Územní samospráva se umí přizpůsobit
Územní samosprávy obcí a krajů vykázaly koncem září letošního roku příjmy ve výši 648 mld. Kč a prokázaly výdaje v rozsahu 570 mld. Kč. Koncem třetího čtvrtletí jim tak zbylo 78 mld. Kč. Objem příjmů a výdajů se meziročně prakticky nezměnil. Přebytek rozpočtu samospráv se na jejich příjmech podílel 12 % letos i loni. Je to více než v předchozích čtyřech letech. Ačkoliv se objem investičních dotací se meziročně o 9 % snížil, kapitálové výdaje naopak vzrostly, a to o 3 %.
V devíti měsících let 2021 až 2023 rostly ročně daňové příjmy územní samosprávy ročně dvojciferným tempem, a to v rozmezí od 12 % až do 17 %. Letos poprvé po delší době byl růst daňových příjmů nulový. Přitom daňové příjmy představují podstatnou část celkových příjmů. V posledních dvou letech se kapitálové výdaje zvyšovaly rovněž dvojciferným tempem, letos to byl „jen“ tříprocentní růst. Výrazný pokles příjmů v letošním roce doprovází pokles tempa růstu investic při souběžném dosahování značného přebytku rozpočtu.
Objem úspor krajů se v období leden a září letošního roku zvýšil o 22 % (po očištění o částku, kterou kraje do konce září ještě nepřevedly na regionální školství), objem jejich dluhu naopak o 8 % poklesl. Objem peněz obcí na bankovních účtech se v daném období rovněž zvýšil, ale podstatně pomaleji, „jen“ o 8 % a dluh se o 2 % snížil. Územní samospráva tak v letošním roce měla dostatek peněz na růst investic, a to i při meziročním jen velmi mírném zvýšení celkových příjmů a poklesu investičních dotací, aniž by musela sáhnout do úspor nebo využít dluhové nástroje. Což se stejně nestalo.
Krajské samosprávy
Rozpočet krajů vykázal koncem září letošního roku příjmy ve výši 282 mld. Kč, to znamená o 1 % méně než o rok dříve. I tak byly jejich výdaje nižší než příjmy, a to o 32 mld. Kč. Meziročně poklesly o 5 %. Kraje tak v tomto období ušetřily 32 mld. Kč (přebytek rozpočtu), o 10 mld. Kč více než před rokem. Úspory představovaly 11 % celkových příjmů, což je více než před rokem.
Kapitálové příjmy se meziročně mírně snížily a daňové příjmy vzrostly jen velmi málo. Většímu meziročnímu poklesu celkových příjmů zabránil velký růst nedaňových příjmů o 67 %. Krajům, jako jedinému segmentu v rámci územní samosprávy se snížily investiční dotace. Přitom meziroční pokles kapitálových výdajů (o 5,8 mld. Kč) byl větší než pokles investičních dotací (o 4,9 mld. Kč). Snížil se i podíl příjmů, které kraje věnovaly na investice v tomto období. Po očištění příjmů o neinvestiční dotace to bylo letos 26 %, loni o šest procentních bodů více.
Objem tří zdrojů na financování investic, tj. provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy, byl sice nižší než o rok dříve, i tak však kraje mohly bez problémů věnovat na investice téměř o 10 mld. Kč, více než kolik skutečně vydaly. Místo toho dále posilovaly úspory a omezovaly dluh.
| 9M 2023 | 9M 2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 78,8 | 79,2 | 0,4 |
| Nedaňové příjmy | 8,1 | 13,6 | 5,4 |
| Kapitálové příjmy | 0,4 | 0,3 | 0,0 |
| Neinvestiční dotace | 182,4 | 179,8 | −2,6 |
| Investiční dotace | 14,3 | 9,4 | −4,9 |
| Příjmy celkem | 283,9 | 282,2 | −1,7 |
| Výdaje běžné | 230,1 | 223,7 | −6,4 |
| Výdaje kapitálové | 32,3 | 26,4 | −5,8 |
| Výdaje celkem | 262,4 | 250,1 | −12,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Praha
Na rozdíl od krajů, jejichž příjmy meziročně klesly, získala Praha do rozpočtu ke konci září prakticky stejně jako před rokem. Celkové příjmy dosáhly 74 mld. Kč, což je jen o 0,2 mld. Kč méně než před rokem. Její výdaje vzrostly o 6 %, a to zásluhou 26procentního růstu kapitálových výdajů. K jejich růstu částečně napomohly i investiční dotace, které se meziročně zvedly o 80 %. Navzdory značnému růstu se však v absolutním vyjádření jedná pouze o 0,8 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje dosáhly téměř 18 mld. Kč. Takže stát i letos Praze s investicemi pomáhal jen velmi málo. Zatímco v případě krajů investiční dotace financovaly 35 % jejich investic, u obcí bez Prahy to bylo 22 %, v Praze jen 5 %!
V rámci hlavních příjmových položek se meziročně zvýšily daňové a kapitálové příjmy společně s investičními dotacemi (shodně o 0,4 mld. Kč). Naproti tomu se nedaňové příjmy snížily o 0,9 mld. Kč a neinvestiční dotace o 0,4 mld. Kč.
Přebytek rozpočtu dosáhl necelých 19 mld. Kč a na příjmech se podílel 18 %, před rokem to bylo o čtyři procentní body více. Tři zdroje, které Praha mohla využít na financování investic, byly o 19 mld. Kč vyšší než uskutečněné kapitálové výdaje. Nevyužitý objem peněz je však nižší než o rok dříve. Z celkových příjmů věnovala Praha na investice 17 %, o rok dříve to bylo jen 13 %. I tak je to méně, než kolik je tento podíl u ostatních obcí. Přes vyšší investiční aktivitu Praha dále posilovala své úspory a snižovala dluh.
| 9M2023 | 9M2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|
| Příjmy daňové | 70,7 | 71,1 | 0,4 |
| Nedaňové | 8,3 | 7,4 | −0,9 |
| Kapitálové | 0,2 | 0,6 | 0,4 |
| Neinvestiční dotace | 26,9 | 26,4 | −0,4 |
| Investiční dotace | 0,5 | 0,8 | 0,4 |
| Příjmy celkem | 106,5 | 106,3 | −0,2 |
| Běžné výdaje | 68,8 | 69,9 | 1,1 |
| Kapitálové výdaje | 13,9 | 17,6 | 3,7 |
| Výdaje celkem | 82,7 | 87,5 | 4,8 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Ostatní obce
Segment obcí, po vyjmutí Prahy, jako jediný v rámci územní samosprávy vykázal meziroční růst příjmů, i když jen v řádu 2 %. Na přírůstku příjmů ve výši 5,6 mld. Kč však zdaleka nejvíce participovaly nedaňové příjmy. Objem daňových příjmů zůstal meziročně téměř stejný, resp. se zvýšil pouze o 0,3 mld. Kč. Nic na tom nezměnil ani „nařízený“ růst daně z nemovitých věcí. Téměř o 2 mld. Kč se zvedly investiční dotace a o 0,6 mld. Kč pak i kapitálové příjmy.
K růstu celkových výdajů o 10,7 mld. Kč, resp. o 5 %, přispěl v absolutním vyjádření téměř shodně růst jak běžných, tak i kapitálových výdajů. Kapitálové výdaje se zvedly o 9 %, běžné jen o 3 %. Z celkových příjmů věnovaly ostatní obce na investice 24 %, loni to bylo o dva procentní body méně.
Letošní rychlejší růst výdajů, než příjmů vedl ke snížení přebytku rozpočtu, a to na 26 mld. Kč, což je o 5 mld. méně než o rok dříve. I tak však letos ostatní obce ušetřily za tři čtvrtletí desetinu svých příjmů, loni to bylo 12 %.
Ze objemů tří zdrojů (provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy), který obce mohly bez problémů věnovat na investice ve výši 91 mld. Kč, obce nevyužily 26 mld. Kč. Je to sice méně než před rokem, ale i tak je to částka, která mohla zvednout kapitálové výdaje zhruba o třetinu.
| 9M2023 | 9M2024 | 2024−2023 | |
|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 184,4 | 184,7 | 0,3 |
| Nedaňové příjmy | 32,6 | 39,5 | 6,9 |
| Kapitálové příjmy | 4,6 | 5,2 | 0,6 |
| Neinvestiční dotace | 28,5 | 24,2 | −4,2 |
| Investiční dotace | 12,1 | 14,1 | 1,9 |
| Příjmy celkem | 262,1 | 267,7 | 5,6 |
| Výdaje běžné | 171,9 | 177,2 | 5,4 |
| Výdaje kapitálové | 58,9 | 64,2 | 5,3 |
| Výdaje celkem | 230,7 | 241,5 | 10,7 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Letošní rok ukázal, jak se územní samospráva umí přizpůsobit změněným podmínkám. Přestože se letos za první tři čtvrtletí růst jejích příjmů výrazně zpomalil, podíl přebytku na příjmech se nezměnil. Vývoj výdajů se pružně přizpůsobil nižšímu růstu příjmů. Výrazný propad daňových příjmů územní samospráva nenahradila ani razantně zvýšeným prodejem majetku, ani nesnížila investiční aktivitu při poklesu investičních dotací. A navíc, i za těchto nepříznivých podmínek značně zvýšila své úspory při souběžném poklesu dluhu.