Venkov 2024
Každoročně, vždy první únorový čtvrtek, se koná v budově Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově, ve Velké geologické učebně, diskuzní seminář věnovaný problematice venkova. Letošní seminář VENKOV 2024, již 16. ročník, se uskutečnil ve spolupráci s Českou geografickou společností (ČGS), která v letošním roce oslaví 130 let své činnosti.
Rural, Výzkumné centrum rurální geografie PřF UK uspořádalo letošní ročník semináře se zaměřením především na řešení témat spojených s budoucností nejmenších sídel a nejmenších obcí v Česku. Pro potřeby semináře se jako malé obce považovaly obce, které mají méně než 200 obyvatel a jako malá sídla, tedy samostatné územně oddělené vesničky, se považovala sídla s méně než 100 obyvateli.
Nejedná se v žádném případě o malé počty obyvatel a sídel. Vždyť v Česku existuje celkem 1391 obcí, které mají méně než 200 obyvatel a v těchto obcích žije 173 101 obyvatel (Cenzus 2021). Některé z nich se ale mohou dále dělit na dvě nebo výjimečně i více sídel. Malých sídel najdeme v Česku celkem 6159 a žije v nich 267 675 obyvatel. Větší počet jak sídel, tak i počet obyvatel v nich je dán především tím, že mnoho větších obcí nebo měst se skládá z více územně oddělených sídel, která často mnohou být velmi malá. I v takových malých sídlech žijí lidé, kteří mají stejný nárok na dobrou kvalitu života, jako obyvatelé velkých měst. Vzhledem k charakteru sídelní struktury se ale jedná o malé obce a malá sídla, která se rozkládají téměř výhradně v Čechách nebo na Vysočině. Počet takto malých sídel na Moravě, ale i ve Slezsku je velmi nízký.
V úvodním vystoupení Radim Perlín představil tři odlišné faktory rozvoje nejmenších obcí a nejmenších sídel. Stavebně technické faktory rozvoje tedy často nazývané tvrdé faktory rozvoje, investice do infrastruktury do bydlení apod. mohou pomoci odstranit zděděné nedostatky, ale samy o sobě nemohou zajistit rozvoj obce. Společensko-kulturní faktory rozvoje, tedy měkké faktory rozvoje představují investice do lidských zdrojů a mohou pomoci při hledání trajektorií rozvoje, ale jejich nevyužití nemusí znamenat úpadek obce. Třetí environmentální, tedy zelené faktory rozvoje nejsou z pohledu českého venkova podstatné a nemají bezprostřední rozvojový potenciál. Pokud ale z krajiny odejdou lidé, pokud krajina ztratí své přirozené uživatele, dojde velmi rychle k degradaci kulturní krajiny a tady se projeví velmi rychle dopad podceněných zelených faktorů.
Kamil Papež představil politiky MMR, které směřuji k rozvoji venkovských obcí a venkova jako celku, a zdůraznil především úspěšnost naplňování akčních plánů Strategie regionálního rozvoje a postupné naplňování i Koncepce rozvoje venkova. V dalším vystoupení Jan Binek představil velmi krásnou analýzu vybavenosti venkovských obcí sítí prodejen potravin. V řešeném výzkumném projektu jasně doložil postupnou ztrátu míry vybavenosti obchody v souvislosti s velikostí obce, ale také s polohou obce. Na rozdíl od většiny geografických systémů, obchody se zvyšující se vzdálenosti od centra spíše přibývají a to i v nejmenších obcích. Další část vystoupení byla věnována diskuzi o možnostech automatizovaného prodeje bez obsluhy a s možnostmi a zkušenostmi takových prodejů včetně nutnosti vyšší míry elektronické gramotnosti populace.
Po obědě se Pavel Chromý zaměřil na možnosti a bariéry spolupráce jak mezi obcemi, tak také i lokálních aktérů v rámci jedné obce. Ve svém příspěvku upozornil na rozpor mezi ideálně popisovanou spoluprací zdola založenou na kooperaci a koordinaci jednotlivých subjektů na lokální úrovni. V praxi se často jedná konkurenci (soupeření), konflikt, nebo v lepším případě koexistenci subjektů, kteří očekávají podporu, dotace nebo dokonce pokyny z vyšších jednotek správy, tedy shora. Ondřej Konečný z Mendelovy univerzity v Brně představil výzkum v oblasti nakládání obcí s vlastnictvím zemědělských pozemků a upozornil, že stejně jako fyzické osoby i obce propachtují (pronajmou) zemědělskou půdu v místě hospodařícímu subjektu a následně mají malou roli nebo malý vliv při užívání takových pozemků. Marek Komárek se zaměřil na hodnocení dostupnosti dotačních titulů pro venkovské obce a upozornil, že i v relativně dlouhém období 2008–2022 stále existuje velké množství obcí, které nikdy nečerpaly dotační titul z veřejných rozpočtu. V posledním příspěvku před panelovou diskuzí Lenka Hellebrantová a Marek Jetmar z MV představili nový nástroj spolupráce obcí, a to společenství obcí. Právní ukotvení tohoto společenství v rámci zákona o obcích, jasně stanovené orgány společenství a jeho role může do budoucnosti sehrát pozitivní roli při zajišťování základních ale i strategických nebo rozvojových potřeb právě nejmenších obcí.
K panelové diskuzi zasedli všichni prezentující a v debatě s aktivními posluchači hledali odpovědi na roli a budoucnost nejmenších obcí a na nástroje, které je vhodné použít ke stabilitě nebo zvýšení populace i v nejmenších sídlech mimo jádrové prostory. Velmi živá diskuze a hledání různých přístupů nebo rozvojových nástrojů zapojilo do debaty mnoho posluchačů ze sálu a přineslo celou řadu nových a neotřelých pohledů na problematiku nejmenších obcí a nejmenších sídel.
Semináře se zúčastnilo celkem 80 aktivních posluchačů jak z akademických řad, tak také z veřejné správy nebo praktiků, kteří se přímo zajišťují rozvoj venkova ať již jako zástupci Místních akčních skupin nebo jako zástupci dalších spolků na venkově.