K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Malé obce – sociologický pohled (2)

(Kvalita života a činnost samosprávy venkovských obcí)

Datum: 6. 6. 2005, zdroj: OF 2/2005, rubrika: Regiony

V návaznosti na první část, která popisovala situaci ve vybavenosti venkovských obcí se další text věnuje ve větší míře "sociologickému pohledu". Hlavním tématem jsou názory obyvatel venkovských obcí. Vychází se z výsledků výzkumu zaměřeného na obyvatele obcí do 2000 obyvatel ve věku 25--64 let, který v roce 2003 realizovala Sociologická laboratoř České zemědělské univerzity Praha.

Na kvalitu života ve venkovské obci má vliv mnoho různých faktorů. Ve výzkumu jsme se zaměřili pouze na některé z nich. Konkrétně se jednalo o příležitosti k zaměstnání, dopravní spojení, sociální služby, kulturní a společenské vyžití, bezpečnostní situaci a kvalitu života všeobecně. Shrnutí získaných výsledků je patrné z tabulky 1.

Tab. 1.: Hodnocení vybraných faktorů kvality života (odpovědi v řádkových %)
  Výborné Dobré Dostatečné Nedostatečné Žádné
Příležitosti k zaměstnání v obci a blízkém okolí 1,04 13,40 21,36 50,61 13,16
Dopravní spojení (za prací, nákupy, službami,..) 3,79 27,42 30,35 36,41 1,47
Sociální služby pro občany 4,35 33,11 32,07 20,32 9,79
Možnosti kult., sport. a společenského života 3,24 22,15 30,91 32,31 10,95
Bezpečnostní situace v obci 8,69 51,84 28,27 9,24 1,59
Kvalita života (klid, přírodní prostředí) 29,19 51,71 15,30 3,06 0,43

Pozn.: dopočet do sta procent tvoří chybějící odpovědi
Zdroj dat: Výzkum Současný venkov, Sociologická laboratoř 2003, výzkumný záměr MSM 411100011, řešitel V. Majerová

Vybrané faktory

Více než polovina našich respondentů soudí, že nabídka pracovních míst v obci a blízkém okolí je nedostatečná, 13 % dokonce uvádí, že nabídka není žádná. Čím menší obec, tím vyšší podíl odpovědí "žádná".

Se zaměstnáním úzce souvisí i dopravní dostupnost. Nejčastěji si lidé myslí, že dopravní spojení je nedostatečné (38 %). Kvalita dopravního spojení souvisí s velikostí obce. Nedostatečná úroveň dopravní dostupnosti je hlavně v menších obcích do 1000 obyvatel, u obcí do 500 obyvatel ji takto hodnotí 45 % respondentů. Polovina lidí si myslí, že situace v posledních 5 letech zůstala stejná a dalších 36 % pozorovalo zhoršení dopravní obslužnosti.

V oblasti sociálních služeb (mateřská školka, zdravotnické zařízení či péči o staré lidi) je situace následující: 38 % respondentů hodnotí tyto služby jako výborné nebo dobré, naopak 30 % jako nedostatečné či žádné. Lepší hodnocení mají logicky obce s vyšší vybaveností a větší obce. Žádné služby v této oblasti neposkytuje téměř polovina nejmenších obcí.

Možnosti společenského, kulturního a sportovního vyžití v obci hodnotí třetina respondentů jako nedostatečné a dalších 11 % nemá v obci žádné. Malé možnosti jsou především v obcích do 200 obyvatel. Jen čtvrtina dotázaných hodnotí situaci v této oblasti jako dobrou či výbornou.

Všeobecně známý fakt, že na venkově je nižší kriminalita, potvrzují i tyto výsledky. Více než polovina lidí hodnotí bezpečnostní situaci v obci jako dobrou, dalších 9 % jako výbornou. Jen desetina dotázaných ji považuje za nedostatečnou.

Posledním sledovaným faktorem byla kvalita prostředí obce, tj. klid, příroda apod. Tu ohodnotilo 52 % respondentů jako dobrou a dalších téměř 30 % jako výbornou. Většina ostatních ji považuje za dostatečnou.

Klady a zápory venkovského života

Za největší klad života na venkově považuje téměř polovina respondentů klid a více než čtvrtina přírodu a venkovské prostředí. Oceňují například čistý vzduch, životní prostředí, lesy, pěknou krajinu apod. Mezi dalšími faktory se objevovaly mezilidské vztahy, zdravý život, větší soukromí či levnější život a bezpečí.

Největším záporem života na venkově je špatná dopravní dostupnost, kterou uvádí 31 % respondentů (v nejmenších obcích až 40 %). Dalšími problémy jsou nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí (18 %), málo možností ke společenskému, kulturnímu a sportovnímu vyžití (15 %) a špatná vybavenost, tj. málo obchodů, špatné zásobování, nedostupnost služeb či špatná infrastruktura (12 %).

Na venkovském životě tedy lidé oceňují hlavně klid a životní prostředí. Tyto faktory se objevují jak u obecného tak u konkrétního hodnocení. Za největší problém považují již zmíněnou dopravní dostupnost a na druhém místě nezaměstnanost a nedostatek příležitostí ke společenskému a kulturnímu vyžití. Z průzkumu je patrné, že lidé při obecném hodnocení života na venkově uvádějí spíše problémy mediálně známější, ale v konkrétním hodnocení života ve své obci to jsou věci, které se jich přímo dotýkají, tj. sousedské vztahy a vzhled ulice před domem apod.

Vztah k obci

Oproti očekávání lokální patriotismus na venkově není příliš výrazný. Jen necelá polovina respondentů (45,8 %) se cítí být lokálními patrioty a je hrdá na svou obec, dalších 13,3 % má vztah k jinému místu, než kde v současné době žije. Ostatní se necítí být patrioty. Patriotismus je výraznější u starších lidí, naopak jeho absence je častá u nejmladší generace (podíl patriotů se zvyšuje od 37 % u nejmladších po 62 % u nejstarších).

Z lidí, kteří jsou hrdí na svou obec, je téměř 70 % rodáků, pětina respondentů uvádí, že tu jsou doma, mají to zde rádi či jsou tu spokojeni a další skupina říká, že jejich obec je pěkná či se jim líbí.

Migrační potenciál venkovských obyvatel není příliš výrazný. Tři čtvrtiny respondentů by se nechtěly stěhovat jinam. Pokud by si sami mohli svobodně vybrat místo, kde by chtěli prožít život, 44,2 % by zůstalo v místě, ostatní by volili různé možnosti od samoty až po Prahu či zahraničí. O stěhování uvažují převážně mladší lidé do 34 let.

Činnost samosprávy

V posledních letech je zřejmá rostoucí tendence v zájmu občanů o dění v místě jejich bydliště a činnost jimi zvolených zástupců obce. Výsledky jsou patrné z tabulky 2. Čím je obec menší, tím vyšší zájem lidé projevují.

Tab. 2.: Zájem o činnost místní samosprávy
  Velikostní kategorie obce Celkem
do 199 obyv. 200--499 obyv. 500--999 obyv. 1000--1499 obyv. nad 1500 obyv.
Ano 41 124 163 85 50 463
31,3 % 31,1 % 30,4 % 28,7 % 21,3 % 29,0 %
Ano, pokud se dotýká 26 54 82 47 37 246
19,8 % 13,5 % 15,3 % 15,9 % 15,7 % 15,4 %
Jen někdy 50 146 182 111 104 593
38,2 % 36,6 % 33,9 % 37,5 % 44,3 % 37,1 %
Ne 14 73 109 51 44 291
10,7 % 18,3 % 20,3 % 17,2 % 18,7 % 18,2 %
Celkem 131 399 537 296 235 1 598
100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 %

Zdroj dat: Výzkum Současný venkov, Sociologická laboratoř 2003, výzkumný záměr MSM 411100011, řešitel V. Majerová

Účast na komunálních volbách je také jedním z indikátorů zájmu o dění v obci. Voleb v roce 2002 se podle našich výsledků zúčastnily asi tři čtvrtiny obyvatel venkovských obcí. Nejvyšší volební účast tak byla ve velmi malých a malých obcích (80 %).

Počet obyvatel obce, kteří se účastní veřejných schůzí zastupitelstva pořádaných obecními úřady je z velké části závislý na charakteru projednávané věci (více než polovina dotázaných se těchto jednání neúčastní). Opět platí - čím je obec menší, tím je účast na zasedáních vyšší.

Téměř všichni respondenti (95,7 %) z venkovských obcí deklarují osobní znalost starosty nebo některých členů obecního zastupitelstva. Osobní znalost je také ovšem odvislá od velikosti dané obce.

Spokojenost s činností samosprávy

Více než polovina dotázaných občanů (57,6 %) hodnotí pozitivně práci obecních zastupitelů. Přesto je v rozložení odpovědí i poměrně velká skupina (31,6 %), kteří mají k jejich činnostem určité výhrady a připomínky. Z hlediska četnosti jsou téměř rovnoměrně zastoupeny dvě skupiny: jedni uvádí, že nezaznamenali žádnou výraznou změnu (46,4 %) a druzí, kteří vidí posun k lepšímu (44,8 %).

Názory na to, zda činnost samosprávy přispívá k rozvoji obce ukazuje tabulka 3. Můžeme říci, že do celkového názoru respondentů na práci zastupitelů se promítá i míra znalosti představitelů místní samosprávy, zájem o jejich činnost a vlastní aktivita každého občana.

Tab. 3: Myslíte si, že činnost místní samosprávy přispívá k rozvoji obce?
Varianta odpovědi Četnost [%]
Bez odpovědi 10
Určitě ano 20
Spíše ano 53
Spíše ne 15
Určitě ne 2

Zdroj dat: Výzkum Současný venkov, Sociologická laboratoř 2003, výzkumný záměr MSM 411100011, řešitel V Majerová

Z provedené analýzy je také patrné, že přes dvě třetiny obyvatel obcí (70 %) je s prací svých obecních samospráv spokojeno. Když do tohoto většinového pozitivního konstatování promítneme velikost obce, pak zjistíme, že více jsou o této skutečnosti přesvědčeni respondenti ze středně velkých obcí od 1000 do 1499 obyvatel. K opačnému, spíše tedy negativnímu názoru se přiklání dotázaní z obcí ve velikostní kategorii do 199 obyvatel a 1500--2000 obyvatel. Mnohdy jednoznačně limitujícím faktorem v této oblasti je výše finančních prostředků, kterou každá obec disponuje.

I přes prokázaný rostoucí zájem o pracovní aktivity místní samosprávy ze získaných údajů od občanů vyplynulo, že v úředních záležitostech místně příslušný obecní úřad navštívili jen velmi málo a pro vzájemnou komunikaci dosud mnohem raději využívají neformální cestu -- osobní kontakt s představiteli samosprávy mimo úřední místo.

Sloučení obcí

V rámci dotazníkového šetření mezi starosty venkovských obcí jsme se ptali na to, jak se občané jejich obce staví k problematice případného spojování obcí.

O možnosti, že by se jejich obec mohla sloučit s jinou (větší) obcí uvažuje jen zanedbatelné procento starostů z celkového počtu oslovených -- tj. jen 1,5 % (z 1130 platných odpovědí). A to i přesto, že malým obcím by právě takové spojení mohlo přinést i určité výhody. Většina starostů dává přednost samostatnosti své obce a občané k této problematice zaujímají negativní postoj.

Naopak s variantou případného připojení jiné obce (menší) souhlasí 217 respondentů (starostů), tj. 20,7 %. To znamená, že více než tři čtvrtiny oslovených by ani připojení jiné obce neuvítalo a i nadále mají v úmyslu zůstat samostatnými.

Samostatné působení obce v kontextu s možností "rozhodovat sami o sobě" je dnes stále chápáno, zejména jako důsledek minulých zkušeností, jako velmi významná skutečnost. Případná ochota obětovat nezávislost obce tak musí být vždy na druhé straně vyvážena podstatnými výhodami.

Hodnocení reformy

Pokud se podíváme na hodnotící postoj obyvatel obcí a jejich vztah k reformě veřejné správy, můžeme říci, že u těchto respondentů převažuje nezájem o tuto problematiku (34,3 %). Žádnou změnu nevidí 31,5 % občanů a myslí si, že vše zůstalo při starém. V této skladbě odpovědí najdeme dvě stejné kategorie respondentů s diametrálně odlišným hodnocením (18,1 % pokládá nové uspořádání za mnohem komplikovanější a 15,1 % vnímá provedenou reorganizaci pozitivně, jako posun k lepšímu.

Ing. Pavlína Maříková, Sociologická laboratoři ČZÚ

TOPlist
TOPlist