K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Velikost obcí a ekonomická aktivita obyvatelstva

Datum: 1. 2. 2006, zdroj: OF 5/2005, rubrika: Regiony

Politika rozvoje venkova by měla doprovázet a doplňovat politiku podpory trhu a politiku podpory Společné zemědělské politiky v Evropě. Všechny podpůrné programy rozvoje venkova vycházejí z vymezení venkovských obcí, resp. regionů, aniž by došlo v rámci Společenství k jednotné definici. Dle našeho názoru vymezení venkova a zvláště pak jeho strukturování je významné jak z hlediska rozvoje venkovských oblastí jako celku, tak i z hlediska rozdílných způsobů jeho řešení.

V České republice je pojem venkov rozuměn jako protiklad města, tedy jako prostor mimo města. Historicky se městské právo sestávalo z řady privilegií a bylo udělováno králem, církví nebo šlechtou. V současné době nemůže získat statut města obec s méně než 3000 obyvateli, historicky však titul města mají i obce s méně než 1000 obyvatel.

Pro pojem venkova se používá řada definic a ani v OECD ani v EU nedošlo ke jejímu sjednocení. Definice venkovských obcí lze z hlediska jejich obsahu rozdělit do tří oblastí:

  • definice vycházející z hustoty obyvatelstva;
  • definice vycházející z velikosti obce;
  • definice vycházející z některých kvalitativních znaků obce.

Vedle definice venkovských obcí se užívají další kriteria pro klasifikaci uvnitř venkovských oblastí. Mezi ně patří: zdanitelný příjem na obyvatele; míra nezaměstnanosti; kvalita životního prostředí; počet osob s trvalým pobytem; počet pracovníků v jednotlivých odvětvích národního hospodářství; počet ekonomicky aktivních obyvatel a řada dalších.

Rozdělení podle hustoty obyvatelstva

Nejvyšší četnosti obcí dosahují intervaly s nízkou hustotou obyvatelstva, v intervalu od 25 do 50 obyvatel na 1 km2 se nachází 1891 obcí (tedy 30,3 % z celkového počtu), do intervalu do 25 obyvatel na 1 km2 patří 1330 obcí (21,3 %). Obcí s hustotou obyvatelstva do 100 obyvatel na km2, tedy podle kritéria Eurostatu venkovských obcí, je v České republice 4925 (78,8 % z celkového počtu).

Nejvyšší podíl na výměře České republiky zabírají obce s hustotou obyvatelstva od 25 do 50 obyvatel na km2, a to 2 123 184 hektarů (26,9 % plochy ČR). V těchto obcích však žije pouze 7,6 % z celkového počtu obyvatel ČR. Nejvíce obyvatel žije v obcích s hustotou obyvatelstva přesahující hranici 400 obyvatel na km2, celkem 5 194 345 obyvatel, tedy 50,9 % obyvatel z celkového počtu. V těchto obcích dosahuje průměrná hustota hodnoty 964,5 obyvatel na km2.

Celková výměra obcí dle kritéria hustoty obyvatelstva venkovských (tedy do 100 obyvatel na km2) činí 5 908 167 ha (74,9 % celkové výměry) a žijí zde 2 310 157 obyvatel (22,6 % z celkového počtu). Hustota obyvatelstva u těchto obcí dosahuje hodnoty 39,1 obyvatele na 1 km2. V obcích s hustotou obyvatelstva přesahující hranici 100 obyvatel na km2 žije 7 901 298 obyvatel na ploše 1 978 522 ha. Průměrná hustota obyvatelstva v těchto obcích činí 399,4 obyvatele na km2.

Rozdělení podle počtu obyvatel obce

Obcí venkovského typu je podle počtu obyvatel žijících v obci 5616, tedy 89,9 % z celkového počtu. Zbylých 10,1 % tvoří obce s počtem obyvatel nad 2000. Nejčetnější skupinou obcí s četností 1085 jsou obce se 101 až 200 obyvateli. Malé obce do 400 obyvatel tvoří více než polovinu z celkového počtu (3194 obcí).

Ve venkovských obcích podle kritéria počtu obyvatel žijí 2 678 362 obyvatelé (26,2 % obyvatel ČR). Katastrální výměra těchto obcí činí 5 808 125 hektarů (73,6 % výměry ČR). V těchto obcích žije na 1 km2 v průměru 46,1 obyvatele. Nejvíce obyvatel venkovských obcí žije v obcích s 501 až 600 obyvateli -- celkem 231 364 obyvatel v 421 obcích. V obcích s počtem obyvatel přesahujícím 2000, kterých je 633, žije celkem 7 533 093 obyvatel. Katastrální výměra těchto obcí je 2 078 564 hektarů, tudíž hustota obyvatelstva dosahuje hodnoty 362,4 obyvatel na km2.

Dvojrozměrné rozdělení obcí

V předchozí části byly obce ČR rozděleny podle hustoty obyvatelstva a podle počtu obyvatel. Pro ověřování shody mezi těmito kritérii je zapotřebí provést dvojrozměrné rozdělení obcí podle hustoty obyvatelstva a počtu obyvatel. Obce jsou podle hustoty rozděleny na dvě skupiny -- do 100 a nad 100 obyvatel na km2 a podle počtu obyvatel na skupiny do 2000 a nad 2000 obyvatel.

Tab. 1: Dvojrozměrné rozdělení počtu obcí
Počet obyvatel Hustota obyvatelstva Celkem
0--50 50--100 100--150 150--200 200--250 250--300 300--350 350--400 400--
1--200 1 460 167 16 2   1 1   1 1 648
201--400 973 479 71 12 7 2 1   1 1 546
401--600 375 361 100 29 14 7     4 890
601--800 171 243 79 31 9 2 3   2 540
801--1000 82 146 59 28 7 4 2 1 1 330
1001--1200 50 74 49 20 10 2   3 3 211
1201--1400 38 50 39 21 14 6 1 1 1 171
1401--1600 25 33 24 14 6 5 2 1 4 114
1601--1800 14 34 17 19 7 6 1   1 99
1801--2000 8 21 18 7 6 2 1 1 3 67
2 000-- 25 96 97 88 56 59 44 28 140 633
Celkem 3 221 1 704 569 271 136 96 56 35 161 6 249

V tabulce je zobrazeno dvojrozměrné rozdělení počtu obcí -- tučně zvýrazněné počty obcí vykazují shodu podle obou kritérií -- celkem 5316 obcí, což je 85 %. Zbylé obce (933, tj. 15 % z celkového počtu) shodu rozdělení nevykazují. Jedná se o 812 obcí do 2000 obyvatel s hustotou obyvatelstva přesahující 100 obyvatel na km2 a o 121 obcí s počtem obyvatel nad 2000 a s nízkou hustotou obyvatelstva.

Shoda v rozdělení je z hlediska katastrální výměry obcí dosažena u 6 800 569 ha, což je 86,2 % z výměry ČR. Neshoda v rozdělení nastala u 1 086 120 ha, což činí 13,8 % celkové výměry ČR. Z této hodnoty tvoří 493 039 ha výměra obcí s nízkým počtem obyvatel a vysokou hustotou, 593 081 ha je výměra obcí s počtem obyvatel nad 2000 a nízkou hustotou.

V shodně klasifikovaných obcích žije celkem 9 107 592 obyvatel (89,2 % ČR), z toho 7 165 264 ve velkých obcích s vysokou hustotou. V rozdílně zařazených obcích žije celkem 1 103 863 obyvatel. Z tohoto počtu 736 034 obyvatel v obcích do 2000 obyvatel s vysokou hustotou a 367 829 obyvatel v obcích nad 2000 obyvatel s nízkou hustotou zalidnění.

Vztah hustoty osídlení a velikosti obce

Z dvojrozměrného rozdělení četností vyplývají vztahy mezi vymezením obcí podle hustoty a podle počtu obyvatel:

  1. Z celkového počtu obcí do 2000 obyvatel (5616) má 85,5 % obcí hustotu do 100 obyvatel na km2, pouze 157 obcí má hustotu větší. Z obcí do 100 obyvatel na km2 (4925) má do 2000 obyvatel 97,5 % obcí a 121 obcí má počet obyvatel vyšší. Z uvedeného vyplývá, že definice venkova vycházející z hustoty obyvatelstva je užší než definice venkova daná počtem obyvatel.
  2. S rostoucím počtem obyvatel v obci se zvyšuje hustota obyvatelstva, přičemž celkový počet obcí klesá. Je nelogické, aby např. obce o velikosti 400 až 600 obyvatel vlivem větší hustoty než 100 nebyly počítány mezi venkovské.
  3. Rozhodujícím problémem je při charakterizování venkovského obyvatelstva poznatek, zda převážná část obyvatelstva je koncentrována na jednom místě nebo zda se jedná o významný podíl samot. V druhém případě je zřejmé, že roztroušenost obyvatelstva v obci má své specifické rysy na budování infrastruktury a dalších zařízení. Tuto skutečnost ovšem z hustoty obyvatel nezjistíme. Z tabulky například vyplývá, že při počtu obyvatel do 200 osob a hustotě 250 a více mají obce menší výměru než 100 ha.
  4. Z uvedených vztahů vyplývá, že velikost obce je tím určujícím faktorem pro vymezení venkovských oblastí. Rozdělení obcí podle velikosti předznamenává určité charakteristické rysy těchto obcí, které určují, proč je třeba tyto charakteristiky rozvíjet.

prof. Ing. František Střeleček, CSc., Ing. Radek Zdeněk, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra účetnictví a financí

TOPlist
TOPlist