Hospodaření územních samospráv za deset měsíců 2023
Jak si vedly obce a kraje ke konci října 2023 rozebíráme v následujícím textu podloženém grafikou i tabulkami. Postupně rozebereme všechny tři segmenty samosprávných celků – hospodaření všech obcí (bez Prahy), hospodaření krajů, a nakonec samotné hlavní město.
Obce bez Prahy
Rozpočet obcí vykázal koncem října 2023 příjmy ve výši 284,3 mld. Kč a jejich výdaje byly o 24,5 mld. Kč nižší. Je to nejvyšší přebytek rozpočtu minimálně v posledních čtyřech letech. Přebytek se na příjmech podílel 9 %, o rok dříve to bylo 5 %, a v roce 2021 potom 8 %. Meziročně se příjmy k loňskému říjnu zvýšily o 12 %, výdaje pak rostly o čtyři procentní body pomaleji.
Rovněž provozní saldo v rozpočtu obcí bylo loni nejvyšší za poslední čtyři roky, meziročně vzrostlo o více než pětinu. Na běžných příjmech se podílelo 28 %, v předchozích třech letech to bylo o dva procentní body méně.
O meziroční přírůstek celkových příjmů obcí ve výši 30,1 mld. Kč se více než z 80 % zasloužily daňové příjmy. Zatímco celkové příjmy obcí se meziročně zvedly o 12 %, daňové příjmy vykázaly růst o 14 %. Nedaňové příjmy se meziročně zvedly o desetinu a kapitálové příjmy, které představují jen malou část příjmů, se znatelně snížily.
V posledních dvou letech měly obce vyšší nedaňové příjmy než neinvestiční dotace. Objem neinvestičních dotací se sice meziročně zvedl o 5,9 mld. Kč, ale v roce 2022 došlo k jejich poklesu, takže srovnávací základna pro rok 2023 byla nízká. Na rozdíl od neinvestičních dotací ty investiční o 4 % poklesly. Jde o v pořadí čtvrtý rok, ve kterých se objem investičních dotací obcím snižuje.
Díky neinvestičním dotacím se podíl celkových dotací na příjmech o jeden procentní bod meziročně zvýšil, a to na 16 %. O dva procentní body byl vyšší i podíl daňových příjmů, zejména v důsledku inflací ovlivněného růstu daňových výnosů.
V rámci daňových příjmů nejvyšší meziroční dynamiku vykázala daň z příjmů právnických osob (+32 %), dále daň z příjmů fyzických osob (+22 %). Nízký růst výnosu daně z přidané hodnoty (+6 %) z části ovlivnil déletrvající pokles maloobchodního obratu, resp. poptávky obyvatel po zboží a službách. Ostatní daňové příjmy, kam se řadí i daň z nemovitých věcí, se meziročně zvedly o 7 %. Ve struktuře daňových příjmů obcí zůstává nejdůležitějším zdrojem daň z přidané hodnoty, její podíl se však snížil ze 47 % v roce 2022 na 43 % v roce 2023. Naproti tomu se zvedl podíl daně z příjmů právnických osob, a to z 24 % na 28 %.
| 10M 2020 | 10M 2021 | 10M 2022 | 10M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 134,2 | 148,1 | 174,1 | 198,5 | 24,4 |
| Nedaňové příjmy | 25,2 | 27,5 | 32,7 | 36,1 | 3,4 |
| Kapitálové příjmy | 5,2 | 7,2 | 8,1 | 5,1 | −3,0 |
| Neinvestiční dotace | 35,9 | 29,0 | 24,4 | 30,3 | 5,9 |
| Investiční dotace | 16,2 | 15,0 | 15,0 | 14,3 | −0,7 |
| Příjmy celkem | 216,7 | 226,8 | 254,2 | 284,3 | 30,1 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a. s.
Jak již bylo řečeno, výdaje obcí meziročně vzrostly pomaleji než příjmy. Na jejich přírůstku participovalo pouze zvýšení běžných výdajů o téměř 21 mld. Kč, protože ty kapitálové se snížily o 2 mld. Kč. V období leden až říjen roku 2022 se však poměrně značně zvýšily (o 22 %), takže srovnávací základna byla vysoká. Pokles kapitálových výdajů v loňském roce sledoval pokles investičních dotací o 0,7 mld. Kč. Důsledkem toho bylo snížení podílu kapitálových výdajů na celkových příjmech z 28 % v roce 2022 na 24 % v roce 2023.
| 10M 2020 | 10M 2021 | 10M 2022 | 10M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 145,5 | 150,9 | 170,6 | 191,3 | 20,8 |
| Kapitálové výdaje | 59,9 | 58,0 | 70,5 | 68,5 | −2,0 |
| Výdaje celkem | 205,3 | 209,0 | 241,1 | 259,8 | 18,7 |
| Saldo | 11,4 | 17,8 | 13,2 | 24,5 | 11,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a.s.
Jak již bylo uvedeno, v období leden až říjen loňského roku se snížil objem kapitálových výdajů. Současně s tím se znatelně zvedl objem provozního přebytku. Rozdíl mezi objemem kapitálových výdajů a tří zdrojů na jejich financování (investiční dotace, kapitálové příjmy a provozní přebytek) dosáhl 24 mld. Kč. Tato částka představuje peníze, které obce mohly bezproblémově věnovat na investice, ale této možnosti nevyužily. Ve stejném období loňského roku 2023 byl objem nevyužitých peněz o 11 mld. Kč nižší.
Vysoký přebytek rozpočtu naznačuje nižší investiční aktivitu obcí, a především značný růst úspor. Někdo déletrvající růst úspor obcí vysvětluje tím, že obec musí šetřit, aby mohla bezproblémově financovat investice. To zcela jistě platí pro jednotlivou obec, ale nikoli pro obce jako celek, protože v něm se vzájemně kompenzuje období spoření a období investování. Jiní nabízejí vysvětlení vysokých úspor a nízkých investic zdlouhavým povolovacím řízením. To však není novinka posledního roku, zcela určitě, bohužel, platí již několik let.
Kraje
Celkové příjmy krajských samospráv dosáhly koncem října loňského roku výše 297,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16 %. Je to vyšší růst než v případě obcí. Jejich výdaje se zvedly o 14 % na 282,1 mld. Kč. Stejně jako obce i kraje dosáhly v daném období mnohem vyšší rozpočtový přebytek, který se na celkových příjmech podílel 5 %, o rok dříve to byla jen 3 %.
Ještě v období leden až říjen byly celkové příjmy krajů a obcí (bez Prahy) zhruba na stejné úrovni. V přechozích letech byly příjmy obcí vyšší. V loňském roce však příjmy obcí (bez Prahy) v daném období tvořily již jen 96 % příjmů krajů.
Stejně jako celkový přebytek rozpočtu krajů, byl za uvedené období rovněž jejich provozní přebytek značně vyšší než o rok dříve. V rámci financování provozu vykázaly kraje úspory ve výši 35,4 mld. Kč, což představuje 13 % běžných příjmů.
Ve srovnání s říjnem roku 2022 byly celkové příjmy krajů o 40,5 mld. Kč vyšší. O tento růst se nejvíce zasloužily neinvestiční dotace s růstem o 17,6 mld. Kč. Daňové příjmy se zvýšily o 12,2 mld. Kč. Na rozdíl od obecních rozpočtů k růstu celkových příjmů krajů přispěly i investiční dotace, a to částkou 7,8 mld. Kč. Jejich objem se meziročně dokonce téměř zdvojnásobil. I nedaňové příjmy vykázaly značný meziroční růst, a sice o 25 %. Jedinou položkou s poklesem byly kapitálové příjmy, jejichž váha ve struktuře příjmů krajů je však velmi nízká.
| 10M 2020 | 10M 2021 | 10M 2022 | 10M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 51,0 | 58,2 | 67,5 | 78,8 | 11,3 |
| Nedaňové příjmy | 4,7 | 5,3 | 7,3 | 8,1 | 0,8 |
| Kapitálové příjmy | 0,2 | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,0 |
| Neinvestiční dotace | 140,1 | 158,8 | 163,5 | 182,4 | 19,0 |
| Investiční dotace | 9,3 | 9,3 | 7,2 | 14,3 | 7,1 |
| Příjmy celkem | 205,3 | 231,9 | 245,8 | 283,9 | 38,1 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a. s.
Na meziročním přírůstku výdajů krajů přispěly běžné výdaje částkou 22,6 mld. Kč, což znamená růst o 10 %. Kapitálové výdaje vzrostly mnohem rychleji, a to o 42 %, resp. o 11,1 mld. Kč. Téměř polovinu objemu kapitálových výdajů financovaly investiční dotace, konkrétně 46 % jejich objemu. Kapitálové výdaje krajů byly v daném období nejvyšší minimálně v posledních čtyřech letech.
Díky rychlejšímu růstu příjmů než výdajů, vykázaly krajské rozpočty značný přebytek ve srovnání s předchozím obdobím. Ten se meziročně zvýšil téměř o 80 %. Ještě v roce 2020 přitom byly výdaje krajů v daném období vyšší než příjmy.
| 10M 2020 | 10M 2021 | 10M 2022 | 10M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 192,7 | 209,5 | 221,8 | 244,4 | 22,6 |
| Kapitálové výdaje | 28,2 | 24,5 | 26,6 | 37,7 | 11,1 |
| Výdaje celkem | 220,9 | 234,1 | 248,4 | 282,1 | 33,7 |
| Saldo | −4,7 | 7,0 | 8,6 | 15,4 | 6,8 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a. s.
V případě, že by kraje na financování investic použily, kromě investičních dotací a kapitálových příjmů veškery provozní přebytek, mohl být jejich objem o 53 mld. Kč. vyšší, než ve skutečnosti byl. Tato nevyužitá částka k financování investic je v poslední době zdaleka nejvyšší. Ke konci října roku 2022 byla o 18 mld. Kč nižší.
Hlavní město Praha
V období od ledna do října loňského roku vykázala Praha celkové příjmy ve výši 114 mld. Kč. Meziroční růst tak dosáhl 18 %, což je nevyšší dynamika růstu příjmů v posledních čtyřech letech. Výdaje rostly o sedm procentních bodů pomaleji. Tempo jejich růstu se oproti roku 2022 o pět procentních bodů snížilo. Výsledkem byl vysoký přebytek rozpočtu, který se na příjmech podílel jednou pětinu. V předchozím období to bylo 15 %.
Rovněž provozní přebytek byl rekordní. Praha v rámci financování provozu ušetřila více než třetinu svých běžných příjmů, konkrétně více než 38 mld. Kč.
Na meziročním přírůstku příjmů hlavního města ve výši 17,6 mld. Kč se z 70 % podílel přírůstek daňových příjmů, konkrétně to bylo 12,3 mld. Kč. Nedaňové příjmy pokračovaly v poměrně svižném tempu růstu. Meziročně se zvedly o 67 %, v předchozím období to bylo o 49 %. Ve struktuře příjmů však mají poměrně nízkou váhu (8 %). Objem kapitálových příjmů, což je vcelku zanedbatelná položka, se snížil. Neinvestiční dotace meziročně vzrostly o 7 %, ty investiční však o 14 % poklesly. Celkové příjmy Prahy to nijak výrazně neovlivnilo, protože investiční dotace mají v rozpočtu tradičně nízký podíl na příjmech.
| 10M 2020 | 10M 2021 | 10M 2022 | 10M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 50,0 | 56,3 | 64,5 | 76,8 | 12,3 |
| Nedaňové příjmy | 4,2 | 3,7 | 5,5 | 9,2 | 3,7 |
| Kapitálové příjmy | 0,0 | 0,1 | 0,3 | 0,2 | −0,1 |
| Neinvestiční dotace | 23,5 | 24,6 | 25,4 | 27,2 | 1,8 |
| Investiční dotace | 0,2 | 0,4 | 0,7 | 0,6 | −0,1 |
| Příjmy celkem | 77,9 | 85,1 | 96,4 | 114,0 | 17,6 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a. s.
Kapitálové výdaje Prahy rostly znatelně rychleji než běžné výdaje. Jejich dynamika byla vyšší o osm procentních bodů. Rostly i navzdory tomu, že se objem investičních dotací a kapitálových příjmů meziročně snížil. Investiční dotace jsou pro kapitálové výdaje Prahy v porovnání s ostatními obcemi a kraji nejméně důležité. Podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech dosáhl výše 14 %, stejně jako o rok dříve. Investiční dotace financovaly kapitálové výdaje z 4 %, o jeden procentní bod méně než o rok dříve.
| 10M 2020 | 10M 2021 | 10M 2022 | 10M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 60,3 | 61,6 | 68,2 | 74,9 | 6,7 |
| Kapitálové výdaje | 9,2 | 9,1 | 13,7 | 16,2 | 2,5 |
| Výdaje celkem | 69,5 | 70,7 | 81,9 | 91,1 | 9,2 |
| Saldo | 8,4 | 14,4 | 14,5 | 22,9 | 8,4 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a. s.
Stejně jako ostatní obce a kraje, také Praha mohla využít na investice více peněz, než kolik udělala ve skutečnosti. Rozdíl mezi třemi bezrizikovými zdroji jejich financování a objem investic byl mnohem vyšší než v předchozích třech letech. Souhrn investiční dotací a kapitálových příjmů, a především provozního přebytku dosáhl 39 mld. Kč a byl o 25 mld. Kč vyšší než objem kapitálových výdajů (vloni Praha nevyužila 17 mld. Kč. ).
Vliv inflace
Porovnáním růstu běžných příjmů a běžných výdajů můžeme získat představu, jaký vliv měla loňská inflace na tyto položky hospodaření. Z tabulky 7 je jasně vidět, že inflace více „prospěla“ příjmům než výdajům. Ve všech třech segmentech územní veřejné správy rostly běžné příjmy rychleji než běžné výdaje. Největší rozdíl, a to devět procentní bodů, vykázala Praha. Ve zbývajících dvou segmentech to byly tři procentní body.
| Běžné příjmy | Běžné výdaje | |
|---|---|---|
| Obce bez Prahy | 15 % | 12 % |
| Kraje | 13 % | 10 % |
| Praha | 19 % | 10 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty, CRIF, a. s.
Obce, krajské samosprávy a Praha ukončily rozpočtové hospodaření ke konci října loňského roku vyšším přebytkem než ve stejném období několika předchozích let. Jejich celkové příjmy dosáhly výše 688 mld. Kč a výdaje 624 mld. Kč. Ve srovnání s říjnovými údaji za rok 2020 se jejich příjmy zvedly o 36 % a výdaje o 27 %. V říjnu roku 2020 vykázaly přebytek rozpočtu 15 mld. Kč, o tři roky později to bylo již 64 mld. Kč, jejich přebytek byl tedy čtyřikrát vyšší.
Kraje své příjmy zvýšily nejrychleji, Praha a ostatní obce je zvedly stejným, avšak oproti krajům, pomalejším tempem. Územní samosprávné celky vykázaly v loňském roce vyšší kapitálové výdaje než o rok dříve. O tento růst se zasloužily především kraje a v menší míře i Praha, protože ostatní obce své kapitálové výdaje meziročně snížily. Nejvyšší úspory, tedy největší podíl přebytku rozpočtu na příjmech dosáhla Praha, její příjmy byly o 20 % vyšší než její výdaje. V případě ostatních obcí to bylo o 9 % a u krajů pak o 5 %. Ve všech částech územních rozpočtů to bylo mnohem více než ve stejném období roku 2022.