K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Hodnocení obcí podle jejich finanční schopnosti a kapitálových výdajů

(schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům 1.)

Datum: 26. 5. 2008, zdroj: OF 1/2008, rubrika: Ekonomika

V České republice se hodnotí obce z různých hledisek. Známá volba Vesnice roku například vychází z pravidel, založených na posouzení osmi kritérií všestranného venkovského života. Pouze jedna kategorie bere v potaz explicitní ekonomické údaje.

Následující článek se naopak zaměřuje právě na finanční aspekty, které umožňují jednoznačně a souhrnně hodnotit, jak na tom obce jsou z hlediska využívání disponibilních finančních prostředků v uplynulém období. Vychází se z údajů za rok 2006 a zahrnuty jsou všechny obce s výjimkou hlavního města Prahy a cca 100 obcí, za které nejsou údaje k dispozici v takovém množství a kvalitě, aby mohl být spočítán jejich rating.

Přidělení jednoho z ratingových stupňů obci (používá se odstupňovaná škála sedmi stupňů, nejlepší je "A" a nejhorší "C−") závisí na mnoha faktorech. Stanovení jednoho z ratingových stupňů vyplývá z vyhodnocení dvaceti finančních a sedmi nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost, a to v přepočtu na obyvatele i jako její vztah k hodnotě pasiv, resp. aktiv, saldo rozpočtu (zejména běžných příjmů a výdajů) a dále například výše dluhové služby. Ta vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry podobně jako likvidita (schopnost dostát finančním závazkům obecně). K nefinančním ukazatelům patří například základní informace o vybavenosti či infrastruktuře nebo věkové skladbě obyvatelstva.

Obvykle je rating důležitý pro stanovení finanční "udržitelnosti" rozvoje obce. V mnoha zemích ho využívají banky, či obecněji věřitelé obcí, jako významný ukazatel při stanovení podmínek půjčky či úvěru obci (výše úroků, doby splatnosti apod.). Poskytuje mj. informace o tom, zda současný dluh obce neohrozí její budoucí aktivity.

Riziko financování

V České republice se sice až dosud nevyskytlo mnoho případů, kdy obec nemohla dostát svým finančním závazkům. Jednotlivé případy, ke kterým došlo, však nebyly pro obyvatele dotčených obcí určitě příjemné. Využití ratingového ocenění tedy může významně snížit riziko, že se obec to nemilého stav dostane.

Pro mnohé zastupitele může být lákavé zanechat po sobě "pomníček" v podobě opraveného náměstí, nově vydlážděných chodníků, kanalizace či vytvoření průmyslové zóny. To vše jsou aktivity, které jsou v obci vidět na první pohled a mohou přispět, jak lepšímu prostředí pro obyvatele obce, tak i k větší slávě starosty. Finanční náklady však obvykle zůstávají skryty a v některých případech se mohou stát zdrojem budoucích obtíží. Například mohou být příčinou obstavení účtu obce, či nemožnosti financovat základní služby, jako je vytápění školy, svoz odpadu apod. Přitom tyto problémy nemusí být důsledkem něčí snahy se obohatit, ale vznikají špatným odhadem situace, přeceněním vlastních sil a možností. Toto riziko bývá tím větší, čím je obec menší.

Uvedené obecné konstatování platí všeobecně a v České republice je toto riziko vyšší ze tří důvodů. Jednak je podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí v ČR vyšší než v jiných zemích. Dále, většina kapitálových projektů nemůže z podstaty věcí zajistit návratnost vložených investovaných prostředků (opravený chodník nebo náměstí). A konečně, velké množství velmi malých a tudíž z hlediska rozpočtového hospodaření "zranitelnějších" obcí existuje v rámci Evropy jen ve Francii.

Rating obcí

V uvedené analýze jsou obce rozděleny podle počtu obyvatel do šesti kategorií, z nichž každá obsahuje pro lepší porovnatelnost přibližně stejný počet obcí (proto neobvyklé hranice velikostních skupin). Přidělení ratingového stupně konkrétní obci záleží na způsobu výpočtu ratingu. Důležité jsou jednotlivé faktory hodnocení a jejich význam (váha). V tomto ohledu je důležité, že pro všechny obce byl použit stejný princip.

Tabulka 1 ukazuje, že rozložení ratingových stupňů mezi obce bylo v roce 2006 poměrně rovnoměrné. Největší počet obcí (1703, což je téměř 28 % ze všech obcí) dosáhl v roce 2006 stupně B−, což je prostřední stupeň v ratingové škále. Téměř shodný počet obcí dosáhl ratingového hodnocení o jeden stupeň lepší a o jeden stupeň horší. A totéž platí pro celou škálu od stupně A až B na jedné straně a od stupně C a C− na straně druhé.

Tab. 1: Rozložení ratingu obcí
Kategorie Rating
A B+ B B− C+ C C− Počet obcí
do 140 45 206 138 237 257 15 91 989
od 141 do 236 79 213 116 221 242 22 95 988
od 237 do 373 111 169 113 274 177 49 106 999
od 374 do 590 107 91 147 334 143 78 99 999
od 591 do 1069 93 41 211 349 70 169 65 998
nad 1069 43 16 344 288 172 292 73 1 228
celkem 478 736 1 069 1 703 1 061 625 529 6 201

Pramen: CCB -- Czech Credit Bureau, a. s.

Obdobný pohled poskytuje tabulka 2, která vyjadřuje hodnoty pro jednotlivé velikostní skupiny obcí v procentech. Na první pohled je zřejmé, že při postupu od nejmenších obcí k větším se zlepšuje ratingový stupeň, který v dané kategorii dosáhne nejvíce obcí (červená čísla). V prvních dvou nejmenších kategoriích je to stupeň C+, v dalších třech je to B− a v kategorii největších obcí je to B. Na druhé straně však nejlepší stupeň A získalo nejvíce obcí v kategorii obcí s počtem obyvatel od 237 do 373, a to 1,8 % ze všech obcí. Nejvíce obcí, které dosáhly nejhorší rating C a C−, patří do skupiny největších obcí.

Tabulka 2: Rozložení ratingu obcí (v %)
Kategorie Rating
A B+ B B− C+ C C−
do 140 0,73 3,32 2,23 3,82 4,14 0,24 1,47
od 141 do 236 1,27 3,43 1,87 3,56 3,90 0,35 1,53
od 237 do 373 1,79 2,73 1,82 4,42 2,85 0,79 1,71
od 374 do 590 1,73 1,47 2,37 5,39 2,31 1,26 1,60
od 591 do 1069 1,50 0,66 3,40 5,63 1,13 2,73 1,05
nad 1069 0,69 0,26 5,55 4,64 2,77 4,71 1,18
celkem 7,71 11,87 17,24 27,46 17,11 10,08 8,53

Pramen: CCB -- Czech Credit Bureau, a. s.

Hodnocení ve velikostních skupinách

Podíl obcí s příslušným ratingovým stupněm v rámci jednotlivých velikostních skupin uvádí tabulka 3. Je z ní patrné, že největší podíl obcí s nejhorším a s nejlepším ratingem (téměř shodně v obou případech 11 % obcí v dané kategorii) vykázaly obce v kategorii od 237 do 373 obyvatel, i když tato skupina obcí dosáhla nejlepšího průměrného ratingu (viz dále). Naopak, nejnižší podíl obcí v rámci jednotlivých kategoriích s těmito charakteristikami (6 %, resp. 3,5 %) měly obce v největší velikostní kategorii, i když jejich průměrný rating byl nejhorší.

Tabulka 3: Rozložení ratingových stupňů v rámci kategorií obcí v %
Kategorie Rating
A B+ B B− C+ C C− Počet obcí
do 140 4,55 20,83 13,95 23,96 25,99 1,52 9,20 100 (989)
od 141 do 236 8,00 21,56 11,74 22,37 24,49 2,23 9,62 100 (988)
od 237 do 373 11,1 16,92 11,31 27,44 17,72 4,90 10,61 100 (999)
od 374 do 590 10,7 9,11 14,71 33,43 14,32 7,81 9,91 100 (999)
od 591 do 1069 9,32 4,11 21,14 34,97 7,01 16,93 6,51 100 (998)
nad 1069 3,50 1,30 28,01 23,45 14,01 23,78 5,94 100 (1228)

Pramen: CCB -- Czech Credit Bureau, a. s.

Pokud si označíme stupně A až C− od jedničky po sedmičku potom můžeme spočítat průměrný rating v jednotlivých velikostních kategoriích. Z hlediska takto propočteného ratingu si v roce 2006 nejlépe vedla skupina obcí s počtem obyvatel od 141 do 236. V obcích do 140 obyvatel byl průměr 3,87. Potom už platí, že v průměru čím větší obec, tím horší rating (do 236 obyvatel 3,79, do 373 je průměr 3,81, do 590 obyvatel 3,95, do 1069 obyvatel 4,03 a nad tuto hranici je průměrný rating 4,38).

Graf 1: Rozložení vybraných ratingových stupňů mezi kategorie obcí
Rozložení vybraných ratingových stupňů mezi kategorie obcí

Pramen: CCB -- Czech Credit Bureau, a. s.
Pozn.: první tisíc, druhý tisíc atd. představuje kategorie obcí (tj. tisíc nejmenších obcí, atd.)

Rozložení ratingových stupňů mezi velikostní kategorie obcí je nejlépe patrné z uvedeného grafu. Nejvyšší stupeň má poměrně rovnoměrné rozložení mezi kategoriemi obcí. Nejvíce obcí, oceněných tímto ratingovým stupněm, patřilo do kategorie středně velkých obcí, menší výskyt zaznamenaly nejmenší a největší obce. U dalších stupňů již dostáváme odlišný, ale opět poměrně jednoznačný obrázek vyjadřující tendence v daném stupni hodnocení.

Kapitálové výdaje obcí

Podívejme se, jak souvisí dosažený ratingový stupeň pro obce v jednotlivých velikostních kategoriích s jejich investiční činností. Tu měříme jednak průměrnými kapitálovými výdaji na obyvatele, jednak průměrným podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích.

Na rozdíl od průměrného ratingu pro jednotlivé kategorie obcí vykázala intenzita kapitálových výdajů obcí (viz tabulka 4) jednoznačně vzestupný trend při postupu od kategorie nejmenších obcí ke kategorii největších obcí. Platí to jak pro výši kapitálových výdajů v přepočtu na obyvatele, tak i pro podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích a rovněž pro průměr a medián. Jinak řečeno, čím je obce větší, tím větší kapitálové výdaje ve svém rozpočtu zpravidla vykazuje, a to jak absolutně (v přepočtu na obyvatele), tak relativně, jako podíl na celkových rozpočtových výdajích.

Tab. 4: Kapitálové výdaje
Kategorie Kapit. výdaje v tis.Kč na obyvatele (1) Podíl k. v. na celkových výdajích (%) (2) Obce bez kapitálových výdajů (3)
do 140 průměr 4,03 17,18 306
medián 0,78 7,41  
od 141 do 236 průměr 4,42 21,19 141
medián 1,24 12,76  
od 237 do 373 průměr 4,93 24,77 73
medián 1,78 18,08  
od 374 do 590 průměr 6,15 28,13 20
medián 2,32 22,07  
od 591 do 1069 průměr 6,34 32,00 8
medián 3,13 27,16  
nad 1069 průměr 7,29 34,49 3
medián 5,04 31,89  

Pramen: CCB -- Czech Credit Bureau, a. s.

Rozdíly měřené průměrem kapitálových výdajů na obyvatele mezi malými a velkými obcemi nejsou až tak velké (průměr od 4000 Kč do 7300 Kč), jako v případě podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích obce (jeho rozpětí činilo od 17 % až do téměř 35 %). Větší odchylky však najdeme, srovnáme-li obce podle mediánových hodnot. Medián pro největší kategorii obcí u kapitálových výdajů na obyvatele představuje téměř šest a půl násobek mediánu v kategorii nejmenších obcí a více než čtyřnásobek platil v roce 2006 pro podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích.(Medián je hodnota uprostřed sledované uspořádané řady).

Porovnání velikostních skupin

Rozdíly mezi průměrem a mediánem se zvyšují s rostoucí velikostí obcí. Znamená to jednak, že řada nejmenších obcí investovala v přepočtu na obyvatele velmi málo nebo vůbec nic, ale i v této kategorii několik obcí vyčlenilo poměrně velké částky na kapitálové výdaje. Jinak řečeno, chování větších obcí v rámci dané kategorie bylo homogennější než v případě malých obcí. Chování menších obcí vykazovalo větší odchylky od průměrných hodnot než velké obce. To lze dokumentovat také tím, že v kategorii nejmenších obcí nevykázala v roce 2006 kapitálové výdaje téměř jedna třetina z nich, ale v posledních dvou kategoriích to bylo méně než 1 % obcí.

Porovnáme-li absolutní čísla v korunách, dá se říci, že v nejmenší velikostní kategorii vydaly obce nejčastěji v rámci kapitálových výdajů 780 Kč na obyvatele, zatímco v průměru to bylo více než 4000 Kč. V kategorii největších obcí použily nejčastěji obce částku 5040 Kč a v průměru 7290 Kč (první sloupec tabulky). U nejmenších obcí tak činil podíl mediánu na průměru pouze necelých 20 %, zatímco v kategorii obcí na opačném konci žebříčku to představovalo téměř 70 %.

Obdobně dopadá srovnání míry investic na celkových výdajích obcí, sledujeme-li rozdíl mezi průměrem a mediánem ve velikostních kategoriích (druhý sloupec tabulky). U nejmenších obcí je rozdíl více než 10 procentních bodů, zatímco u největších obcí pouze 3,2 procentních bodů. I v této charakteristice roste homogenita investičního chování obcí s jejich velikostí.

Tisíc obcí v kategorii do 140 obyvatel použilo ve většině případů pouze necelých 7,5 % ze svého rozpočtu na kapitálové výdaje a více než 92,5 % svého rozpočtu utratily na výdaje běžné. Více než 1200 obcí v kategorii největších obcí nejčastěji daly na běžné výdaje 68 % z celkových výdajů a 32 % z nich (tj.5000 Kč v přepočtu na obyvatele) použily na kapitálové výdaje.

Závěrem

Srovnání ratingu a kapitálových výdajů naznačuje, že čím vyšší intenzita kapitálových výdajům se v jednotlivých kategoriích obcí vyskytuje, tím horší je jejich ratingový stupeň. Důvodem je skutečnost, že vyšší kapitálové výdaje jsou obvykle spojeny s využíváním cizích zdrojů (půjček, úvěrů), čímž se může zvýšit riziko, že obec nebude vždy schopná dostát svým finančním závazkům. To nepochybně ovlivní rating významnou měrou. Rating je víceméně založen na ocenění schopnosti obce dostát svým finančním závazkům vzhledem k jejich výši a struktuře na straně jedné a vzhledem k disponibilním příjmům a nezbytným výdajům na straně druhé.

Metoda zde použitého ratingu zachycuje pouze uplynulý vývoj obce a nebere v potaz možnosti obce na řádné vyrovnání se se svými závazky v budoucnu, např. výnosy z investice financované cizími zdroji. Odhaduje de facto nejhorší možnou variantu. V případě špatného ratingu (stupeň C+ až C−) může tato informace sloužit především jako upozornění, že by obec měla věnovat svému hospodaření více pozornosti při uvažování o budoucích možnostech svého rozvoje.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Jan Viklér, CCB – Czech Credit Bureau

Seriál schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům

  1. Hodnocení obcí podle jejich finanční schopnosti a kapitálových výdajů, 26. 5. 2008 (právě čtete)
  2. Porovnání krajů z hlediska schopnosti obcí dostát svým finančním závazkům, 15. 7. 2008
TOPlist
TOPlist