K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Místní poplatky – možnosti a realita

Datum: 26. 6. 2008, zdroj: OF 2/2008, rubrika: Ekonomika

Podle Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Tímto nezbytným zákonným základem je v případě místních poplatků, tedy poplatků stanovovaných (a vybíraných) obcemi, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

V článku Malé obce a výkon přenesené působnosti byly představeny hlavní poznatky a závěry projektu "Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím" zpracovaného experty společnosti GaREP v roce 2007 na základě zadání Ministerstva vnitra České republiky. Z celé řady oblastí, jež byly v zorném poli našeho projektu, se v následujícím textu blíže zaměříme na nesporně zajímavou a důležitou problematiku tzv. místních poplatků.

Dle § 1 uvedeného zákona o místních poplatcích mohou být obcemi v České republice v současné době vybírány (toliko) následující místní poplatky:

  1. ze psů,
  2. za lázeňský nebo rekreační pobyt,
  3. za užívání veřejného prostranství,
  4. ze vstupného,
  5. z ubytovací kapacity,
  6. za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,
  7. za provozovaný výherní hrací přístroj,
  8. za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
  9. za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Komunální odpad

K tomu nutno ovšem dále upozornit, že specifickou součástí struktury obcemi ukládaných a vybíraných poplatků je tzv. poplatek za komunální odpad. Jde o poplatek, který svou podstatou velmi připomíná tzv. místní poplatek, ale vzhledem k taxativnímu výčtu druhů místních poplatků v citovaném zákoně nemůže být pod zákon o místních poplatcích zahrnut.

Tento poplatek, mohou obce od 1. 1. 2003 stanovit a vybírat dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění předpisů pozdějších (obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území). V takovém případě však obec již nemůže vybírat shora zmíněný místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle zákona o místních poplatcích. Je přitom plně na uvážení obce, který z těchto dvou druhů poplatků na svém území zavede.

Poplatková působnost obcí

V oblasti poplatkové tak dnes obce mohou v rámci zákonem daných limitů:

  • autonomně (obecně závaznou vyhláškou obce) stanovit pro své území místní poplatky, které budou vybírat, jakož i jejich výši a podmínky jejich vybírání či naopak osvobození,
  • spravovat (v přenesené působnosti) místní poplatky a dále pak též
  • vstupovat do procesů ukládání a správy dalších daní a poplatků.

Dle ustanovení § 14 zákona o místních poplatcích totiž stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce. Poplatky obec zavede obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství.

Řízení o místních poplatcích vykonává (a to v pozici "správce daně") obecní úřad, jenž ze zákona především vykonává přenesenou působnost.

Vstup do dalších daňových procesů se děje např. na základě zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění předpisů pozdějších, kdy mohou obce obecně závaznou vyhláškou zvýšit či snížit zákonem stanovený koeficient aj. Na základě zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích obce vyměřují a vybírají některé správní poplatky.

Samostatná a přenesená působnost

Jedním z důležitých (negativních) poznatků projektu "Identifikace kompetencí zatěžujících výkon veřejné správy se zvláštním přihlédnutím k malým obcím" je skutečnost, že v existujícím smíšeném systému územní veřejné správy v ČR dochází k nežádoucímu prolínání a překrývání samostatné a přenesené působnosti obcí. Je tomu tak nejen ve zmíněném procesu územního plánování.

Konflikt mezi výkonem samostatné působnosti a přenesené působnosti lze dobře ilustrovat právě na příkladu místních poplatků. Dle citovaného § 14 zákona o místních poplatcích patří totiž stanovení místních poplatků do samostatné působnosti obce, řízení o místních poplatcích však již vykonává obecní úřad (dle § 15) v přenesené působnosti.

Chybí jakákoliv uspokojivá odpověď na otázku, proč byla správa místních poplatků (představujících daňový příjem místních rozpočtů a ukládaných obcemi v samostatné působnosti jejich obecně závaznými vyhláškami) zákonem vyňata ze samostatné působnosti obcí. Správa místních poplatků pak působí zvláště absurdně, když stát je povinen poskytnout obcím ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti, tedy i na správu místních poplatků, byť jsou stanovovány samostatně obcemi, v jejich zájmu obcí a výnos v plném rozsahu je příjmem toliko obecních rozpočtů. Nemluvě již o zásadní nejasnosti, v jaké působnosti a tudíž i prostřednictvím jakého orgánu se má realizovat promíjení místních poplatků (§ 16).

Dle realizovaného šetření malé obce nepovažují veřejnou správu na úseku místních poplatků za zatěžující kompetenci.

Téměř všechny dotazované malé obce (99 %) vybírají poplatek ze psů a za "likvidaci komunálního odpadu" (92 % obcí). Jako velmi častý byl pak zjištěn poplatek za užívání veřejného prostranství (69 %). Využití ostatních místních poplatků již závisí na individuálních dispozicích konkrétní obce (poplatek ze vstupného, za provozovaný výherní hrací přístroj atp.).

Výběr místních poplatků

Pro porovnání byla provedena analýza vykazovaných příjmů z místních poplatků obcí Jihomoravského kraje v letech 2001--2005 s využitím podkladů informačního systému Ministerstva financí ČR ARIS (tab. 1). Tento rozbor potvrdil v zásadě podíly zjištěné šetřením. Jako poměrně vysokou hodnotu lze interpretovat 36,4 % obcí vybírajících poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj. Nízký by se naopak mohl zdát podíl obcí vybírajících poplatek ze vstupného.

Místní poplatky v malých obcích většinou fakticky vybírá pověřený pracovník obce, kterým je nejčastěji účetní. U 41 % obcí se v šetření objevuje možnost platby převodem na účet. Možnosti platby formou inkasa či složenky se v souboru šetřených obcí objevovaly vskutku jen zřídka.

Hlavním reálným problémem v oblasti místních poplatků jsou obecně pro malé obce "neplatiči". Ve zkoumaných malých obcích však byla zaznamenána poměrně vysoká úspěšnost vymáhání nedoplatků (tři čtvrtiny obcí dle poskytnutých údajů získají více než 80 % nedoplatků). Vymáhání přitom v praxi probíhá nejen formou písemné (75 % obcí) či ústní (50 % obcí) výzvy nebo upomínky, ale u pětiny obcí i exekučně, zejména exekucí ze mzdy. Existuje v praxi ovšem i řada poněkud nestandardních řešení, např. možnost odpracování dlužné částky vykonáním určitých prací pro obec nebo spolupráce obce se správou sociálního zabezpečení, kdy jsou sociální dávky zadrženy obcí, dokud občan nezaplatí nedoplatek. To je ovšem přinejmenším problematické ve vztahu ke stávajícímu právnímu řádu v České republice.

Tab. 1: Podíl obcí Jihomoravského kraje vybírajících jednotlivé místní poplatky v letech 2001--2005
Typ poplatku Podíl obcí vybírajících poplatek (v %)
2001 2002 2003 2004 2005
Poplatek ze psů 98,3 98,5 98,9 98,3 98,4
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 6,2 7,6 6,8 7,7 7,7
Poplatek za užívání veřejného prostranství 74,6 73,2 74,6 74,9 73,6
Poplatek ze vstupného 28,0 28,2 27,7 24,5 23,1
Poplatek z ubytovací kapacity 16,7 16,4 17,8 18,3 19,7
Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst 4,0 3,7 4,6 5,0 5,1
Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 37,9 36,7 37,3 38,1 36,4
Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 22,4 84,1 90,9 94,7 96,6
Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku 0 0 0,2 0,5 0,6

Pramen: IS MF ARIS, 2001--2005

Váha jednotlivých poplatků

O vlivu jednotlivých místních poplatků na celkový příjem z těchto poplatků vypovídají údaje v tabulce 2. Téměř dvě třetiny příjmů z místních poplatků připadá na poplatky za likvidaci komunálního odpadu, což ovšem i za ideální situace (pokud by pokrývaly reálné náklady na likvidaci předmětných odpadů) má neutrální rozpočtový dopad. Obvyklé ovšem je pokrytí z tohoto zdroje pouze části odpadových nákladů.

Jediným místním poplatkem skutečně přinášejícím obci prostředky bez recipročních nákladů jsou tak shledávány poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj. Zanedbatelný podíl poplatků spojených s cestovním ruchem (poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity) je v případě Jihomoravského kraje ovlivněn nižším potenciálem pobytového cestovního ruchu (zajímavé by mohlo být srovnání např. se situací obcí např. v Královéhradeckém kraji, kam spadají Krkonoše).

Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku, jak je zřejmé z obou tabulek, vybírá zanedbatelné množství obcí (4 obce v roce 2005). Vedle objektivních podmínek (ne každá obec buduje inženýrské sítě pro výstavbu) se v případě šetření v malých obcích ukázalo, že mnozí starostové o existenci tohoto místního poplatku mají pouze velmi mlhavé povědomí. Navíc nutno dodat, že aktuální zákonná úprava tohoto místního poplatku není objektivně příliš zdařilá a mnohé formulace předmětného ustanovení § 10c zákona o místních poplatcích vyvolávají značné aplikační potíže.

Tab. 2: Podíl příjmů obcí Jihomoravského kraje z jednotlivých místních poplatků na celkovém objemu příjmů z místních poplatků v letech 2001--2005
Typ poplatku Struktura příjmů z místních poplatků (v %)
2001 2002 2003 2004 2005
Poplatek ze psů 6,9 3,1 3,2 4,0 3,8
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 1,6 0,9 0,9 0,9 0,9
Poplatek za užívání veřejného prostranství 29,3 12,7 11,7 10,8 10,4
Poplatek ze vstupného 6,6 2,8 2,4 2,4 2,1
Poplatek z ubytovací kapacity 1,6 0,7 0,6 0,7 0,9
Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst 4,3 2,6 3,1 2,0 1,1
Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 30,5 14,7 14,6 14,7 15,3
Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 19,2 62,5 63,5 64,5 65,5
Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Celkem místní poplatky 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Podíl místních poplatků na daňových příjmech 2,9 5,7 5,6 5,4 5,1

Pramen: IS MF ARIS, 2001--2005

Závěrem

K řešení praktických problémů při správě místních poplatků se obecně jeví současné právní nástroje jako dostačující. Jistý počet nevymožených nedoplatků se vyskytuje v každé oblasti, nezpůsobuje však zásadní problémy a především mu lze stěží jakkoliv legislativně zabránit.

Naopak lze doporučit zjednodušení právního režimu správy místních poplatků. Neustále novelizovaný zákon o správě daní a poplatků není pro malé obce ideálním řešením. Při vymáhání nedoplatků by bylo vhodné umožnit i méně obvyklá řešení vymáhání poplatků, např. náhradní plnění formou veřejně prospěšných prací.

Místní poplatky, jako jistá forma místních daní, mohou být z ekonomického hlediska základem diskuze o potenciálním zavedení skutečných místních daní. Jejich hlavními principy jsou volitelnost a vazba s místními náklady. Obec může prostřednictvím místních daní zpoplatnit činnost působící nároky na veřejné služby (úklid, likvidace odpadu), působit na určité činnosti regulativně (hrací automaty, vjezd do vybraných míst) či kompenzovat pozitivní efekty (šlo by říci i externality) obecní činnosti (např. zhodnocení stavebního pozemku vybudování obecní infrastruktury).

Ing. Jan Binek, PhDr. Iva Galvasová, GaREP, spol. s r. o., JUDr. Stanislav Kadečka, Ph. D., Právnická fakulta Masarykovy univerzity

TOPlist
TOPlist