 %, hlavně vlivem vysokého podílu výdajů na sociální dávky) jako obce ve Zlínském kraji. V sociální oblasti drží obce ještě jedno prvenství, a to téměř pěti procentní podílem výdajů na sociální péči na celkových kapitálových výdajích.

Moravskoslezský kraj

Na území tohoto kraje žije nejvíce obyvatel ze všech krajů. Vzhledem k tomu, že počet obcí je relativně nízký (necelých 300), dosahuje tento kraj prvenství i nevyšším počtem obyvatel připadajících v průměru na jednu obec – 4180. Přesto i zde existuje velmi malá obec, kterou je Nová Pláň, kde žije 39 obyvatel. Počet obyvatel kraje se meziročně nezměnil. Je to jediný kraj, ve kterém se počet obyvatel v roce 2008 nezvýšil a navíc ve srovnání s rokem 2005 se dokonce snížil, a to o 0,3 %.

Obce tohoto kraje získávají dlouhodobě nejvyšší objem rozpočtových příjmů v absolutním vyjádření ze všech krajů. To platilo i pro rok 2008. Jejich přebytek rozpočtu byl, co do výše, až třetí v pořadí. Přebytek hospodaření se na rozpočtových příjmech podílel 2,7 %, což je třetí nejnižší podíl ze všech krajů.

Příjmy celkem se zvýšily o 7,1 %, daňové příjmy rostly jen nepatrně rychleji. Daň z nemovitosti se zvýšila o 3,2 %, kapitálové příjmy o téměř 27 % a celkové dotace o 3 %. V jejich rámci došlo k růstu neinvestičních dotací o 4,8 % a k poklesu investičních dotací o 2,9 %. V přepočtu na obyvatele obdržely obce Moravskoslezského kraje na dotacích od krajského úřadu druhou nejvyšší částku. Daňové příjmy dosáhly téměř 56 % celkových příjmů. Dotace se podílely 27 % a kapitálové příjmy 5,4 %.

Celkové výdaje se zvýšily o 9 %, z toho běžné o 6 % a kapitálové o 19 %. Výdaje rostly rychleji než příjmy. V důsledku rozdílné dynamiky běžných a kapitálových výdajů se podíl kapitálových výdajů zvýšil na 26 %.

V rámci běžných výdajů se nejrychleji zvyšovaly výdaje na zásobování pitnou vodou (o 25 %) a čištění odpadních vod (o 23 %). Kapitola služby pro obyvatelstvo se na celkových běžných výdajích podílela 35 %.

Obce prodaly v roce 2008 majetek v hodnotě 1,6 mld. Kč a na kapitálové výdaje použily téměř 7,5 mld. Kč. Kapitálové příjmy se tak na financování kapitálových výdajů podílely 22 %, což je v rámci krajů čtvrtý nejnižší podíl.

V roce 2008 rostly rychle kapitálové výdaje na čištění odpadních vod (178 %), veřejný pořádek (100 %). I přes relativně vysokou dynamiku kapitálových výdajů došlo u některých položek k meziročnímu poklesu. Jedná se zejména o veřejnou dopravu (–80 %), zemědělství a lesní hospodářství (–46 %) a o kulturu (–40 %).

Výše obecního dluhu v přepočtu na obyvatele je v tomto kraji mírně nad průměrem a ve srovnání s rokem 2007 se zvýšil o 200 Kč na obyvatele. Dluh obcí byl v posledních čtyřech letech vždy vyšší než zůstatky jejich peněžních prostředků na bankovních účtech, i když se rozdíl mezi oběma položkami od roku 2006 snižuje.

Po jedné obci z tohoto kraje patří mezi 50 obcí s nejvyšším dluhem na obyvatele a s nevyššími kapitálovými výdaji na hlavu. Dvě obce jsou ve skupině 50 obcí s nejvyššími kapitálovými příjmy.

V přepočtu na obyvatele vykázaly obce nejvyšší běžné výdaje (o 13 % vyšší než činil průměr) v rámci všech krajů. Nadprůměrné byly i jejich celkové příjmy a výdaje, zato výše přebytku byla podprůměrná. Obce vykázaly v roce 2008 nejvyšší podíl kapitálových výdajů na všeobecnou veřejnou správu ze všech krajů, dosahující téměř dvojnásobku průměru. Prvenství dosáhly i výší podílu těchto výdajů na požární ochranu.

Závěrem

Zmapování rozpočtového hospodaření obcí za rok 2008 je důležité i pro posouzení, jak na obce dopadají důsledky zpomalení až zastavení ekonomického růstu ve světě a v ČR v letošním roce. Důsledná analýza roku 2008 a 2009 může ukázat na slabá a silná místa ve financování obcí, na výhody a nevýhody současného rozpočtového určení daní (rozdělení daňových výnosů mezi státní rozpočet a rozpočty územních samospráv) a z toho vyplývající poměrně značné závislosti obecních rozpočtů na rozhodnutích centrální vlády.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Czech Credit Bureau, a. s.

Seriál Rok změny

  1. Dopady novely rozpočtového určení daní, 17. 12. 2009
  2. Hospodaření obcí podle krajů po novele rozpočtového určení daní, 17. 2. 2010 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist