K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Druhy zadávacích řízení – soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení

(Veřejné zakázky 2.)

Datum: 9. 12. 2008, zdroj: OF 4/2008, rubrika: Veřejné zakázky

V dnešním článku na téma veřejných zakázek si stručnou formou přiblížíme další druhy zadávacích řízení. V předchozím části jsme zmiňovali otevřené a užší řízení, dnes se zaměříme na soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení.

Jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění si pro jejich obsáhlost ponecháme jako téma jednoho z příštích článků.

Soutěžní dialog

Tento nový druh zadávacího řízení v českém právním systému zavedl až zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V minulých právních úpravách veřejných zakázek nebyl obsažen, proto se na něj dnes zaměříme podrobněji. Soutěžní dialog mohou použít výhradně veřejní nebo dotovaní zadavatelé. Má pomoci zadavatelům, aby byli schopni zadat i zakázku, u níž předem nemohou vědět, jak správně a dostatečně přesně specifikovat podmínky jejího plnění.

Soutěžní dialog je tedy primárně určen pouze pro zadávání veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem, u kterých zadavatel není objektivně schopen vymezit technické, právní nebo finanční podmínky v souladu s požadavky zákona. Ideálním příkladem pro použití soutěžního dialogu by například bylo výběrové řízení na mýtné, parkovací systémy atd.

Soutěžní dialog však nelze použít například při nákupu osobních automobilů se zdůvodněním, že zadavatel nebyl schopen přesně specifikovat vybavení osobního automobilu. V takovém případě se nejedná o nemožnost objektivně vymezit technické podmínky, ale o pouhou lenost zadavatele.

Princip jednání s dodavateli

Soutěžní dialog je založen na principu jednání s dodavateli s cílem nalézt vhodné řešení dané veřejné zakázky. Zahajuje se uveřejněním oznámení soutěžního dialogu, tedy vyplněním formuláře oznámení o zakázce, kde zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Toto oznámení je výzvou k doručení žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání žádostí o účast.

Na základě těchto podaných žádostí o účast potom veřejný zadavatel vyzývá kvalifikované dodavatele, případně jejich omezený počet (nejméně tři uchazeče), k účasti v soutěžním dialogu.

Dokumentace soutěžního dialogu

Namísto zadávací dokumnetace se v tomto případě vypracovává dokumentace soutěžního dialogu, jejímž úkolem je obecným způsobem popsat a shrnout potřeby a představy zadavatele, na které by měli vybraní zájemci vypracovat vhodná řešení. Dokumentace soutěžního dialogu tak na rozdíl od zadávací dokumentace neobsahuje podrobné údaje nezbytné pro zpracování nabídky, tento dokument by měl pouze definovat účel zadávacího řízení spolu s cíli, kterých má být jeho prostřednictvím dosaženo.

Přesné podmínky veřejné zakázky by měly být stanoveny až na základě výsledků soutěžního dialogu. Dokumentace soutěžního dialogu se poskytuje zájemcům o veřejnou zakázku až v pozdějším stadiu zadávacího řízení (platí zde obdobná pravidla jako pro poskytování zadávací dokumentace) ve spojitosti s výzvou k účasti v soutěžním dialogu. Tato výzva musí mít vždy písemnou podobu a musí obsahovat alespoň náležitosti předepsané v § 35 odst. 5 zákona, mj. informaci o místě a době konání prvního jednání v soutěžním dialogu včetně uvedení jednacího jazyka. Jedním z požadovaných jazyků musí být český jazyk, požadavky na jiné jazyky nesmí být diskriminační.

Hodnotící kritéria

jsou v případě soutěžního dialogu vymezena v oznámení soutěžního dialogu či výzvě k účasti v soutěžním dialogu nebo v dokumentaci soutěžního dialogu a je nutné je stanovit tak, aby zájemci byli na jejich základě schopni jednoznačně identifikovat preference veřejného zadavatele při přípravě svých řešení. Pro účely hodnocení nabídek je ale možné upřesnit hodnotící kritéria v závislosti na výsledku soutěžního dialogu takovým způsobem, aby byl zadavatel na jejich základě schopen provést transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek.

Účastníkům soutěžního dialogu zadavatel může poskytnout soutěžní ceny za to, že jimi vypracované a předložené řešení bylo v rámci soutěžního dialogu vybráno jako vhodné pro splnění jeho potřeb a požadavků. Zadavatel také může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout i jiné platby spojené s jejich účastí.

Přestože to není zadavatelova povinnost a záleží čistě na jeho uvážení, zda poskytne ceny nebo platby, tato finanční motivace může mít pro účast dodavatelů v soutěžním dialogu značný význam. Dodavatelé zde totiž předávají návrh řešení veřejné zakázky ve formě určitého svého know-how, a pokud zadavatel neposkytne žádné soutěžní ceny či platby, mohou obavy z rizika převážit nad účastí v soutěžním dialogu.

Jedním z úskalí tohoto druhu zadávacího řízení může být i to, že s řešením vybraným v soutěžním dialogu, které může obsahovat originální know-how jednoho či více účastníků, se následně budou moci prostřednictvím zadávací dokumentace detailně seznámit (a nepřímo ho třeba využít) i dodavatelé, kteří se dialogu aktivně neúčastnili a ani nabídky nakonec nepodají.

Dodržet základní zásady

Zadavatel při jednání v rámci soutěžního dialogu s vyzvanými zájemci vyjasňuje parametry příštího zadání veřejné zakázky, dokud není schopen vybrat odpovídající řešení, které splní jeho potřeby a požadavky. Toto řešení nemusí být nakonec pouze jedno, ale může jich být i více -- v takovém případě platí, že zadavatel připustil varianty nabídek. Po skončení soutěžního dialogu musí proto stanovit v následné zadávací dokumentaci alespoň minimální požadavky na varianty.

Zadavatel smí v rámci jednání projednat veškeré aspekty veřejné zakázky, ale je povinen dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Také musí jednotlivým dodavatelům zajistit důvěrnost jejich navrhovaných řešení nebo jiných důvěrných informací a zpřístupnit je pouze tehdy, pokud k tomu obdrží předchozí písemný souhlas. To je z hlediska efektivnosti soutěžního dialogu velmi významné a žádoucí, neboť zadavatel poté může rozvíjet navržené řešení za pomoci dalších dodavatelů a dospět tak k optimálnímu řešení.

O každém jednání v soutěžním dialogu je zadavatel povinen vyhotovit protokol, ve kterém popíše předmět a výsledek tohoto jednání. Protože zadavatel není povinen vést jednání se všemi vyzvanými zájemci současně, je praktičtější jednat s jednotlivými účastníky odděleně, avšak při dodržení povinnosti zachovat obdobný předmět a rozsah jednání se všemi zájemci.

Zadavatel by si proto měl před každým jednáním přesně vymezit rozsah projednávaných otázek, který bude při následném jednání se všemi uchazeči striktně dodržovat a zahrne jej do protokolu z jednání, což by mělo být dostatečným důkazem o dodržení výše uvedených základních zásad.

Zadavatel by také měl při probíhajících jednáních rychle identifikovat a následně na základě hodnotících kritérií eliminovat řešení, která nevyhovují jeho představám a potřebám, aby co nejrychleji a nejefektivněji dospěl k výběru nejvhodnějšího řešení. Až jej vybere, je zadavatel povinen informovat o ukončení jednání v soutěžním dialogu písemně všechny zájemce původně vyzvané k účasti v soutěžním dialogu, a současně tyto zájemce písemně vyzve k podání nabídek na plnění veřejné zakázky. Následně se postupuje obdobně jako v případě otevřeného řízení.

Zjednodušené podlimitní řízení

Dalším ze zadávacích řízení je tzv. zjednodušené podlimitní řízení. Toto řízení je mezi zadavateli velmi oblíbené pro svou rychlost a pro volnější podmínky. Zjednodušené podlimitní řízení však smí zadavatelé použít pouze při zadávání podlimitních veřejných zakázek na služby a dodávky.

U veřejných zakázek na stavební práce je použití tohoto druhu zadávacího řízení omezeno pouze na stavební zakázky s předpokládanou hodnotou do 20 mil. Kč bez DPH (§ 25 zákona).

Dalším výrazným omezením je to, že jej smí využít výhradně veřejný zadavatel. Jedná se o přímou výzvu nejméně pěti zájemcům, které zadavatel obesílá. Tuto výzvu je však také nutné po dobu trvání lhůty pro podání nabídek zveřejnit a umožnit účast např. i jiným uchazečům, přestože nebyli mezi původně obeslanými. V tomto zadávacím řízení je lhůta pro podání nabídek v minimálním počtu 15 dnů.

Zadavatel nesmí opakovaně vyzývat stejný okruh zájemců, pokud to nelze objektivně zdůvodnit předmětem plnění veřejné zakázky nebo zvláštními okolnostmi.

Závěrečné zveřejnění

Z hlediska zákona se jedná o nejjednodušší a také nejpoužívanější zadávací řízení. Mezi nejčastější chyby, které zadavatel činí v tomto druhu zadávacího řízení, patří opomenutí závěrečného zveřejnění.

Přesto, že zadavatel dané řízení zahajuje pouze písemnou výzvou, je povinen ukončení zadávacího řízení zveřejnitinformačním systému o veřejných zakázkách.

Pro závěrečné zveřejnění je zadavatel povinen použít formulář tzv. oznámení o zadání zakázky. Při jeho vyplňování se nevyplňuje druh zadávacího řízení, ale v objednávce je zadavatel povinen zvolit pole -- zjednodušené podlimitní řízení.

Právě popsané zadávací řízení patří je jednoduché a velmi často používané. Jak jsme uvedli na začátku, příště se zaměříme na obě jednací řízení dle zákona o veřejných zakázkách (řízení bez uveřejnění, řízení s uveřejněním).

Vladimír Levandovský, projektový manažer společnosti Otidea, a. s.; Kateřina Koláčková, projektový manažer společnosti Otidea, a. s., a certifikovaný lektor MMR v oblasti veřejných zakázek a koncesí

Seriál Veřejné zakázky

  1. Zadávací řízení a jeho druhy při vyhlášení veřejné zakázky, 3. 9. 2008
  2. Druhy zadávacích řízení – soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení, 9. 12. 2008 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist