K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Porovnání krajů z hlediska schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům

(Hodnocení schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům 2.)

Datum: 15. 7. 2008, zdroj: OF 2/2008, rubrika: Ekonomika
Minule jsme publikovali článek týkající se rozložení ratingu obcí v České republice podle jejich velikostních skupin. Ratingové ocenění obce v podstatě hodnotí její schopnost dostát svým finančním závazkům. Rating poskytuje cenné údaje o obci finančním institucím, investorům a přispívá k lepšímu řízení obce samotné.

Tato stať se rovněž zabývá ratingem obcí, nyní však posuzovaného podle obcí v jednotlivých krajích. Kromě dosaženého ocenění obcí jsou zde uvedeny i další charakteristiky, které finanční hodnocení obcí v daném kraji mohou ovlivnit. Uváděné údaje poskytují obraz o některých aspektech fungování obcí v kraji, přičemž jsme si vědomi toho, že vliv krajské samosprávy na finanční aspekty hospodaření obcí je omezen na poskytování dotací, případně na metodické vedení. Smyslem tohoto článku je tudíž podívat se, zda se seskupení obcí v jednotlivých krajích liší podle ratingového ocenění, podle obecní zadluženosti a výše kapitálových výdajů.

Stejně jako v minulém článku se zabýváme téměř všemi obcemi v ČR (za cca 100 obcí nebylo možné získat údaje) s výjimkou hlavního města Prahy. Používáme sedm ratingových stupňů, a to od stupně "A" nejlepší ocenění až po stupeň "C–", který představuje nejhorší ocenění. Pro výpočet průměrného ratingu za všechny obce kraje převádíme tyto stupně na číselné hodnoty, a to tak, že stupeň A = 1, stupeň B+ = 2 atd. Z tohoto postupu pak vyplývá, že čím je hodnota ratingu v tomto výpočtu nižší, tím je ocenění obcí lepší.

Ratingové hodnocení

Obce se značně liší, zejména pokud jde o počet jejich obyvatel a velikost rozpočtu. Přednost proto v této analýze dostaly poměrové ukazatele, jako je např. podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, či velikost dluhu na obyvatele. Abstrahujeme od rozdílného zastoupení jednotlivých velikostních kategorií v krajích.

Tab. 1 ukazuje, jaký průměrný stupeň hodnocení dosáhly obce v jednotlivých krajích v letech 2004, 2005 a 2006, zda došlo v daném období ke zlepšení či zhoršení a jaký byl průměrný rating obcí za tři poslední roky.

Tab. 1: Rating obcí podle krajů
Kraj Průměrný rating za obce v kraji Rozdíl Průměr
2004 Pořadí 2005 Pořadí 2006 Pořadí 06–04 04–06 Pořadí
Středočeský kraj 3,49 2. 3,24 1. 3,74 2. 0,25 3,49 1.
Jihočeský kraj 3,71 5. 3,59 5. 4,24 5. 0,53 3,84 5.
Plzeňský kraj 3,67 3. 3,70 7. 4,12 3. 0,45 3,83 4.
Karlovarský kraj 3,79 6. 3,56 4. 4,29 7. 0,50 3,88 6.
Ústecký kraj 3,98 7. 3,75 8. 4,40 9. 0,42 4,04 7.
Liberecký kraj 3,47 1. 3,41 2. 4,16 4. 0,70 3,68 3.
Královéhradecký kraj 3,67 4. 3,43 3. 3,74 1. 0,06 3,61 2.
Pardubický kraj 4,09 8. 3,76 9. 4,87 12. 0,77 4,24 11.
Vysočina 4,13 10. 3,94 11. 4,42 10. 0,29 4,17 10.
Jihomoravský kraj 4,13 9. 3,85 10. 4,28 6. 0,15 4,09 9.
Olomoucký kraj 4,37 12. 3,99 12. 5,08 13. 0,71 4,48 13.
Zlínský kraj 4,15 11. 3,67 6. 4,40 8. 0,24 4,07 8
Moravskoslezský kraj 4,47 13. 4,16 13. 4,74 11. 0,27 4,46 12
Průměr ČR bez Prahy 3,89 x 3,66  x 4,26  x 0,37 3,94  x

Prameny u všech tabulek: CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Z tabulky 1 jednoznačně vyplývá, že nejlepšího průměrného ratingového ocenění za období 2004 až 2006 dosáhly obce Středočeského kraje, následované obcemi v kraji Královéhradeckém a Libereckém. Na opačném konci žebříčku se dostal kraj Olomoucký, Moravskoslezsky a Pardubický.

Celkově došlo ke zhoršení ratingu obcí mezi lety 2004 až 2006, a to z hodnoty 3,89 na hodnotu 4,26. Toto zhoršení se projevilo u obcí ve všech krajích, i když s různou intenzitou. Nejméně si pohoršily obce v kraji Královéhradeckém, který vykazuje nejvyšší průměrný rating v daném období, a dále v kraji Jihomoravském a Středočeském. Největšího zhoršení dosáhly obce v krajích, které zároveň vesměs vykazují spíše horší ratingové ocenění v daném období, a to v kraji Pardubickém, Olomouckém a Libereckém (ten se dostal z 1. místa v roce 2004 až na 4. místo v roce 2006). Zhruba v polovině krajů si obce udržely víceméně stejné pořadí v ratingovém ocenění v těchto třech letech.

Dluh obcí

Již v minulé stati jsem ukázali, že ratingové ocenění obcí závisí do určité míry na intenzitě kapitálových výdajů a tím pádem i na velikosti cizích zdrojů obcí. Výše cizích zdrojů (úvěrů, půjček apod.) se kumulativně odráží v celkové výši obecního dluhu.

Dluh obcí v přepočtu na obyvatele (tabulka 2) se v období 2004 až 2006 za celou Českou republiku zvýšil o 530 Kč. Růst dluhu se však netýká obcí ve všech krajích. Ke snížení obecního dluhu (v přepočtu na obyvatele) došlo v kraji Karlovarském (o 370 Kč), v Jihočeském (140 Kč) a v Moravskoslezském (o 9 Kč). Největší přírůstek dluhu vykázaly obce v kraji Plzeňském (vzestup o 1770 Kč), Zlínském (o 1370 Kč) a Olomouckém (o 930 Kč).

Tab. 2: Obecní dluh (tis. Kč)
Kraj Obecní dluh* Rating
2004 2005 2006 Průměr** Pořadí Pořadí
Středočeský kraj 6,17 6,30 6,84 6,44 7. 1.
Jihočeský kraj 7,39 7,33 7,25 7,32 10. 5.
Plzeňský kraj 6,26 6,83 8,02 7,04 9. 4.
Karlovarský kraj 5,35 4,63 4,98 4,99 4. 6.
Ústecký kraj 3,99 3,70 4,34 4,01 1. 7.
Liberecký kraj 7,69 8,77 9,06 8,50 12. 3.
Královéhradecký kraj 4,77 4,85 5,16 4,92 3. 2.
Pardubický kraj 5,84 6,78 6,34 6,32 6. 11.
Vysočina 4,25 4,26 4,73 4,42 2. 10.
Jihomoravský kraj 13,15 14,70 13,64 13,83 13. 9.
Olomoucký kraj 6,25 6,40 7,17 6,61 8. 13.
Zlínský kraj 4,95 4,88 6,13 5,32 5. 8.
Moravskoslezský kraj 7,60 7,63 7,52 7,58 11. 12.
Průměr ČR bez Prahy 6,89 7,20 7,43 7,17 x  x

Poznámka: * v tis. Kč na obyvatele
** průměr za období 2004 až 2006

Nejvyšší průměrné zadlužení za období 2004 až 2006 vykázaly obce Jihomoravského kraje, a to 13 830 Kč na obyvatele. Na dalším místě je s výrazným odstupem kraj Liberecký (8500 Kč na obyvatele) a Moravskoslezský (7580 Kč). Na opačném konci pomyslného žebříčku se nacházejí obce v kraji Ústeckém (4010 Kč na obyvatele), Vysočina (4420 Kč na obyvatele) a Královéhradeckém (4920 Kč na obyvatele).

Z tabulky 2 je vidět, že samotná výše dluhu v přepočtu na obyvatele nevysvětluje dobré či horší ratingové ocenění. Např. obce ve Středočeském kraji dosáhly v průměru nejlepší ratingové ocenění a pokud jde o výši dluhu patří mezi průměrné. Naproti tomu obce Ústeckého kraje vykázaly nejnižší průměrný dluh a přitom jejich ratingové ocení je průměrné. Jen u obcí ve dvou krajích platí, že vysoký dluh na obyvatele je spojen s horším ratingem a naopak nízký dluh na obyvatele je doprovázen i velmi dobrým ratingovým oceněním. Celkově je však zřejmé, že mezi dluhem na obyvatele a ratingovým oceněním je velmi slabá závislost. Proto se dále podíváme na vztah mezi ratingem a dluhovou službou, resp. mírou, v jaké dluhová služba zatěžuje celkové výdaje.

Dluhová služba

Z tabulky 3 vyplývá, že v průměru za období 2004 až 2006 vydávaly obce na dluhovou službu (vymezenou podle metodiky Ministerstva financí pro zjišťování ukazatele nadměrného zadlužení obcí) 4,8 % z celkových výdajů. V daném období se podíl dluhové služby postupně zvyšoval, a to z 3,7 % na 5,1 %. Platí to pro obce téměř všech krajů. Výjimku tvoří obce karlovarského kraje, ve kterém se tento podíl mezi lety 2004 a 2006 snížil.

Tab. 3: Dluhová služba (%)
Kraj Dluhová služba (% celkových výdajů) Rating* Dluh**
2004 2005 2006 Průměr Pořadí Pořadí Pořadí
Středočeský kraj 4,27 5,33 6,29 5,30 8. 1. 7.
Jihočeský kraj 3,80 6,29 6,39 5,49 11. 5. 10.
Plzeňský kraj 4,04 6,18 5,34 5,18 6. 4. 9.
Karlovarský kraj 2,65 3,10 2,41 2,72 1. 6. 4.
Ústecký kraj 2,55 2,92 2,96 2,81 2. 7. 1.
Liberecký kraj 3,28 4,38 11,76 6,47 12. 3. 12.
Královéhradecký kraj 4,11 5,75 5,89 5,25 7. 2. 3.
Pardubický kraj 4,12 5,40 4,84 4,79 5. 11. 6.
Vysočina 3,78 4,74 5,22 4,58 4. 10. 2.
Jihomoravský kraj 3,19 8,71 4,00 5,30 9. 9. 13.
Olomoucký kraj 4,60 5,78 5,74 5,37 10. 13. 8.
Zlínský kraj 4,80 10,49 5,13 6,81 13. 8. 5.
Moravskoslezský kraj 3,20 4,05 3,61 3,62 3. 12. 11.
Průměr ČR bez Prahy 3,65 5,74 5,07 4,82  x  x x

Poznámka: * rating = průměrná hodnota za období 2004 až 2005
** dluh = průměrná hodnota dluhu obcí na obyvatele v období 2004 až 2005

Nejvyšší podíl dluhové služby, a to téměř 12 %, dosáhly obce v libereckém kraji v roce 2006. Porovnáme-li průměrné hodnoty za tři roky, největší podíl dluhové služby patří obcím v kraji Zlínském, Libereckém a Jihočeském. Na opačném konci jsou obce v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Za rozdíly v pořadí krajů podle výše obecního dluhu na obyvatele a podle podílu dluhové služby je patrně skutečnost, že mezi kraji jsou rozdíly ve velikosti rozpočtu obcí. Tím pádem i větší dluh v některých krajích neznamená automaticky i větší zátěž dluhové služby pro výdajovou politiku obcí. Tato skutečnost se odráží i v rozdílech v pořadí mezi kraji, pokud jde o výši kapitálových výdajů na obyvatele a podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Kapitálové výdaje

V průměru za období 2004 až 2006 utratily obce (viz tabulka 4) za investice a obdobné výdaje v přepočtu na obyvatele 6330 Kč. Nejvyšší částku dosáhly obce Jihomoravského kraje (8460 Kč), nejméně pak obce v kraji Ústeckém (4780 Kč). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí činil v průměru v daném období 31 %, tj. téměř třetinu obecních rozpočtů a udržuje se na této úrovni delší dobu.

Tab. 4: Kapitálové výdaje
 Kraj Kapitálové výdaje* (tis. Kč) Pořadí Kapitálové výdaje** (% výdajů) Pořadí Pořadí podle ratingu***
Středočeský kraj 6,73 4. 34,94 2. 1.
Jihočeský kraj 6,74 3. 33,00 3. 5.
Plzeňský kraj 6,99 2. 32,49 5. 4.
Karlovarský kraj 5,52 11. 27,52 12. 6.
Ústecký kraj 4,78 13. 23,63 13. 7.
Liberecký kraj 5,78 9. 29,38 9. 3.
Královéhradecký kraj 4,91 12. 27,99 11. 2.
Pardubický kraj 5,57 10. 31,13 8. 11.
Vysočina 5,96 7. 32,53 4. 10.
Jihomoravský kraj 8,46 1. 35,59 1. 9.
Olomoucký kraj 6,12 6. 32,03 6. 13.
Zlínský kraj 5,89 8. 31,77 7. 8.
Moravskoslezský kraj 6,35 5. 28,17 10. 12.
Průměr ČR bez Prahy 6,33 x 31,15  x x

Poznámka: * kapitálové výdaje na obyvatele, v tis. Kč, průměr za období 2004 až 2006
** podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v %, průměr za období 2004 až 2006
*** pořadí podle ratingu viz poznámka k tabulka 3

I když pořadí krajů podle těchto dvou ukazatelů vykazuje podstatně vyšší míru shody než v případě dluhu a dluhové služby, najdou se i zde odchylky. Např. Moravskoslezský kraj se umístil na páté příčce v případě kapitálových výdajů na obyvatele, ale až na desátém místě u podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Ani z porovnání pořadí krajů u kapitálových výdajů a u ratingu nelze vystopovat jednoznačnou závislost. Nejvyšší ratingové hodnocení dosáhly obce ve Středočeském kraji, i když vykázaly druhé místo, pokud jde o nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích a čtvrté místo pokud jde o výši kapitálových výdajů na obyvatele. Nejhorším ratingem se mohou "chlubit" obce v Olomouckém kraji, které dosáhly v podstatě průměrné výše kapitálových výdajů na obyvatele i průměrného podílu kapitálových výdajů na celkových. Obce v Ústeckém kraji měly oba ukazatele kapitálových výdajů nejnižší, přičemž jejich ratingové hodnocení bylo pouze průměrné.

Krátkodobé závazky

Krátkodobé závazky (viz tabulka 5) jsou závazky se splatností do jednoho roku. Ministerstvo financí s nimi při konstrukci ukazatele nadměrného zadlužení nepočítá. Minimálně v jednom případě však jejich neúnosná výše vedla k obstavení účtů obce v roce 2007.

Tab. 5: Krátkodobé závazky (tis. Kč)
Kraj Krátkodobé závazky na obyvatele (tis.Kč) Dluh**
2004 2005 2006 Průměr * Pořadí Pořadí
Středočeský kraj 2,20 2,09 2,03 2,11 9. 7.
Jihočeský kraj 2,08 1,87 1,80 1,92 8. 10.
Plzeňský kraj 1,65 2,04 2,68 2,12 10. 9.
Karlovarský kraj 3,10 2,47 2,63 2,73 11. 4.
Ústecký kraj 1,79 1,57 1,65 1,67 7. 1.
Liberecký kraj 2,85 2,88 4,18 3,30 12. 12.
Královéhradecký kraj 1,21 0,95 1,04 1,07 1. 3.
Pardubický kraj 1,41 1,77 1,44 1,54 5. 6.
Vysočina 1,26 1,13 1,45 1,28 2. 2.
Jihomoravský kraj 4,36 4,07 2,74 3,72 13. 13.
Olomoucký kraj 1,43 1,44 1,65 1,51 4. 8.
Zlínský kraj 1,58 1,21 1,37 1,38 3. 5.
Moravskoslezský kraj 1,55 1,71 1,39 1,55 6. 11.
Průměr ČR bez Prahy 2,11 2,02 1,95 2,03 x x

Poznámky: * průměr za období 2004 až 2006
** dluh na obyvatele, v tis. Kč, průměr za období 2004 až 2006

Z porovnání údajů v tabulce 2 a 5 vyplývá, že kraje vykazují menší rozdíly u krátkodobých závazků obcí než v případě celkového dluhu. Dále, že průměrná výše krátkodobých závazků obcí se na rozdíl od celkového dluhu v daném období snižovala.

Některé kraje vykázaly v daném období souběžně vysokou hodnotu dluhu i krátkodobých závazků. Jedná se především o obce Jihomoravského a Libereckého kraje. Na druhé straně obce v kraji Vysočina a Královéhradeckém dosahovaly nízkou úroveň u obou ukazatelů. Třetí skupinu krajů tvoří ty, jejichž obce měly vysokou hodnotu dluhu a poměrně nízkou (ve srovnání s ostatními kraji) úroveň krátkodobých závazků, např. Moravskoslezský kraj, či naopak, např. Karlovarský kraj.

O tom, zda používaný ukazatel hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dobře vystihuje ekonomickou situaci jednotlivých krajů, se vedou diskuze. Lepší ukazatel však prozatím k dispozici není. Porovnání pořadí krajů podle tohoto ukazatele, s pořadím podle ratingu a obecního dluhu poskytuje rozporuplný obraz. Pouze dva kraje dosahovaly přibližně stejné pořadí u těchto třech ukazatelů, a to kraj Pardubický a Královéhradecký. Obce Jihomoravského kraje, navzdory relativně dobré ekonomické situaci kraje, patřily spíše k horším jak z hlediska ratingového ocenění, tak i výše jejich dluhu. Naopak, obce Karlovarského kraje, který, podle daného ukazatele, byl ekonomicky nejméně vyspělý, dosahovaly poměrně dobrých výsledků u ratingu, i když při velmi nízké hodnotě kapitálových výdajů a nízké úrovni dluhu.

Závěr

Posuzování vlivů na ratingové ocenění obcí (spočítaného metodou I-ratingu) na základě průměrných hodnot za obce v jednotlivých krajích je obtížné, vzhledem k tomu, že každá obec se rozhoduje samostatně a je jen málo faktorů, které by společně ovlivňovaly hospodaření obcí v rámci jednoho kraje.

Vzhledem k velmi rozdílné velikosti obcí (měřeno počtem obyvatel) mohou v mnoha případech agregované ukazatele za obce v kraji být ovlivněny odlišným chování jednoho většího města. Velmi neobvyklé hodnoty dluhu a dluhové služby (ve srovnání s minulostí) vykázaly např. města Liberec a Kroměříž a výrazně ovlivnily pořadí příslušných krajů podle těchto charakteristik.

Uvedený přehled ukázal, že rating může přinést významné informace pro jednotlivou obec, zejména při srovnání s dosaženými hodnotami obdobných obcí. Pro hodnocení obcí v kraji se příliš nehodí, protože kraj zahrnuje obce s velmi rozdílnými charakteristikami jejich hospodaření.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Ondřej Pirohanič, CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Seriál Hodnocení schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům

  1. Hodnocení obcí podle jejich finanční schopnosti a kapitálových výdajů, 26. 5. 2008
  2. Porovnání krajů z hlediska schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům, 15. 7. 2008 (právě čtete)
TOPlist
TOPlist