Novinky v oddlužení
Od 1. října 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 252/2024 Sb., který novelizuje insolvenční zákon, občanský soudní řád, zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, exekuční řád a zákon o insolvenčních správcích.
Jedná se o rozsáhlou novelu, jejímž cílem je zajistit implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci). Novela se zároveň současně snaží zachovat dosud dosaženého stavu institutu oddlužení, a tedy se dle důvodové zprávy omezuje pouze na nezbytné zásahy do insolvenčního zákona. Veškeré změny zavedené novelou do insolvenčního řízení se týkají pouze řízení zahájených po 1. 10. 2024.
Délka oddlužení
Nejzásadnější změna se týká zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky, a to nyní již pro všechny kategorie dlužníků. Tato zkrácená doba, byla stanovena pouze pro dlužníky, kteří za tři roky byli schopni splatit alespoň 60 % nezajištěných pohledávek svých věřitelů, dále se tato zkrácená doba týkala osob pobírajících starobní důchod, osob ve druhém či třetím stupni invalidity a osob, jejichž dluhy vznikly ze dvou třetin ještě před dovršením 18 let věku. Pro tyto kategorie osob ohledně samotné délky insolvenčního řízení k žádné změně nedochází.
Snížení doby oddlužení plošně pro všechny dlužníky však umožňuje i ostatním kategoriím dlužníků zbavit se dluhů dříve a na první pohled tedy jde o značné uvolnění podmínek oddlužení.
Výše uspokojení pohledávek věřitelů, výše splátky
Další zásadní změnou je určení hranice minimální částky, kterou má dlužník během oddlužení splatit k tomu, aby nastala fikce splnění oddlužení. Dle dosavadní právní úpravy byla minimální hranice pro uspokojení pohledávek plošně stanovena ve výši 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů v případě oddlužení trvajícího pět let, nebo, jak již výše zmíněno, 60 % při oddlužení, které trvalo tři roky. S dosažením uvedené hranice se tedy mělo za to, že dlužník oddlužení splnil, kdy v takovém případě soud zároveň rozhodl o prominutí zbytku nesplacených pohledávek uspokojovaných v oddlužení.
Po účinnosti novely, však výši dluhu, který má být dlužníkem za tři roky splacen určuje soud, a to na začátku insolvenčního řízení. Zákon přitom neobsahuje žádný minimální limit, pod kterým by soud nemohl výši uspokojení pohledávky stanovit. Soud by dle důvodové zprávy měl při svém rozhodování vycházet z příjmů dlužníka a výše jeho dluhů. V úvahu přitom musí vzít také aktuální výši minimální, případně zaručené mzdy. Posouzení toho, zda dlužník řádně plní insolvenční řízení či nikoliv, pak bude záviset na posouzení, zda dlužník vynakládá k uspokojení pohledávek věřitelů dostatečné úsilí.
V souvislosti s nutností vynakládat veškeré úsilí ke splacení dluhů zmiňuje důvodová zpráva k novele tzv. „potenciální příjem“. Soud tak bude při ve vztahu k výši uspokojení pohledávek posuzovat nejen to, jaké má dlužník skutečné příjmy a jaká je z nich zákonná srážka, ale bude posuzovat také vzdělání a věk dlužníka, v jakém oboru dlužník pracuje a v jakém regionu bydlí. Podle toho pak soud stanoví výši potenciálního příjmu dlužníka, adekvátní výši splátky, a tedy i výši částky, kterou by měl být dlužník schopen za dobu oddlužení splatit. Rovněž bude soud zkoumat, zda se dlužník nevzdal bezdůvodně zaměstnaní či jiné výdělečné činnosti, v němž by mohl dosahovat vyššího příjmu.
Pokud pak dlužník nebude vynakládat veškeré úsilí ke splacení svých dluhů, bude moci soud i bez návrhu dobu oddlužení prodloužit, a to i opakovaně, celkem až o dvanáct měsíců a v případech „hodných zvláštního zřetele“ pak ještě o dodatečných šest měsíců. V krajním případě může i nadále soud schválené oddlužení zrušit. To, zda a nakolik budou mít jednotlivé soudy kapacitu tyto skutečnosti přezkoumávat, ukáže teprve praxe.
V dohledu nad dlužníkem však tomto směru má napomoci povinnost dlužníka podat insolvenčnímu správci vysvětlení, pokud po dobu tří měsíců po sobě jdoucích uhradí na stanovenou splátku částku minimálně o čtvrtinu nižší. Dále má dle novely dlužník povinnost každé tři měsíce dokládat insolvenčnímu správci přehled veškerých svých příjmů, tedy zejména příjmů ze zaměstnání či podnikání, ale také příjem z darů či dědictví. Příjmy bude dlužník zřejmě dokládat prostřednictvím výplatních pásek, daňových přiznání, výpisů z účtů, případných dědických rozhodnutí či darovacích smluv.
V souvislosti s dohledem nad výší příjmů dlužníka je třeba také zmínit nové povinnosti zaměstnavatelů při součinnosti s insolvenčním správcem, kdy je zaměstnavatelům novelou uložena povinnost sdělit informace o příjmu dlužníka za posledních dvanáct měsíců.
Zároveň je novelou dlužníkům umožněno, aby své dluhy v oddlužení spláceli také z té části svých příjmů, která jinak ze zákona spadá již do nezabavitelné částky. Dlužník rovněž bude moci hradit splátky také z příjmů, které ze zákona postižitelné nejsou. Obě uvedené možnosti jsou však pro dlužníky dobrovolné.
Souběh exekučního a insolvenčního řízení
Novela má také vliv na souběh exekučního a insolvenčního řízení, kdy doposud pro všechna exekuční řízení platilo, že v případě zahájení insolvenčního řízení bylo sice možné provádět exekuční srážky z příjmů dlužníka, tyto však bylo potřeba deponovat u plátce mzdy či jiného příjmu. Nyní však bylo toto pravidlo ve vztahu k výživnému prolomeno, kdy u těchto pohledávek dochází nejen k provedení srážky, ale také k jejímu zaslání exekutorovi a jeho prostřednictvím k vyplacení oprávněnému.
Osvobození od placení zbytku pohledávek
Zpřísnění doznalo také samotné osvobození dlužníka od povinnosti hradit zbylou část pohledávek uspokojovaných v insolvenčním řízení, kdy je zavedena možnost odnětí osvobození ve lhůtě do tří let od jeho pravomocného přiznání i v případě, že dlužník závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost součinnosti podle § 412 odst. 2 insolvenčního zákona (tj. součinnost v rozsahu nezbytném pro zpeněžení dosud nezpeněženého majetku, pokud náleží do majetkové podstaty), nebo pokud vyjdou najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením byl sledován nepoctivý záměr.
Opakované oddlužení
Zároveň dochází ke zpřísnění podmínek pro opakované oddlužení, kdy se prodlužuje lhůta pro jeho opakované podání z deseti na dvanáct let. Opakované oddlužení je pak přísnější i v tom, že jeho délka již nebude tříletá, ale pětiletá.
Závěrem je potřeba zmínit také, že společně s insolvenčním zákonem byla novelizovaná také vyhláška o náležitostech a podání formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení, která zavádí obsahové změny formulářů insolvenčního návrhu.
Shrnutí
Myšlenkou novely je umožnit dlužníkům dříve se vymanit z dluhové pasti a navrátit se do legální ekonomické sféry. Za tímto účelem novela zavádí i přísnější dohled nad dlužníky a klade důraz na poctivost dlužníků a jejich snahu splatit co největší část svých dluhů. Kritika novely je mířena zejména na zhoršení postavení nezajištěných věřitelů, kdy v jejich případě může dojít k uspokojení pouze zlomku jejich pohledávek. Samotné kladné či negativní dopady novely však bude možné vypozorovat pouze v praxi.
Článek byl zpracován pro Iuridicum Remedium, z. s., a vznikl za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva práce a sociálních věcí.