Probíhá obnova lesních společenstev v přírodních rezervacích a památkách Kraje Vysočina
Vysočinské lesy se vzpamatovávají z napadení kůrovcem a pomalu získávají novou podobu.
„Kůrovcová kalamita, která v minulých letech na Vysočině probíhala, se nevyhnula ani přírodním rezervacím a památkám. Ze 155 zvláště chráněných území v péči Kraje Vysočina jsou ve třetině z nich významně zastoupena lesní společenstva,“ sdělil Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství a životního prostředí. Ačkoliv porosty jehličnatých dřevin zpravidla nepředstavují přirozená společenstva a tedy ani stěžejní předměty ochrany, i tyto lokality byly v různé míře součástí chráněných území, popřípadě byly v chráněných společenstvech přimíšeny.
Rozsáhlejší asanace napadených dřevin, které neodpovídaly postupům uváděným v plánech péče o takzvaná lesní chráněná území, byly řešeny v součinnosti s krajským úřadem, odborem životního prostředí a zemědělství. Část dřevní hmoty, která už nemohla zapříčinit další množení kůrovců, zůstávala ponechána v porostech s cílem zachování některých parametrů prostředí i podpory živočišných a rostlinných druhů vázaných na takzvané mrtvé dřevo. Náročnější zásahy, které se vymykaly běžným hospodářským postupům, byly realizovány s přispěním Kraje Vysočina. Jednalo se zejména o směrové kácení v těžko prostupných terénech v blízkosti cest a pěšin nebo kácení na vyšší torza. V botanicky či entomologicky cenných plochách byl výběrově realizován velmi podrobný úklid klestu a v začátcích kůrovcové kalamity bylo prováděno také ruční odkorňování. „Na uvedené zásahy bylo z rozpočtu Kraje Vysočina v letech 2019–2023 vynaloženo od 50 do 150 tisíc korun ročně, a to především v chráněných územích v masivech Javořice a Čeřínku, kde byly smrky značně rozšířeny a v některých případech tvořily i významnou součást přírodě blízkých společenstev,“ doplnil Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina.
V současnosti už mají téměř všechna lesní chráněná území výrazné změny, které nastaly při odumírání jehličnanů, za sebou a probíhá obnova lesních porostů. Preferována je přirozená obnova a výsadby domácích listnatých dřevin. Zmlazení z přirozené obnovy je dle potřeby podporováno vyžínáním, oplocením, individuální ochranou a v určených místech bude doplňováno o další cílové druhy dřevin.
V důsledku uvedených změn bude druhová i věková struktura lesních porostů v řadě chráněných území v následujících desetiletích výrazně pestřejší.