Počasí a obnovitelné zdroje

Nejvíce elektřiny z vody, slunce a větru za posledních 11 let bylo vyrobeno v elektrárnách, které provozuje společnost ČEZ. V letošním prvním pololetí zvýšil ČEZ výrobu v zelených elektrárnách o téměř 5 %.

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v letošním prvním pololetí promítly do 4,7% růstu produkce těchto zelených elektráren ČEZ v České republice. Ta meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou i předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

„Příroda letos výrobě z obnovitelných zdrojů přeje. Zelené elektrárny ČEZ dodaly do sítě nejvíce energie za posledních 11 let. Znovu se také potvrdila jejich dílčí schopnost navzájem korigovat výkyvy výroby. Zatímco vodní elektrárny měly díky teplejší zimě výrobní vrchol hned v lednu a v únoru, od března už jsme sledovali výrazný náběh výkonu z fotovoltaik. K převažujícím a průběžně modernizovaným vodním elektrárnám proto chceme v následujících letech přidat tisíce megawattů výkonu hlavně ve fotovoltaikách ale i ve větru,“ říká člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.

Srážkově nadprůměrné první čtvrtletí pokračovalo i v dalším kvartále, vodní elektrárny ČEZ díky tomu mohly v letošním prvním pololetí vyrobit meziročně o více než 4 % bezemisní elektřiny navíc. Větrné elektrárny využily dobrých povětrnostních podmínek 27% růstem. Solární elektrárny, které ještě v 1. kvartále ztrácely 13 % nakonec díky vyššímu počtu slunečných dnů dokázaly manko smazat a meziročně přidat 7,8 %. Celkově výroba v obnovitelných zdrojích ČEZ v ČR oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostla tedy o 4,7 %.

TOP pět krajů

Podle objemu výroby zelených elektráren ČEZ byl v prvním pololetí letošního roku neúspěšnější Středočeský kraj (501 011 MWh), a to i přesto, že v loňském roce zde byla výroba ještě o 6 % větší. V tomto kraji se provozují především vodní a fotovoltaické elektrárny. Druhým nejúspěšnějším krajem z hlediska objemu výroby byl Olomoucký kraj (311 789 MWh), kde jsou v provozu zejména vodní elektrárny. Tento kraj byl také nejúspěšnější z pohledu meziročního růstu výroby (26,9 %). Na třetím místě byl za první pololetí Kraj Vysočina (237 691 MWh), který provozuje vodní a větrné elektrárny. Nárůst oproti loňskému pololetí byl 6,2 %. Na dalším místě je Jihočeský kraj (165 710 MWh) s ročním nárůstem 11,7 % a tabulku TOP 5 uzavírá Ústecký kraj, přestože zde výroba poklesla oproti prvnímu pololetí 2023 o 21,5 % na celkových 44 887 MWh.

V transformující se české energetice na poli obnovitelných zdrojů hrají prim stále ještě vodní elektrárny, které jsou pro soustavu cenné hlavně díky schopnosti najíždět na plný výkon během několika desítek vteřin. ČEZ proto pokračuje v největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky, při které bylo za posledních 15 let při nákladech asi 4,5 miliardy korun modernizováno zhruba 40 soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách.

„Ukazuje se, že modernizované elektrárny dokážou vodu využívat efektivněji a ekologičtěji. Ze stejných průtoků tak vyrobíme větší množství bezemisní elektřiny. Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. asi ¾ výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Komplexní modernizací prošly v minulých letech Lipno, Slapy nebo Kamýk, ale elektrárny modernizujeme průběžně dále. Letos máme za sebou třeba výměnu řídicích systémů na klíčových vltavských elektrárnách na Orlíku a ve Štěchovicích, velké opravy za stovky milionů korun podstupuje také jedno ze dvojice soustrojí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně,“ říká Robert Heczko, ředitel provozu vodních elektráren ČEZ.

Podívejte se také prostřednictvím virtuálních prohlídek, jak fungují vodní, sluneční a větrné elektrárny na http://virtualniprohlidky.cez.cz/