K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Malé obce – sociologický pohled

(Vymezení malých obcí a jejich charakteristika)

Datum: 12. 4. 2005, zdroj: OF 1/2005, rubrika: Regiony

Pro ČR je charakteristická rozdrobená sídlení soustava daná historickým vývojem. Od roku 1961, kdy bylo registrováno na území ČR 8726 obcí, se jejich počet trvale administrativně snižoval a probíhalo vytváření střediskové sídlení soustavy. V roce 1990 bylo v České republice 4100 obcí.

Pak nastal prudký obrat. Mnoho menších vesnic, jejichž obyvatelům se nelíbilo sloučení do střediskových obcí, se opět osamostatnilo. V prvním roce takto vzniklo 1668 obcí, v dalším ještě 329 a mezi lety 1992 a 93 přibyla další téměř stovka obcí. Celkový stav se ustálil a v současné době se pohybuje kolem čísla 6250. Ve srovnání s většinou ostatních evropských zemí je u nás velice nízký průměrný počet obyvatel na jednu obec (1632).

Podle zákona je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (§ 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích).

Obec může být složena z jedné či více místních částí. Pro zjednodušení budou v následujícím textu používány tyto pojmy: Malá obec = obec, která má méně než 500 obyvatel. Venkovská obec = obec, která má méně než 2000 obyvatel.

Struktura osídlení

V ČR ve vysoký počet venkovských obcí s nízkým počtem obyvatel. Obcí do 499 obyvatel je cca 3700, což je téměř 60 % ze všech obcí. Žije v nich však pouze 8,5 % obyvatel. Údaje v tabulkách 1 a 2 jsou z let 2001 a 2002, proto se mírně liší. První tabulka ukazuje strukturu malých obcí a jejich obyvatel s podrobnějším vymezením kategorie do 199 a nad 200 obyvatel. Druhá dokazuje, že sídelní struktura u nás je velice rozmanitá, závislá na přírodních i historicky daných podmínkách a proto se počty (podíly) malých venkovských obcích v jednotlivých oblastech (krajích) výrazně liší.

Tab. 1: Struktura sídlení soustavy podle velikostních kategorií
Velikostní kategorie Obce Obyvatelé
Počet v % Počet v %
do 199 1 661 26,54 205 095 2,00
200–499 2 041 32,61 663 416 6,48
Celkem do 499 3 702 59,15 868 511 8,48
Celkem ČR 6 258 100,00 10 230 060 100,00

Zdroj: SLBD 2001 (ČSÚ), vlastní výpočty

Tab. 2: Počet a procentní podíl malých obcí a jejich obyvatel podle krajů
  Obce Obyvatelé
Celkem do 499 podíl Celkem do 499 podíl
Praha 1 0 0,00 1 160 118 0 0,00
Středočeský kraj 1 148 722 62,89 1 123 931 175 644 15,63
Jihočeský kraj 623 450 72,23 624 568 91 129 14,59
Plzeňský kraj 503 343 68,19 549 600 69 498 12,65
Karlovarský kraj 132 61 46,21 303 714 16 203 5,33
Ústecký kraj 354 192 54,24 819 450 50 023 6,10
Liberecký kraj 216 102 47,22 427 396 24 801 5,80
Královéhradecký kraj 448 290 64,73 549 329 70 533 12,84
Pardubický kraj 453 293 64,68 507 176 71 136 14,03
Vysočina 729 573 78,60 518 315 108 921 21,01
Jihomoravský kraj 647 303 46,83 1 124 493 80 471 7,16
Olomoucký kraj 394 182 46,19 638 374 52 044 8,15
Zlínský kraj 304 108 35,53 594 060 33 973 5,72
Moravskoslezský kraj 302 77 25,50 1 265 912 23 511 1,86
Celkem 6 253 3 696 59,11 10 206 436 867 887 8,50

Zdroj: Malý lexikon obcí ČR 2002, ČSÚ 2003, vlastní výpočty

Technická vybavenost

Základní údaje o vybavenosti technickou infrastrukturou v obcích můžeme najít v Malém lexikonu obcí ČR vydávaném každoročně Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Počet obcí vybavených vodovodem, kanalizací a plynofikací každoročně stoupá. Vybavenost je však přímo závislá na velikosti obce, jak ukazuje tab. 3.

Tab. 3: Technická vybavenost obcí (%)
Počet obyvatel Kanalizace Plynofikace Vodovod
do 199 6,99 25,02 63,53
200--499 17,72 46,54 81,74
500--999 32,55 62,35 89,02
1 000--1 499 52,18 76,32 95,40
1 500--1 999 66,22 86,94 97,75
nad 2 000 90,58 94,25 99,84

Údaje jsou poněkud zkreslené tím, že statistika vybavenost obce vodovodem, kanalizací a plynofikaci uvádí i v případě, že takto je vybavena pouze část obce. Více než třetina venkovských obcí má více místních částí, není tedy vždy jisté, zda i obyvatelé těchto částí obcí mají uvedenou technickou infrastrukturu k dispozici. Skutečný stav v této záležitosti přiblížil samostatný výzkum.

Ukázalo se, že v malých obcích je podíl těch, které statisticky určitou infrastrukturu vykazují, ale ve všech částech obce není zavedena, u vodovodu 20,7%, u kanalizace 38,1 % a u plynu 11,7 %. Tuto situaci je třeba mít na zřeteli při celkovém hodnocení vybavenosti.

Pro zjednodušení práce byly obce rozděleny na čtyři skupiny, které byly pracovně označeny takto:

  1. "všude vše", tj. obce, které mají vodu, kanalizaci i plyn ve všech místních částech obce -- takových bylo v našem souboru 17 %,
  2. "většinou vše" -- mají alespoň dva typy infrastruktury v obci nebo ve více než polovině místních částí -- 37 %,
  3. "něco v části" -- mají jen jeden nebo dva typy v menší části obce -- 10 %,
  4. "téměř nic" -- nemají žádnou vybavenost nebo pouze vodovod -- 36 %.

Výsledky potvrdily, že vybavenost technickou infrastrukturou se zvyšuje s velikostí obce a snižuje se vzdáleností od města. Podrobněji souhrnnou infrastrukturu malých obcí zachycuje tabulka 4.

Tab. 4: Infrastruktura souhrnně podle velikostní kategorie obce
  Velikostní kategorie obce Celkem
do 199 obyv. 200--499 obyv. 500--999 obyv. 1000--1499 obyv. 1500--1999 obyv.
Všude vše 2 8 12 8 8 38
10,0 % 14,5 % 15,6 % 21,6 % 27,6 % 17,4 %
Většinou vše 4 13 31 22 10 80
20,0 % 23,6 % 40,3 % 59,5 % 34,5 % 36,7 %
Něco v části 0 7 8 3 3 21
0,0 % 12,7 % 10,4 % 8,1 % 10,3 % 9,6 %
Téměř nic 14 27 26 4 8 79
70,0 % 49,1 % 33,8 % 10,8 % 27,6 % 36,2 %
Celkem 20 55 77 37 29 218
100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 %

Občanská vybavenost

Statisticky jsou sledovány také údaje o občanské vybavenosti, avšak pouze ve čtyřech položkách (pošta, škola, zdravotnické zařízení a úřadovna Policie ČR). Z tabulky 5 je opět vidět logická závislost úrovně vybavenosti na velikosti obce.

Tab. 5: Občanská vybavenost obcí
Počet obyvatel Policie Zdrav. zařízení Pošta Škola
do 199 1,02 2,89 3,92 1,33
200--499 1,42 16,74 22,19 19,24
500--999 6,90 52,63 57,02 76,63
1 000--1 499 16,32 85,75 89,20 97,93
1 500--1 999 30,63 94,59 98,65 98,65
nad 2 000 81,31 100,00 99,84 100,00

Uvedené prvky v tabulce však nevypovídají podrobně o celkové situaci v obci. Proto i tato problematika byla předmětem výzkumu. Zjišťovaly se i další prvky občanské vybavenosti, jako například obchody, restaurace, knihovny či možnosti ubytování. Pro potřeby souhrnného hodnocení byly vytvořeny čtyři kategorie vybavenosti obce:

  1. bohatá -- obec má školu základní i mateřskou, lékaře, více obchodů, knihovnu a další vybavenost (24 % obcí v souboru),
  2. základní -- obec má základní školu, lékaře a alespoň jeden obchod (21 %),
  3. malá -- obec má pouze obchod a školu s prvním stupněm nebo lékaře, který dojíždí pouze některé dny v týdnu (51 %),
  4. žádná -- obec nemá žádný ze základních prvků vybavenosti (škola, lékař, obchod) (4 %).

Podle předpokladů se potvrdila přímá závislost mezi vybaveností a velikostí obce. Objevila se také souvislost mezi vybaveností a vzdáleností obce od nejbližšího města nad 10 tisíc obyvatel. Čím vzdálenější, tím lépe vybavená obec. Projevuje se tak stálá závislost venkovských obcí na městech, neboť argumenty o nepotřebnosti budování vybavenosti, která je dostupná v blízkém městě, vítězí nad snahou zkvalitnit život přímo v obci. Souhrnný přehled občanské vybavenosti obcí podrobně uvádí tabulka 6.

Tab. 6: Občanská vybavenost souhrnně podle velikostní kategorie obce
  Velikostní kategorie obce Celkem
do 199 obyv. 200--499 obyv. 500--999 obyv. 1000--1499 obyv. 1500--1999 obyv.
Bohatá 0 0 7 21 24 52
0,0 % 0,0 % 9,1 % 56,8 % 82,8 % 23,9 %
Základní 0 6 29 9 2 46
0,0 % 10,9 % 37,7 % 24,3 % 6,9 % 21,1 %
Malá 14 47 40 7 3 111
70,0 % 85,5 % 51,9 % 18,9 % 10,3 % 50,9 %
Žádná 6 2 1 0 0 9
30,0 % 3,6 % 1,3 % 0,0 % 0,0 % 4,1 %
Celkem 20 55 77 37 29 218
100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 %

Charakteristická vesnice

Sociologická laboratoř sestavila z dat získaných v roce 1999 tabulku 7 popisující souhrnně jak občanskou, tak technickou i dopravní infrastrukturu a další služby občanům.

Tabulka 7: Existence prvků občanské vybavenosti podle velikosti obcí
Prvek Velikost místa bydliště Obce do 2000 obyvatel celkem
do 200 obyvatel 201--500 obyvatel 501--1000 obyvatel 1001--1999 obyvatel
Občanské vybavení školka, jesle 9,9 56,6 83,9 91,6 71,1
škola 3,0 41,9 78,1 93,6 65,2
pošta 13,4 43,9 68,7 85,9 61,3
zdravotní středisko 3,0 22,0 47,2 78,6 45,1
policejní stanice 1,7 6,4 7,6 31,8 13,7
Kultura, rekreace, sport sportovní hřiště 45,7 75,4 91,5 95,2 83,5
sál pro taneční zábavy 37,9 70,7 76,7 90,5 75,0
kostel 35,8 57,4 73,1 85,5 68,6
tělocvična 5,2 33,0 60,1 82,5 53,7
veřejné koupaliště 11,6 19,7 22,2 18,5 19,3
kino 0,4 4,9 17,2 24,9 14,5
Technická infrastruktura veřejná telefonní stanice, telefonní budky 86,2 96,7 97,6 96,6 95,8
veřejný vodovod, kanalizace 73,3 90,0 89,2 87,5 87,2
rozvod plynu 22,8 49,7 65,8 69,0 57,9
Dopravní dostupnost autobusová zastávka, autobusové nádraží 96,6 98,0 94,2 97,1 96,3
zastávka vlaku, vlakové nádraží 14,2 25,9 31,7 52,9 34,5
Obchody a služby obchod(y) 67,7 98,7 97,8 98,7 95,1
restaurace 57,8 90,7 92,8 98,4 90,1
služby (holič, čistírna, opravny, ap.) 20,7 42,3 67,4 85,7 61,2
bistro, stánek s občerstvením 7,3 12,8 32,9 30,5 24,3

Z tabulky je patrné, že s růstem velikosti obce roste i její vybavenost. Velice patrný je tento trend u položek typu škola, školka, pošta, zdravotní středisko, policejní stanice nebo kino. Naopak rozvody vody, telefonní stanice, zastávky autobusu a obchody jsou téměř ve všech obcích bez ohledu na velikost. Největší rozdíly jsou například u položky policejní stanice. Zajímavý je mírně vyšší počet školek než škol u menších obcí (do 1000 obyvatel) a za povšimnutí stojí i fakt, že i v kategorii nejmenších obcí mají sportovní hřiště alespoň v každé druhé z nich.

Celkově bylo tedy typickou českou obec v roce 1999 popsat z hlediska vybavenosti takto: v obci jsou čtyři obchody, dvě restaurace, jedna provozovna služeb, sportovní hřiště, dvě zastávky autobusu, dvě telefonní budky a vodovod. V každé druhé vesnici je pošta, zdravotní středisko, tělocvična a rozvod plynu. Ve třech čtvrtinách obcí mají školu a školku, kostel a sál pro taneční zábavy. V každé třetí obci je zastávka vlaku, v každé páté obci mají veřejné koupaliště a jen v každé šesté vesnici je kino a policejní stanice.

Vývoj vybavenosti obcí

Mimo současný stav se také hodnotilo, které z uvedených položek v obcích v prvním desetiletí po revoluci vznikly či zanikly, které se zhoršily či zlepšily a které lidem nejvíce chybí.

Pokud jde o nově vzniklé položky, v nejmenších obcích (do 200 obyvatel) si 40 % respondentů nevzpomnělo ani na jeden prvek vybavenosti, který v posledních letech vznikl. V ostatních obcích jen 10--20 % dotázaných.

V nejmenších obcích se nejvíce zlepšila vybavenost telefony, potom restauracemi a obchody, autobusy a vodovodem (kanalizací). V další velikostní kategorii obcí výrazně vedou restaurace a obchody, dále telefony a sál pro taneční zábavy. Ve větších obcích se nejvíce zlepšily obchody, dále se však pořadí liší -- v obcích s 500 až 1000 obyvateli jsou to telefony, restaurace, služby a škola, ve větších jsou to restaurace, telefony a škola, následuje vodovod a plyn.

Pokud jde o zaniklé položky, tak kino a služby jsou na předních místech jen ve větších obcích (nad 500 obyvatel). Následují obchody, bistro, policejní stanice a školka. V menších obcích je pořadí zcela odlišné -- na prvním místě škola, na druhém školka a kino a na třetím restaurace a služby. V nejmenších obcích zanikaly nejvíce obchody a restaurace, potom škola, školka a služby.

Co lidem chybí

Zhoršení služeb -- obchody a autobusy jsou na předních místech v první (nejmenší) a třetí kategorii obcí, následují restaurace, resp. služby. U obcí s 200--500 obyvateli je pořadí na prvních dvou místech opačné, dále zde došlo ke zhoršení v položkách, které spolu obvykle souvisí, a to u sálu pro taneční zábavy a restaurace. V největších obcích se nejvíce zhoršila nabídka služeb, obchodů, autobusových spojů a restaurací.

V nejmenších obcích lidé postrádají praktické věci -- obchody, služby, zdravotní středisko a plyn. V ostatních obcích však nejvíce potřebují zdravotní středisko, služby, plyn a koupaliště. Ve větších obcích lidé nejčastěji postrádají koupaliště, služby a kino. Zde je již patrný odklon od potřebnějších ke "zbytnějším" prvkům, který je nejmarkantnější u kategorie největších obcí, kde mezi chybějícími prvky s převahou vítězí koupaliště, následované službami a kinem. Zdravotní středisko se zde posouvá až za tyto kategorie.

Ing. Pavlína Maříková, ČZU, Fakulta provozně ekonomiká

TOPlist
TOPlist