MŠMT předloží návrhy pro modernizaci školství, zlepší i podmínky pro odborné vzdělávání
Zlepšit podmínky pro střední odborné a pomaturitní profesní vzdělávání umožní novely školského a vysokoškolského zákona, které chce ještě do konce školního roku předložit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Chystané legislativní kroky navazují na cíl přizpůsobit lépe nabídku středního a pomaturitního vzdělávání v ČR zájmu žáků, studentů a jejich rodičů i potřebám zaměstnavatelů.
„Loni na podzim jsme prostřednictvím Dlouhodobého záměru vzdělávání ČR vytvořili prostor pro rozšiřování kapacit všeobecného středoškolského vzdělávání, nyní se zaměříme na zkvalitnění odborného vzdělávání, včetně pomaturitního. Chceme mimo jiné vytvořit podmínky pro intenzivnější spolupráci škol s firmami, o což je ze strany zaměstnavatelů dlouhodobě zájem,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek.
Novela školského zákona tak umožní například nahradit profilovou část maturitní zkoušky tzv. komplexní absolventskou maturitní prací s obhajobou, což umožní, zejména v případě odborných studijních oborů s maturitou, provázat závěrečnou zkoušku více s praxí.
Ředitel základní, střední, vyšší odborné školy i konzervatoře bude moci také rozhodnout o kombinování prezenční a distanční výuky za podmínek stanovených vyhláškou. Tzv. kombinovaná výuka byla v minulosti testována na řadě škol prostřednictvím pokusného ověřování. Úprava se dotkne i dvouletých programů poskytovaných na vyšších odborných školách.
Novela školského zákona přinese důležitá pravidla pro konsolidaci soustavy škol, kde 40 % základních škol má méně než 150 žáků a 25 % základních škol méně než 50 žáků. „Novela přináší inovaci institutu školské právnické osoby, jejíž nová podoba umožní obcím, aby společně jednoduchým způsobem spojily své školy do většího celku s jedním ředitelstvím. Dosud to vyžaduje mezikrok v podobě založení speciálního subjektu (svazku obcí), který pak takovou školu zřizuje,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Výhodou tohoto uspořádání je například větší pedagogický sbor, a tedy snadnější zastupitelnost pedagogů při nemoci nebo jiné překážce v práci. Větší školy také lépe zajistí plnou škálu souvisejících služeb školy, například školního psychologa.
„Novela chce také zjednodušit způsob strategického plánování ve školství snížením počtu závazných dokumentů a přináší nové možnosti personální práce zřizovatelů škol tím, že budou moci jednoduchým způsobem jmenovat již ustanoveného ředitele na jinou školu ve své působnosti,“ doplnil náměstek Nantl.
Novelizací projde i zákon o vysokých školách. Cílem je upravit postavení Národního akreditačního úřadu tak, aby splnil přísné podmínky členství v Evropském registru zajišťování kvality vysokého školství (EQAR). Posílena bude především nezávislost úřadu, jeho činnost se také v budoucnu více zaměří na ověřování kvality poskytovaného vzdělávání přímo na místě. Rada úřadu bude nově rozdělena na dvě komory – vedle komory akademické bude nově zřízena zvláštní komora profesní, v níž silnější slovo získají zástupci zaměstnavatelů a která bude zodpovědná za vydávání standardů pro profesní studijní programy a jejich akreditaci. Vedle profesních bakalářských a magisterských studijních programů bude nově posuzovat rovněž vzdělávací programy vyšších odborných škol. Účinnost novely se plánuje k 1. lednu 2026.