Priority cestovního ruchu

Cestovní ruch představuje na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činnost. Je iniciačním a průřezovým odvětvím, formuje nové ekonomické toky v regionech, podporuje lokální ekonomiky v rámci celé republiky. Přispívá tím k odstraňován regionálních rozdílů a efektivně přispívá k zvyšování kvality života místních obyvatel.

Během pandemie coronaviru se však odvětví cestovního ruchu stalo snad nejvíce postiženým sektorem národního hospodářství. Podstatně se snížil jeho podíl na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP), v průběhu dvou let odešla desetina pracovníků z oboru a činnost ukončila sedmina podnikatelů v odvětví. Přestože koncem roku 2022 fungoval cestovní ruch téměř bez omezení, změna skladby zahraničních turistů vede k tomu, že čísla v odvětví stále nedosahují úrovně roku 2019.

Význam a přínos cestovního ruchu pro Českou republiku

byl název odborného semináře, který v úterý 17. října organizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve spolupráci s Radou kvality ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). V první části se hodnotily přínosy odvětví cestovního ruchu pro stát, pro občany a výzvy kterým průmysl cestovního ruchu čelí. Vystoupili zde Tomáš Prouza, prezident SOCR, který také celý seminář moderoval, dále hovořil Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj (předtočený příspěvek), Aleš Rod, člen Národní ekonomické rady vlády, Václav Stárek, viceprezident SOCR, Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek, Viktor Vojtko, poslanec PSP a Alena Klimt za Svaz měst a obcí ČR. Druhá část se věnovala prioritám odvětví cestovního ruchu a krokům, které jsou nezbytné k jejich naplnění. Vystoupil zde opět Tomáš Prouza, dále Kateřina Šrámková, předsedkyně Asociace nestátních otevřených památek a zejména Silvia Doušová, ředitelka odboru cestovního ruchu z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism a Marian Piecha, vrchní ředitel sekce fondů EU na MPO.

Význam cestovního ruchu pro stát je velmi důležitý. Příjmy veřejných rozpočtů z cestovního ruchu, které byly v roce 2019 téměř 168 mld. Kč byly v roce 2021 na úrovni 118 mld. Kč (70 %) a podíl na tvorbě HDP klesl ze 3 % na 1,55 %. Dlouhodobé aktivní saldo platební bilance v cestovním ruch se rapidně snížilo z 92 mld. Kč na pouhých 12 mld. Kč. Přesto všechno je z pohledu zaměstnanosti obor stále sedmým největším odvětvím v České republice (4,5 % zaměstnanosti v roce 2019 a 4,06 % v roce 2021). Pro stát je cestovní ruch prezentační platformou Česka ve světě z hlediska produktů a služeb. Obor představuje také významný nástroj rozvoje regionů, mnohdy jedině možný. Zvyšuje efektivitu investic do objektů občanské vybavenosti, jako jsou sportovní areály či kulturní památky nebo pokud jde například o revitalizaci brownfieldů.

Význam cestovního ruchu pro občany spočívá v tom, že nabízí atraktivní a kreativní zaměstnání pro občany různého věku i vzdělání. Z pohledu zaměstnanosti je především v regionech významným hybatelem na trhu práce. Má značný sociálně-společenský význam, neboť nabídky kulturního, sportovního a společenského vyžití zvyšují atraktivitu obcí či regionů a přispívají k plnohodnotnějšímu životu lidí. Zároveň cestovní ruch pomáhá udržet základní služby pro občany (obchody, gastropodniky i další služby). Široká nabídka atraktivit a turistických cílů umožňuje občanům pestré trávení dovolené a volných dnů v Česku, spojené s poznáním své země.

Aktuální výzvy

V porovnání nejen s okolními státy, které dlouhodobě a stabilně investují do infrastruktury a marketingu cestovního ruchu, je největší výzvou pro cestovní ruch v České republice udržení jeho konkurenceschopnosti. Postcovidová podpora v okolních zemích byla velmi výrazná, ale v ČR byl cestovní ruch vyloučen z Národního plánu obnovy, a navíc se ještě škrtají prostředky na propagaci Česka v zahraničí. V návštěvnosti se pomalu dostáváme na čísla z minulosti, ale na konkurenci se už díváme zezadu.

Dále je nutné vytvořit systém řízení odvětví a jeho financování, jak je to obvyklé v turisticky vyspělých zemích. Má-li být odvětví skutečně vnímáno jako důležitá oblast národního hospodářství je potřeba shromáždit všechna data a informace o přínosech cestovního ruchu a prosadit je na relevantních místech vedení státu. Globální trendy ukazují, že bez zakomponování prvků digitalizace a umělé inteligence do každodenního provozu se sektor cestovního ruchu neobejde. Je nutné nastavit udržitelnost odvětví, ať už jde o ozelenění, odstranění rozdílů mezi zimní a letní sezonou, zatraktivnění turistických cílů i prodlužování délky pobytu. Energetická krize uspíšila i v odvětví cestovního ruch potřebu zvyšovat efektivitu provozů a zavádění nových technologií. V kontextu klimatických změn a s ohledem na potřeby a přání občanů i turistů je potřebné zajistit flexibilitu v nabídce služeb cestovního ruchu. K tomu všemu je potřeba rozvoje destinačního managementu, který při správném nastavení přispívá ke zvýšení návštěvnosti a spotřeby. Kvalitní destinační management se lépe vyrovnává s případným negativním efektem turismu.

Priority podle gestorů

Zjednodušeně řečeno, výkon odvětví cestovního ruchu je dán součinem tří základních ukazatelů: počet turistů × průměrná útrata × počet dnů. Tato jednoduchá rovnice je však mnohem složitější a podle materiálu zpracovaného Svazem obchodu a cestovního ruchu to znamená naplnit priority cestovního ruchu, které jsou rozděleny podle gestorů.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo za aktivní účasti podnikatelů, měst, obcí, krajů a státu především nastavit systém řízení a financování odvětví cestovního ruchu. Mělo by dále zaměřit pozornost na investice do infrastruktury cestovního ruchu, což znamená provést revizi a zacílení stávajících investic a dotací do veřejné a podnikatelské infrastruktury, do rozvoje regionů a do podpory destinačního managementu. S tím souvisí i vytvoření bankovních garancí a záruk, zkrátka finančních nástrojů pro segment cestovního ruchu. MMR náleží i zavedení digitalizace do odvětví, zejména spuštění systému eTurista. Důležité je garantovat rovné podmínky v podnikání (poskytování krátkodobého nájemního ubytování, cestovní kanceláře, certifikace průvodců, oblast památek v různém typu vlastnictví, dětské školní pobyty apod.). Resortu náleží rovněž zajištění adekvátních finančních prostředků státu na prezentaci a marketing ČR v zahraničí. S tím souvisí i vytvoření koncepce podpory a organizace mezinárodních eventů (pravidla spolupráce veřejné správy a podnikatelů). Podporu by měly dostat i kulturní, sportovní a další eventy s ohledem na příjezdový cestovní ruch (MMR ve spolupráci s dalšími resorty – zahraničních věcí, MPO, Národní sportovní agentura, …). Mezi priority ve sféře MMR také patří vytvoření a nastavení robustního a kontinuálního systému sběru a vyhodnocování dat z oblasti cestovního ruchu a zpracování podrobné analýzy potenciálu cestovního ruchu (ve spolupráci s Technologickou agenturou).

Ministerstvu dopravy náleží gesce za investice do dopravní infrastruktury, která je naprosto zásadní pro rozvoj cestovního ruchu a udržení konkurenceschopnosti. Především sem náleží zvyšování počtu přímých leteckých spojení Prahy s okolním světem, včetně rychlého dopravního spojení letiště s centrem města. I tomuto resortu přísluší odpovědnost za rovné podmínky v podnikání (pravidelná a nepravidelná doprava apod.).

Ministerstvo průmyslu a obchodu by pro oblast cestovního ruchu mělo garantovat snižování administrativní zátěže podnikatelů a zejména podporovat investice do neveřejné infrastruktury cestovního ruchu a investice do zvyšování energetické efektivity provozů.

Ministerstvu financí přísluší odpovědnost za hlavní prioritu, kterou je dlouhodobé a stabilní financování cestovního ruchu na základě nastaveného systému řízení a procesů v celém odvětví. Patří sem i garance rovných podmínek podnikání (například oblast EET).

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro cestovní ruch musí vyřešit otázky zaměstnanosti, zrychlení procesu zaměstnávání cizinců, otázky rekvalifikace aj.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy garantuje cestovnímu ruchu oblast vzdělávání. Náleží sem rozšíření praktické přípravy na odborných školách a změny struktury základního a středního vzdělávání. Je nutno provést revizi počtu středních škol v oboru cestovního ruchu ve vztahu ke kvalitě a uplatnění absolventů. Jedná se také o aktivní zapojení akademiků i studentů středních škol do procesů rozhodování v odvětví formou stáží, praxí či kvalifikačních prací.

Podle materiálů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.