Velikost obcí a ekonomická aktivita obyvatelstva (2)
Všechny podpůrné programy rozvoje venkova vycházejí z vymezení venkovských obcí, resp. regionů, aniž by došlo v rámci Společenství k jednotné definici. Dle našeho názoru vymezení venkova a zvláště pak jeho strukturování je významné jak z hlediska rozvoje venkovských oblastí jako celku, tak i z hlediska rozdílných způsobů jeho řešení.
V první části tohoto textu se autoři zabývali vymezením venkova z hlediska počtu obyvatel a hustoty osídlení. Dnešní druhá část článku se zabývá popisem ekonomických a demografických ukazatelů venkovských obcí.
Populační vývoj
V obcích do 2000 obyvatel dosahuje saldo migrace v průměru 0,65 %, v obcích do 100 obyvatel je to pouze 0,12 %, což značí nízký zájem o trvalé bydlení v těchto malých obcích. S rostoucí velikostí obce se saldo migrace zvyšuje, nejvyšších hodnot dosahuje u obcí s 1101 až 1200 obyvateli (0,97 %), dále 0,87 % u obcí s 1701--1800 obyvateli.
Ve všech velikostních skupinách venkovských obcí, stejně jako v celé republice, je patrný přirozený úbytek obyvatelstva. Přirozený úbytek je nejvyšší u nejmenších obcí, a to 0,69 %, u větších obcí je vymírání obyvatel relativně nižší. Nejnižších hodnot dosahuje u středně velkých venkovských obcí (od 901 do 1000 obyvatel) -- v průměru 0,1 %.
Tento nepříznivý stav je vyrovnáván pozitivním saldem migrace, což vede k celkovému přírůstku venkovského obyvatelstva. V malých obcích do 200 obyvatel, zejména však v nejmenších obcích do 100 obyvatel, tento převis přistěhovalých nad vystěhovalými nepokryje razantní přirozený úbytek obyvatel. U těchto nejmenších obcí dosahuje celkový úbytek hodnoty 0,57 %, což znamená, že každé dva roky klesne počet obyvatel o jednoho obyvatele. U obcí nad 200 obyvatel pozitivní saldo migrace převyšuje přirozený úbytek, v průměru činí ve venkovských obcích celkový přírůstek 0,43 %. Problém úbytku obyvatelstva ve venkovském prostoru je tedy aktuální pouze u malých obcí do 200 obyvatel.
S problémem vymírání je spojen vysoký průměrný věk obyvatelstva v malých obcích. Zatímco průměrný věk v ČR je na úrovni 38,3 roků a vitální index je 0,69, v obcích do 100 obyvatel dosahuje průměrný věk hodnoty 42,1 roku (vitální index 0,98). Ve velikostních skupinách obcí do 900 se průměrný věk pohybuje převážně nad 38 roků, u ostatních skupin větších obcí je nižší. Nejmladší obyvatelstvo s průměrným věkem 37,2 let žije v obcích s 1201--1300 obyvateli.
Ekonomická aktivita
Ekonomická aktivita jako podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k obyvatelstvu celkem činí na venkově 49,3 %, v ČR je o 2,1 bodu vyšší. Nejnižší je v nejmenších obcích do 100 obyvatel (45,9 %), přičemž ve 120 obcích je nižší než 40 %. U obcí do 400 obyvatel nepřesáhne ekonomická aktivita v průměru 49 %.
Osoby vyjíždějící do zaměstnání
Podíl osob vyjíždějících do zaměstnání k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu je na venkově a v ČR téměř totožný, činí 81,5 % na venkově a v ČR je o 0,1 procentního bodu vyšší. Naopak podíly osob vyjíždějících do zaměstnání v rámci obce a v rámci okresu se od republikového průměru významně liší. Zatímco v ČR vyjíždí do zaměstnání v rámci obce 38,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO), na venkově se tento podíl pohybuje od 6,9 % v obcích do 100 obyvatel do 25 % v obcích s 1901--2000 obyvateli.
Opačný trend vykazuje podíl vyjíždějících v rámci okresu. Tento podíl klesá z 52,7 % u obcí do 100 obyvatel až na 35,1 % u obcí s 1401--1500 obyvateli. Z venkovských obcí vyjíždí do zaměstnání v rámci okresu v průměru 44,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy více než dvojnásobek průměru ČR (20,3 %). Podíl vyjíždějících osob v rámci obce a okresu je ve všech velikostních skupinách obcí i za celou ČR podobný, kolísá okolo 60 %. S rostoucí velikostí obce však přibývá pracovních příležitostí v rámci obce, a tedy odpadá nutnost vyjíždění za prací do okolních obcí.
Nezaměstnanost
Úroveň míry nezaměstnanosti měřené podílem počtu uchazečů o zaměstnání k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu je v jednotlivých skupinách obcí poměrně vyrovnaná a nevykazuje závislost vůči velikosti obce. V roce 2004 se u jednotlivých velikostních skupin pohybovala v rozmezí od 9,5 do 11,4 %. V časové řadě let 2002 až 2004 je u všech skupin obcí patrný nárůst nezaměstnanosti, který kopíruje trend vývoje nezaměstnanosti v celé České republice.
Vzdělanost obyvatelstva
Nejpočetnější vzdělanostní skupinou (měřeno podílem počtu osob s daným vzděláním k obyvatelstvu staršímu 15 let) jsou vyučení a středoškoláci bez maturity, a to jak na venkově (43,7 %), tak i v rámci celé republiky (38 %). Podíly vyučených jsou v jednotlivých velikostních skupinách obcí poměrně vyrovnané, pohybují se od 42,5 % (obce s 1501-- 1600 obyvateli) do 44,7 % (obce s 301--400 obyvateli).
Na venkově je zřetelný vysoký podíl osob se základním vzděláním (28,3 % oproti 23 % v ČR). S rostoucí velikostí obce však tento podíl klesá, a to z 33,2 % u obcí do 100 obyvatel až na 25,8 % u obcí s 1601--1700 obyvateli.
Naopak podíly středoškoláků s maturitou a vysokoškoláků zaznamenávají opačný trend. Nejnižší podíl středoškoláků mají obce do 100 obyvatel (17,5 %) a tento podíl se s rostoucí velikostí obcí zvyšuje až na 22 % u obcí s 1601--1700 obyvateli. V průměru žije na venkově 19,9 % středoškoláků, za Českou republiku je tento podíl vyšší (24,9 %). Podíl vysokoškoláků je na venkově oproti republikovému průměru sotva poloviční (4,2 % na venkově a 8,9 % v ČR). I zde je možno s rostoucí velikostí obce pozorovat zvyšující se podíl. Nejméně vysokoškoláků je opět v malých obcích s 101--200 obyvatel (3,3 %), nejvyšší podíl na obyvatelstvu (5,3 %) zabírají v obcích s 1501--1600 obyvateli.
Souhrnněji je možno vzdělanost obyvatelstva posoudit indexem vzdělanosti, který vypočteme jako součet podílu středoškoláků a dvojnásobku podílu vysokoškoláků. Za venkovský prostor činí tento index 28,3 %, za celou republiku 42,7 %. Nižší než 25 % je v obcích do 200 obyvatel, v obcích s počtem obyvatel nad 1100 se pohybuje nad 30 %. Z korelační analýzy je zřejmá silná závislost mezi velikostí obce a úrovní vzdělanosti (korelační koeficient = 0,94).
Zemědělství a lesnictví
V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolov je patrný vysoký podíl osob zaměstnaných v těchto odvětvích v obcích s malým počtem obyvatel, který s nárůstem počtu obyvatel v obci plynule klesá. V České republice je v zemědělství, lesnictví a rybolovu zaměstnáno celkem 230 tis. ekonomicky aktivních obyvatel (tj. 4,4 %), z tohoto počtu 145 tis. žije v obcích do 2000 obyvatel (tedy 11,1 % venkovského EAO). V obcích do 100 obyvatel je v těchto odvětvích zaměstnáno 21,1 % ekonomicky aktivních osob, tedy více než jedna pětina. Více než jedna desetina ekonomicky aktivního obyvatelstva obce je v zemědělství zaměstnána v obcích do 800 obyvatel. Tento podíl s nárůstem počtu obyvatel obce klesá až na 5,9 % u obcí s 1901--2000 obyvateli, existuje zde tedy silná nepřímá závislost (korelační koeficient = -0,89). V obcích s více než 2000 obyvateli pracují v zemědělství pouze 2,2 % EAO.
Pro malé obce je práce v zemědělství stabilizujícím faktorem především pro nevyjíždějící obyvatelstvo. Především pro ty rodiny, které se musí starat o malé děti. V tomto smyslu by bylo užitečné stimulovat je k diverzifikované zemědělské činnosti, čímž by se počet osob v zemědělství ještě zvýšil.
Průmysl a stavebnictví
Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska zaměstnanosti venkovského obyvatelstva je průmysl, je v něm zaměstnáno 428 tis. obyvatel, tedy 32,7 % ekonomicky aktivního venkovského obyvatelstva. V tomto odvětví je možno zaznamenat přímou závislost podílu zaměstnaných v průmyslu na růstu počtu obyvatel v obci (korelační koeficient = 0,84). Hodnoty podílu osob zaměstnaných v průmyslu k EAO se pohybují mezi 29,6 % (u obcí do 100 obyvatel) až do 35,9 % (u obcí s 1901--2000 obyvateli). Zaměstnanost v tomto odvětví v rámci celé ČR je na úrovni 29 %.
Vysoký podíl pracujících v průmyslu se týká i malých obcí. U těchto obcí je v průmyslu zaměstnáno více jak třetina obyvatelstva. Zaměstnání v průmyslu souvisí s poměrně vysokou intenzitou dojíždění do měst. Nejvyšší podíl vyjíždějících do zaměstnání denně je u obcí do 100 obyvatel, který činí více jak 60 %. Vyjíždění do zaměstnání nad 50 % je u obcí do 800 obyvatel.
Nadprůměrný podíl oproti celé ČR vykazuje i odvětví stavebnictví (10 % na venkově, tedy 130 tis. obyvatel, oproti 8,7 % v ČR). Podíly osob zaměstnaných ve stavebnictví jsou v jednotlivých skupinách vyrovnané, pohybují se od 9,3 % (u obcí s 1701--1800 obyvateli) do 10,5 % u obcí s 1401--1500 obyvateli a nevykazují závislost na počtu obyvatel v obci.
Ostatní odvětví
V ostatních odvětvích jsou podíly zaměstnaného venkovského obyvatelstva v porovnání s republikovým průměrem nižší. U všech uvedených odvětví je patrný zvyšující se podíl zaměstnaných v závislosti na rostoucí velikosti obce. Tato závislost je nejsilnější v odvětvích obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (korelační koeficient = 0,88).
Závěry
Pro vymezení venkovských obcí, resp. venkovských regionů se jako nejvhodnější z diskutovaných ukazatelů jeví velikost obcí daná počtem obyvatel. Rozbor ukazuje, že jako maximální limit počtu obyvatel je 2000 obyvatel pro jednu obec. Definice venkovských obcí daná hustotou obyvatelstva je užší a vzhledem k plošné velikosti některých malých obcí je vylučuje z venkovských oblastí.
Významnějším prvkem venkovských oblastí je členění venkovských obcí podle velikosti. Rozdílné velikostní skupiny předznamenávají určité charakteristické rysy, které je třeba respektovat při koncepčním rozvoji venkova.
Za tím účelem byla sledována demografická struktura, počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, dojíždění do zaměstnání, kvalifikační struktura obyvatelstva a zaměstnanost v jednotlivých odvětvích národního hospodářství s těmito závěry:
- Ze všech uvedených hledisek malé obce do 200 obyvatel jsou na tom nejhůře. Nižší ekonomická aktivita, vysoký průměrný věk obyvatelstva, záporné migrační saldo, vysoký podíl EAO vyjíždějících za prací mimo obec, nízká profesní skladba a zaměstnanost v pro venkov netypických odvětvích.
- S rostoucí velikostí obce se jednotlivé ukazatele zlepšují. Zvyšuje se ekonomická aktivita obyvatelstva, snižuje se průměrný věk, roste aktivní migrační saldo, snižuje se podíl EAO vyjíždějících za prací mimo obec, roste profesní skladba obyvatelstva.
- Mezi velikostí obcí a sledovanými ukazateli je vysoká korelační závislost, také se dá v závislosti na počtu obyvatel v obci poměrně dobře určit, které obce by se měly stát předmětem podpory venkova a v jakém smyslu. Je jen na řídící sféře, jak budou tyto informace využity.