Připravuje se nový zákon o účetnictví

Obsáhlejší zákon s odlišnou strukturou než ten stávající – tak by měl vypadat nový zákon o účetnictví, jehož účinnost byla z původně plánovaného 1. ledna 2024 posunuta až na leden 2025. Důvodem změn je kromě modernizace stávajících účetních pravidel také digitalizace účetnictví a jeho procesů. Nově tak bude nutné vést účetnictví pouze v elektronické podobě. Změn, na které se musíte připravit, je sice daleko víc, žádné revoluce se ale bát nemusíte.

Návrh zákona o účetnictví se v současné době nachází v legislativním procesu. Jisté už je, že jeho účinnost bude posunuta na 1. ledna 2025, ale vzhledem k tomu, že legislativní proces ještě není ukončený, může se výsledný text od návrhu (i značně) lišit. Aktuální stav materiálu je možné sledovat na webové stránce Portálu informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky.

Ještě před popisem změn, které by měl návrh zákona o účetnictví přinést, je na místě připomenout si účetní reformu veřejných financí z roku 2010 – spojená byla se zákonem č. 304/2008 Sb., kterým se změnil zákon o účetnictví z roku 1991. Základním cílem nové legislativy bylo v té době sjednocení jednotlivých evidencí a výkazů účetních jednotek s veřejnými rozpočty a majetkem státu. Významnou novinkou dále byla elektronizace a digitalizace účetních záznamů, která měla snížit administrativu účetnictví a zjednodušit kontrolní mechanismy.

Stěžejní změny obsahovaly také dvě související vyhlášky. Technická vyhláška o účetních záznamech (vyhláška č. 383/2009 Sb.) definovala mj. předávání dat do CSÚIS a výkazy PAP a PAK. Vyhláška č. 410/2009 Sb. pak obsahovala definici účetní osnovy a účetních výkazů (např. rozvahy). Samostatně vydány byly i České účetní standardy. S ohledem na tuto velkou účetní reformu a všechnu zmíněnou legislativu by tak měly samosprávy vnímat připravovaný zákon o účetnictví spíše jako evoluci, než revoluci – jak se často o novém zákoně hovoří.

Návrh zákona o účetnictví je obsáhlejší než stávající zákon (170 paragrafů oproti původním 40). Jeho struktura je také odlišná, první část je věnována účetnímu výkaznictví, jeho ověřování a zveřejňování a teprve další část zahrnuje samotné vedení účetnictví. Akcent je kladen na výsledek (účetní výkazy), nikoli prostředek (zaúčtování) – aby bylo možné snadné srovnání mezi účetními jednotkami. Mezi další důvody vedoucí k úpravě legislativy patří modernizace stávajících účetních pravidel nebo reflektování razantního rozvoje ICT, včetně digitalizace účetnictví a jeho procesů.

V připravovaném zákoně se zavádí kategorie účetních jednotek veřejného sektoru, do které patří samosprávy, organizační složky státu, státní fondy a příspěvkové organizace. Způsob vykazování a popis některých účetních metod má být stanoven na úrovni vyhlášek. Zrušené by mělo být, pro vyjmenované účetní jednotky, vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, což by se mohlo dotknout některých příspěvkových organizací. Zavádí se také institut funkční měny, tj. možnost stanovit jinou než českou měnu (tzv. funkční měnu), a tím i možnost odvádět/vybírat daně v jiné než české měně.

Pro účetní jednotky veřejného sektoru by měly zůstat zachované stávající prováděcí vyhlášky (č. 383/2009 Sb., č. 410/2009 Sb., č. 270/2010 Sb., č. 220/2013 Sb. a č. 312/2014 Sb.). České účetní standardy by naopak měly být zrušeny a jejich obsah by se měl stát součástí prováděcích právních předpisů.

Co se týká samospráv, asi nejviditelnější změnou je návrh, že při vedení účetnictví účetními jednotkami veřejného sektoru se budou účetní dokumenty vyhotovovat už pouze v technické formě (záznamy, zápisy), a to s odloženou účinností od roku 2026. Znamenalo by to, vést účetnictví výhradně v elektronické podobě. Uvedené datum pravděpodobně nebylo zvoleno náhodně, nejpozději od roku 2026 se totiž musí začít vést pouze v elektronické podobě i spisová služba.