čj.: ref. Ing. J. Pavlíková, Ing. L. Maříková, Ing. R. Kotrba
Obce a hl. m. Praha obdrží ze státního rozpočtu následující druhy dotací (příspěvků):
Obsahem finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích je stejně jako v roce 2016 dotace na vybraná zdravotnická zařízení a příspěvek na výkon státní správy. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy zahrnuje příspěvek na výkon státní správy.
Celkový objem finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích a finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy se pro rok 2017 rozpočtuje ve výši 9 096 719 628 Kč, z toho obcím v jednotlivých krajích je určeno 8 190 527 028 Kč a hl. m. Praze 906 192 600 Kč.
Finanční vztahy obsahují následující účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky:
Dotace je určena pro dětské domovy do tří let věku zřizované obcemi podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, které nejsou příjmově napojeny na soustavu zdravotních pojišťoven. Dotace zohledňuje změny kapacit v těchto zařízeních. Dotace na jedno místo je stanovena ve výši 93 068 Kč.
Dotace je zúčtovatelná a podléhá finančnímu vypořádání.
Vyúčtování bude provedeno na základě údaje z Ročního výkazu o činnosti poskytovatele ZS pro obor: dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra A (MZ) 1 – 01 za rok 2017 (kopie výkazu bude přílohou finančního vypořádání), který vyjadřuje skutečnou kapacitu zařízení (ř. 32). Skutečnou kapacitou zařízení v počtu ošetřovacích dnů se rozumí součet denních stavů provozuschopných míst, tj. počet míst × 365 (366) – počet dnů vyřazení míst z provozu. Provozuschopným místem rozumíme každé místo, na které lze přijmout kojence či dítě do ošetřování. Obce provedou vyúčtování dotací za jednotlivá zařízení.
Příspěvek je určen na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy dle § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Pro rok 2017 zůstává zachována pro všechny kategorie obcí „kumulovaná“ konstrukce příspěvku, tj. příspěvek představuje součet dílčích částek vypočtených pro jednotlivé správní působnosti. Pro rok 2017 byl celkový objem příspěvku valorizován o 5 %.
Konkrétní příspěvek pro jednotlivé obce je výsledkem výpočtu příspěvku podle matematických vzorců s užitím přepočtových koeficientů. Příspěvek pro obce je součtem příspěvků všech skutečně vykonávaných působností dané obce (základní působnost, působnost matričního úřadu, působnost stavebního úřadu, působnost pověřeného obecního úřadu a působnost obce s rozšířenou působností). Do výše příspěvku se promítá celkový počet obyvatel obce, počet obyvatel správního obvodu a u obcí s rozšířenou působností také poměr správního obvodu ke správnímu centru. V celkovém objemu příspěvku byla taktéž zohledněna změna počtu obyvatel jednotlivých správních obvodů kategorií obcí dle bilance obyvatel ČR k 1. 1. 2016 vydané ČSÚ.
Obci s rozšířenou působností, Brnu, v rámci působnosti zvláštní matriky, kterou vykonává Úřad městské části Brno-střed, byl navýšen příspěvek o částku 3 500 000 Kč k zabezpečení nárůstu matriční agendy, k němuž došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). Tento právní předpis značně rozšířil možnost nabytí státního občanství prohlášením a to v souladu s ustanoveními § 31 až 37 předmětného zákona.
V příspěvku je zapracován dopad Nařízení Libereckého kraje č. 2/2016 ze dne 3. 5. 2016 o odejmutí působnosti obecného stavebního úřadu Obecnímu úřadu Všeň a určení Městského úřadu Turnov, stavebního úřadu, který bude vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu. Dále došlo ke změně správních obvodů stavebních úřadů pro obce Kozlov a obec Luboměř nad Strážnou v Olomouckém kraji. Nově bude působnost stavebního úřadu pro obec Kozlov vykonávat Magistrát města Olomouc, pro obec Luboměř nad Strážnou Městský úřad Hranice.
V příspěvku je dále zapracován dopad aplikace předmětných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), ve vztahu k veřejnému opatrovnictví. Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni (pro rok 2017 jím byl 31. květen 2016). Výše zmíněné paušální platby byla pro rok 2017 stanovena ve výši 29 000 Kč na jednoho opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Obcím vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků byla výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců a paušální platby.
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí je pro obce a hl. m. Prahu upraveno v části 1. D) Přílohy č. 8 k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2017, podrobnější komentář je uveden v dokumentaci k zákonu o státním rozpočtu.
Postavení hl. m. Prahy při výkonu státní správy je specifické, neboť hl. m. Praha vykonává jak státní správu, která podle zákona přísluší obcím, tak i státní správu, jejíž výkon zajišťují kraje. Na úhradu výkonu státní správy je hl. m. Praze poskytován příspěvek dle § 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Příspěvek na výkon státní správy pro hl. m. Prahu je stanoven jako součet příspěvku vypočteného použitím pevné sazby na 100 obyvatel hl. m. Prahy (působnost obce) a příspěvku odvozeného od počtu funkčních míst převedených v průběhu reformy veřejné správy a dále od rozsahu dalších delegovaných agend státní správy (působnost kraje).
Pro rok 2017 objem příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu zohledňuje meziroční nárůst počtu obyvatel dle bilance obyvatel ČR k 1. 1. 2016 a zejména pak valorizaci příspěvku na přenesenou působnost z roku 2016 o 5 %. Pevná sazba pro rok 2017 je oproti roku 2016 navýšena a stanovena částkou 64 758 Kč na 100 obyvatel. Příspěvek pro hl. m. Prahu byl rovněž navýšen o 1,316 mil. Kč na zajištění role hlavního města v souvislosti s výkonem veřejného opatrovnictví v působnosti kraje (2 pracovní úvazky). Zároveň je v celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hl. m. Prahu zohledněn výkon veřejného opatrovnictví v působnosti obce v závislosti na počtu opatrovanců.
Jestliže obec nebo kraj shledá rozdíl ve výši příspěvku na výkon státní správy (zpravidla k tomu dochází v důsledku odlišného počtu obyvatel správního obvodu u stavebních úřadů) vůči té, která byla zapracována do propočtu příspěvku na rok 2017 (data zveřejněna na webu MV ČR), zašle obec prostřednictvím krajského úřadu v tomto smyslu žádost o úpravu výše příspěvku Ministerstvu vnitra a její kopii Ministerstvu financí. Obec kraji současně předá veškeré relevantní podklady, na jejichž základě usuzuje na nesprávnost stanovení výše příspěvku. Příslušný krajský úřad případně připojí další související dokumenty a zašle veškeré podklady spolu se svým stanoviskem Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra (případně i za součinnosti dalších resortů – např. Ministerstva pro místní rozvoj) zaslané podklady posoudí a rozhodne o nutné korekci výše příspěvku na výkon státní správy pro veškeré změnou dotčené obce. Ministerstvo financí na tomto základě rozhodne o provedení příslušného opatření ve vztahu ke schválenému příspěvku.
Uvedené neplatí u příspěvku dle části 1. D) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí v Příloze č. 8 k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2017, kde částky pro jednotlivé obce zahrnuté v rámci schváleného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí daného kraje (resp. k rozpočtu hl. m. Prahy) jsou částkami definitivními.
Pozn.: Neznamená to však, že část příspěvku definovaná ve vztahu k agendě veřejného opatrovnictví by byla sledována odděleně nebo podléhala vypořádání za rok 2017, naopak jako nedílná součást příspěvku na výkon státní správy je určena obecně k použití v rámci výkonu přenesené působnosti obce.
Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.
Mimo finanční vztahy jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa rozpočtovány další dotační tituly pro obce a hl. m. Prahu v celkovém objemu 1 215 246 tis. Kč. V této částce jsou zahrnuty i prostředky rozpočtované v ukazateli „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem“.
V ukazateli „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem“ je pro obce určena částka 700 000 tis. Kč. Pro oblast regionálního školství v působnosti obcí je vyčleněn v programu 29821 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství objem 674 020 tis. Kč, z toho 636 020 tis. Kč je rozpočtováno v podprogramu 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Cílem podprogramu je navýšit kapacity základních devítiletých škol v působnosti a v majetku obcí. Jedná se o pomoc obcím postiženým rezidenční suburbanizací. Tento podprogram existuje od roku 2014. Rozpočtovaná částka zahrnuje jak objem na rozestavěné akce, tak počítá se zařazením nových projektů k financování i v roce 2017. Zbývající prostředky z programu budou použity na řešení havarijních situací a neodkladných opatření obcí k zabezpečení provozu škol a předškolních zařízení, u nichž budou splněny podmínky stanovené příslušnou vyhláškou upravující systém financování programů reprodukce majetku a pravidla pro poskytování dotací z programu.
Částka 25 980 tis. Kč, rozpočtovaná v programu 29822 – Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a Vlády ČR, je v souladu s usnesením vlády č. 717/2015 určena na rekonstrukci objektu Ivana Olbrachta č. 59/2, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
Dotace pro obce a hl. m. Prahu z ostatních kapitol státního rozpočtu jsou rozpočtovány v celkovém objemu 20 056 960 tis. Kč. Nejvyšší objem dotací je rozpočtován v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zde jsou rozpočtovány dotace v předpokládané výši 11 399 657 tis. Kč. Jedná se zejména o dotace na přímé náklady na vzdělávání poskytované hl. m. Praze. Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí jsou rozpočtované prostředky určeny např. na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, na výkon pěstounské péče apod. v navrhované výši 3 202 562 tis. Kč.
Ve státním rozpočtu nejsou rozpočtovány téměř žádné dotace pro DSO. Tato skutečnost je způsobena tím, že neexistuje dotační titul, který by byl určen výhradně pro dobrovolné svazky obcí. Jako o dotacích pro DSO je o nich obvykle účtováno až v průběhu rozpočtového roku při jejich uvolňování.
V roce 2017 bude DSO tak jako doposud uvolněna dotace na žáka[1] ze státního rozpočtu formou účelové dotace na základě žádosti dobrovolného svazku z kapitoly Všeobecná pokladní správa, ukazatel „Další prostředky pro řešení aktuálních problémů ÚSC“. Výše příspěvku na žáka v případě školského zařízení zřizovaného DSO bude i v roce 2017 stanovena tak, aby korespondovala s výší prostředků na jednoho žáka v systému rozpočtového určení daní pro obce. Hlavním východiskem pro určení výše příspěvku na žáka navštěvujícího školské zařízení zřizované DSO bude daňová predikce použitá pro sestavení státního rozpočtu na rok 2017 a počty dětí a žáků k 30. 9. 2016[2].
Predikci výnosů daňových příjmů veřejných rozpočtů a podíl rozpočtů obcí na těchto daních uvádíme v následující tabulce:
| Daňový příjem | Predikce 2017 | ||
|---|---|---|---|
| VR celkem | z toho podíl obcím | ||
| Daň z přidané hodnoty | 370,5 | 79,3 | |
| Daň z příjmů právnických osob | 176,0 | 46,5 | |
| v tom: | daň z příjmů právnických osob – sdílená část | 169,2 | 39,9 |
| Daň z příjmů fyzických osob | 180,5 | 44,3 | |
| v tom: | daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou | 14,9 | 3,5 |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání celkem | 6,4 | 0,9 | |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání – sdílená část | 6,4 | 0,9 | |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání – 30 % motivace obcí[4] | 0,0 | 0,0 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti celkem | 159,2 | 39,9 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část | 156,8 | 37,5 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace | 2,4 | 2,4 | |
| Daň z nemovitých věcí | 10,4 | 10,4 | |
| Celkem | 737,4 | 180,5 | |
Podíl jednotlivých obcí na příslušné části celostátního hrubého výnosu daní je aktuálně stanoven vyhláškou Ministerstva financí č. 272/2016 Sb. ze dne 25. srpna 2016. Základem pro stanovení procentního podílu každé obce na sdílených daních je počet obyvatel obce k 1. lednu 2016 dle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem, započtená výměra katastrálních území obcí k 1. lednu 2016 dle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, počty dětí a žáků k 30. září 2015 dle dokumentace škol vedené podle školského zákona a počty zaměstnanců k 1. prosinci 2015. Generální finanční ředitelství zasílá finančním úřadům informaci o stavu celostátního hrubého výnosu vybraných daní dvakrát měsíčně, zpravidla dle stavu k 15. a poslednímu dni měsíce. Pokud v době od posledně provedených převodů došlo k jeho nárůstu, vypočtou se (dle pravidel daných zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní) z přírůstků celostátního hrubého výnosu nároky jednotlivých obcí. Finanční úřady tyto údaje zpracují a předají České národní bance převodní příkazy, na jejichž základě jsou jednotlivým obcím následně (cca 5. a 20. dne každého měsíce) zasílány podíly na celostátním hrubém výnosu vybraných daní (pokud přesáhnou částku 500 Kč).
V průběhu procedury převodů daňových příjmů vzniká určité zpoždění mezi stavem celostátního hrubého výnosu daní a dnem převodu podílů z něj vyplývajících. V důsledku tohoto zpoždění jsou podíly na přírůstcích celostátního hrubého výnosu daní v závěru rozpočtového roku převedeny na účty obcí až v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že tvorba rozpočtu spadá do oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků, je třeba, aby obce při sestavování rozpočtů braly v úvahu mimo jiné právě existenci zpoždění při převodech daňových příjmů.
V zájmu správného zaúčtování na příslušné položky rozpočtové skladby uvádíme předčíslí převodových bankovních účtů finančních úřadů, z nichž jsou obcím převáděny jejich podíly, a jejich zaúčtování na příslušnou položku rozpočtové skladby:
| Daňový příjem obcí | PBÚ | Pol. rozpočtové skladby | |
|---|---|---|---|
| Daň z přidané hodnoty | 1679 | 1211 | |
| Daň z příjmů právnických osob | 641 | 1121 | |
| Daň z příjmů fyzických osob | |||
| v tom: | daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou | 1660 | 1113 |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání – sdílená část | 1652 | 1112 | |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání – 30 % motivace | 1628 | 1112 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část | 2612 | 1111 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – 1,5 % motivace | 4634 | 1111 | |
| Daň z nemovitých věcí | 633 | 1511 | |
| Odvod z loterií a jiných podobných her[5] | |||
| v tom: | převod odvodu z loterií a jiných podobných her dle § 41i odst. 3 z. č. 202/1990 Sb. obcím | 3690 | 1382[6] |
| převod odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení dle § 41i odst. 1 z. č. 202/1990 Sb. obcím | 3682 | 1383[6] | |
| Daň z hazardních her[5] | |||
| v tom: | převod daně dle § 7 odst. 4 písm. b) z. č. 187/2016 Sb. – 30 % | 9814 | 1381[7] |
| převod daně dle § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 187/2016 Sb. – 65 % | 9822 | 1381[7] | |
čj.: ref. Ing. L. Maříková, Ing. R. Kotrba
Kraje v roce 2017 obdrží ze státního rozpočtu následující druhy dotací (příspěvků):
V souladu s ustanovením § 29 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, obdrží kraje ze státního rozpočtu příspěvek na financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. V objemu příspěvku byla zohledněna 5 % valorizace. Dále je pro každý kraj zahrnuto zvýšení příspěvku na výkon státní správy o částku 1,316 mil. Kč k zabezpečení role krajských úřadů vůči obcím vykonávajícím agendu veřejného opatrovnictví.
Dotace nepodléhá finančnímu vypořádání.
Objem 228 378 tis. Kč je zahrnut v ukazateli „Další prostředky pro územní samosprávné celky“. Ten obsahuje tituly, které nelze rozpočtovat u konkrétních příjemců v době sestavování rozpočtu, součástí je např. položka „Prostředky pro řešení aktuálních problémů ÚSC“. Z této položky jsou během roku na základě žádostí uvolňovány prostředky na řešení závažných problémů územních samosprávných celků, které nelze postihnout při přípravě státního rozpočtu na příslušný rok.
V ukazateli „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem“, konkrétně v programu 298 220 – Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a Vlády ČR, je pro kraje rozpočtováno 45 mil. Kč na výkupy pozemků pod silnicemi II. a III. třídy. Pokračování v uvolňování těchto dotací krajům vláda schválila svým usnesením č. 508/2016.
Dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu pro kraje jsou rozpočtovány v celkové výši 102 666 952 tis. Kč. Dotace jsou směrovány na financování investičních i neinvestičních akcí a budou krajům poskytnuty přímo z rozpočtů příslušných kapitol.
Objemově nejvyšší je dotace v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (v předpokládané výši 89 220 432 tis. Kč), která zahrnuje zejména dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi (příp. dobrovolnými svazky obcí). Přímé náklady jsou tvořeny osobními výdaji (jedná se o platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, pojistné a další související platby) a ostatními přímými neinvestičními výdaji (jedná se o učebnice, učební pomůcky apod.). Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, kraj rozepisuje a přímo přiděluje dotace předškolním zařízením, školám a školským zařízením zřizovaným obcemi, tzn., že tyto prostředky neprocházejí rozpočty obcí.
Významné objemy transferů pro kraje jsou dále rozpočtovány v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (např. transfery poskytované krajům podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, činnosti kraje vykonávané v oblasti sociálně-právní ochrany dětí apod.) ve výši 9 944 305 tis. Kč a Ministerstva dopravy (zejména prostředky na úhradu ztráty ze závazku ve veřejné drážní osobní dopravě) v navrhované výši 2 577 607 tis. Kč.
Predikci výnosů vybraných daňových příjmů veřejných rozpočtů a podíl rozpočtů krajů na těchto daních v roce 2017 uvádí následující tabulka:
| Daňový příjem | Predikce 2017 | ||
|---|---|---|---|
| VR celkem | z toho podíl krajů | ||
| Daň z přidané hodnoty | 370,5 | 33,0 | |
| Daň z příjmů právnických osob | 176,0 | 15,4 | |
| v tom: | daň z příjmů právnických osob – sdílená část | 169,2 | 15,1 |
| Daň z příjmů fyzických osob | 180,5 | 15,8 | |
| v tom: | daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou | 14,9 | 1,3 |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání celkem | 6,4 | 0,3 | |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání – sdílená část | 6,4 | 0,3 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti celkem | 159,2 | 14,2 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – sdílená část | 156,8 | 14,2 | |
| Celkem | 727,0 | 64,2 | |
*) Propočet podle § 3 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, vychází z predikce celostátního hrubého výnosu daní použité pro sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2017. Vliv zpoždění při převodech daňových příjmů v závěru roku není zohledněn.
Generální finanční ředitelství zasílá finančním úřadům informaci o stavu celostátního hrubého výnosu vybraných daní dvakrát měsíčně, zpravidla dle stavu k 15. a poslednímu dni měsíce. Pokud v době od posledně provedených převodů došlo k jeho nárůstu, vypočtou se (dle pravidel daných zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní) z těchto přírůstků nároky jednotlivých krajů (procentem stanoveným každému kraji v příloze č. 1 k citovanému zákonu). Finanční úřady tyto údaje zpracují a předají České národní bance převodní příkazy, na jejichž základě jsou jednotlivým krajům následně (cca 5. a 20. dne každého měsíce) zasílány podíly na celostátním hrubém výnosu vybraných daní (pokud přesáhnou částku 500 Kč).
V průběhu procedury převodů daňových příjmů vzniká určité zpoždění mezi stavem celostátního hrubého výnosu daní a dnem převodu podílů z něj vyplývajících. V důsledku tohoto zpoždění jsou podíly na přírůstcích celostátního hrubého výnosu daní v závěru rozpočtového roku převedeny na účty krajů až v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že tvorba rozpočtu spadá do oblasti samostatné působnosti územních samosprávných celků, je třeba, aby kraje při sestavování rozpočtů braly v úvahu mimo jiné právě existenci zpoždění při převodech daňových příjmů.
V zájmu správného zaúčtování na příslušné položky rozpočtové skladby uvádíme předčíslí převodových bankovních účtů finančních úřadů, z nichž jsou krajům převáděny jejich podíly, a jejich zaúčtování na příslušnou položku rozpočtové skladby:
| Daňový příjem krajů | PBÚ | Pol. rozpočtové skladby | |
|---|---|---|---|
| Daň z přidané hodnoty | 4677 | 1211 | |
| Daň z příjmů právnických osob | 4642 | 1121 | |
| Daň z příjmů fyzických osob | |||
| v tom: | daň z příjmů fyzických osob vybíraná zvl. sazbou | 4669 | 1113 |
| daň z příjmů fyzických osob z přiznání | 4650 | 1112 | |
| daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti | 4626 | 1111 | |
Způsob převádění finančních prostředků ze státního rozpočtu (státních fondů) do rozpočtů obcí a krajů v roce 2017 je stanoven v příloze usnesení vlády České republiky č. 1084 ze dne 6. 11. 2002.
čj.: MF – 1 334/2017/28 – 1
Ing. Tomáš Severa, Ing. Lenka Galušková, Ing. Jana Hloušková – odbor 28 – Regulace a metodika účetnictví, Ministerstvo financí
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnou náležitostí závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření je podle § 10 odst. 4 písm. b) uvedení podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku („ukazatele“) s ohledem na účetní legislativu platnou pro rok 2016.
Položky uvedené v algoritmu pro výpočet ukazatelů jsou položkami:
Aktuální algoritmus pro výpočet poměrových ukazatelů pro rok 2016 je uveden v příloze.
Podíl pohledávek na rozpočtu = (A/B)*100 [%] Vymezení pohledávek
Do komentáře k tomuto poměrovému ukazateli je nutné uvést i celkovou hodnotu dlouhodobých pohledávek územního celku v NETTO hodnotě (rozvaha č. položky A IV., sloupec 3).
| Syntetický účet | Krátkodobé pohledávky (v NETTO hodnotě) |
|---|---|
| 311 | Odběratelé |
| 312 | Směnky k inkasu |
| 313 | Pohledávky za eskontované cenné papíry |
| 315 | Jiné pohledávky z hlavní činnosti |
| 316 | Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé |
| 317 | Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů |
| 319 | Pohledávky z přerozdělovaných daní |
| 335 | Pohledávky za zaměstnanci |
| 336 | Sociální zabezpečení |
| 337 | Zdravotní pojištění |
| 338 | Důchodové spoření |
| 342 | Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění |
| 343 | Daň z přidané hodnoty |
| 344 | Pohledávky za osobami mimo vybrané vládní instituce |
| 346 | Pohledávky za vybranými ústředními vládními institucemi |
| 348 | Pohledávky za vybranými místními vládními institucemi |
| 361 | Krátkodobé pohledávky z ručení |
| 363 | Pevné termínové operace a opce |
| 365 | Pohledávky z finančního zajištění |
| 367 | Pohledávky z vydaných dluhopisů |
| 369 | Pohledávky z neukončených finančních operací |
| 377 | Ostatní krátkodobé pohledávky |
Příjmy celkem po konsolidaci (skutečnost k 31. 12.) + výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk po zdanění z hospodářské činnosti k 31. 12., v případě ztráty se uvádí „0“).
Podíl závazků na rozpočtu = (C/B) * 100 [%]
Do komentáře k tomuto poměrovému ukazateli je nutné uvést i celkovou hodnotu dlouhodobých závazků územního celku (rozvaha č. položky D II., sloupec 1).
| Syntetický účet | Krátkodobé závazky |
|---|---|
| 281 | Krátkodobé úvěry |
| 282 | Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) |
| 283 | Krátkodobé závazky z vydaných dluhopisů |
| 289 | Jiné krátkodobé půjčky |
| 321 | Dodavatelé |
| 322 | Směnky k úhradě |
| 325 | Závazky z dělené správy |
| 326 | Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé |
| 331 | Zaměstnanci |
| 333 | Jiné závazky vůči zaměstnancům |
| 336 | Sociální zabezpečení |
| 337 | Zdravotní pojištění |
| 338 | Důchodové spoření |
| 342 | Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění |
| 343 | Daň z přidané hodnoty |
| 345 | Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce |
| 347 | Závazky k vybraným ústředním vládním institucím |
| 349 | Závazky k vybraným místním vládním institucím |
| 362 | Krátkodobé závazky z ručení |
| 363 | Pevné termínové operace a opce |
| 364 | Závazky z neukončených finančních operací |
| 366 | Závazky z finančního zajištění |
| 368 | Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů |
| 378 | Ostatní krátkodobé závazky |
Podíl zastaveného majetku na celkovém majetku = (D/E) * 100 [%]
Zastavený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek podle inventurních soupisů a analytických účtů, případně operativní evidence, doložený výpisem z listu vlastnictví a úvěrovými smlouvami v BRUTTO hodnotě.
Rozvaha – část A. – Stálá aktiva BRUTTO (rozvaha č. položky A sloupec 1).
čj.: MF – 1 951/2017/1104 – 2 – ref. Ing. J. Paroubek
K dotazu na jaké paragrafy rozpočtové skladby se mají zařazovat výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřených podle současně účinného a dřívějších zákonů, sdělujeme:
Na nový paragraf 2292 – „Dopravní obslužnost“ je třeba zařazovat veškeré výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících, to znamená nejen výdaje podle smluv uzavřených podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., podle nichž se tyto smlouvy uzavírají od 1. 7. 2010, ale i podle již zrušeného § 19 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 304/1997 Sb., č. 150/2000 Sb. a č. 103/2004 Sb. (zrušen paragrafem 38 zákona č. 194/2010 Sb.) a podle již zrušeného § 39 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákonů č. 23/2000 Sb. a č. 103/2004 Sb. (zrušen paragrafem 39 zákona č. 194/2010 Sb.), podle nichž se tyto smlouvy uzavíraly do 30. 6. 2010 a i po tomto dni práva a povinnosti z nich zůstávají zachovány (§ 35 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb.).
V náplni paragrafu 2292 se uvádí, že na něj patří také „výdaje podle smluv s dopravci (kompenzace dopravcům, které v druhovém třídění patří na položku 5193)“. Na položku 5193 patří podle její náplně vedle výdajů „podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavíraných podle zákona č. 194/2010 Sb.“ také „výdaje podle smluv uzavřených do dne 30. června 2010 podle ustanovení upravujících závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti a úhradu prokazatelné ztráty z tohoto závazku, která zákon č. 194/2010 Sb. dnem 1. července 2010 zrušil (§ 19 až 19c zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 39 až 39d zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách)“. Jestliže na paragraf 2292 patří všechny výdaje patřící na položku 5193, musejí na něj patřit i výdaje podle smluv uzavřených podle zákonů o silniční dopravě a o drahách.
čj.: MF – 42 311/2016/3903 – 6 – ref. JUDr. H. Žemlová
Dne 12. 2. 2008 pod č. j. 26/16 202/2008 – 262 bylo krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy rozesláno „Metodické stanovisko Ministerstva financí ve věci místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace“.
Cílem uvedeného materiálu bylo zejména poskytnout obcím pomůcku pro výpočet sazby místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace podle příslušné oceňovací vyhlášky ve smyslu ustanovení § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“).
U místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace i v současné době platí, že sazba poplatku se stanoví na 1m2, přičemž nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Sazba poplatku může být stanovena diferencovaně pro každý pozemek samostatně nebo rozdílnými sazbami pro soubory pozemků, které mají stejný nebo obdobný kvalitativní charakter anebo jednou sazbou pro všechny pozemky dotčené vybudovanou stavbou vodovodu nebo kanalizace.
Nadále rovněž platí, že „cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované“. Zvláštním právním předpisem zákon rozumí oceňovací vyhlášku (kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o oceňování majetku“) platnou v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí stavebního úřadu o povolení užívání stavby vodovodu nebo kanalizace.
Při aplikaci příslušných ustanovení zákona o místních poplatcích je však v současné době nutno vzít v úvahu novou právní úpravu v oblasti oceňování majetku uskutečněnou v roce 2013. Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, přinesla zásadní změnu v oceňování stavebních pozemků. Stavební pozemky, pokud nejsou zařazeny v cenové mapě stavebních pozemků obce do skupiny parcel označených cenou, se nově oceňují porovnávacím způsobem. Dále došlo ke změně v určení základních cen stavebního pozemku a k nahrazení koeficientu prodejnosti. Při ocenění stavebního pozemku zjištěnou cenou se prioritně postupuje podle cenové mapy stavebních pozemků v souladu s ustanovením § 10 zákona o oceňování majetku.
Pro stanovení sazby poplatku za zhodnocení stavebního pozemku však nelze použít cenovou mapu stavebních pozemků, protože nelze spočítat rozdíly v ceně stavebního pozemku bez a s možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace Při určení zhodnocení stavebního pozemku je proto nutné postupovat „určením jeho zjištěné ceny“ podle ustanovení § 3–5 oceňovací vyhlášky v platném znění.
Způsob zjištění ceny stavebního pozemku podle současné oceňovací vyhlášky vyžaduje vysoké odborné znalosti a praktické zkušenosti v oblasti oceňování majetku. Obcím, které hodlají zavést tento poplatek se proto doporučuje, aby ke zjištění ceny zhodnoceného stavebního pozemku pro účely místního poplatku využily služby příslušných znalců.
Toto sdělení se předkládá z důvodu aktuální potřeby zodpovědět četné dotazy k problematice stanovení sazby místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace a současně z důvodu nutnosti upozornit na skutečnost, že obsah výše uvedeného Metodického stanoviska Ministerstva financí z roku 2008 je v části týkající se výpočtu sazby poplatku překonaný.
čj. MF – 33 140/2016/3903 – 1 – ref. JUDr. H. Žemlová
Zákonem č. 266/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona o místních poplatcích“), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2016, byla do textu cit. zákona vložena ustanovení § 16a a § 16b, podle nichž
§ 16a
Obecní úřad může na žádost poplatníka z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu zcela nebo částečně prominout poplatek podle § 10b nebo jeho příslušenství, lze-li to s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
§ 16b
Novela zákona o místních poplatcích dává, resp. vrací obecním úřadům pravomoc promíjet místní poplatky. Oproti poněkud nejednoznačné právní úpravě platné před nabytím účinnosti zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), je podle současné právní úpravy pravomoc promíjet místní poplatky stanovena jednoznačně a přísluší obecnímu úřadu, nikoliv některému jinému orgánu obce.
Obecně lze říci, že cílem novely, a to podle obou uvedených ustanovení zákona o místních poplatcích, je umožnit obecním úřadům jako správcům místních poplatků, aby mohly operativním a administrativně nenáročným způsobem řešit naléhavé situace v jejich obci s ohledem na individuální okolnosti. Využití institutu prominutí má ve svém důsledku vést ke zmírnění finančních dopadů na poplatníky místních poplatků, které obec zavedla obecně závaznou vyhláškou.
Podle nové právní úpravy může obecní úřad využít nových pravomocí a zcela nebo částečně prominout
Prominutí místního poplatku nebo jeho příslušenství (dále jen „prominutí poplatku“) v obou uvedených případech je možné pouze při splnění podmínek stanovených zákonem o místních poplatcích a daňovým řádem.
Podle ustanovení § 16a lze prominout (zcela nebo částečně) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpad (dále jen „poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem“), a to
Prominutí poplatku realizuje obecní úřad vždy rozhodnutím správce poplatku.
Podle ustanovení § 16b lze prominout (zcela nebo částečně) kterýkoliv místní poplatek nebo jeho příslušenství, a to
Prominutí poplatku realizuje obecní úřad rozhodnutím správce poplatku. Na základě takového rozhodnutí se promíjí poplatek všem poplatkovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká. Rozhodnutí o prominutí je obecní úřad povinen oznámit, a to vyvěšením na své úřední desce. Zároveň je povinen ho zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Při řízení o prominutí poplatku v obou případech je správce poplatku, obecní úřad, povinen respektovat příslušná ustanovení daňového řádu týkající se prominutí daně či příslušenství daně. Správce poplatku vydává ve věci prominutí vždy rozhodnutí.
V souladu s ustanovením § 259 daňového řádu může k prominutí poplatku dojít od vzniku poplatkové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení poplatku (§ 160 daňového řádu), a to i poté, kdy došlo k jeho úhradě.
Proti rozhodnutí ve věci prominutí poplatku nelze uplatnit opravné prostředky.
Řízení o prominutí poplatku je zahájeno na základě žádosti poplatníka, která je podáním ve smyslu ustanovení § 70 a násl. daňového řádu. Žádost posoudí správce poplatku podle skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označena. Dále správce poplatku zkoumá, zda jsou dány důvody pro prominutí, tj. zda existuje potřeba odstranit tvrdost právního předpisu a současně, lze-li prominutí s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Pojem tvrdost zákon o místních poplatcích ani daňový řád blíže nespecifikuje. Jedná se o právní institut, jehož účelem je vyřešit výjimečné případy, kdy aplikace zákona o místních poplatcích by vedla ke zvlášť tíživým důsledkům pro poplatníka. Rozhodnutí o prominutí poplatku musí být vždy odůvodněno tak, aby bylo zjevné, proč správce poplatku na základě správního uvážení dospěl k závěru místní poplatek nebo jeho příslušenství prominout.
Správce poplatku je při svém postupu vázán ustanovením § 259c daňového řádu, podle něhož je při posouzení žádosti o prominutí poplatku povinen zohlednit četnost porušování povinností při správě poplatků poplatkovým subjektem. Podle téhož ustanovení daňového řádu prominutí poplatku nebo příslušenství není možné, pokud poplatkový subjekt v posledních 3 letech závažným způsobem porušil poplatkové nebo účetní právní předpisy.
Správce poplatku na základě posouzení žádosti vydá rozhodnutí, kterým
Rozhodnutí o prominutí, a to jak zamítavé, tak vyhovující, je správce poplatku povinen řádně odůvodnit.
V případě, kdy byla žádost o prominutí poplatku zamítnuta, může poplatník novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je poplatkový subjekt povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena. O odložení musí být žadatel správcem poplatku vyrozuměn. Jak již uvedeno výše, proti rozhodnutí ve věci prominutí poplatku nelze uplatnit opravné prostředky.
Podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů může být žádost o prominutí poplatku zpoplatněna správním poplatkem ve výši 1000 Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. c) „přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně“.
Zpoplatněna správním poplatkem bude tedy pouze žádost o prominutí příslušenství poplatku za provoz systému nakládání k komunálním odpadem, za předpokladu, že je žádáno o prominutí částky přesahující trojnásobek stanovené sazby správního poplatku, tj. 3000 Kč.
Prominout poplatek podle ustanovení § 16b lze pouze z moci úřední. Nutno zmínit, že na obecní úřad se může s podnětem na prominutí poplatku obrátit poplatník či jiný daňový subjekt. Podnět není svou podstatou podáním, obecní úřad v takovém případě nezahajuje řízení, avšak může se podnětem zabývat a na jeho základě následně rozhodnout o prominutí poplatku z moci úřední.
Ustanovení § 16b dává obecním úřadům možnost promíjet poplatky skupinám osob, které se ocitnou ve stejných či podobných podmínkách.
Možnost prominutí poplatku podle 16b je dána pouze při mimořádných, zejména živelních, událostech. Pojmy týkající se uvedených událostí nejsou nijak blíže definovány, lze je vykládat poměrně široce. Mimořádnost události přitom nemusí vždy vycházet pouze z ohrožení nepříznivými přírodními vlivy (např. povodeň, záplava, krupobití, vichřice), ale i z jiné mimořádnosti způsobující ztíženou sociální nebo životní situaci obyvatel obce.
Novela zákona nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2016, nová ustanovení § 16a a 16b nabyla účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení zákona, tj. již 14. října 2015 s tím, že tato ustanovení lze použít pro poplatek nebo jeho příslušenství vzniklé před tímto dnem.
Obecní (městský) úřad
odbor........................ (popř. bez označení odboru)
Č.j.:
Vyřizuje:...................., č. dveří..........
Telefon:...................... linka..............
Adresa příjemce :
RČ/IČ......................
Rozhodnutí
o prominutí místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
Obecní (městský) úřad v .........., jako správce místních poplatků, posoudil žádost o prominutí místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ze dne........., doručenou dne ...........v částce Kč. .......za období ......, a rozhodl takto:
Poplatníku místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, panu.../paní... (uvést jméno, příjmení a bydliště poplatníka) se podle ustanovení § 16a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
promíjí zcela (částečně)
místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, a to v částce Kč. ........ za období od ..........do.........
Odůvodnění:
(správce poplatku uvede, jakým způsobem posuzoval a vyhodnotil jednotlivé důvody uvedené v žádosti a co jej vedlo k rozhodnutí o tom, že poplatek zcela nebo jen částečně promíjí)
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí nelze podle ustanovení § 259 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, uplatnit opravné prostředky.
...........................................................................
Datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno
...................................................................
Podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka (tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby)
Obecní (městský) úřad
odbor........................ (popř. bez označení odboru)
Č.j.:
Vyřizuje:...................., č. dveří..........
Telefon:...................... linka..............
Adresa příjemce :
........................
RČ/IČ......................
Rozhodnutí
o žádosti o prominutí místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
Obecní (městský) úřad v .........., jako správce místních poplatků, posoudil žádost o prominutí místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ze dne........., doručenou dne ...........v částce Kč. .......za období ......, a rozhodl takto:
Žádost poplatníka, pana.../paní... (uvést jméno, příjmení a bydliště poplatníka), o prominutí místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, podaná podle ustanovení § 16a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
se zamítá.
Odůvodnění:
(správce poplatku uvede, jakým způsobem posuzoval a vyhodnotil jednotlivé důvody uvedené v žádosti, a co jej vedlo k rozhodnutí o tom, že žádost zamítá)
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí nelze podle ustanovení § 259 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, uplatnit opravné prostředky.
...........................................................................
Datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno
...................................................................
Podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka (tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby)
Obecní (městský) úřad
odbor........................ (popř. bez označení odboru)
Č.j.:
Vyřizuje:...................., č. dveří..........
Telefon:...................... linka..............
Adresa příjemce:
RČ/IČ......................
Rozhodnutí
o prominutí místního poplatku ............... z důvodu mimořádné události
Obecní (městský) úřad v ......, jako správce místních poplatků, podle ustanovení § 16b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a podle ustanovení § 259 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), rozhodl z moci úřední takto:
I.
Poplatníkům místního poplatku.....(uvést název místního poplatku)....... postiženým povodní (záplavou, jinou mimořádnou událostí), k níž došlo ve dnech... v katastru obce ... (příp. uvést další údaje ohledně identifikace mimořádné události)
se promíjí
místní poplatek.......(včetně příslušenství za poplatkové období ......, a to v plné výši stanovené sazby v částce Kč .....) a to částečně ve výši Kč ....
II.
Prominutí místního poplatku .... podle bodu I tohoto rozhodnutí se vztahuje na všechny poplatníky, jichž se důvod prominutí týká, a to ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Správce poplatku v odůvodnění uvede
Dále správce poplatku v odůvodnění uvede, jakým způsobem či způsoby poplatník doloží skutečnost, že se ho důvod prominutí týká.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí nelze podle ustanovení § 259 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, uplatnit opravné prostředky.
...........................................................................
Datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno
...................................................................
Podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka (tuto náležitost lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby)
čj.: MF – 3 185/2017/35 – 1 – ref. Ing. M. Indra
Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Zákon mj. do českého práva přejímá evropskou úpravu hypotečních úvěrů, které do 30. 11. 2016 neměly žádnou speciální právní úpravu. Půjčky poskytované obcemi, např. z fondu rozvoje bydlení, tak byly dosud vyňaty z právní úpravy spotřebitelského úvěru na základě výjimky podle § 2 písm. a) předchozího zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
Podle nového zákona platí, že ten, kdo podnikatelsky (ve smyslu zejm. § 420 odst. 1 občanského zákoníku) poskytuje půjčky a úvěry spotřebitelům (nepodnikajícím fyzickým osobám), potřebuje k této činnosti mj. oprávnění od České národní banky.
V této souvislosti může nový zákon dopadat i na obce, které svým obyvatelům půjčují peníze, přičemž některé obce tak činí způsobem, který by mohl být považován za podnikatelský (tedy systematicky a za účelem dosažení zisku).
Zákon na takovéto půjčky poskytované obcemi pamatuje. Obce mohou výhodné půjčky svým občanům samozřejmě poskytovat i nadále. Aby nemusely mít pro tuto činnost povolení České národní banky, stačí splnit následující podmínky:
Obce poté mohou využít výjimky podle § 5 odst. 1 písm. d) nebo § 5 odst. 2 zákona, která umožňuje půjčovat bez povolení České národní banky a zbavuje obce plnění většiny povinností, které nový zákon jinak poskytovatelům úvěrů ukládá.
Do doby, než obce půjčování peněz svým obyvatelům přizpůsobí požadavkům nového zákona, jim lze doporučit, aby buďto
Ministerstvo financí v této problematice již od října komunikuje se Svazem měst a obcí, vydalo reakci na nepřesné údaje, které se k této problematice objevily v médiích (http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2017/obce-mohou-svym-obcanum-i-nadale-vyhodne-27242), a zároveň se Svazem měst a obcí připravilo společnou tiskovou zprávu (http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2017/uvery-ktere-poskytuji-obce-potrebuji-jas-27281).