Rozvoj komunitní energetiky může paradoxně zvýšit poplatky za elektřinu
Úspora z hlediska spotřeby ze sítě na jedné straně a možný růst poplatků za distribuci na straně druhé. To je podle odborníků jeden z očekávaných jevů spojených s rozvojem komunitní energetiky po jejím ukotvení v české legislativě. Pro fungování energetických společenství totiž bude nutný vznik datového centra. Potřebné bude také posílení tuzemské sítě, která aktuálně kvůli růstu počtu fotovoltaik čelí vysoké zátěži. Tyto výdaje se tak podle expertů přesunou na samotné spotřebitele.
Čeští poslanci koncem srpna schválili v prvním čtení novelu energetického zákona, často nazývanou jako Lex OZE II. Novela má umožnit rozvoj komunitní energetiky, zásadní je tak především pro uživatele fotovoltaiky, kterým umožní vzájemně sdílet elektřinu. Pro reálný rozvoj komunitní energetiky bude podle odborníků zásadní i navazující legislativa, především novela vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou.
Fungování energetických komunit by mělo přispět k tomu, že uživatelé díky sdílení elektřiny ušetří na nákladech za spotřebu. Otázkou však zůstává, jak se tyto změny v energetice promítnou do distribučních poplatků. „Pokud lidé mezi sebou sdílí elektřinu, zpravidla na distribučních poplatcích ušetří. Lex OZE II s tím ale nepočítá. Distribuční poplatky by se měly týkat nejen těch, kteří elektřinu nakupují ze sítě, ale i těch, kteří ji sdílí mezi sebou. K úsporám tak bude docházet spíše z hlediska elektřiny spotřebované ze sítě,“ uvedl Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie, která je předním externím prodejcem energií pro firmy v České republice.
Nárůst poplatků za distribuci
Podle některých odborníků pak lze dokonce v souvislosti s rozvojem komunitní energetiky očekávat nárůst distribučních poplatků. Zmínil to například člen představenstva společnosti Columbus Energy Petr Částek, podle něj by se mohlo jednat o nárůst 10–20 procent, a to vlivem nutnosti posílení distribuční sítě. Možný nárůst distribučních poplatků pak zmiňují i jiní aktéři. „Lze předpokládat, že cena za distribuci elektrické energie se bude zvyšovat postupně s tím, jak by provozovatelé distribučních sítí měli rozšiřovat a především posilovat kapacity svých sítí, a to bez ohledu na rozvoj komunitní energetiky,“ doplnil Rostislav Krejcar ze skupiny Amper. Důležitým aspektem z hlediska plateb za elektřinu pak do budoucna bude i založení a provoz datového centra, které je pro rozvoj komunitní energetiky klíčové.
„To samozřejmě vyvolá náklady, které budeme muset zaplatit všichni v ceně elektřiny. Návrh zákona počítá s takzvaným poplatkem za nesíťovou infrastrukturu, ve kterém se tyto zvýšené náklady projeví. Podle jednoho z distributorů by cena za provoz datového centra měla činit maximálně desítky korun ročně za jedno odběrné místo. Náklady na sdílení elektřiny ale ukáže až praxe,“ řekl Krejcar. V aktuálním období podle něj cenu distribuce nejvíce ovlivňuje rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména těch, které jsou, případně brzy budou připojovány na hladině nízkého napětí.
Provozovatelé distribučních soustav takto každý měsíc připojují v průměru 5 tisíc nových fotovoltaických elektráren. Tuto skutečnost potvrzuje i předseda představenstva společnosti EG.D Marian Rusko. „Za celý loňský rok jsme do sítě připojili 11 500 OZE a jen za první polovinu letošního roku dalších více než 16 500 obnovitelných zdrojů – vesměs solárních elektráren,“ uvedl.
Extrémní zátěž pro přenosovou soustavu
Současný boom fotovoltaiky má však aktuálně za následek také velkou zátěž pro tuzemskou síť. „Zejména pro přenosovou soustavu. Její průměrné zatížení se pohybuje mezi 7 a 8 tisíci MW, ve špičce pak mělo Česko zatížení něco přes 12 tisíc MW. Aktuálně jsou ale uzavřené smlouvy o připojení na vznik fotovoltaických elektráren o výkonu 22 tisíc MW elektřiny,“ řekl Jan Šmíd. Mohou proto vyvstávat obavy, zda komunitní energetika, která by měla popularitu instalace fotovoltaických elektráren dále podpořit, nepřinese pro tuzemskou síť další zátěž.
„Stabilitu sítě ohrožují především megaparky fotovoltaických elektráren. Domácnosti i firmy, které si vyrobenou elektřinu spotřebovávají samy, zásadnějším problémem nejsou. Rozvoj komunitní energetiky z hlediska stability sítě jako velké riziko nevidím. Samozřejmě ale bude nutné určité posílení, ale to už provozovatelé distribuční sítě deklarují a realizují,“ sdělil Jan Šmíd. Podle Krejcara mají v současné době daleko více práce se stabilitou provozovatelé distribučních soustav, v některých místech je neformálně vyhlášen takzvaný stop stav z důvodu nedostatku kapacity sítí.
Odborníci se zároveň snaží mírnit očekávání spojené s případným rychlým rozvojem energetických komunit po schválení Lex OZE II. Rostislav Krejcar ze skupiny Amper očekává spíše rozvoj modelu takzvaného aktivního zákazníka – tím je v praxi například odběrné místo s vlastní fotovoltaickou elektrárnou. Takové místo bude moci sdílet v něm vyrobenou elektřinu napříč deseti dalšími odběrnými místy v rámci republiky, zatímco sdílení elektřiny v rámci komunit bude zatím legislativně omezeno na území maximálně tří míst.