K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Zadávací řízení a jeho druhy při vyhlášení veřejné zakázky

(Veřejné zakázky 1.)

Datum: 3. 9. 2008, zdroj: OF 3/2008, rubrika: Veřejné zakázky

V případě, že zadavatel vyhlašuje veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, potom bude v režimu podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek postupovat jedním ze šesti druhů zadávacích řízení.

Pojem zadávací řízení zahrnuje závazný procesní postup, který zadavatel musí použít při zadávání veřejné zakázky, pokud nelze veřejnou zakázku zadat na základě zákonné výjimky mimo režim zákona. Zákon o veřejných zakázkách definuje šest druhů zadávacích řízení:

  1. otevřené řízení
  2. užší řízení
  3. jednací řízení s uveřejněním
  4. jednací řízení bez uveřejnění
  5. soutěžní dialog
  6. zjednodušené podlimitní řízení

Každé z těchto řízení má své výhody a nevýhody, ať už se jedná o rozdílné časové lhůty nebo podmínky jejich použití. Který druh zadávacího řízení zadavatel použije, závisí jednak na druhu zadavatele (zda se jedná o veřejného, dotovaného nebo sektorového), a jednak na splnění zákonných podmínek pro jejich použití.

Velmi stručně se pokusíme postupně přiblížit jednotlivé druhy zadávacích řízení se zaměřením na jejich průběh v praxi. Vzhledem k náročnosti a obsahové složitosti však zvládneme rozvést pouze první dvě možnosti, které lze použít vždy, bez omezení a bez potřeby splnění dalších zákonných podmínek.

Otevřené řízení

Otevřené řízení používá jak veřejný, tak i sektorový zadavatel v případě, že nechce omezovat počet zájemců o veřejnou zakázku. Jedná se totiž o výzvu neomezenému počtu zájemců k podání nabídky. Otevřené řízení se může použít kdykoliv bez naplnění jakýchkoliv podmínek dle zákona. Je jen na rozhodnutí zadavatele, zda-li se vydá touto formou.

Zahajuje se formulářem Oznámení o zakázce, který se odesílá do informačního systému o veřejných zakázkách -- uveřejňovacího subsystému. Formulář je jednotný a má přesně stanovenou metodiku jeho vyplňování.

Po zveřejnění formuláře běží tzv. lhůta pro podání nabídek. V této lhůtě zadavatel vydává zadávací dokumentaci, přijímá dodatečné dotazy a zasílá odpovědi všem uchazečům. Po skončení této lhůty přichází fáze otevírání obálek s nabídkami.

Po tomto aktu následuje fáze posouzení nabídek, které přechází do fáze hodnocení nabídek a určení vítěze zadávacího řízení. Vzhledem k rozsahu a složitosti těchto úkonů se k nim podrobněji vrátíme v samostatném článku. Jakmile jsou nabídky hodnotící komisí vyhodnoceny, zadavatel zasílá oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, kteří nebyli vyřazeni ze zadávacího řízení. Po uplynutí ochranné lhůty zadavatel podepisuje smlouvu s vítězným uchazečem a veřejnou zakázku administrativně ukončuje. U každé skončené nadlimitní veřejné zakázky je pro zadavatele ještě povinností sepsat tzv. písemnou zprávu, která má zákonem přesně daný obsah. Výsledek zadávacího řízení se zasílá opět do informačního systému veřejných zakázek -- uveřejňovacího subsystému na předem definovaném formuláři. Jedná se o formulář Oznámení o zadání zakázky. Použití otevřeného zadávacího řízení je považováno za nejtransparentnější způsob zadání veřejné zakázky.

Užší řízení

Užší řízení opět může použít zadavatel jak veřejný, tak sektorový, a opět kdykoliv bez naplnění jakýchkoliv dalších podmínek. V daném řízením však již zadavatel omezuje počet vyzvaných zájemců k podání nabídky. Užší řízení je tedy tzv. dvoukolové řízení.

V prvním kole zadavatel zveřejňuje prostřednictvím formuláře vyhlášení veřejné zakázky, který opět zasílá do informačního systému veřejných zakázek -- uveřejňovacího subsystému. Před samotným zveřejněním formuláře, tzn. během přípravy zadávací dokumentace, případně kvalifikační dokumentace, si musí zadavatel uvědomit, na základě čeho bude jednotlivé zájemce vybírat (omezovat) k podání nabídky.

Zákon o veřejných zakázkách umožňuje tři základní způsoby výběru na základě

  • některého z ekonomických či technických kvalifikačních předpokladů
  • losu
  • kombinace předchozího.

Ekonomické a technické předpoklady

V případě, že se zadavatel rozhodne provádět výběr na základě některého z ekonomicky či technických kvalifikačních předpokladů, musí již ve formuláři uvést konkrétní způsob. Zadavatel tak například v oznámení uvede, že uchazeč prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů předložením seznamu 5 zakázek obdobného charakteru v posledních třech letech. Zadavatel vyzve k podání nabídky uchazeče s největším počtem těchto referenci. Zadavatel tedy ve lhůtě pro podání žádosti, obdrží od jednotlivých uchazečů žádosti společně s doklady prokazující splnění kvalifikace dle požadavků stanovených zákonem či zadavatelem v zadávací dokumentaci. Zadavatel následně žádosti posoudí a dle požadavků uvedených v oznámení vybere zájemce k podání nabídky.

Výběr losováním

Pokud zadavatel zvolil formu výběru uchazečů prostřednictvím losování, musí bezpodmínečně zajistit transparentnost, rovné zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Losování tak je vždy veřejné za účasti zájemců, kteří podali nabídku. Účast na losování však není povinností uchazeče. Termín losování musí být znám dopředu, v případě jeho změny musí zadavatel vyrozumět zájemce o termínu losování nejméně 5 dnů předem. Zadavatel má také povinnost stanovit způsob losování. Je nutné dopředu vědět, zda-li se losují zájemci, kteří budou vyzvání k podání nabídky, nebo zájemci, kteří budou vyloučeni. O losování musí být sepsán protokol, ze kterého bude jasně patrný způsob transparentního výběru. Zájemci jsou oprávněni do tohoto protokolu nahlížet -- zákon ale výslovně neukládá povinnost veřejného zadavatele umožnit zájemcům činit si z tohoto protokolu výpisy či pořizovat si jeho opisy. Pokud zadavatel tuto možnost připustí, musí tak umožnit všem zájemcům, kteří o to požádají. Uvedené právo nahlížení do protokolu mají pouze zájemci.

Kombinovaný způsob

Jako třetí možnost omezování uchazečů k podání nabídky je zmiňována tzv. kombinace. Tato situace přichází v úvahu, kdy zadavatel stanoví například omezení zájemců na základě některého z ekonomických či technických kvalifikačních předpokladů a předložené žádosti obsahují například stejný počet referencí. V případě, že zadavatel stanovil, že bude zájemce vybírat na základě počtu referencí a nabídky obsahují stejný počet referencí, přistoupí zadavatel k losování. Tuto skutečnost opět musí oznámit minimálně 5 dnů předem jednotlivým zájemcům s uvedením skutečnosti, proč dochází k losování. Dále platí stejný postup uvedený výše. Důležité je uvědomit si, že veškerá kritéria pro omezování počtu zájemců musí být stanovena přiměřeně s ohledem na předmět veřejné zakázky. Rovněž počet vyzvaných zájemců k podání nabídky by měl odpovídat počtu uvedenému v oznámení o zakázce.

Porovnání obou způsobů

Po výběru zájemců k podání nabídek zasílá zadavatel výzvu k podání nabídky. Po odeslání této výzvy běží opět lhůta pro podání nabídek a dodatečné dotazy. Následuje identický postup jako u otevřeného řízení, tedy otevírání obálek s nabídkami, posouzení nabídek a hodnocení nabídek. Po těchto úkonech zadavatel oznamuje výsledek ostatním zájemcům a po podpisu smlouvy administrativně ukončuje veřejnou zakázku opět způsobem jako u otevřeného řízení. Nevýhodou tohoto druhu zadávacího řízení oproti otevřenému řízení je jeho delší celkový průběh a obsáhlejší a náročnější administrativa vzhledem k většímu počtu úkonů, které musí zadavatel, např. v souladu s omezením počtu zájemců, učinit. Také se stala všeobecně známou a mediálně hojně přetřásanou aféra s losováním při omezování počtu zájemců v jednom známém českém lázeňském městě.

***

Výše uvedené druhy zadávacích řízení jsou tedy druhy, které může použít jak veřejný, tak sektorový zadavatel kdykoliv bez naplnění jakýchkoliv podmínek. Záleží pouze na zvážení zadavatele, jakou cestou se vydá. V dalších tématických článcích se budeme věnovat zbývajícím čtyřem druhům, u kterých už platí splnění alespoň některých podmínek pro možnost jejich použití.

Kateřina Koláčková – projektový manažer, certifikovaný lektor Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti veřejných zakázek a koncesí; Vladimír Levandovský – projektový manažer, společnost Otidea, a. s.

Seriál Veřejné zakázky

  1. Zadávací řízení a jeho druhy při vyhlášení veřejné zakázky, 3. 9. 2008 (právě čtete)
  2. Druhy zadávacích řízení – soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení, 9. 12. 2008
TOPlist
TOPlist