Bezpečnost fotovoltaiky

21. 2. 2024 ČKAIT Energetika

Nejen výkon a úspory, ale také požární bezpečnost by měli řešit všichni majitelé nemovitostí, kteří se rozhodnou na střechy instalovat fotovoltaické elektrárny (FVE). Že není radno zabezpečení celého systému proti požáru podceňovat, dokazují i statistiky – v roce 2023 se i s ohledem na rostoucí počet solárních instalací skokově zvýšil počet požárů těchto zařízení.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Do roku 2022 šlo o 15 případů ročně, následně se počet zdvojnásobil, aby za polovinu loňského roku Hasičský záchranný sbor ČR řešil 45 zahoření FVE. Příčin je celá řada – od nekvalitních komponentů, přes podcenění rizika požáru při plánování instalace až po chyby během montáže nebo provozu.

Na analýzu a prevenci nejčastějších chyb se zaměřila konference Fórum 2024 – Fotovoltaika a bezpečnost staveb, která se konala minulý týden v rámci veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo na letňanském výstavišti PVA Expo. Odborníci z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), na základě zkušeností z praxe, informovali o platných právních předpisech a technických normách souvisejících s instalací fotovoltaických elektráren na střechách a fasádách budov. Hovořilo se o technickém vybavení FVE, elektrických instalacích FVE, ochraně před bleskem, zkušenostech z realizace FVE či z požárních zásahů.

K rozšířeným mýtům podle ČKAIT patří, že zahoření hrozí samotným fotovoltaickým panelům. Vzhledem k jejich složení to není možné – ovšem chybná instalace může způsobit požár dřevěných konstrukcí střech, fólií nebo kabeláže. Z nich se oheň často rozšiřuje i do dalších částí stavby. A to i přes příjezd hasičů, tedy pokud je stavba vybavena elektrickou požární signalizací (EPS).

„U FVE nemusí být možný standardní zásah. Zasahující hasiči často nemají od majitele stavby informace o výkonu elektrárny, napětí nebo rozvodech. K rozšířeným chybám patří nemožnost odpojení celého fotovoltaického systému od rozvodné sítě nebo od panelů či jiných částí zařízení, což pro hasiče představuje ohromné riziko,“ vypočítává chyby Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha. Samotný hasičský zásah vodou je možný u systémů s napětím do 400 Voltů. Nad tuto hodnotu se v omezeném rozsahu využívají ruční hasicí přístroje s pěnou, CO2 nebo práškem. V případě systémů se stejnosměrným (DC) napětím větším než 400 V je velitel zásahu oprávněn zásah přerušit v případě, kdy již nelze – ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků – osoby, zvířata nebo majetek zachránit. Případně pokud by pokračování v zásahu bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.

Z dostupných údajů vyplývá, že k hlavním rizikům požárů silové části FVE patří zkrat na střídači stejnosměrného proudu anebo požár kabelů. Objevují se však frekventovaněji i požáry baterií: zde hrozí výbuchy v důsledku tepelné degradace nebo akumulace energie a s tím spojené riziko popálení.

Další oblastí bezpečnosti fotovoltaických instalací je mechanická odolnost stavby (statika), respektive celkově stavebně-technická část elektráren a konstrukcí, na které jsou osazeny. Jak dokládají zkušenosti autorizovaných osob, jež byly přizvány k problémům FVE, dodavatelské společnosti velmi často podceňují jak nosnost konstrukce stavby, tak životnost střechy ve vztahu ke kotvení solárních panelů.

Podle ČKAIT jednoznačně platí, že na dodatečné zatížení je připravena jen menší část střech, které mají nést tento typ obnovitelného zdroje energie. A je v zásadě jedno, zda jde o staré chalupy nebo panelové domy. V podstatě všechny případy se dají řešit – stavebníci by však neměli podceňovat tyto nástrahy i přesto, že díky nové legislativě již na FVE do výkonu 50 kW nepotřebují až na výjimky souhlas stavebního úřadu.

Zmíněné nedostatečné nebo vyloženě chybné kotvení či zatížení fotovoltaických systémů vede hned k několika negativním jevům. K nejzávažnějším patří destrukce celé instalace vlivem silného větru, což může ohrozit lidské zdraví i životy. Zástupci ČKAIT se setkávají rovněž s perforovanými hydroizolacemi a poškozenými tepelnými izolacemi. To vede k zatékání do konstrukce a následně obvykle k velmi nákladným opravám.