Roste objem úspor územních samospráv

Hospodaření územních samosprávných celků za osm měsíců roku 2023 ukazuje, ve srovnání s předcházejícími lety, že u všech třech segmentů (obce, kraje i hlavní město Praha) se zvýšily jak úspory provozních prostředků, tak i rozdíl mezi objemem peněz, které mohly v daném období věnovat na investice a objemem uskutečněných kapitálových výdajů.

Podívejme se tedy postupně na výsledky hospodaření jednotlivých segmentů samosprávných celků za osm měsíců a srovnání v posledních třech letech.

Hospodaření obcí (bez Prahy)

Ke konci srpna letošního roku vykázaly obce (bez Prahy) celkové příjmy ve výši 234,8 mld. Kč, a to je o 14 % více než ve stejném období loňského roku. O téměř 80 % meziročního přírůstu celkových příjmů ve výši 29,1 mld. Kč se postaraly příjmy daňové, které se meziročně, především díky inflaci, zvedly o 23,1 mld. Kč.

Meziroční růst zaznamenaly i celkové dotace, a to o 18 %. V roce 2022 však jejich objem meziročně poklesl, takže výchozí základna byla nízká. I tak se růst týkal pouze neinvestičních dotací, protože objem investičních pokračoval v trendu postupného snižování, tentokrát o 6 %.

Nedaňové příjmy se meziročně zvedly o 11 %, tedy pomaleji než příjmy celkové. Kapitálové příjmy, většinově příjmy z prodeje obecního majetku, poklesly o 37 % a dostaly se tak i pod úroveň stejného období roku 2021. Jedná se však o příjmovou položku s malým významem pro celkové příjmy.

K poměrně rychlému růstu celkových příjmů přispěly zejména příjmy daňové. V jejich rámci to byl rychlý růst výnosu daně z příjmů právnických osob – meziročně dokonce o 35 %. O něco nižší tempo růstu vykázal výnos daně z příjmů fyzických osob, a to o 23 %. Nejnižší růst tak zaznamenala obvykle rychle rostoucí daň z přidané hodnoty, tentokrát to bylo jen o 6 %. Na vývoji daně z přidané hodnoty se nejvíce podepsal pokles maloobchodního obratu v důsledku chabé poptávky obyvatel. Domácnosti daly přednost úsporám před nákupy. Objem vkladů domácností n bankovních účtech se meziročně zvýšil o 7 %. Podíl daně z přidané hodnoty na sdílených daní se snížil ze 47 % na letošních 43 %, i tak však zůstala tato daň nejdůležitější součástí sdílených daní. Ostatní daně, kam se řadí i daň z nemovitých věcí, se meziročně zvedly o 7 %. Vzrostly tudíž výrazně pomaleji než celkové příjmy.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje obcí se meziročně zvýšily o desetinu, rostly tak pomaleji než celkové příjmy. To se odrazilo v meziročním zvýšení přebytku, a to dokonce o 55 %. Obce tak v tomto období ušetřily 13 % příjmů, které měly v daném období k dispozici. Zdá se, že poptávku po zboží a službách omezují nejen domácnosti, ale rovněž obce nebo alespoň většina z nich.

Běžné výdaje se meziročně sice zvedly stejnou rychlostí jako celkové příjmy (i zde můžeme pozorovat vliv inflace), ale objem kapitálových výdajů se po zvýšení v roce 2022, snížil, i když jen o 1 %. Ale snížení v reálném vyjádření je vyšší, protože i náklady na investice inflace ovlivnila.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Běžné příjmy se meziročně zvýšily o 17 % a rostly rychleji než běžné výdaje. Saldo běžného rozpočtu, tedy úspory dosažené obcemi při financování provozu, se meziročně zvedlo o 17 %. Z běžných příjmů tak obce ušetřily 30 %. Z celkových příjmů věnovaly letos obce na investice pouze 21 %, loni to bylo 25 %. V rámci dotací se výrazně snížil podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací, a to z 36 % loni na letošních 28 %.

V posledních třech letech obce v období do konce srpna uskutečnily investice v nižším rozsahu než, byl provozní přebytek. Největší rozdíl byl právě v letošním roce, ve kterém obce nevyužily téměř 31 mld. Kč, které měly k dispozici na financování investic. Loni to bylo jen necelých 20 mld. Kč. Objem nevyužitých peněz je však vyšší, protože některé obce financovaly investice úvěrem, či úsporami nakumulovanými v předchozích letech.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hospodaření krajů

Celkové příjmy krajů dosáhly koncem srpna letošního roku částky 239,9 mld. Kč a byly meziročně vyšší o 17 %, tedy o dva procentní body rychleji než příjmy obcí (bez Prahy). K přírůstu jejich příjmů ve výši 35 mld. Kč nejvíce přispělo zvýšení dotací o 24,3 mld. Kč, a to zejména dotací neinvestičních, které se meziročně zvedly o 20,1 mld. Kč. Investiční dotace, které jsou objemem poměrně malé, se na rozdíl od obcí zvedly o 76 % na 9,6 mld. Kč.

Jejich daňové příjmy, které tvoří téměř výlučně objem sdílených daní, se meziročně zvedly o 10,2 mld. Kč, nedaňové příjmy pak o 0,5 mld. Kč. Na rozdíl od obcí, krajům se zvýšil i objem investičních dotací, a to o 4,2 mld. Kč. Objem kapitálových příjmů krajů se v letošním roce se o 8 % snížil.

Saldo běžného rozpočtu (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaje na straně druhé) dosáhlo 27,1 mld. Kč. Kraje ušetřily v rámci financování provozu 12 % běžných příjmů, o rok dříve to bylo 9 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje krajů se meziročně zvýšily o jeden procentní bod pomaleji než jejich příjmy. I to stačilo na to, že přebytek rozpočtu byl v roce 2013 vyšší než ve stejném období, a to o 45 % a dosáhl 8,1 mld. Kč. Jeho podíl na celkových příjmech však zůstal zachování na úrovni 3 %.

Kapitálové výdaje rostly rychleji než výdaje běžné. Z celkových příjmů investovaly kraje 12 %, o rok dříve to bylo o tři procentní body méně. Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů letos podílely 33 %, ve stejném období roku 2021 to bylo 46 %. Objem investičních dotací, kapitálových příjmů a provozního přebytku dosáhl ke konci srpna letošního roku 37 mld. Kč a byl o 9,1 mld. Kč vyšší než kapitálové výdaje. O tuto částku mohly být investice krajů letos vyšší. V loňském roce byl tento rozdíl jen 5,6 mld. Kč, o rok dříve pak 6 mld. Kč.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hlavní město Praha

V období leden až prosinec letošního roku vykázala Praha celkové příjmy ve výši 92,6 mld. Kč, což je o 17 % více než ve stejném období loňského roku. Její příjmy rostly stejně rychle jako příjmy krajů. O zvýšení příjmů o 13,6 mld. Kč se zasloužil především růst daňových příjmů o 8,3 mld. Kč. Nedaňové příjmy přispěly 7,9 mld. Kč. Celkové dotace se meziročně zvýšily pouze o 1,8 mld. Kč. O jejich růst se postaraly výlučně neinvestiční dotace, protože ty investiční se meziročně snížily o 0,1 mld. Kč. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací se snížil ze 3 % na 2 %. Byl mnohem nižší nejen než u obcí, ale také u krajů.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Celkové výdaje Prahy se meziročně zvýšily mnohem pomaleji než příjmy. Meziročně to bylo jen o 11 %. Výsledkem bylo značné saldo rozpočtu, a to o 6,6 mld. Kč na 21,2 mld. Kč. Praha tak v tomto období nevyužila 23 % svých celkových příjmů, loni to bylo jen 18 %.

Na rozdíl od loňského roku rostly kapitálové výdaje podstatně pomaleji než výdaje běžné. Podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech se meziročně snížil ze 13 % na 11 %.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Běžné příjmy Prahy rostly rychleji než běžné výdaje, a tak město v rámci financování provozu nevyužilo z disponibilních prostředků do konce letošního srpna celkem 30,9 mld. Kč. Tato částka představuje 34 % běžných příjmů. Rozdíl mezi provozním přebytkem, kapitálovými příjmy a investičními dotacemi na jedné straně a kapitálovými výdaji na straně druhé dosáhl 21,2 mld. Kč. To je objem peněz, které Praha mohla využít na financování investic, ale neudělala tak. Ve stejném období loňského roku byla tato nevyužitá částka úspora nižší (14,6 mld. Kč).

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěrem

Všechny obce a Praha vykázaly v období leden až srpen letošního roku vyšší přebytek rozpočtu než ve stejném období loňského roku. Kraje rovněž dosáhly vyšší přebytek rozpočtu, ale jeho podíl na příjmech zůstal stejný. Ve všech třech segmentech se značně zvýšily úspory v rámci financování provozu. Kraje vykázaly znatelný růst kapitálových výdajů, Praha podstatně nižší a obce své kapitálové výdaje meziročně nepatrně snížily. Ve všech třech segmentech se zvedl rozdíl mezi objemem peněz, které mohly v daném období věnovat na investice (souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů), a objemem uskutečněných kapitálových výdajů. Dá se předpokládat, že objem úspor územních celků pokračuje v růstu i v letošním roce.

Ing. Věra Kameníčková, CSc. CRIF, a. s.