Místní koeficient pro parcely nebude tak jednoduchý

25. 1. 2024 Obec a finance Ekonomika

Konsolidační balíček přinesl letos do daně z nemovitých věcí hodně změn, další pak budou následovat v roce příštím. Obce by se ovšem měly na platné, byť zatím neúčinné, změny začít připravovat co nejdříve. A to zejména, pokud mají stále zájem odlišně zatěžovat místním koeficientem vybraná parcelní čísla, tedy postupovat tzv. dle obce Řepov.

Jaroslava Kypetová
Jaroslava Kypetová

O vyhlášce obce Řepov se v létě loňského roku psalo hodně, vyhláška účinná už od ledna 2022 je dostupná na webových stránkách obce. Po rozhodnutí Ústavního soudu (Pl. ÚS 24/23), že lze pod označení „jednotlivá část obce“ podřadit také konkrétní parcelní čísla, aktualizovalo Ministerstvo vnitra metodické podklady a desítky obcí ještě stihly schválit v září nové obecně závazné vyhlášky. Přílohu s vyjmenovanými parcelními čísly obsahuje např. vyhláška Vsetína, Mariánských Lázní, Dobříše, Rožnova pod Radhoštěm, Chebu, Železného Brodu, Lysé nad Labem, Klecan, Jesenice. Bez znalosti konkrétní situace v těchto obcích odhadujeme, že na vyjmenovaných parcelách zřejmě probíhá průmyslová, obchodní či obdobná činnost.

Na vyjmenované parcely se pak aplikuje (o dost) vyšší místní koeficient dle § 12 zákona. V letošním znění zákona se slovní spojení „jednotlivá část obce“ ještě objevuje, takže vyhlášky jsou platné, a společně s navýšením sazeb ze zákona se výnos daně z nemovitých věcí zajímavě zvětší. Úprava zmiňovaného paragrafu se však v příštím roce zásadně změní.

Na parcely s opatřením obecné povahy

S účinností od příští ledna bude možné místní koeficient ve výši 0,5–5,0 s přesností na jedno desetinné místo stanovit obecně závaznou vyhláškou pouze na celou obec, jednotlivá katastrální území, jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část nebo jednotlivou skupinu nemovitých věcí. První tři možnosti jsou zřejmé, skupiny nemovitých věcí pak definuje nově § 5a zákona pro pozemky a § 10a pro stavby a jednotky. Odlišovat tedy půjde buď místně nebo druhově, ale pro celou obec. Novinkou je pak místní koeficient 0,5–1,5 pro skupinu zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.

Možnost aplikovat místní koeficient na vymezené nemovité věci sice zůstává, ale může mít pouze podobu opatření obecné povahy. S tímto institutem se obce setkávají nejčastěji u územního plánování, dále dočasné změny v dopravním značení či v oblasti životního prostředí. Relativně stručnou úpravu obsahuje správní řád v § 171–174. Z podkladů ke schvalování novely lze vyčíst, že hlavním cílem odlišné formy je nutnost odůvodnit a vypořádat se s případnými námitkami dotčených osob. Na opatření obecné povahy se vztahuje možnost přezkoumání krajem nebo podání žaloby ke krajskému soudu. Stručně řečeno, bude to složitější.

Pozor na čas

Dle nového § 16b musí obec elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy správci daně nejpozději do 30. června. Vzhledem k tomu, že návrh opatření musí být zveřejněn nejméně 15 dnů, že téměř kdokoli může mít připomínky, kterými je třeba se zabývat, a že vlastníci nemovitostí mohou podat námitky do 30 dnů ode dne zveřejnění, o nichž bude třeba rozhodnout, nepůjde o krátkodobou záležitost.

Dle materiálu RIA, který zpracovalo Ministerstvo financí ke konsolidačnímu balíčku, bude zastupitelstvo obce nejprve muset schválit návrh opatření, který se zveřejní. Poté přijde čas na připomínky a námitky a pak zastupitelstvo obce znovu projedná návrh tentokrát také s odůvodněnými připomínkami a námitkami. Přechodná ustanovení k novele nechávají v platnosti vyhlášky, které mají místní koeficient na obec, katastrální území, městský obvod nebo městskou část. Jednotlivé parcely nikoliv. Stručně řečeno, bude to delší.

Pokud si již obec definovala parcelní čísla, která mohou bez problémů projít testem spravedlnosti, nediskriminace, rozumnosti (vše zdůvodněno ve zmiňovaném nálezu Ústavního soudu), měla by se do procesu přípravy opatření obecné povahy pustit co nejdříve. Pozor na grafické přílohy, které nepůjdou v opatření použít, neboť dle § 12a odst. 2 musí být vymezené nemovité věci označeny přesně podle katastru.

Znát strukturu daně

Obce mohou, lépe až po 31. 1., požádat finanční úřad v příslušném kraji o souhrnné podklady, podle nichž mohou modelovat dopad místního koeficientu. Spíše celkového, neboť informace o konkrétních poplatnících podléhá mlčenlivosti. Může se totiž nakonec ukázat, že celkové navýšení sazeb a budoucí využití inflačního koeficientu vyváží potřebu odlišného místního koeficientu na parcelní čísla. Strukturu výnosu daně za celou ČR zachycuje uvedená tabulka a shodné informace by měly být dostupné pro každou obec.

Tab 1. Struktura výnosu daně z nemovitých věcí za celou ČR
Druh nemovité věci 2019 2020 2021 Podíl
A – orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 1 820 471 1 818 083 1 815 536 15,43
B – trvalý travní porost 101 590 102 048 102 458 0,87
C – hospodářský les 189 147 185 606 164 775 1,40
D – rybník s intenzivnm a průmyslovým chovem ryb 1 255 1 264 1 043 0,01
E – zastavěná plocha a nádvoří 114 122 116 370 117 295 1,00
F – stavební pozemek 73 218 75 647 73 522 0,62
G – ostatní plocha 608 800 602 093 612 005 5,20
X – zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 40 646 41 105 41 689 0,35
Y – průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní zemědělská výroba, ostatní druhy podnikání 896 257 958 721 975 995 8,29
H – budova obytného domu 1 470 281 1 581 352 1 609 537 13,67
I – ostatní budova tvořící příslušenství k budově obytného domu 207 483 211 706 214 606 1,82
J – budova pro rodinnou rekreaci včetně budov rodinných domů užívaných pro rodinnou rekreaci 242 769 250 559 254 135 2,16
K – budova plnící doplňkovou funkci k budově pro doplňkovou rekreaci 17 395 17 371 17 366 0,15
L – garáž vystavěná odděleně od budovy obytného domu 247 905 265 590 271 715 2,31
M–O – zdanitelné stavby, jejichž převažující část podlahové (zastavěné) plochy je užívána k podnikání 3 423 127 3 741 624 3 834 891 32,58
P – ostatní zdanitelná stavba 105 962 111 514 113 412 0,96
R – pro bydlení (byt) 1 121 526 1 284 981 1 310 299 11,13
S–U – pro podnikání 94 364 124 662 128 714 1,09
V – jako garáž 59 292 89 286 94 252 0,80
Z – ostatní zdanitelná jednotka 12 915 16 044 16 079 0,14
Celkem 10 848 525 11 595 626 11 769 953 100

Zdroj: Finanční správa

U obecně závazných vyhlášek zůstává povinnost platnosti do 1. října s tím, že nově půjde opravovat text o případné výtky Ministerstva vnitra až do 17. prosince. Postupuje se pak shodně jako u dalších vyhlášek v souladu se zákonem o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Z textu zákona zmizela právě díky této sbírce povinnost zasílat obecně závazné vyhlášky do 5 dnů správci daně. O výzvě ke zjednání nápravy, o rozhodnutí o pozastavení účinnosti vyhlášky a také o zjednání nápravy musí finanční úřad informovat přímo Ministerstvo vnitra.

Příjem obcí se v letošním roce podstatně zvýší, v důvodové zprávě ke konsolidačnímu balíčku je uvedena průměrná hodnota navýšení 80 %. Záleží samozřejmě na struktuře daňových základů, ale sazby o toto procento vzrostly. První větší převod výnosu inkasa daně připadá na červen, další pak na září a prosinec. Chce-li obec zachovat odlišnou aplikaci místního koeficientu i v příštím roce, bude jej muset připravit v době, kdy bude mít o letošním inkasu jen orientační přehled.

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D.

Autorka se dlouhodobě věnuje hospodaření územní samosprávy v ČR i v zahraničí. Disertační práci pod česko-francouzským vedením zaměřila na rizika související se vznikem krajů. Působila na Ministerstvu financí ČR, Svazu měst a obcí ČR, pracovala jako vedoucí finančního odboru městského úřadu, byla dvě volební zastupitelkou malé obce. Pravidelně publikuje a přednáší na téma financování obcí.

Poznámka redakce
Ministerstvo vnitra připravuje k uvedené problematice pro obce a města metodický materiál, který bude připraven do konce března letošního roku.